Blake
Další
den jsem přijel do své kanceláře v osm hodin ráno a zastavil jsem se na cestě k
sobě u Jennifer. Už tam byla. Seděla u svého stolu. Svěží a krásná. Vlnité
vlasy jí volně kaskádovitě visely přes jemnou růžovou blůzku. Vypadala
mimořádně krásně v růžové. Růžová kundička.
Kurva.
Měl jsem sex ve svém mozku. Měl jsem ji ve svém krevním oběhu. Byla to vražedná
kombinace.
Něco
se změnilo na tom, jak jsem se ohledně ní cítil. Viděl jsem její sílu a viděl
jsem její odvahu. Ale včera večer jsem viděl její zranitelnost. Byla jako malé
kotě, které se potřebuje ukrýt. Chtěl jsem být tím, kdo se o ni postará. Chtěl
jsem ji chránit před nebezpečím světa. Od dravců a příšer, kteří by ji mohli
ublížit. Nikdy jsem se ohledně ženy takhle necítil. Starat se o někoho jiného
bylo pro mě něco nového. Byl jsem muž, který přišel na její záchranu. Řekl jsem
to nahlas. "Ten muž" (Thatman). Rýmuje se to s Batman. Okay, tak jsem
měl černý Porsche místo Batmobilu. Ale byl jsem její superhrdina.
Dívala
se na mě po dlouhý úder srdce a pak se chovala, jako by se minulý večer nic
nestalo.
"Sestavila
jsem seznam nejprodávanějších erotických románů u kterých si myslím, že bychom
se je měli snažit dát na denní blok a začala jsem s PowerPoint prezentací pro
Gloria´s Secret. Také jsem přezkoumala zpracování, které jsi mi dal. Moje
poznámky jsou na tvém stole a tvoje sako je přehozené přes opěradlo
židle."
"Díky."
Přinutil jsem svůj hlas, aby zněl věcně. Mohl bych srát na svoje sako, ale byl
jsem ohromen, jak zvládla udělat své úkoly v daný čas vzhledem k traumatu
včerejšího večera.
"Je
tu něco, co je třeba, abych udělala hned?" Zeptala se, její hlas sladký a
nevinný.
Ano,
vykuř mi péro. Ježíši zasranej Kriste. Dělala mi dobře. Penis se mi napínal
proti kalhotám. Díky Bohu, byli volné v oblasti rozkroku, protože jsem
potřeboval extra prostor. Mít velký péro přicházelo s obojím, s výhodami i s
přítěží. Okay, většinou s výhodami.
"Jsme
v pohodě." Přinutil jsem dostat obraz jejích svůdných úst omotaných kolem
mého péra z mé mysli a zamířil jsem do své kanceláře. Zabouchl jsem za sebou
dveře a zamkl jsem je. Poté, co jsem si sedl ke svému stolu, rozepnul jsem si
poklopec a strhl to. Sakra. Bylo to podruhé, co jsem to tohle ráno udělal.
Poprvé to bylo ve sprše. Probudil jsem se s bolestivým stojákem. V obou
případech jsem si představoval, jak se dělám uvnitř teplých, lahodných úst
Jennifer McCoy.
Kurva.
Chtěl jsem tuhle holku. Chtěl jsem ji tak příšerně. Penis mě pro ni bolel.
Srdce mě pro ni bolelo. Ale patřila jinému. Tomu řiťolezeckýmu zubaři, kterýho
si hodlala vzít. Nikdy jsem nebyl žárlivý typ, ale najednou jsem byl.
Otáčejíc
se, jsem vzal své sako, které mi vrátila na židli a dal jsem si ho k nosu.
Vonělo teď jako ona. Třešně a vanilka. Prohodil jsem si saka, i když jsem na
sobě jedno kašmírové už měl. Každopádně, mohl jsem, chtěl jsem být vedle ní.
Být v ní.
Jak
den pokračoval, pocit, že mi je špatně od žaludku mě předstihl. Cítil jsem se
špatně. Měl jsem horečku, slabost a byl jsem bolavý. Rozjelo se to. Něčemu jsem
podléhal. Pravděpodobně tý zatracený chřipce, kterou dostali všichni. Už to na
mě lezlo přes víkend, ale myslel jsem si, že to překonám. Tolik k super silám.
