Undescribable - 14. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

Sleduji Anděla odejít z kuchyně, když moje máma promluví. "Slade."

Vzhlédnu k ní a zjistím, že mě pozoruje. "Co?" zeptám se otráveně.

"Proč je na tebe naštvaná? Co jsi provedl?" zeptá se varovně.

Prohrábnu si rukou vlasy. "Já nevím. Dneska ráno bylo vše v pořádku. Po práci jsem přišel domů a nachvíli si k ní lehnul a usnul. Když jsem se probudil, byla odtažitá a během poslední hodiny se to změnilo ve vztek."

"Slade," podívá se na mě s vážným pohledem. "Sprav to."

"Zeptal jsem se jí, co se stalo, ale ona mi to neřekne. Jak to mám napravit, když ani nevím, jaký je problém?" Do prdele, nikdy jsem nedělal tyhle přítelovské věci!

Když jsem naštval holky v minulosti, tak na mě prostě křičely a odešly. Vždy se vrátily.

Přesto nechci, aby na mě byl Anděl naštvaný. A mám pocit, že kdyby odešla, už by se nevrátila.

"No, nesmíš ji nechat naštvanou. Stále se jí ptej, co se stalo, a ona ti to nakonec řekne," řekne a napije se vína.

Co se mohlo stát mezitím, co jsem spal?

Slyším zazvonění mobilu, takže ho vyndám z kapsy džínů.

Micah: Jsme na cestě.

Když z toho chci vyjet, všimnu si jména Jessicy, přičemž se zamračím. Kdy mi napsala? Nepamatuju si, že bych od ní četl zprávu, ale tahle byla očividně otevřená. Přečtu si jí, přičemž protočím oči. Kdy mi už dá pokoj?Tahle mrcha je neskutečně otravná. Musím jí hned zavolat a dát jí to jasně najevo.

Podívám se na čas, kdy byla odeslaná.

"Do prdele!" řeknu nahlas.

"Slade Marcusi Longu. Ovládej se," zchladí mě máma, ale neposlouchám ji.

Přečetla si to.

Myslí si, že ji podvádím.

Jsem takovej kretén.

Samozřejmě, že si to myslí. Myslel bych si to samé, kdyby jí někdo napsal, že se s ní chce sejít a ona to přede mnou zatajila.

Vyskočím z barové stoličky a jdu ji najít. Co jsem to sakra udělal?

Na chodně potkám tátu. "Viděl jsi Anděla?"

"Myslím, že jsem ji slyšel v hlavní koupelně."

Musím za ní jít a to hned! Musím jí vysvětlit, že to není tak, jak to vypadá.

Dostanu se ke koupelně a natáhnu se, abych otevřel. To, co slyším mě nutí zastavit a zaposlouchat se. Slyším, jak popotahuje. Brečí. Do háje!

Jemně zaťukám na dveře.

"Ano?" Zní tak malá a to mi způsobuje bolest v hrudi.

"Anděli." Zaťukám znovu. "To jsem já, baby. Pusť mě dovnitř." Neodpovídá. "Pusť mě dovnitř, baby." Pořád nic neříká. Očividně mě mučí, ale tohle nebude fungovat. Musím tohle ujasnit. Snažím se otevřít dveře, ale jsou zamknuté.

"Anděli, pokud neotevřeš tyhle dveře, tak je sakra rozbiju!" zakřičím tak nahlas, že jsem jistý, že mě slyšel celý dům. Nemám problém do těch dveří udělat díru, abych se k ní dostal. Potřebuju, aby si vyslechla, co jí chci říct.

Okamžitě otevře dveře a snaží se kolem mě proběhnout, ale já ji zatáhnu zpátky do koupelny a nohou za námi zavřu dveře. Dostal jsem ji zpět proti zdi a rukama jí držím zápěstí na její hrudi. Moje tělo je přitisknuté k tomu jejímu, když se se mnou snaží bojovat a odstrčit mě.

"Anděli, potřebuju, aby jsi mě poslouchala." Zakroutí hlavou. "Podívej se na mě. Potřebuju to vysvětlit."

Zvedne hlavu a pomalu otevře oči. Jediná slza jí steče na tvář. Moje srdce pro ni puká, kvůli tomu, co si kvůli mě myslí. Uvolním stisk na jejích rukách a položím ty své po stranách jejího obličeje, kde jí palcem setřu slzu.

"Anděli, slibuji ti. Neviděl jsem se s ní. Několikrát mi napsala, protože se chtěla sejít, ale řekl jsem jí, ať mi dá pokoj. Že mám přítelkyni a nechci s ní mít nic společného." Její oči jsou prázdné.. nedokážu se k ní dostat. Uzamkla se přede mnou.

"Omlouvám se, Anděli, ale smazal jsem všechny zprávy a nemám žádný důkaz, ale na všechno ti přísahám, že ti říkám pravdu." Proč jsem do háje smazal všechny ty zprávy?

Stále mě bez výrazu sleduje.

"Já...."

Skoro jsem řekl Miluju tě. Hloupej bastarde. Přemýšlej před tím, než promluvíš.

"Jsi ta nejdůležitější věc v mém životě, Anděli. To bych ti nikdy neudělal. Potřebuju, aby jsi mi věřila."

Nic. Ta jediná emoce, kterou jsem na její tváři viděl od té doby, co jsem ji přiměl otevřít oči, je smutek; srdce lámající smutek. Udělal nebo vzdal bych se čehokoliv, aby ten pohled zmizel.

"Řekni něco," zaprosím. "Řekni mi, že mi věříš."

"Omlouvám se," zašeptá.

Ztuhnu. Je to tady. Chce mi říct, že je konec; že už se na mě nedokáže ani podívat.

