Undescribable - 13. kapitola

Překlad: Týni

SLADE

"Je úžasná, viď?"

Josh se zasměje a zakroutí hlavou.

"Co?"

"Říkal jsem ti, že je jiná." Položí mi ruku na rameno a trochu se mnou zatřese. "A ty, můj příteli, se do ní zamilováváš. Teda pokud už do ní zamilovaný nejsi."

Je tohle láska? Chtít být s někým dvacet čtyři hodin denně? Sakra, kdyby to bylo na mě, tak bych nikdy neopustil dům.

"Holly mi řekla, ať jsem opatrný. Co tím podle tebe myslela? Že jí ublížím?"

Josh si otevře pivo a zasměje se. "Ne," je vše, co řekne.

"Chceš mi teda říct TVŮJ názor?" položím si předloktí na stůl.

On se na mě podívá, ale už se nesměje. "Říkala TOBĚ, aby jsi byl opatrný. Všichni jsme věděli, že se do ní zamiluješ.

Zamračím se.

"Teda, Jax byl podělaná holčička. Ale ty..." pokrčí rameny, "ty jsi největší playboy a rebel ve městě. Nemyslím to špatně. Jak jsem ti řekl, ona je jedinečná. Opravdu se stará o ostatní a jejich city. A nedává druhé šance, takže jestli budeš mít nějakou slabou chvilku a podvedeš ji, ona tě opustí a potom ti bude scházet ta nejlepší věc, kterou jsi kdy měl." Potřese hlavou. "To, můj příteli, je něco, z čeho se už muž nevzpamatuje. Bez ohledu na to kolik žen dostaneš." Zvedne své pivo a dopije ho. Nevím, co na to všechno říct, a tak na něj jen zírám.

"Hej, za to se omlouvám." Anděl se k nám znovu vrátí a posadí se. "To byla Courtney, moje kamarádka z Tulsy." Zasměje se. "Každopádně, přijede na hru." Usměje se, když zůstaneme potichu. Její úsměv zmizí a obrátí se na Joshe. "Omlouvám se, jestli jsem udělala něco špatně. Nechtěla jsem na tebe tlačit. Jenom jsem si myslela, že to bude legrace.

Podívá se dolu a zvedne si znovu menu. Josh se na mě podívá s tím jeho ´říkal jsem ti, že se stará o pocity ostatních´-pohled, a pak se otočí k Andělovi a usměje.

"Myslím si, že je to skvělý. Ale přesto bych ti chtěl za ty lístky zaplatit."

Anděl zvedne hlavu. "Ne," zakroutí hlavou. "To je na mě."

"Tak dobře… počkat, co kdybych nám najal ve městě pokoje na sobotní noc před hrou? Můžeme jít na večeři do restaurace v hotelu, a potom jít do baru. Jako malá dovolená, ale budeme pořád ve městě. Nebudeme alespoň trčet v dopravních zácpách, aby jsme se dostali na hru.

"Paráda, to zní skvěle." Podívám se na Anděla, který se usměje.

Vrátí se k nám naše číšnice s jídlem, které jsme si objednali. Upřímně ani nevím, co jsem si objednal. Dokážu myslet jen na to, že jsem se do Anděla zamiloval. Začnu přemýšlet nad otázkou, kterou si pokládal i můj bratr. Není moc brzo? Když jí ukážu nebo řeknu, co cítím, otočí a uteče ode mě?

Slyším, jak se Sam a Josh baví o mém bratrovi, a že zítra požádá Holly o ruku, ale nevěnuji tomu pozornost. V kapse mi zavibruje telefon.

Jessica: Sejdeme se zejtra nebo co?

Já: Ne! Už mě nikdy nekontaktuj. Jsem ve vztahu.

Smažu zprávu, vypnu zvuky telefonu a vrátím ho zpět do kapsy.

Oběd utíká celkem rychle a já stále mlčím, protože stále přemýšlím o Andělovi. Stále si musím opakovat, že jí musím dát čas.

"Je všechno v pořádku?"

Stále sleduji silnici, když ke mně Anděl promluví. "Jo. Proč by nemělo?" Ona si povzdechne, takže se na ní rychle podívám. Její hlava skloněná a ruce má v klíně.

"Jenom jsi tichý. Myslela jsem si, že jsi na mě kvůli něčemu naštvaný."

"Ne. Jenom nemůžu vystát, že zítra musím pracovat v kanceláři ve městě. Přeju si, abych mohl strávit celý den v posteli."

Anděl, v mé posteli. Nahý...pode mnou...

Jo, to zní zatraceně dokonale.

"Nevím, jestli půjdeš na oběd nebo ne, ale mohla bych ti ho přinést?"

To je jedna z nejsladších věcí, na kterou se mě kdy holka zeptala. Usměji se. "To zní skvěle, Anděli."