Měl jsem svou sekretářku, paní Cho, která mi přinesla trochu čaje a vzal jsem
si pár Advilů. Ani to nepomohlo. Kolem třetí hodiny jsem se cítil jak zmlácenej
pes.
"Mám
skvělé zprávy."
Vzhlédl
jsem od svého počítače. Byla to Jennifer. Zářila. Pohled na ni mě krátce dostal
z mého trápení.
Vykročila
do mé kanceláře a posadila se do jednoho z křesel naproti mě. Mé horečnaté oči
se po ni toulaly od hlavy až k patě. "O co jde?"
"Cílové
skupiny jsou pohromadě, aby se mohlo tento víkend vyrazit do Las Vegas."
"Skvělé."
Můj hlas byl apatický.
Jennifer
spojila obočí. "Blaku, jsi červený. Jsi okay?"
"Myslím,
že mě dostává ta zkurvená chřipka."
"Ale
ne." Vyskočila z křesla a obešla můj stůl. Její jemná ruka mi přistála na
čele. Chlad běžel mým zahřátým tělem. Tím dobrým způsobem.
Její
tvář začala být znepokojená. "Ach můj bože, ty hoříš. Blaku, musíš jít
domů a rovnou do postele."
Pomohla
mi se sbalit a o půl hodiny později jsem byl zpátky v mém bytě. Třásl jsem se
pod načechranou peřinou, stěží jsem byl schopen udržet oči otevřené.
******
Příštích
pár dní bylo peklo. Nemyslím si, že bych kdy byl takhle nemocný. Mé tělo se
pohybovalo mezi extrémní zimnicí během dne a zuřící horečkou v noci. Měl jsem
takovou horečku, že jsem měl halucinace.
Jennifer
McCoy byla anděl, který byl seslán z nebes, aby se o mě staral. Oblečená v
čirém rouchu z bílých oblaků s jejími dlouhými rozpuštěnými vlasy se vznášela
ke mně. Její krása mi brala dech.
"Ach,
Blaku," řekla tiše, jak se vznášela nade mnou a prohrábla mi prsty vlasy.
"Nech mě zařídit, aby ses cítil lépe. Řekni mi, co mám dělat."
Zasténal
jsem. "Ach, tygřice, chci cítit tvé rty opět na mých."
Zasněně
se usmála a pomalu sklonila hlavu. Její rty se dotkly těch mých. Záda se mi
prohnula. Byly to hedvábné lístky. Oždiboval jsem je a okusoval, jak se síla
přelévala přes mé tělo. Sténali jsme si vzájemně do úst. Její lesklé vlasy
tančily přes mé tělo a do péra mi tekla krev. Ahh. Ona způsobila, že jsem se
cítil být zase na živu. Vyvolávajíc ve mně potenci.
Dýchání
jsem měl mělké a prsty jsem jí přejížděl po vlasech. Byly dokonce silnější a
hedvábnější, než jsem si představoval. Vlny saténu. Další měkký sten jí unikl
hrdlem a dovolila mi prohloubit polibek jazykem. Její jazyk našel ten můj a
následoval ho v horkém smyslném tanci - stejně jako náš první polibek v mém
klubu.
Můj
penis byl ještě tvrdší. Jemně jsem se odtáhl.
"Co
se děje, Blaku?"
Přejel
jsem ji přes rty prstem. "Nic. Jen potřebuju víc."
"Řekni
mi, co potřebuješ."
Držel
jsem její zasněný pohled v tom mém. "Potřebuju být v tobě."
Usmála
se a oči se jí leskly úžasem a odhodláním. Beze slova mě zbavila pyžama a pak
jsem sledoval, jak pokrčila rameny a svlékla si šaty jak babí léto, vystavujíc
tak její tělo. Její pleť byla jak porcelán bez poskvrnky, břicho ploché a pevné
a její prsa, dva sladké kopečky vanilkové zmrzliny s malými třešničkami na
vrcholu. Poklekla mi mezi nohy a její třpytivé vlasy se jí roznesly přes ramena
jako rozmarný přehoz. Jedním slovem, byla krásná. Vzal jsem její smyslná ňadra
do dlaní a líbal jsem každou z jejích třešniček. Chutnala tak božsky, jak
vypadala.