Zhluboka se nadechne a po tváři ji skane jedna slza. "Omlouvám se," zopakuje. "Nechtěl jsem si tu textovku přečíst. Myslela jsem, že by to mohl být Micah. Potom, když jsem viděla, že to byla holka, nemohla jsem si pomoct a přečetla si to."

Vypustím dech, který jsem ani nevěděl, že zadržuju "Ty si myslíš, že jsem na tebe naštvaný?" Tahle žena mě stále překvapuje. "Nejsem na tebe naštvaný." Potřesu hlavou. "Jen chci, aby jsi pochopila, že jsem tě nepodváděl. Prosím. Řekni mi, že mi věříš?"

Nic neříká. Velice opatrně políbím vršek jejích hebkých rtů. Když se neodtáhne, pokračuju a začnu ji líbat. Ona pro mě otevře rty a já jí do pusy vklouznu jazykem. Když se konečně odtáhnu, podívám se do jejích očí. "Chci jen tebe, Anděli. Řekni mi, že mi věříš. Potřebuji to od tebe slyšet."

"Musíš pochopit, Slade.." zhluboka se nadechne. "Všechny tyhle omluvy a prosby jsem už slyšela."

Nechám ji, aby se odtáhla a vyšla ze dveří do koupelny. V jejích očích nejsem právě teď o nic lepší, než ten debil Jax.

Dalších několik hodin ubýhá až mučivě pomalu. Jsem v koncích a Anděl ke mě nepromluvil od té doby, co mě nechala v koupelně. Ale na druhou stranu, už na mě není naštvaná, ale jen se chová, že neexistuju. A je opilá. Ani jedno z toho není dobré, ale z jejich kombinace šílím!

Sedíme u stolu s mojí rodinou a Holly a právě jsme dojedli večeři. Podívám se přes stůl k mámě, která se na mě pořád naštvaně dívá. Sakra. Tohle nemůžu vyhrát.

Micah si odkašle. "Chtěl bych poděkovat všem, že dnes večer přišli na večeři." Holly se otočí k Andělovi s tázavým pohledem. Ona se na ni usměje uklidňujícím úsměvem a Holly obrátí svoji pozornost zpátky k Micahovi. "Jen chci, aby jste všichni věděli, jak moc to pro mě znamená." Zvedne se ze židle a dojde k místu, kde sedí Holly, která se začne zvedat. "Sedni si, baby," řekne jemně. Ona se rozhlédne, dívajíc se na mé rodiče a poté na Anděla.

"Co se děje?" zeptá se Anděla potichu. Ona neodpoví, což Holly donutí znovu věnovat pozornost Micahovi. Když se k němu obrátí, on už před ní na jednom koleni.

Holly se zajíkne a dá si ruku přes pusu mezitím, co shlíží na mého bratra. Usměju se.

On se zhluboka nadechne. "Baby, poslední tři roky mého života byly úžasné. Nedokážu si vzpomenout na den, kdy jsi nebyla se mou a nenutila mě usmívat se. Když se podívám do budoucnosti, nechci, aby přišel den, kdy nebudeš po mém boku. Prosím, udělej ze mě toho nejšťastnějšího muže na světe a vezmi si mě?" Můžu vidět, že Micah zadržuje dech. Stejně jako všichni v místnosti. "Prosím, nebreč, baby." Zvedne ruku, aby jí setřel slzu z tváře. "Nechtěl jsem tě rozesmutnit."

Ona spustí ruku od úst a zakroutí hlavou. "Nejsem smutná. Jsem tak šťastná, Micahu. Miluju tě. Ano, samozřejmě, že si tě vezmu." Skloní se k němu dolů a dlouze ho políbí, což následuje obětím. Anděl a máma začnou brečet, když jí Micah nandá prstýnek. Všichni vstaneme ze židlí, když se Holly a můj bratr zvednou ze země. Všichni je obejmou a řeknou, jak moc jim to přejou.

"Gratuluju, Micahu." Obejmu bratra. "Mám z vás radost." Usměju se.

"Díky, Slade." Obejme mě a odtáhne se. "Byl jsem tak nervózní. To je důvod, proč jsem se choval zvláštně na tátovo narozeninách. Tohle bylo vše, na co jsem mohl myslet." Ustoupí a dá si ruce do kapes, jako kdyby byl nervózní. "Slade." Odmlčí se na chvilku, "Budeš mým svědkem?". Znovu ho vtáhnu do dalšího obětí a mnu mu záda, smějíc se jako idiot. "Samozřejmě, že budu Micahu. Bude mi ctí stát po tvém boku, až si budeš brát Holly."

Odtáhne se a otočí se, aby došel k Holly.

Usměju se a otočím se, abych za stolem viděl mámu, jak Andělovi nalévá další sklenku vína.

Tak to vážně fantastický.

Přejdu k máme, když Anděl odejde k Holly a Micahovi. "Mami, můžu s tebou na chvilku mluvit?" ona se na mě podívá podezřívavě. Tohle nepůjde dobře. Musím popadnout Anděla a vzít ji zpátky ke mě.

"Poslouchej, Slade," Skvěle, nejsem už trochu starý na proslovy? "ať jsi pokazil cokoliv, co máš se Samanthou, měl by jsi to spravit." Ukáže na mě prstem. "Sam je ta nejlepší věc, která se ti kdy stane, takže si vytáhni hlavu ze zadku a začni se zajímat. Tenhle vztah s ní skončí jednou ze dvou možností. První je, že to spackáš a ona tě opustí, nebo ta druhá je, že si uvědomí, že to s ní nebereš vážně a opustí tě. Žena jako ona chce jistotu, ne dětské hry. Co z těch dvou to bude?"