Dovezu ji k jejímu domu. Řekne, že si vezme jen několik věcí, než se vrátí zpátky ke mně. Na cestě domů si udělám malou zajížďku, abych Andělovi přidělal klíč k domu. Chci jí ukázat, že může přijít a odejít kdykoliv bude chtít. Nikdy jí nebudu bránit v tom, aby ke mně přišla; Nemám co skrývat.

Když se dostanu domů, položím klíčky na kuchyňský pult a vyndám si z kapsy telefon. Mám nějaké zmeškané hovory a textovky.

Zamručím frustrací, když zjistím, že jsou všechny hovory a textovky od Jessicy. Všechny říkají v podstatě to samé. Že lžu a jestli se s ní nechci vidět, tak mám být upřímný. Co to do háje? Neřekl jsem jí snad, že už ji nechci vidět?

Potom se dostala do ráže, chtěla vědět, s kým to sakra teda jsem a všechny tyhle ufňukaný žvásty. Vypnu telefon a dám si ho znovu do kapsy. Jestli se mnou chce někdo mluvit, zavolá mi domů.

Vzhlédnu, když Anděl vejde dveřmi od garáže. "Ahoj, Anděli."

Ona se jemně usměje. "Dojdu se převlíct do něčeho pohodlnějšího." Projde kuchyní a zamíří do ložnice.

Obejdu linku a jdu za ní. Dorazím do ložnice a najdu ji ve svém šatníku. Zastavím se u jeho dveří a zvednu ruce nad hlavu, držíc se za futra. Ona je ke mně zády a přetáhne si přes hlavu tričko.

Stojím tu a pozoruji, jak se jí tričko sune po hebkých zádech, nadzvedávajíc i její vlasy. Pohmožděniny už vypadají mnohem lépe a začínají blednout. Ztvrdnu při myšlence, že bych ji mohl mít. Teď, když už je skoro zahojená. Zpevním sevření na dveřích, abych se přinutil nepřijít k ní, nedotýkat se jí, nezkoumat každou její křivku, každý důlek.

Zrychlí se mi tep, když jí vlasy spadnou zpátky na záda. Miluju délku jejích vlasů. Chci ji za ně držet, když bude sténat moje jméno.

Očima putuji o trochu níž ke dvěma důlkům nad jejím zadkem. Chci je olíznout. Začne kroutit boky, když si začne svlékat džíny a já se musím kousnout do tváře, abych nezasténal.

Do prdele.

Její zadek je úžasný. Dokonalá malá bublina, kterou chci zmáčknout. Chci jí odsunout šňůrku z tang, strhnout ji, když položím na postel a udělám jí všechny nemravné věci, které mě napadnou.

Její ruce si získají mojí pozornost, když se natáhne, aby si rozepnula podprsenku. Oči mi sklouznou znovu na její zadek, když se natáhne, aby dala podprsenku ke zbytku jejích věcí.

Otočí se a uskočí. "Slade!" vyjekne. "Užíváš si, že mě děsíš?" Dá si ruku na své bušící srdce a několikrát se zhluboka nadechne.

Stále tu stojím, jako kdyby mě právě nenachytala, jak na ní zírám při svlíkání. Prsty zarývám do rámu dveří tak pevně, že to bolí. Musím se držet zpátky, nebo k ní půjdu. Pokud tak udělám, nedokážu sám sebe kontrolovat a její tělo je stále rozbolavěné. Vím, že by mě nezastavila a mohl bych jí udělat vše, co bych chtěl.

Podívám se na předek jejího téměř nahého těla. Vidím jen její kundičku. Je zakrytá tím nejmenším kouskem černé krajky, jaký jsem kdy viděl. Můj pohled se přemístí k jejím bokům a hladkému břichu. Zastavím a podívám se na její maličký pupík, který sleduji několik vteřin. Zamrkám. Vše je na ní tak ženské, a prostě to na ní miluji.

Pohledem pokračuji k okraji jejích prsou. Jsou plná a dokonalá s malými hebkými bradavkami. Chci si je dát do pusy a sát je, dokud neztvrdnou. Její prsa se hýbají v rytmu jejího dýchání.

Můj pohled se střetne s jejím, když se ke mně přiblíží. Nemůžu se hýbat. Zhypnotizovala mě. Tyhle zelené oči jsou všemocné. Mají moc kontrolovat každý můj pohyb. A právě teď mi říkají, abych stál přesně tam, kde jsem.

Zastaví se až když je ode mě jen několik centimetrů a já skloním hlavu, abych se na ní podíval. Zvedne svoje drobné ruce a položí je pod moje tričko na břicho. Otřesu se nad chtíčem, který mi projede tělem. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Sakra, jak tohle dělá? Už jen její dotek mě nutí chtít explodovat.

Ona zasténá a já otevřu oči, abych se na ni podíval. "Slade," zasténá a já vydechnu přes zatnuté zuby. Do háje.

Podívám se jí do očí. "Ano, Anděli," zašeptám. Bojím se promluvit nahlas.

"Chci tě."

Sakra.