Pohlédla
dolů v úžasu na mé vzrušení. Pak v pomalém pohybu, ovinula prsty kolem mého
obvodu, stěží to zvládla kvůli mé velikosti. Natáhla tam ruku, čekajíc na další
krok.
"Tygřice,
roztáhni nohy a dej ho do tebe."
Tiše,
udělala, co bylo řečeno a vklouzla mým penisem přes její mokré záhyby. Vyskočil
jsem, jak jsem cítil ten náraz proti její kundičce. Tahem jsem se do ní
ponořil, nechávajíc ji vést mě její rukou. Cítil jsem, jak se její ztuhlé svaly
sevřely kolem mé horké, silné délky. A pak jsem začal pumpovat dovnitř a ven.
"Oh,
Blaku!" Vykřikla.
Probudil
jsem se promočený potem. V mém snu jsem měl krásné milování s Jennifer McCoy a
ona mě uzdravila. Ale teď jsem čelil realitě. Cítil jsem se hůř než včera.
Bolel mě každý sval v těle a byl jsem vyčerpaný. S tou trochou, co jsem měl
jsem vylezl z postele a potácel jsem se do koupelny. Zahlédl jsem se v zrcadle.
Vypadal jsem jak sračka. Jako něco, co tahala kočka. Vytočenej jsem si vyčistil
zuby, popadl sklenici vody a vlezl zpátky do postele. Myslel jsem, že kurevsky
umírám.
Během
několika příštích dnů jsem se sotva dostal z postele. Neholil jsem se,
nesprchoval, nebo si nečesal vlasy, připomínal jsem patetickýho starýho kovboje
v jednom z těch nízkorozpočtových westernů. Z vlasů jsem měl pomačkaný
nepořádek a silná vrstva strniště lemovala mou čelist. Jediné, co mi chybělo
byl zničenej kovbojskej klobouk.
Hospodyně
mé matky Rosa mi přinášela pečovatelský balíček každý den, ale sotva jsem se dotkl
jediné věci. Moje starostlivá matka volala rodinnému lékaři, ale on řekl, že tu
je jen málo, co může udělat. Odpočívat a pít hodně tekutin byla moje nejlepší
sázka. Tak jsem zůstával většinou v posteli s mou plazmovou televizí na 24/7,
abych měl nějakou společnost. Věděl jsem, že jsem opravdu nemocný, protože jsem
se díval na Doris Day filmy na The Movie Channel.
Mé
jediné další spojení se světem byl můj iPhone. Měl jsem ho pod polštářem a
přinutil jsem se zkontrolovat e-maily, když jsem byl vzhůru, což nebylo příliš
často. Řekl jsem paní Cho, aby nechala kolovat e-mail, který říká mému
personálu, aby mě kontaktoval jen v případě, že to bude naléhavé. Matka čtyř
dětí narozená jako korejka se ukazovala být nejlepší sekretářkou, jakou jsem
kdy měl. A měl jsem jich hodně.
Toužil
jsem slyšet o Jennifer McCoy. Ale nestalo se tak. Poslal jsem jí e-mail, aby
věděla, že je nepravděpodobné, že bych jel do Vegas na cílové skupiny.
Odpověděla smutným smajlíkem. Vrátil jsem jí e-mail s tím samým. Pravda: byl
jsem smutný. Stýskalo se mi po tom, být ve své kanceláři. A stýskalo se mi po
tom ji vidět.
Konečně
se ve čtvrtek moje horečka prolomila a vlastně jsem pocítil hlad. Vylezl jsem z
postele a vydal se do kuchyně. Otevřel jsem dveře dobře zásobené ledničky a
vytáhl jsem sklenici jablečného pyré a kelímek tvarohu. Nikdy jsem nejedl tohle
teploušský svinstvo, ale bylo to něco, na co jsem měl náladu. Vstávajíc jsem to
všechno zhltal. Musí to být super potraviny, protože jsem se cítil o zatraceně
hodně líp. Okamžitě jsem si dal sprchu a oholil jsem se, pak jsem se vrátil do
postele. Sáhl jsem po svém iPhonu a dal jsem dohromady e-mail.