Jen tu stojím s vytřeštěnýma očima. Moje máma nikdy nemluví sprostě ani nekleje. "Snžím se to napravit, mami," povzdechnu si.

Ona nadzvedne obočí. "Spravím to. One je opilá, já unavený a chci si s ní promluvit, takže si myslím, že bych ji měl vzít domů." Prohrábnu si rukou vlasy.

"To je skvělý nápad, synu." Obejme mě a odejde do kuchyně.

Všimnu si Anděla, který stojí opodál s Holly. Její hlava je zakloněná z toho, jak se směje a ten zvuk mi dává naději; nám. Udělám cokoliv, abych ji slyšel smát se.

Dojdu k nim. "Anděli, jsi připravená odejít?"

Pokračuje ve sledování Holly a totálně mě ignoruje. Tady nemám šanci. Co jsem to sakra udělal. Už jsem jí řekl pravdu. Ona si jenom vybrala nevěřit mi. Jak mám přimět někoho tak tvrdohlavého, aby mi věřil?

"Zavolám ti ráno, dobře? Sejdeme se zítra na obědě a budeme pokračovat v plánování."

Holly ji obejme.

Anděl se zasměje. "To zní skvěle. Gratuluju, Holly. Mám z vás velkou radost."

"Díky, Sam. Bude z tebe ta nejlepší družíčka na světě." Holly má na tváři obrovský úsměv, když ji Anděl naposledy obejme. Chytnu ji za ruku, ale ona ji vytrhne. Zhluboka se nadechnu a položím dlaň na její záda, navádějíc ji k z domu a do mého auta.

Vyjedu z příjezdové cesty. Zdá se, že má teď lepší náladu. To musí být z toho vína.

Musím s tím začít. "Kdy jsi mi chtěla říct, že jsi četla tu zptávu?" řeknu mile, protože se s ní nechci hádat.

Její tělo se zahýbe na sedadle spolujezdce. "Nechystala." Zní otrávená z toho, že se mnou musí být znovu sama.

Nepohodlně se poposunu. "Takže co? Chtěla jsi jít zpátky ke mě, zabalit si svoje věci a odejít?" Z toho bych zešílel a následoval ji.

"Jo," řekne ostře.

Temně se zasměju. "No, to by se stejně nikdy nestalo, Anděli. Zaprvé, nenechal bych tě opustit múj dům, kdyby jsi na mě byla naštvaná, a já nevěděl proč. Zadruhé, jsi tak opilá, že by jsi stejně nemohla řídit." Neodpoví, protože ví, že je to pravda. Vydechne. Hádám, že je na mě znovu naštvaná.

Obrátí se, aby mi čelila. "Proč jsme spolu neměli sex?"

Málem sjedu ze silnice.

"Co?" vyštěknu obraně. "O čem to mluvíš?" nemám ponětí, co se to v její hlavě odehrává, ale nemyslím si, že se mi líbí, kam to všechno směřuje.

"Spal si se všema těma holkama, ale nechceš spát se mnou. Proč se mnou vůbec být, když tě sexuálně nepřitahuju? Jaký to má smysl?"

"Myslíš si, že mě nepřitahuješ?" řeknu nevěřícně. "Zbláznila jsi se?" Možná, že jo.

"Co si sakra mám myslet, Slade?" zakřičí, poté se opře o sedadlo. "Musela jsem tě včera skoro donutit, aby jsi se mnou něco měl. Je to skoro, jako kdyby jsi se mě nechtěl ani dotknout." Tu poslední část zašeptá.

Cítím se tak mizerně. Nevím, co říct. Nikdy mě ani nenapadlo, že si bude myslet tohle.

Jak jí mám říct, že jsem ji nechtěl zranit?

Že jsem chtěl, aby se její tělo prvně zahojilo?

Že jsem přemýšlel stokrát o způsobech, jak si ji vezmu? Už od té doby, co jsem slyšel jen její hlas?

Nevím, jak vysvětlit cokoliv, z toho všeho, takže zůstanu potichu. Hned, jak zajedu do garáže, je venku z auta a směuje do domu.

"To si nemyslím." Nenechám ji zabalit si svoje věci. Vběhnu do domu, neobtěžuju se ani zavřít dveře od auta, ale stihnu zmáčknout tlačítko, které zavírá garáž. Možná budu potřebovat nějaký čas navíc, pokud se dostane tak daleko.

Vběhnu do ložnice a najdu ji v šatně, jak si balí věci. "Proč mi nevěříš?" Projdu kolem k vysokému prádelníku a dám si do kapsy pouta bez toho, aby si něčeho všimla. Pokud to bude potřeba, použiju je.

"Není to tak, že ti nevěřím. Já... já..."

Sedne si na podlahu a chytne se za hlavu. Jak jsem jí mohl tak ublížit? Cítí se takhle nejistá kvůli její minulosti s Jaxem, nebo za to můžu já? Udělal jsem jí tohle kvůli mé minulosti s ženami? Jdu si sednout vedle ní a přitáhnu si ji na klín. Uleví se mi, když se mnou nebojuje.

"Jak jsi si mohla myslet, že tě nechci? Jsi pro mě speciální, jedinečná." Políbím ji do vlasů.

Mluví proti mé hrudi, když ji na zádech hladím po vlasech. "Možná si myslíš, že přeháním, ale to, že jsem viděla tu zpávu.. začalo mě bolet v hrudi a zatočila se mi hlava, snažíc se přijít na to, co ta zpráva znamenala. Já.. já... chovám k tobě city, Slade. City, které nedokážu vysvětlit. A jsem na sebe naštvaná, protože jsem to dovolila."