Nadzvedne mi tričko a dotkne se rty mého břicha. Zamumlám frustrací. Chci jí dát ruce do vlasů a přinutit ji, aby si klekla na kolena, když si pro ni vytáhnu ptáka a dám ho do jejích perfektních úst. Chci ji pod sebou na posteli, abych ji mohl šukat a ona křičela mé jméno. Chci, aby mě přestala mučit a sundala ruce z mého těla.

Cítím, jak mě olízla, svým vlhkým jazykem a napnu se. Klekne si, putujíc jazykem dolů. Její jazyk se zastaví přesně tam, kde začíná lem mých džínů.

Už to nezvládnu.

Pustím dveře a chytnu ji za boky, opatrně abych se nedotkl jejího boku. Vezmu ji do postele a položím ji mezitím, co mnu její malé boky.

"Ano," zasténá. Prohne se v zádech a položí ruce zpět na mou hruď.

Vezmu ji za ruce, pokládajíc je nad její hlavu jako minule. Tohle bude ale jiné. Nechci ji uspokojovat.

"Slade." Snaží se vykroutit ruce z mého sevření, ale držím ji pevně.

Skloním se a položím si hlavu do ohybu jejího krku. "Copa chceš, Anděli?" zašeptám do jejího ucha. Cítím, jak vydechne a usměji se proti jejímu krku. Vím, že nenávidí, že jí to nutím říct.

"Tebe, prosím."

Prolížu si cestičku po jejím krku ke klíční kosti mezitím, co se pode mnou ona kroutí. Jsem z toho ještě šílenější, než jsem byl předtím. Chytnou jednou rukou její obě drobná zápěstí a volnou ruku sunu po jejím těle.

Vydechne, když z ní strhnu kalhotky a hodím na zem. Rozkročím se a zvednu boky, abych mezi nás dal ruku. Jedním prstem do ní hluboce proniknu; je neskutečně vlhká.

"Do prdele, Anděli." Začnu pomalu pohybovat prstem. Chci, aby zešílela.

"Prosím," zaprosí, nadzvedávajíc proti mně boky.

Přidám druhý prst a nasadím pomalé tempo. Skloním hlavu a vsunu si do úst její hebkou bradavku. Jemně ji saji, a poté kousnu, když ztvrdne a ona zakřičí rozkoší.

"Potřebuju víc. Potřebuju tebe," zasténá.

"To se nestane, Anděli," řeknu proti její hrudi. Začne se mnou bojovat, tlačí proti mé dlani a snaží se uvolnit své ruce. "Můžeš se mnou bojovat, jak jenom chceš, Anděli." Snaží se kroutit boky, aby se z pod mého těla dostala, ale položím se na ní svojí vahou, když prsty zvýším přírazy, které způsobí, že se mnou přestane bojovat a vzdá se. Saju, lížu a okusuju její hruď, krk a uši mezitím, co pohybuji prsty, dokud se kolem mě nesevře a neudělá.

Pomalu z ní vysunu prsty a pustím její zápěstí. Položím dlaň na její tvář a skloním se, abych ji políbil. Neoplácí mi to. Nejsem si jistý, že by mohla, i kdyby chtěla. Její oči jsou zavřené, její ústa pootevřená a třese se.

"Jsi v pořádku?" zeptám se, když položím dlaň na její orosenou hruď a ucítím její rychlý tep.

"Ano," vydechne. Její oči jsou stále zavřené, ale na rtech má úsměv.

Skloním se a políbím ji na čelo, poté se zvednu z postele a dojdu do šatny. Vezmu jí jedno z mých triček a tepláky. Vyjdu zpět do ložnice. Pořád tu leží s rukama za hlavou, ale její dech už je v normálu.

Musím se donutit k tomu, abych kolem ní prošel, protože se bojím, že bych mohl vybuchnout a udělat jí to, co opravdu chci.

"Tady je nějaké oblečení, Anděli." Nečekám na odpověď, otočím se a odběhnu do koupelny. Potřebuji studenou sprchu.

Sakra, to byl hodně stupidní nápad. Co se stalo s tím, že chci počkat? Vzít to pomalu? To, že ji nechci zranit? Vím, že moje prsty byly hrubé, ale pořád jsem byl celkem opatrný. Kdybych udělal to, co jsem naplánoval, tak by ji to teď určitě zranilo, takže budu muset prostě počkat. Bez ohledu na to, jak moc mě to ubíjí.

Poté, co dokončím sprchu, vejdu do ložnice a všimnu si, že tady už není. Dojdu si k prádelníku pro tričko a tepláky.

Jsem tak zatraceně nadržený.

Chci ji tak moc, že to bolí. Nikdy jsem nebyl takhle dlouho bez sexu. Šukal jsem holky na kapotách jejich aut a v převlékacích kabinkách bez toho, abych věděl jejich jména. A teď jsem tady. S přítelkyní a ještě pořád jsem ji nešukal. Už jsem neměl sex přes tři týdny, od té doby, co jsem ji uviděl.