Komu: Jennifer McCoy
Předmět: Cílové skupiny
Prosím, přijď dneska v sedmnáct
hodin do mého bytu prodiskutovat výše uvedené. Tady je adresa: 10580 Wilshire
Boulevard.
Děkuji - BB
Stisknutím
jsem to odeslal. V úderu srdce odpověděla - bude tady. Najednou jsem se cítil o
mnohem lépe z toho pekla, ale nehodlal jsem ji nechat, aby to zjistila.
******
Chvilku
před pátou se paní Dochvilnost ukázala u mých dveří. Vypadal úchvatně, i když
trochu unaveně v malé černé skládané sukni a střapatém bílém svetru. Želvovité
brýle jí seděli na temeni hlavy a nesla svůj kufřík spolu s velkou nákupní
taškou. Svou kabelku, jako obvykle, měla přehozenou přes rameno.
Měl
jsem na sobě Turnbull & Asser[1]
modro bílé pyžamo a byl jsem bosý. "Ahoj, díky, že si přišla."
Její
zelené oči se zatřepotaly. "Jistě. Žádný problém. Jak se cítíš?"
Uvádějíc
ji do mého bytu jsem předstíral kašel. "Ještě to není tak dobrý. A nemyslím
si, že jsem ještě nakažlivý."
Na
rtech se jí stočil ten rozkošný úsměv. Penis se mi pohnul. Prohlédla si mě.
"To
je dobré. Kde bys chtěl mít naše setkání?" Její oči se vsakovaly do mého
Wilshire Corridor bytu s tím drahým italským nábytkem a nádherným výhledem na
město.
Další
kašel. "Pokud ti to nebude vadit, rád bych to dělal v mé ložnici. Opravdu
si potřebuju lehnout."
"Um,
uh, okay." Byla definitivně zaskočená.
Šla
za mnou do ložnice. Okamžitě jsem skočil do postele a přetáhl si přes sebe
přikrývku. Prohlížejíc si mou obrovskou místnost s manželskou postelí a
nesčetným množstvím chlapeckých hraček se mě zeptala, kam chci, aby se
posadila. Její hlas byl roztřesený.
"Pokud
ti to nebude vadit, mohla by sis prosím sednout na okraj postele, abych na tebe
viděl."
Nejistý
pohled ji padl přes obličej. Několikrát zamrkala jejíma překrásnýma lístkovýma
očima.
"Neboj
se. Nejsem velký zlý vlk. Nesním tě."
I když jsem si jistý, že bych rád. Vsadím se, že je její kundička
delikátní. Poprvé za několik dní, můj penis vykazoval známky života. Mohl jsem
cítit jak pulzuje.
Váhavě,
s nervózním úsměvem, žuchla na mou postel, kabelku a kufřík spolu s nákupní
taškou položila na koberec.
"Co
je v té tašce?" Zeptal jsem se.
Trochu
se uvolnila a její tvář se rozzářila. "Přinesla jsem ti spoustu
brožovaných výtisků erotických románů. Libby je předává cílovým skupinám a měla
jich o něco navíc. Myslela jsem, že by sis možná chtěl některé z nich
přečíst." Sáhla do tašky a jednu vytáhla. "Tahle je opravdu dobrá. A
taky legrační. Mohla by se ti opravdu líbit."
Vzal
jsem si ji od ní. Beautiful Stranger.
"Díky.
Velmi pozorné." Hodil jsem ji na postel, věděl jsem zatraceně dobře, že
bych to nikdy nečetl.
"A
taky bys mohl zkusit první knihu v sérii. Beautiful Bastard.”
Nyní
tu byl titul, se kterým bych se mohl spojit. "Tak, slečno McCoy, prosím
dej mi podrobný přehled cílových skupin a své aktivity ve Vegas."
Bez
plýtvání vteřiny se pustila do rozvrhu, který měla v plánu o víkendu, zahrnoval
pozorování cílových skupin, účastnění se knižní autogramiády a setkání se s
různými autory. Bylo pro mě těžké se soustředit na to, co říkala s ní vedle mě
v mé posteli. Měl jsem hořící nutkání rozervat každý steh jejího oblečení a
hodit ji na sebe. Můj penis byl v pozdvižení, ale tlustá přikrývka skryla, co
se dělo pod ní.
Pokračovala
v blábolení, nevšímajíc si mého vzrušení. Víčka mi padala. A pak jsem zasténal.