V podstatě mi právě řekla, že mě miluje, ale nenávidí se za to. No, s tím se dá pracovat, protože vím, že já miluju ji a nechci, aby se kvůli tomu samému cítila zahanbeně.

"Anděli," zvednu jí hlavu a po tvářích jí pomalu padají slzy. "Nestyď se za své city. Cítím to úplně stejně."

Vyskočí ode mě tak rychle, že málem spadne. Nebo to mohl být ten alkohol. Zůstanu sedět na zemi, snažíc se přijít na to, proč vypadá z ničeho nic tak naštvaně. Mám problém stíhat její emoce. Sakra. Jsou všechny ženy takové?

"Takhle se to nemělo stát! Měli jsme to brát pomalu!" Vyhodí obě ruce do vzduchu, frustrovanná. "Ty," podívá se na mě a po páteři mi přeběhne mráz. "Mohl jsi se zamilovat do kteréholiv z těch holek, co jsi šukal."

Co se to děje? Kam tohle směřuje?

"Jenom jsi tomu nedal šanci. Šukáš je, potom je odhodíš jako hračky. Oni tě jednoduše vyhledávají a překvapení!" Její oči se rozšíří, když zamává rukama ve vzduchu. "Nechají tě, aby jsi je ošukal. Chováš se, jako kdyby nebyly nic lepšího než kus hovna. Což, berme to realisticky," tvrdě se zasměje, "kdo by tě za to vinil?" Zagestikuluje rukou k mému tělu. "Chce tě každá holka. Jsi žhavej."

Odkud se tohle všechno bere?

"Kdyby jsi každé z těch holek dal šanci, aby jste se spřátelili a poznal jsi je líp, mohl jsi se do nich velice snadno zamilovat."

Začnu kroutit hlavou.

"Neodmítej to. Vím, o čem mluvím." A položí si ruce na boky. "Byl jsi někdy zamilovaný, Slade?" Nenechá mě odpovědět. "Zamilovávání se do někoho.." zavře oči a zhluboka se nadechne, a když je otevře, jsou plné slz. "Zjistila jsem, že zamilovávání je velice jednoduché. Je těžké někoho přimět, aby tě miloval zpátky tak moc, jako ty jeho, protože žádný dva lidé nemilují stejně!"

Vyjde ze šatny, opouštějíc mě samotního na podlaze.

Jediná dobrá věc na tom je, že její taška pořád leží přede mnou a všechny její věci jsou rozházené kolem mě, takže vím, že neopouští dům. Začínám být unavený z toho, jak mě nechává v pokoji, abych si prošel to, co řekla. Mohl jsem se zamilovat do kterékoliv jiné ženy z mé minulosti? Absolutně ne! Ale na tom nezáleží. Z mého pohledu, k žádné z nich jsem necítil to, co cítím k ní. Dělá se mnou něco, co jsem ještě nepoznal. Nemusím mít zkušenost s milováním, abych věděl, že ta láska, kterou cítím, je skutečná. Je to ta nejreálnější věc, co jsem kdy cítil. Cítím nevysvětlitelnou touhu. Touhu, jakou jsem nikdy nepoznal, když vzdychá moje jméno. Cítím se mocně, když držím v náručí její drobné tělo. Cítím se, jako kdybych byl jediný muž na světě, když se na mě podívá s těma překrásnýma zelenýma očima.

Chci za ní jít. Přitáhnout jí k sobě a říct jí, že ji miluju. Že bych ani za milion let nepoznal lásku s těmi ženami před ní, ale nemyslím si, že bych to měl udělat. Ne že bych si myslel, že má pravdu. Ohledně tohohle je mýlí. Nemůžu, protože jí musím dát prostor. Očividně potřebuje nějaký čas, aby zjistila, co pro mě její city znamenají. Vím, že jsem v tom hluboko. Tak hluboko. Nedostal bych se z toho, ani kdybych chtěl. Ale je tu jedna věc, o které jsem si jistý, že má pravdu. Dva lidé nemohou milovat stejně. A ta láska, kterou pro mě chová, je tak nestabilní, že ji může kdykoliv odsunout ke straně a nikdy se nepodívat zpět.

To by ve mě vyvolalo nový pocit.

Zlomené srdce!

A už teď vím, že to žádná jiná žena nevyléčí.

Povzdechnu si a zavřu oči. Nevím, co bude můj další tah. Vždy mě opustí, abych o sobě pochyboval a bez toho, abych věděl, jak mám na ní jít. Chci, aby věděla, jak moc pro mě znamená.

S čistou myslí se postavím a zamířím za ní. Nepotřebuje prostor; potřebuje, abych tenhle vztah posunul na vyšší stupeň.

A to je přesně to, co udělám!

SAMANTHA

Co jsem si to myslela, šílet o lásce a sexu?

Bože, jsem tak hloupá!

Proč jsem nemohla říct, "Slade, věřím ti."? Teď ví, že k němu něco cítím.

Sakra, jsem tak hloupá!

Musím přestat pít. Zahrává si to s mými emocemi a to je to poslední, co potřebuji. O to se postará samotný Slade.

Nemůžu ho milovat. Neměla bych ho mlovat. Měla bych...

Do háje, já nevím!

Nikdy by mě nemohl milovat tak, jak ho miluji já. Opustí mě a já budu muset posbírat kousky svého srdce.

Nemůžu ho milovat. Neměla bych ho milovat. Měla bych...

Do háje, já nevím, co bych měla cítit!

Slyším, jak se za mě přiblíží. "Anděli?"

"Nechci o tom mluvit, Slade. Potřebuji si to promyslet." Pokračuju do chodby a ani se na něj nepodívám.