Hodím na sebe oblečení a vyjdu z ložnice, abych ji našel. Anděl sedí na gauči se sklenkou vína. "Co chceš dělat dneska večer?" zeptám se, když vejdu do obýváku.

"Je mi to jedno," pokrčí rameny a podívá se na svoji sklenku vína.

"Co kdyby jsme se podívali na film v mediální místnosti?" dojdu ke štosu dek a jednu pro nás vezmu.

"To zní dobře." Zvedne se a dojde do mediální místnosti. Položí si skleničku na malý stolek vedle gauče, lehne si a uvolní se.

Vklouznu za ní a lehnu si, obmotám ruku kolem jejího břicha a přitáhnu si ji k sobě zády. Chci, aby věděla, že ji chci stejně jako ona mě. Jen chci jejímu tělu nechat nějaký čas na uzdravení. Zakroutí se svým zadkem proti mému ptákovi a já okamžitě ztvrdnu.

"Můžu vybrat film?"

"Ano." Je mi jedno, na co se budeme koukat, do té doby, dokud ji budu držet.

I když to bude mučení.

Po patnácti minutách si uvědomím, že to byla velká chyba! Nejsem na tyhle filmy. "Proč brečíš?" zeptám se, když jí zvednu bradu, aby se na mě podívala.

"Tenhle film je strašně smutný."

Setřu jí palcem slzu. "Anděli," usměju se na ní, "nic smutnýho se ještě nestalo." Zasměju se. Právě to začalo.

Popotáhne. "Uvidíš," položí si hlavu, aby se dál koukala na film.

Ke konci filmu mi dojde, proč brečela už na začátku. Nikdy v životě jsem neviděl takhle smutný film. Pokud jsou všechny tak smutné, tak už žádný nechci nikdy vidět. Ale to mě donutí přemýšlet. Je láska o tomhle? Nikdy se nevzdát, bez ohledu na to, jak je to těžké? Není to jen o zamilování se. Je to o dennodenním zamilovávání, znovu a znovu.

Když se na obrazovce objeví závěrečné titulky, políbím ji do vlasů; voní jako jahody. Podívám se na ní a všimnu si, že usnula, takže zpoza ní vyklouznu, snažíc se neprobudit jí. Když už stojím, zvednu ji a nesu jako malé dítě. Miluji, když ji takhle držím. Má tak malé tělo, ale stejně se cítím všemocně, když mě potřebuje.

Nevydá žádný zvuk, když jí stáhnu tepláky. Chudák, musí být vyčerpaná. Svléknu se a přitulím se k ní. Ještě jednou ji políbím.

-----

Probudím se brzy kvůli mému budíku a otevřu oči s výhledem na Anděla. Její vlasy jsou rozprostřené na jejím polštáři a tváři a já si nemůžu pomoct a odsunu je ke straně. Vypadá tak mírumilovně, jako spící anděl. Její dýchání je pomalé a její tvář uvolněná s řasami položenými na jejích tvářích. Políbím ji na čelo a vstanu. Když jsem připravený, políbím ji

naposledy předtím, než zamířím do kuchyně. Napíšu jí vzkaz a nechám ho na kuchyňském ostrůvku vedle klíče.

Anděli, vypadala jsi tak spokojeně, když jsi spala, a tak jsem tě nechtěl probudit. Včera jsem ti nechal udělat klíč. Buď tu jako doma, baby. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím na obědě. Většinu rána budu u soudu, poté mám nějaké schůzky před obědem, ale kdyby jsi něco potřebovala, zavolej. Mobil budu mít pořád u sebe.

xoxo

Vstoupím do garáže a podívám se na její malé červené 370Z zaparkované vedle mého náklaďáčku a v žaludku se mi vytvoří divný poct. Tohle auto není bezpečné. Popadnu klíčky od toho náklaďáčku, které visí na zdi garáže, a vezmu je zpět do kuchyně. Položím je vedle vzkazu a klíče k domu a dopíšu ještě řádek.

Vezmi si dnes můj náklaďák. To tvoje auto není bezpečné.

Zhluboka se nadechnu, cítíc se líp, a odejdu do práce.

Den utíká celkem rychle. Je skoro poledne a jsem na schůzce, když mi přes intercom zavolá sekretářka.

"Pane Long."

"Ano?" zeptám se a vstanu, naklánějíc se přes konferenční stůl.

"Je tady slečna Hall." Zní překvapeně. Což by měla, v kanceláři jsem ženu nikdy neměl.

"Díky, Rose. Pusť ji do mé kanceláře. Řekni jí, že tam budu za minutku."

Vzhlédnu od telefonu k pěti párům očí, které mě nechápavě sledují. Kromě táty a Micaha, protože ty se usmívají.

"Dobře, tohle by mělo být vše o Williamsově případu. Chce ještě někdo, abych mu zaslal kopii?" Začnu skládat papíry.

Jen ticho.

"Co?" narovnám se.

"Um, kdo je Slečna Hall?" zeptá se Brandon.