Zarazila se uprostřed věty. Její oči se rozšířily obavami. Perfektní. Znovu
jsem zasténal, tentokrát hlasitěji.
"Ó
můj Bože. Co se děje, Blaku?"
"Myslím,
že se mi to znovu zhoršuje." Můj hlas byl chraplavý šepot. "Můj
doktor říkal, že by se to mohlo stát." Ještě jsem znovu zasténal,
tentokrát jsem přidal zachvění.
"Ale
ne!" Děs naplnil její hlas. "Co můžu udělat?"
"Cítím
takovou zatracenou horkost." Oh, to teda! "Byla bys tak laskavá a
omyla mě houbou." A dej mi dýchání z úst do úst.
"Samozřejmě.
Kde máš koupelnu?"
"Támhle."
Slabě jsem ukázal na dveře naproti mé posteli a ještě jednou jsem zasténal.
Vyskočila
z postele a za okamžik byla zpátky s velkou houbou v ruce. Sedla si na postel a
otírala mi navlhčenou houbičkou tvář. Byla tak blízko, že jsem cítil její
teplo.
"Jaký
je to pocit?" Zeptala se.
"Tak
dobrý, Jennifer." Její dotek byl jemný a milující. Toužil jsem po jejích
rtech na těch mých.
Dala
mi dlaň na čelo. "Myslím, že se ti teplota snižuje."
Ne.
Zahříval jsem se. Ještě další hlasité zasténání. "Je to jako by byl oheň v
mém těle." Zuřící v mém rozkroku. Stáhl jsem si přikrývku dolů na boky.
"Jennifer, mohla bys omýt i zbytek mě?"
Trochu
jsem se posadil a beze slova mi pomohla svléknout si vršek pyžama. U každého
knoflíku, který rozepínala svými hbitými prsty mi vystřeloval vnitřní
ohňostroj. Řetězová reakce živých jisker. Klesl jsem na svůj nadýchaný polštář
a držel oči na ni, jak vsakovala mou nahou hruď. Byla jednoznačně v úžasu z
mých ostře řezaných hrudních svalů, zcela zřetelných břišáků a toho perfektního
pánevního V, které vykukovalo z přikrývky. Posilování mělo své výhody.
Vzala
si houbu zpátky do ruky a začala dělat napjaté kruhy kolem mého napjatého těla.
Pomalu a smyslně. Zavřel jsem oči a sténal rozkoší. Pod dekou mi vážně stál.
"Oh,
Blaku, ty máš bolesti?" Její hlas byl tichý, směs soucitu a obav.
Napůl
jsem otevřel oči. "Jen trochu." Koule jsem měl bolavé a penis se
spaloval. Tak sem ji chtěl. Mého anděla.
Znovu
zavírajíc oči jsem ji nechal mě otírat. Smyslně omývala každou část mého těla v
horní části, jako moje svalnaté paže. Vychutnával jsem si každý tah.
Asi
po deseti minutách mytí těla jsem jí vzal houbu z ruky a posadil jsem se.
"Cítím se mnohem líp. Nemůžu ti dost poděkovat."
Její
oči se spojily s mými. Vzduch mezi námi byl obtěžkán elektřinou. "To je
okay. Je to, to nejmenší, co mohu udělat."
"Proč
nezůstaneš na večeři? Mám tuny chutného jídla, které mi matka poslala." A
taky na snídani?
Přes
její andělskou tvář se přehnalo napětí. Podívala se na hodinky. "Nemůžu.
Slíbila jsem Bradleymu, že se s ním setkám na večeři, protože se přes víkend
neuvidíme."
Zkurvenej
DickWick. Každý sval v mém těle se napjal. Péro se mi potopilo jak Titanic.
Sebrala
si věci a vstala z postele. Byl jsem příliš vysílený, abych jí šel doprovodit
ven.
"Měl
bys zítra zůstat doma, Blaku. Je mi líto, že nebudeš na cílových skupinách, ale
budu tě informovat s výsledky."
"Díky,"
zamumlal jsem, jak šla ke dveřím a zmizela.
Klesl
jsem zpátky do postele a cítil jsem se hůř, než jsem se cítil celý týden.