On mě chytne za ruku a hrubě mě otočí, opírajíc mě o zeď. Než se stihnu zeptat, co to dělá, jsou jeho rty na těch mých a jeho ruce mě popadnou za stehna, nadzvedávajíc mě. Neváhám, obtočím kolem něj nohy a líbám ho zpátky. On pustí mé nohy a zatnne pěsti v mých vlasech, když nás vede do ložnice. Takhle to mezi námi musí být. Jen sex, žádná láska. Možná byl můj proslov k něčemu.

Zastavíme se a on mě opře o další zeď. Zběsile sáhnu dolů a zatáhnu za jeho tričko. Odtáhne se ode mě, abych mu ho mohla přetáhnout přes hlavu a jeho rty se hned vrátí k těm mým. Jeho ruce se sunou níž a zůstanou na mém zadku, aby mě přitiskly k jeho erekci. Zatáhnu ho silně za vlasy, když zasténá a kousne mě do rtu. Odtáhne se od zdi, a poté mě znovu opře o další zeď. Přeruším polibek a zakloním hlavu. Jeho rty mě líbají na krku.

"Ahh!" vykřiknu, když mě kousne do klíční kosti. "Prosím!" Nevím, o co prosím, ale zdá se, že on to ví.

Opře mě silněji proti zdi, používajíc své tělo, aby mě přidržel. "Zvedni ruce," zachraplá. Udělám tak a on mi přetáhne tričko přes hlavu. Než stihnu dát ruce dolů, už mi sundá i podprsenku. Zpomalí své pohyby, aby vzal jedno mé prso do ruky a to druhé začal sát.

Nechci na to jít pomalu! Chci, aby mi ukázal svojí stránku, o které vím, že se snaží schovávat.

"Slade," vydechnu, když zasténá. Bože, nemůžu mluvit. Nevím, jak mu říct, co chci, takže mu to ukážu. Zatnu ruce v jeho vlasech a hrubě ho k sobě přitáhnu. Líbám ho tvrdě, naše jazyky se míhají, když ho zatáhnu za vlasy a kousnu do rtu.

"Zatraceně," zavrčí, když se odtáhne od zdi a pokračuje v cestě. Otevře dveře a zanese nás do ložnice, zavírajíc nohou dveře. Oba spadneme do postele. On se nade mnou rozkročí, dávajíc mi ruce po stranách mého těla, abych je měla připevněné pod jeho nohama.

Bože, váha jeho tělo je tak úžasná.

"Tohle jsi chtěla, Anděli?" vydechne těžce. "Chtěla jsi, abych tě ošukal?"

Moje tělo se pod jeho slovy zachvěje. "Ano," zasténám.

Hraje si s mojí levou bradavkou mezi dvěma prsty, když se prohnu v zádech a vykřiknu.

On mi prstem přejede po dolním rtu a já ho olíznu špičkou jazyka. Když ho olíznu, vjede mi prstem do úst a já ho začnu sát.

"Ježiši Kriste, tvoje ústa jsou úžasná. Tak zatraceně horký a vlhký." Můžu cítit jeho tvrdost na mém břichu a už nechci čekat. Jsem připravená!

"Zvedni se," řeknu, když vyndá svůj prst. Zakroutí hlavou, když to zopakuju, "Zvedni se." Tentokrát nadzvednu boky já, překvapujíc a schazujíc ho ze mě. Jeho oči se rozšíří. Asi si myslí, že jsem si to rozmyslela.

To ne.

Když už na mě není, vyskočím a shodím ho na postel. Chystám se převzít kontrolu. Vypadá ohromeně; tohle nečekal. Kousnu se do rtu, abych skryla úsměv.

Mířím rovnou k jeho kalhotám. Ani se neobtěžuju s páskem a knoflíkem. Jdu rovnou po zipu. Neplítvám čas. Potřebuji ho hned. Obtočím ruku holem jeho tvrdé délky a protáhnu ho zipem, berouc ho do úst. Nevěděla jsem, že někdo může být tak velký. Musím mít pusu otevřenou dokořán, až je to skoro bolestivé, ale je to ten úžasný druh bolesti.

"Whoa, Anděli," řekne, když nadzvedne boky.

Nemůžu přestat.

Nemůžu zpomalit.

Beru si od něj všechno. Tvrdě a rychle. Cítím ho až vzadu v krku, když nadzvedne boky.

"Ah, zatraceně," zasyčí. Pohřbí své ruce v mých vlasech, aby kontroloval rytmus. Zvednu ruce a sundám mu ruce z mých vlasů, aby je měl podél těla. Vytrhla jsem si tím několik vlasů. Sakra, to bolí.

"Už budu," řekne se zaťatou čelistí.

Zpomalím rytmus. Nechci, aby se udělal. Chci prodloužit tu chuť a cítit jeho tvrdost v ústech. Chci ho na chvíli udržet na okraji. Olíznu ho pomalu celého odzhora dolů, když zasténá. Pustím jednu z jehou rukou, takže po něm můžu přejíždět a následovat ruku ústy.

"Do háje. Jo, baby," zasténá potěšením. "Přesně tak."

Musím se usmát. Saju jeho délku znovu a znovu dokud mi nevypadne z pusy jako lízátko. Začínají mě bolet tváři z toho sání, jak nejrychleji mohu. Moje ruce se posunou dolu mezitím, co můj jazyk krouží nahoře.

"Anděli," vykřikne, "musíš přestat." Vyklene záda. "Do prdele!" vykřřikne.

Zamručím potěšeně.

"Už budu."

Znovu ho celého pojmu a tvrdě saju. Cítím to. Jeho tělo se naplo.