Chystám se mu říct, že mu do toho nic není, když si vzpomenu na nehodu s Mattem. Budou ji v kanceláři vídat častěji a nechci, aby se jí někdo snažil dostat.

"Je to moje přítelkyně." Všichni na mě vytřeští oči. I Micah a táta. "Takže se o ni nikdo nepokoušejte. Nechte jí být. Je moje!" Tady, tohle jim to snad řeklo dostatečně. Zvednu své papíru a zamířím rovnou do své kanceláře.

Otevřu dveře do kanceláře a zastavím se. Je ke mně zády, stojí před velkým skleněným oknem a sleduje St. Louis. Sakra! Je dechberoucí. Pokaždé, když ji vidím, musím si připomenout, abych dýchal.

Usměji se. "Ahoj, Anděli."

Ona se otočí; má sebou plastový balíček v jedné ruce a pytlík v té druhé. Podá mi je. "Udělala jsem ti citronové sušenky."

Tahle žena je úžasná!

Přejdu k ní a políbím ji na čelo, když si od ní vše vezmu. Prvně otevřu citronové sušenky; vypadá lahodně. Začnu uždibovat. "Mmm, jsou fantastický," řeknu s plnou pusou. "Opravdu, tyhle jsou ty nejlepší, Anděli." Polknu a znovu si kousnu.

Bože, ta teda umí péct.

Anděl na mě zírá s naštvaným výrazem na tváři. Polknu soustu, které jsem žvýkal, poté je odsunu ke straně stolu. "Proč vypadáš naštvaně?" zeptám se opatrně.

Sednu si a natáhnu se v židli, překřižujíc ruce na hrudi. Ona ke mě příjde a stoupne si přede mě, naklánějíc se ke stolu s rukama překříženýma na hrudi. Vypadá zatraceně sexy, když je naštvaná Chci na ní položit ruce a políbit jí. Cítím se, že mám vše pod kontrolou, když přestane být naštvaná a začne mě chtít. Rád otáčím stoly.

"Zaprvé," zvedne prst. "jsi mi řekl, abych nejezdila s mým autem."

Nadzvednu obočí. Předpokládal jsem, že to bude problém.

"Zadruhé," zvedne další prst. "jsi mě včera v noci neprobudil. Zatřetí," další prst se zvedne. "jsi mě neprobudil dnes ráno."

"Omlouvám se. Nechtěl jsem tě probudit." Narovnám se v židli, položím ruce na její boky a vzhlédnu k ní.

"Chtěla jsem ti udělat snídani, než půjdeš do práce," zakňourá.

Postavím se a podívám se na ní, pokládajíc ruce po stranách jejího obličeje. "Vzal jsem si něco z kantýny, když jsem přišel, Anděli."

Zamračí se. "To není důležité. Důležité je, že jsem ti chtěla uvařit snídani. Poté jsem ti chtěla dát pusu na rozloučenou a popřát ti dobrý den v práci."

Zasměju se, je tak roztomilá. Skloním se a přejedu rty po těch jejích. "Tvoje rty jsou tak hebké." Nevím, jestli to je jejím leskem, nebo je to její pokožka, které je udržuje tak hebké, ale miluji je.

Ona se natáhne a přitáhne si mě ještě blíž. Ztvrdnu tak moc, že mě z toho bolí koule. Nevím, jak dlouho ještě vydržím.

Musí mi číst myšlenky, protože mě postrčí a navede do mé židle. Jdu dobrovolně. Sednu si mezitím, co si ona klekne. Do prdele! Sleduji, jak mi rozepne kalhoty. Její pohled opustí ten můj, když vyndá mýho už tvrdýho ptáka a pomalu ho začne mnout.

Zákeřně se na mě usměje. "Řekni mi co chceš, baby."

Taky se usměju. Snaží se proti mě otočit mojí vlastní hru. No, musí si uvědomit, že jsem tuhle hru hrál déle než ona. Zasténá, když ji chytnu pevně za vlasy. Vím, že to miluje a miluju ten zvuk, který při tom vždy udělá.

"Chci, aby jsi si dala ruce za záda a vykouřila mě. Tvrdě!" Její ruce mě stisknou ještě pevněji. Ztratím se v dotyku její hebké malé ruky na mém ptáku, když pokračuje a honí mě. Ztratím se v tom tak moc, že zapomenu, co jsem chtěl.

Uchopím její vlasy ještě pevněji a zatáhnu ji, když se zachvěje a z těch perfektní úst vyjde sten. Podívám se na její prsa; její bradavky jsou tvrdé a přes tričko viditelné. Držím ji za vlasy tak daleko, že kouká na strop. Nemůžu si pomoc a přejedu druhou ruku po jejím odhaleném krku. Cítím, jak polkne.

"Teď," přikážu, když uvolním její krk.

Bez dalšího slova pustí mého ptáka a dá si ruce za záda. Přitáhnu její hlavu zpět, když otevře pusu, aby mě objala. "Kurva!" Její teplá ústa jsou dokonalá. Je jako droga a já jsem závislý. Vždy chci víc. Pokaždé je to lepší než předtím.