******
Nemohl
jsem se v pátek ráno dostat z postele. Měl jsem horečku, neklidnou noc. Ne
kvůli jakékoliv zatracený chřipce. Jennifer McCoy byla v mé krvi jako epidemie.
Zůstal
jsem celý den v posteli. Otevřel jsem knihu Beautiful Stranger a přečetl jsem
několik náhodných stránek. Samozřejmě jsem si musel vybrat tu část, kde se
poprvé políbili. Zabouchl jsem knihu a přetáhl jsem si přikrývku až na hlavu a
pak jsem onanoval. Byl bych někdy Jennifer McCoy schopen říct, že jsem ten
krásný cizinec (beautiful stranger), kterého políbila se zavázanýma očima ve
hře Pravda nebo Odvaha?
V
pět hodin jsem slyšel dveře od mého bytu s cvaknutím otevřít. Jen jedna osoba
měla klíče. Moje máma. O jednu krátkou minutu později vkráčela do mého pokoje s
babičkou po boku. Měli na sobě sportovní oblečení, máma od předraženého
Lululemon a babička nyní už od zaniklého Loehmann’s.
"Miláčku,
jak se cítíš?" Zeptala se máma, uklízejíc věci.
"Eh,"
zabručel jsem.
Byla
to dobrá židovská matka, okamžitě sáhla do své monstrózní kabelky od návrháře a
vytáhla teploměr. Byl to ten staromódní, co se dával do úst.
Vznášela
se nade mnou. "Otevři, miláčku. Uvidíme, jestli máš teplotu."
Neochotně
jsem otevřel ústa a ona mi strčila skleněný sloupek pod jazyk. Stiskl jsem rty
a udělal obličej. Cítil jsem se, jako by mi bylo znovu zasraných pět let.
Počítal jsem vteřiny, dokud ho nevytáhla.
Dala
si ho k očím. "Devadesát osm celých šest. Žádná horečka, drahý."
"Horečka
shmever,"
přizvukovala babička. "Přinesla jsem ti židovský penicilin. Moji lahodnou
kuřecí matzo polévku s knedlíčky."
Vzpomněl
jsem si, že byl dnes pátek. Šabat. Rozhodně jsem nebyl schopen jít do domu mých
rodičů. Zejména se zabývat mou sestrou rozdávající rány a nepříjemnými synovci
dvojčaty.
"Půjdu
to ohřát," řekla máma a vzala si od babičky nákupní tašku. Vytančila z mé
ložnice, nechávajíc mě o samotě s babičkou.
"Takže, bubbela
(drahoušku), gde to bolí?"
"Přímo
tady, babi." Sevřel jsem si srdce, jako bych měl infarkt. Bolest byla
hmatatelná.
Podívala
se mi na spodní část trupu a ukázala na mého ptáka. "A tso schmekel
(penis)?"
"Je
to necitlivý," odpověděl jsem mrzutě. Věřte mi, nebyl tam žádný puls.
"Chřipka
je shmu (svinstvo). Bubbela, do někoho si se
zamiloval." Babička mrkla. "Vsadím se, že je to ta krásná haymisha (milá) dívka, kterou
si přivedl do domu."
Ušklíbl
jsem se. Jak to sakra věděla? Netečně jsem přikývl.
"Konečně.
Přinesl si mi nějaké naches
(potěšení). Už si ji shtumped?"
Pouze
jen moje odvážná babička by chtěla vědět, jestli jsem ji šukal. Zavrtěl jsem hlavou.
"Na
tso tšekáš?"
"Babi,
já nemůžu. Pamatuješ? Je zasnoubená."
Babička
udělala znechucený hlenitý zvuk a přezíravě na mě mávla její žilnatou rukou.
Než jsem stačil říct jediné slovo, máma se objevila s horkou miskou polévky na
stříbrném podnosu.
Babička
jednala rychle. "Bubbela, máš bissel. Kuřecí polévka je dobrá pro
duši." Znovu na mě mrkla. "A shmeckel taky."
Máma
mi dala tác na klín. Lžící jsem si usrkl lahodného vývaru. O dvě hodiny později
jsem se vrátil ke svému starému já v letadle mířícím do Las Vegas.

Ďakujem 💜💜💜
OdpovědětVymazatĎakujem 💜💜💜
OdpovědětVymazat