"Do prdele!"

Cítím jeho úlevu. Pokračuju v sání a spolknu každou kapku, když pulsuje v mé puse. Užívám si jeho chuť; jeho chuť, které se nemůžu nabažit.

Pomalu si sednu a podívám se, jak tady leží, bez trička, oči zavřené, rychle dýchá. Otevře oči a zadívá se na mě. "Ty, Anděli.." zhluboka se nadechne, "teď se těš," vydechne.

Pomalu se zvednu a sklouznu z postele. On se nadzvedne na loktech a zadívá se na mě. Teď už stojím u konce postele.

Olíznu si rty, usměju se a zašeptám. "To se uvidí." Otočím se a vyjdu z pokoje, abych našla tašku z Victoria´s Secret. Plánuju si pro něj vzít jeden z mých oblečků.

Kde je ta tačka? Myslela jsem si, že jsem ji vzala do domu už před pár dny. Prohledám garáž, vejdu znovu do domu a zastavím se, všechny světla jsou vypnutá. Před minutou ještě nebyly. Šel Slade spát? Musí ráno pracovat.

Potichu dojdu do ložnice. Zavřu za sebou dveře a otočím se, abych se dostala přes pokoj, ale je tu tma jako v pytli.

"Sakra, nic nevidím," zašeptám si pro sebe, když se snažím udělat krok dopředu bez toho, abych o něco zakopla.

"Taky nemáš nic vidět."

Zastavím se a snažím se zaměřit jeho hlas a moje srdce začne bít rychleji. Sakra, co dělá?

"Slade? Co děláš? Probudila jsem tě?"

"Ne, čekal jsem na tebe, Anděli," řekne podmanivě.

"Uh, co tím myslíš?" zvednou se mi chloupky na krku a vyschne mi v krku. Proč se najednou cítím jako myš, kterou má chytit kočka?

"Chci si hrát."

Zrychlí se mi tep a zadrhne dech. "Hrát?" snažím se polknout, ale mám sucho v ústech. "Co myslíš tím hrát?" začnu ustupovat ke dveřím do ložnice.

"Uvidíš. Koupil jsem nějaké hračky. Nebyl jsem si jistý, jestli je na tobě použiju, ale ty jsi začala, tak jsem si řekl, proč ne."

Moje tělo se zachvěje touhou.

Zvednu ruce před sebe, bojíc se, že o něco zakopnu. Nevím, co myslí těma hračkama. Nikdy jsem je nepoužila, ale jen z té myšlenky zvlhnu. Cítím, jak se kolem mě obmotají jeho ruce a nadskočím. Zvedne mě a hodí mě na postel.

Instinkt mi říká, ať s ním bojuju, tak tak udělám. Několikrát ho trefím do hrudi, poté si uvědomím, že z toho nic dobrého nevzejde. Musím ho ze sebe shodit. Když se chci pohnout, chytne mě za obě zápěstí a pevně je podrží po stranách mé hlavy.

"Slade..."

"Věříš mi, Anděli?" zachvěji se, když na krku ucítím jeho horký dech.

"Ano," odpovím bez váhání.

Jeho rty jsou na těch mých. Je to sladký jemný polibek, pod kterým mé tělo taje mezitím, co jeho jazyk vnikne do mých úst. Cítím, jak mé ruce zvedá k čelu postele. Zatnu zápěstí, snažíc se ho zastavit. Přestane s nimi hýbat, ale nepouští je. Jeho ústa jsou teď víc cílevědomá a jeho jazyk více dožadující.

Jeho dlaně se zpevní na mých zápěstích, nutíc mě uvolnit se a znovu už nebojovat. Otře o mě svojí erekci a já zasténám do jeho úst.

Cítím, jak se moje ruce znovu pohybují nahoru, ale už je mi to jedno. Záleží mi jen na jeho nohách mezi těmi mými s jeho vahou na té mé.

Můj žaludek dělá kotrmelce a moje srdce se mi snaží vyskočit z hrudi. Začíná se mi špatně dýchat z jeho váhy a hlubokých polibků. Moje ruce jsou natáhnuté nad mojí hlavou, poté se mi něco obmotává kolem zápěstí. Kůže?

Vezme můj jazyk do úst a začne ho sát, uvolňujíc ho, když mě jemně kouše do dolního rtu. Téměř necítím ten samý dotek na druhém zápěstí předtím, než pohladí mé ruce a uchopí do dlaní mojí tvář, líbajíc mě hluboce. Jeho jazyk se pohybuje pomalu a sladce, ale s cílem.

Uvědomím si, že už mi nedrží ruce. Chci s nimi pohnout a...

Nemůžu.

Je kolem nich něco obmotané. Co to udělal? Snažím se znovu zatahat, když od něj odtáhnu ústa.

"Slade, co to děláš?" zeptám se bez dechu.

"Shh," zašeptá mi do ucha. "Jen se uvolni, Anděli. Musím ti oplatit laskavost."

Pevně k sobě přitáhnu nohy. Naposledy měl volnou jednu ruku, teď má obě!

"Ne, ne. To teda ne."

Políbí mě, ale já neotvírám pusu. Budu si s ním taky hrát. Když neodpovídám, vezme mezi dva prsty jednu moji bradavku a zmáčkne ji. Otevřu ústa a vydechnu. Jemně mě kousne do rtu předtím, než jazykem vklouzne dovnitř. Začnu ho sát a líbat. Moje tělo je pro něj nažhavené.

"Dobře, Anděli," zamumlá proti mým rtům. "Teď je čas, aby jsme tohle sundali." Natáhne se dolů k mým džínám a posune se po mém těle dolů.