Škádlí mě, saje a olizuje na těch správných místech. Zpevním stisk v jejích vlasech. "Hlouběji," zamručím.

Poslechne a já ztratím dech. Zakloním hlavu a nadzvednu boky, když pokračuje, aby mě pojmula. Uvolním její vlasy, ale stále je nepouštím. Zpomalí rytmus a začne se odtahovat. Otevřu oči a podívám se na ní. Sleduje mě skrz ty dlouhé tmavé řasy. Saje mě. Její ústa se otevřou ještě víc a její jazyk začne kroužit.

"Sakra," zašeptám.

Zasténá, poté mě pomalu vezme do úst, pohřbívajíc mýho ptáka hluboko v jejím krku. Už to dál nevydržím.

"Už budu," zacedím. Cítím úlevu, když mě dodráždí. Její oči jsou otevřené a přilepené na těch mých, když vše spolyká. Sedne si zpátky na své podpatky a olízne si pomalu rty a zavře přitom oči. Je to ta nejvíc sexy věc, kterou jsem kdy zažil.

Nechám své ruce zamotané v jejích vlasech a přitáhnu ji k sobě. Líbajíc ji. Mé líbání je tvrdé a plné chtíče. Ona zpomalí polibek a odtáhne se ode mě s úsměvem na rtech. Pustím její vlasy a položím dlaně na její stehna. Vezmu si ji právě teď. Naše poprvé bude v mojí kanceláři, na mém stole, na zemi, v mojí židli. Nezáleží na tom kde, dokud ji budu mít. Potřebuju jen pár minut a budu připravený, abych si ji vzal.

"Pane Long." Ozve se Rose přes intercom.

"Ano?" Řeknu se zatnutou čelistí.

"Máte hovor na druhé lince. Pan Black."

Povzdechnu si a položím si hlavu na její hruď. Cítím, jak si její ruce hrajou v mých vlasech. Je to tak zatraceně příjemný, když se mě dotýká.

"Zajdu do obchodu, a pak do tvýho domu, abych na večer udělala dort," zašeptá.

Nakloním se a postavím, přitahujíc si její tělo ještě blíž k tomu mému.

"Děkuju, že jsi mi přinesla oběd, Anděli." Nemůžu z ní sputit oči, vypadají tak jemně a šťastně.

"Kdykoliv," usměje se. "Uvidíme se v tvém domě, baby." Políbí mě na rty a přejde ke dveřím.

"Anděli?"

Podívá se zpátky na mě. "Jela jsi mým autem?"

Na tváři se jí objeví pomalý sexy úsměv. "Ne." Otočí se a vyjde z mé kanceláře, zavírajíc za sebou dveře.

Zapnu si kalhoty a spadnu zpět do mé židle. To byl ten nejlepší oběd, jaký jsem kdy měl a očividně si musíme promluvit o jejím řízení mého auta.

SAMANTHA

Vejdu do Sladovo domu a dám o ledničky dvě lahve Bareffot Moscata, které jsem koupila.

A začnu pracovat na dortu. Pořád myslím jen na to, co jsme dělali v jeho kanceláři. Nikdy jsem nechtěla potěšit muže způsobem, jakým chci Slada. Nemůžu se ho nabažit. Slova, co říká.. jako kdyby se nedokázal ovládat, když jsou na něm má ústa nebo ruce. Způsob, jakým jeho tělo reaguje na to, co mu dělám. Nedokáže se se mnou ovládat. A já to miluji. Jsem z něj vlhká a roztoužená takovým způsobem, jaký jsem ještě nikdy nepoznala.

Přesto pro něj nedělám to samé. Teda, cítím, jako kdyby mě chtěl, když ho líbám a putují po mě jeho ruce, ale nevím, proč semnou nechce mít sex. Potřesu hlavou, snažíc se pročistit si hlavu. O tohle se budu starat později.

Na chvilku jsem si lehla, a když se probudím, Slade spí vedle mě. Potichu vylezu z postele a zamířím do koupelny, abych se připavila. Když si nandám podpatky, jdu vzbudit Slada, ale slyším, jak mu zazvoní telefon. Myslím si, že mu nebude vadit, když to vezmu. Vyndám mu z kapsy telefon a všimnu si, že je to textovka od někoho jménem Jessica. Není to ta holka, se kterou byl v tu noc, kdy jsem mu poprvé zavolala?

Jessica: Už víš, kdy se jí zbavíš a uděláš si konečně čas i na mě? Chybíš mi a chci tě vidět, Slade.

Cítím se, jako kdyby mě někdo praštil do hrudi. Udělat si čas na ní? Zbavit se mě?

Snažím se přejít k předešlé konverzaci, ale nic tu není. Mluvil s ní, ale smazával textovky? Byla to vše jen lež?

Vzhlédnu, když slyším Slada, jak se převaluje v posteli. Spěchám, abych mu dala telefon zpátky do kapsy kalhot do práce, a pak se otočím k posteli.