Rychle ze mě stáhne džíny i kalhotky. Když jsou dole, cítím, jak se zvedne z postele a slyším, jak na zem spadnou jeho kalhoty. Dám nohy k sobě a ohnu kolena, zvedajíc nohy.

Cítím, jak se postel prohne, když na ní znovu vyleze. Moje tělo sebou škubne, když položí dlaň na mé koleno. Slyším jeho smích a začnu se třást. Rozevře mé nohy a lehne si mezi ně. Jeho dlaně se sunou po mých nohách, přes boky, mé břicho... Vím, že může cíítit husí kůži, kterou mám po celém těle. Zamíří k mým prsům a obě je uchopí, hrajíc si s nimy. Prohnu se v zádech a zasténám.

"To je lepší," zašeptá. Jeho dlaně opustí má prsa a ucítím, jak na mě znovu nalehne a jeho rty najdou ty mé. Je to pomalý hluboký polibek, ale když se odtáhne, chci ještě víc. Cítím proti nohám jeho tvrdou erekci a začnu se třást touhou.

"Prosím, Slade." Zaprosím a zakloním krk.

"Co chceš, Anděli?" zeptá se a putuje prsty po mém odhaleném krku.

Ugh! Nesnáším tuhle jeho hru! On sakra dobře ví, co chci.

Zvednu hlavu a najdu jeho rty, ale nakonec skončím líbající jeho tvář. On mi položí dlaně po stranách tváře a najde mé rty. "Řekni mi, Anděli. Co chceš, abych udělal?" zapšeptá proti mým rtům, posílajíc po páteři zimnici.

"Chci, aby jsi mě ošukal," zaskřehotám,zavírajíc oči. Bože, proč mě to nutí říct? Jsem odměněná polibkem na čelo, a poté se jeho rty přesunou na můj krk.

"Chceš vědět, co se ti chystám udělal?" olízne můj krk.

"Ano," zakňučím.

"Ošukám tě, Anděli. Tvrdě a rychle. A až skončím, budeš prosit o víc."

Arogantní bastard.

Mám pocit, že mluví pravdu. Zatraceně, ještě jsme ani neměli sex a už jsem ho o něj prosila dvakrát.

"Ale zatím ještě ne."

Co to sa-

Jeho rty začnou drtit ty mé a nedrží se zpátky. Snažím se uvolnit si ruce. Chci se ho jen dotýkat. Jsem si jistá, že bych to urychlila, kdyby se mi podařilo uvolnit ruce. Slade přeruší polibek a začne polibky utvářet cestičku k mé hrudi, kde se zastaví na levém prsu. Začne sát moji bradavku s ze mě vyjde frustrovaný sten. Ten pocit je tak úžasný.. ale přesto je to jako mučení. Jeho dlaně opustí můj obličej a začne mě znovu líbat po těle. Obkrouží jazykem můj pupík, což mi vyrazí dech. Na kyčelní kost mi pokládá polibky lehké jako pírka. Ztuhnu, protože vím přesně, kam míří. Snažím se dát nohy k sobě, ale on položí dlaně na vnitřní strany mých stehen, držíc je otevřené, když si mezi ně sedne.

"Slade, já jsem nikdy.."

Zhluboka se nadechnu, když skloní hlavu mezi mé nohy. Jeho jazyk olízne mé citlivé místo a moje záda se propnou.

"Zatraceně, chutnáš tak dobře," řekne proti mým rtům.

Zachvěju se, tahajíc za pouta. Odtáhne ode mě tvář a roztáhne prstem mé záhyby.

Moje tělo sebou škubne, když se mě znovu dotkne jazykem. Jeho silné ruce přistanou na mých bocích, aby je přidržel na místě. Začne pomalu, jako polibek, a prozkoumává. Líže mě a já se začnu třást. Nedokážu zastavit zvuky, které ze mě vycházejí.

Pustí jeden můj bok a jeho prsty se přidají k jazyku. Střídají se dovnitř a ven. Zatáhnu znovu za pouta, když se moje tělo prohne a já se snažím nadechnout.

"Slade!" zakřičím, když ucítím ten známí pocit formující se hluboko uvnitř. Chytnu popruhy, které jsou připevněné k poutům. Cítím potřebu chytit se postele, jako kdybych měla přepadnout přes okraj, pokud se nebudu držet. Vstoupí do mě i druhým prstem a jazykem vezme moje citlivé místečko do úst a začne ho sát, strhujíc mě přes okraj. Zakřičím jeho jméno.

Jeho dlaně mě znovu přidržují za boky, když se moje tělo začne třást. Odtáhne ode mě svá ústa a jediný zvuk, který slyším, je moje těžké dýchání. Znovu se začnu nekontrolovatelně třást. On se zvedne, slyším ho otevřít balíček, a poté se nade mnou znovu rozkročí.

"Na mém jazyku chutnáš tak báječně, Anděli," políbí mě, jeho jazyk vstupující do mých úst.

"Tak zatraceně sladká." Přejede mi jazykem po rtech. "Přesně tak, jak jsem si myslel."

Zasténám.

Posune dlaně po mém těle a chytně mě za oba boky, když začne palcemi kroužit po mých kyčelních kostech.

"Tohle je jedno z mých neojblíbenějších místeček," řekne, stále dělajíc malé kroužky. "Tvoje pokožka je tak hebká a teplá." Skloní se a lehce mě na něj políbí, poté se posadí zpátky a zasune prsty mezi mé vlhké rty, otevírajíc mě pro něj.

Zasune dovnitř prst a já zasténám. "Prosím."

Vyndá ho a uslyším sací zvuk. "Nemohl jsem se dočkat, až tě znovu ochutnám."