"Slade...Slade!" vyštěknu.

"Co?" zamumlá a nadzvedne se na posteli, přičemž z něj spadnou přikrývky. Párkrát zamrká a rozhlédne se po pokoji.

"Je čas vyrazit k tvým rodičům. Vstaň a oblíkni se." Vyrazím ke dveřím. Ve skutečnosti máme ještě hodinu předtím, než tam máme být, ale jsem připravená tenhle dům opustit.

"Kam jdeš, Anděli?" v jeho hlase jsou obavy. To by měly!

"Kuchyně." Pokračuji ke dveřím a zavřu je za sebou. Stojím na chodbě a několikrát se zhluboka nadechnu, když se snažím zadržet slzy. Očividně ji dlouho neviděl, což můžu říct z té zprávy. Co to znamená? Možná, že se s ní nechce vidět. Dal mi klíč do jeho domu.

Neřeknu mu, že jsem tu zprávu viděla. Nechci, aby věděl, že vím. Prostě jenom.. Do háje!

Nevím, co mám dělat. Něco k němu cítím a to je ten důvod, proč jsem se snažila držet zpátky. Jak jsem se dostala znovu do týhle situace? Neměla jsem být tak hloupá. Samozřejmě, že se bude stále stýkat s holkama z jeho minulosti. Proč taky ne? Není to tak, že by chtěl být jenom se mnou. Proč se mě potom ale ptal, jestli budu jeho přítelkyní, když chtěl spát s někým jiným? Není to kvůli tomu, že by si myslel, že to nechci, protože jsem ho prosila, aby se mnou měl sex už tu první noc, kdy mě přivezl domů.

Slyším zapnutí sprchy, a tak zamířím do kuchyně. Budu potřebovat sklenku vína. Možná, že se dokonce opiju.

Akorát dopíjím druhou sklenku vína, když Slade vejde do kuchyně. Srdce mi začne být rychleji z toho, jak dobře vypadá. Má na sobě modré tričko, které se hodí k jeho nádherným očím. Vzal si na sebe černé džíny a černé boty. Jeho vlasy jsou rozcuchané a neskutečně sexy.

Jako vždy..

Jak jsem mohla být tak pitomá a myslel ti, že patří jenom mně?

"Vypadáš překrásně, Anděli."

Pročistím si hlavu a podívám se na prázdnou skleničku.

On se na mě zmateně podívá. "Už upíjíš víno?" zvedne obočí s úsměvem, očividně pobavený.

Nebude mu to připadat vtipný, až budu úplně opilá. Přikývnu a naleji si další sklenku. Přečetl si tu textovku? Pokud ano, tak ví, že jsem ji otevřela. Nesmazala jsem ji.

Shlédnu na skleničku vína a vypiju ji. Přemýšlím o tom, že si dám ještě jednu, ale to zamítnu. Jsem si jistá, že se Vivivan postará o to, abych měla pořád plnou skleničku a nechci být tak opilá, abych zkazila Micahovu žádost o ruku.

Otočím se, abych položila skleničku do dřezu a všimnu si, že tu je Slade; opírá se o linku, jeden kotník přes druhý s oběma rukama po stranách na lince a jen mě sleduje. Už jenom koukat na něj mě bolí. Cítím se, jako kdyby bylo moje srdce už teď poškozené a nespravitelné. Vím, že je to na mě poznat. Vyhýbám se očnímu kontaktu. Neusměju se. Uvnitř se cítím straně, jako kdyby ze mě vše vytrhl. Nechápu to. Ani se se mnou nepokusil vyspat. Ale nějaká holka jménem Jessica se s ním očividně bavila o setkání? Dám skleničku do dřezu a jen u něj stojím. Po několika trapných vteřinách se Slade odtrhne od linky a přejde ke mně. Udělám tu chybu a podívám se na něj. Jeho oči jsou ponořené v těch mých a na tváři má úšklebek. Cítím se jako moucha chycená v pavoučí síti. Moje tělo se zatřese, když mě chytne za vlasy. Zvedne mojí hlavu k té jeho, když jeho oči najdou mé a skloní se, aby mě políbil. Jeho rty se dotknou mých a já se pokusím odtáhnout, ale on mě uchopí pevněji. Mé tělo mě zradí pod tichým příkazem jeho rukou a poddám se mu. Můžu se cítit zrazeně a mít zlomené srdce, ale moje tělo mu nedokáže odolat. Ta myšlenka mě děsí.

Odtáhne se od polibku, ale stále se dotýkáme rty. "Než skončí noc, budu vědět, co ti dělá starost," slíbí a odtáhne se ještě víc, aby se mi podíval do očí.

Zakroutím hlavou. Neřeknu mu to. Pokud ano, tak uvidí nejen tu žárlivost, ale i lásku, kterou se snažím skrýt.

Lásku.

Jak se tohle mohlo stát? Vím, že láska není nikdy dobrá věc. Vždy končí, ale myslela jsem si, že se Sladem budeme mít víc času.