Zatřesu se.

A celý do mě vjede, tvrdě.  

"Slade!" vykřiknu, když se mé tělo napne, aby ho pojmulo. Bože, je tak veliký. Jsem plná a napnutá tak, že jsem si ani nemyslela, že je to možné. Moje tělo se snaží ucuknout, ale drží mě pevně za boky.

"Do prdele, jsi tak úžasná." Zastaví se uvnitř mě.

"Slade," vydechnu. Potřebuji, aby něco udělal; aby se pohnul.

Položí se rovnou na mě, pokládajíc hlavu do ohybu mého krku. Pomalu se odtáhne, poté do mě znovu zajede. Vykřiknu jeho jméno, prohýbajíc se.

"Zatraceně! Tak úzká," procedí do mého ucha, když se odtáhne a znovu přirazí. Zakňučím, když jeho slova zaplní mou mysl a jeho teplý dech přistane na mém krku. Celý se odtáhne a pomalu, centimetr po centimetru, mě přivádí k šílenství.

"Prosím, Slade. Tvrději," zaprosím.

"Chceš tvrdě, baby?" oždibuje můj krk.

"Ano. Bože, ano."

Odtáhne se, poté přirazí tvrději a hlouběji.

"Takhle, Anděli?" zeptá se, oždibujíc můj ret.

"Ano. Rychleji," rozkážu.

Sedne si, uchopí mě za boky a začne mě tvrdě šukat, konečně do toho dávajíc to, po čem naše těla tak dlouho toužila. A je to úžasné, nikdy jsem nevěděla, že to může být i takové.

Zasténám a začnu říkat nesmyslné věci, když mě vynáší výš a výš s každým přírazem. Položí dlaně pod má kolena a přitáhne je k matraci, otevírajíc mě pro něj ještě víc. Vykřiknu, protože mu tahle pozice umožňuje přirazit ještě hlouběji.

"Sakra, Anděli," zamumlá.

Zanaříkám, když se pomalu odtáhne a znovu přirazí. Snažím se pohnout nohama, ale on zpevní stisk a drží je dole. Je daleko za kontrolováním mého těla, přemohl ho. A je to ten nejlepší pocit, co jsem kdy cítila.

Skloní se a jeho rty přejedou přes ty mé. Otevřu pro něj ústa a on mi vezme dech tím, jak převezme kontrolu. Jeho boky zrychlí přírazy a jeho jazyk pokračuje v pomalém tanci s tím mým.

Odtáhne se a sedne si, pouštějíc mé nohy. Obtočím je kolem něj, když položí palec na moje nejcitlivější místo a začne kroužit. Je ještě pořád citlivý z minula a já se znovu udělám. Přivádí mě na místa, kde jsem ještě nikdy nebyla a teď, když jsem je navštívila, už nechci nikdy odejít.

"Bože, ty jsi tak zatraeně úžasná," zašeptá, když se na mě položí hrudí, aby mě políbil, zahánějíc mé myšlenky. Jeho polibek je podmanivý a přebírá kontrolu nad mými ústy, stejně jako nad tělem.

Pokračuje v přirážení, ale zpomalí tempo. Chytne mě za oba boky, zvedajíc můj zadek z postele. Znovu zrychlí. Nedokážu mluvit. Stále se nekontrolovatelně třesu a snažím se nadechnout. Začne se odtahovat, ale já se kolem něj sevřu a stáhnu ho zpátky.

"Kurva!" přirazí do mě, jeho prsty se zarívají do mých boků a tlačí mě proti sobě, jako kdyby se nemohl dostat dostatečně hluboko. Cítím, jak ztuhne a něco zamumlá. Zkolabuje na mě, naše těla ulepená od potu. Ležíme tu a snažíme se zklidnit naše dýchání. Škubnu sebou nad jeho ztrátou, když se odtáhne, aby zahodí kondom. Cítím, jak se přes mě natáhne a pokoj zalije světlo. Zamžourám a zavřu oči nad nechtěným světlem. Rozhodla jsem se, že mám ráda tmu, kde mě může jen cítit, né vidět.

"Otevři oči," rozkáže jemně. Když otevřu oči, podívám se na něj a zapomenu dýchat. Je tak dokonalý; jeho hebká svalnatá hruď se třpytí potem, jeho vlasy jsou neupravená přesně tak, jak to mám ráda, jeho oči se lesknou a jeho rty... oh bože, jeho rty. Vzpomenu si na to, co mi idělaly. Cítím na tvářích teplo, když se mu na tváři objeví pomalý úšklebek. On ví přesně, o čem přemýšlím.

Zůstane takhle několik vteřin předtím, než se skloní a políbí mě. Když přeruší polibek, podívá se za mojí hlavu a uvolní mé ruce z pout. Okamžitě přejedu dlaňemi po jeho hebké svalnaté hrudi, cítíc ten pot, a poté je zamotám v jeho vlasech.

"Bože, jsi tak sexy," řeknu, když se nademnou rozkročí. Neodpoví, jen mě sleduje, ale ten úšklebek zmizel. Zvednu se a vezmu jeho tvář do dlaní.

"Jsi v pořádku?"

Neodpovídá.

"Slade, je všechno v pořádku?"

Děsí mě. Ty jeho dětsky modré oči zírají přímo do těch mých, jako kdyby viděly až do mé duše. Cítím se odhalená a bojím se, že objevil to, co se snažím skrývat.

Lásku!

Zamilovávám se do tohohle muže, což je šílené! Skoro ho neznám, ale obrátil můj život vzhůru nohama a naruby.

Mám pocit, že právě našel mé tajemství a teď mě pošle pryč, čímž zlomí mé srdce.