"Uvidíš," mrkne. Políbí mě na čelo a pustí mé vlasy. Otočí se, zvedne z linky dort a vyjdeme z kuchyně ke garáži. Uvolním se v ramenou a vydechnu.

Tohle bude zatraceně dlouhá noc a budu potřebovat další dvě lahve vína!

Posadím se na sedadlo spolujezdce ve Sladovo autě a vyndám si z kabelky sluneční brýle; černé D&G, které jsou tak velké, že zakrývají polovinu mého obličeje. Dobře. Nebude moct vidět mé oči. Snažím se nerozbrečet se. Nemůžu si pomoc, ale cítím se zrazená. Jak jsem se mohla zamilovat do všech těch lží? Hádám, že je to moje chyba. Já jsem byla ta, která věřila úplně všemu, co jí řekl. Jsem dětinská nebo hloupá?

Cesta je úplně tichá. Když začnu cítit účinek vína, začnu být naštvaná.

Jak se opovažuje vůbec si myslel, že se může s někým stýkat za mýma zádama? Není to tak, že by jsme jen randili. On byl ten, kdo chtěl začít se vztahem. Já by jsem byla spokojená s jednorázovkou. I ten, kdo ještě nikdy nebyl ve vztahu ví, že se nebudeš ´stýkat´ s jinými lidmi!

Nebudu se na něj dívat a nebudu s ním ani mluvit. Tahle noc je o Holly a Micahovi. Ne o našich problémech ve vztahu. Problémech?

Ugh.

Tři dny ve vztahu a už máme problém A je to ten velký.

Dojedeme k domu jeho rodičů a já se dostanu ven dřív, než mi stačí otevřít dveře. Proč předstírat gentlemana?

"Ahoj, drahoušku," Vivian mě obejme, když dojdeme ke hlavnímu vchodu. "Vypadáš krásně, jako vždy."

"Děkuju, Vivian. Stejně jako ty," řeknu sladce, ale můj úsměv je pevný. Vivian prozkoumá moji tvář, poté se podívá na Slada, který k nám dorazil, a zpátky na mě. Zamračí se. Sakra. Byla jsem až moc sladká. Nasadím velký úsměv, snažíc se skrýt svoji naštvanou náladu.

Vivian obrátí svoji pozornost ke Sladovi. "Ahoj, zlato. Jsem tak ráda, že se konečně usazuješ. Samantha je nádherná a jednoduše úžasná. Všichni v tomhle domě ji milují."

Co to dělá? Očividně mezi námi vidí napětí. Snaží se to ještě zhoršit? Stále jsem otočená zády ke Sladovi, protože nechci vidět výraz na jeho tváři, a protože mu taky nemám co říct.

Vivian se do mě rukou zahákne a vede mě do kuchyně, nechávajíc Slade stát ve dveřích. Bez jediného slova. "Víno?" zeptá se, ale už mi rovnou nalévá skleničku. Zná mě moc dobře.

"Už měla dost vína, mami. Hodila do sebe tři skleničky už předtím, než jsme přijeli," řekne Slade trochu zlostně, když dorazí a sedne si vedle mě, kde před nás na ostrůvek položí dort.

Vivianina hlava sebou škubne, aby se na něj podívala, a potom zaměřila znovu na mě. "Chtěla by jsi sklenku vína?" její pohled neopouští ten můj.

"Ano, prosím."

Ona se usměje a od Slada uslyším povzdech. Je to tak, kámo. Vypiju vše, co chci.

Podá mi sklenici vína a já se usměju. Víno mi vždycky udělá líp.

"Děkuji ti." Jde dát víno do lednice. "Taky by jsi jí možná měla nechat venku." Vivianin úsměv se rozšíří.

"Co?" Slade se zhluboka nadechne, očividně nepotěšený tímto prohlášením.

Nedokážu schovat úsměv, ale pořád sleduji jeho mámu. "Nakonec, přece jenom budeme oslavovat." A upiju velký lok vína a ona se na mě podívá pohledem, který jasně říká, že ví, co se tady děje. Pokrčím rameny.

Podívá se ke Sladovi. "Chceš taky sklenku, drahoušku?"

"Ne!" odsekne. "Jeden z nás musí dnes zůstat střízlivý." Zní vytočeně. Skvěle!

Musím se zachichotat, když se mu dá Vivian nesouhlasný výraz. Usměju se a dopiju zbytek sklenice. Beze slova se ke mě natáhne a dolije mi. Když se začnu cítit, jako kdybych létala v oblacích, nedokážu si pomoc a začnu znovu cítit, že pro něj nejsem dost. Co jsem dělala špatně?

Chci jen pokračovat v pití do té doby, dokud neodpadnu, ale vím, že to nemůžu. Jsme tady z určitého důvodu, který se mnou nemá co dělat. Víno mě nutí chtít brečet a potřebuju jít na záchod, protože mám pocit, že je nedokážu zadržet. Zvednu se od stolu a vyrazím směrem ke hlavní koupelně.