Blake
V šest hodin se otec zastavil na naši rozmluvu mezi čtyřma očima. Obvykle jsme se setkávali ve čtvrtek, ale později tento týden musel být na konferenci magnátů v New Yorku. Byl bezvadně oblečený v obleku šitém na míru barvy cínové šedi, který doplňoval jeho plnou hlavu zvlněných stříbrných vlasů. Můj šťastný starý muž, neztratil z té jeho hlavy jediný vlas. A na šedesát pět byl stále ve skvělé kondici, denně posiluje s trenérem ve firemní posilovně. Doufal jsem, že jeho štěstí přejde i na mě.
Jako
vždy jsme seděli venku na mé terase, popíjeli jsme brandy a kouřili doutníky.
Byla to naše malá tradice. Náš způsob probírání jak podnikání, tak osobních
záležitostí.
"Takže,
co ta nová holka?" Zeptal se otec a potáhl z jeho Montecristo č. 4,
kubánského doutníku Denzel Washington, který dostal na Emmy. Jeho hlas byl
skřípavý a nikdy neztratil svůj ´New Yawk´ přízvuk, přesto, že tu žil po víc
než půl století. Můj otec si byl dobře vědom mé minulosti s rozvojovými asistentkami
- D-holky - jak je běžně v průmyslu nazývali. Já jimi procházel jako vodou. Ani
s jednou to netrvalo déle než tři měsíce. Nedokázaly mě zvládnout. Vtipem kolem
kanceláří bylo, že jsem je zcela vyčerpal. (Pochopíte to?)
Vyfukujíc
obláček z mého doutníku jsem přemýšlel o Jennifer McCoy. Je sexy, kurážná a
vymrdává s mojí hlavou. A přivádí moje péro k šílenství. "Je okay,"
řekl jsem rozhodně.
"Má
bystrou mysl, ta malá liška. Byl jsem velmi ohromen otázkami, na které se ptala
během přednášky pro hosty, na které jsem byl na jednom z jejích kurzů. Řekl
jsem ji, aby zvážila Conquest až absolvuje a když mi poslala svou disertační
práci, byl jsem naprosto unešený."
"O
čem psala?" Zeptal jsem se.
"Sexuální
přitažlivost SpongeBob SquarePants."
Moje
obočí se vyklenulo. SpongeBob NoPants (pozn. se žádnými kalhotami) by dávalo
větší smysl.
Otec
vyfoukl další obláček z jeho doutníku. "Nepřišla s žádnými nápady na
programování?"
Usrkl
jsem si ze své brandy a pak jsem mu řekl o jejím nápadu zacílit na ženy během dne
s erotickým programováním. Řekl jsem mu, že o tom pochybuji.
K
mému překvapení otec přikývl na schválení. "Mamkovské porno. To je
kurevsky geniální, synu. Zcela nové a po vybalení z krabice."
"Co
bychom měli dělat?" Zeptal jsem se opatrně.
Vyfoukl
kroužek kouře. "Moje instinkty mi říkají, nechat jí to realizovat."
"Chce
udělat cílené skupiny, aby dokázala svoji teorii."
Můj
otec se usmál a znovu přikývl. "Dobrý nápad. Je na čase, aby si nějaké
udělal."
Na
rozdíl ode mě byl můj otec velmi metodický a těžce spoléhal na to, že výzkum
rozhodne. Obvykle se nikdy nemýlily a někdy žertoval, že měl udělat nějaký
výzkum předtím, než mě najal. Muž, který miloval jen jednu ženu - mou matku -
nebyl příliš nadšený z mé pověsti jako hráče, nebo mém rozhodování o programování
podle instinktu.
Můj
otec odklep popel z cigarety do popelníku na malém skleněném stolku mezi námi.
"Udělejte ty skupiny co nejrychleji. A chci, aby si mě informoval o
zjištěních."
Potáhl
jsem si z mého brady-říznutého doutníku a vychrlil jedno slovo: ´Dohodnuto.´
Argumentace s mým otcem neměla smysl. Byl to šéf. Tečka. Teplá brandy prosákla
do mých žil, dělalo to vynikající kontrast se vzduchem raného prosince. Dokonce
i v LA bylo chladno, alespoň v noci.
Po
spořádání brandy a dokouření našich doutníků až k nálepce, jsme se stáhli
zpátky do mé kanceláře. Mé oči se rozšířily. Jennifer McCoy s jejím kufříkem v
ruce stála ve dveřích. Měla na sobě tmavomodrý kabát, vypadala být připravená
jít domů. Zdála se překvapená, že vidí mého otce a upravila si brýle.
"Oh,
zdravím, pane Bernsteine. Omlouvám se, jestli jsem přerušila vaši
schůzku."
Vřelý
úsměv ozářil otcovu tvář se silnými rysy. "Vůbec ne, Jennifer. Můj syn se
mnou právě sdílel některé ze skvělých nápadů, které máte pro SIN-TV."
Výraz
na její tváři říkal všechno. Její oči zakulacené; ústa dokořán. Neměla tušení,
že jsem byl syn Saula Bernsteina. A já jsem měl v plánu, aby to tak zůstalo tak
dlouho, jak je to možné. K mému úžasu, držela se v pohodě. Jaká herečka!
"Děkuji
vám, pane Bernsteine," řekla klidně. "Doufám, že máte pravdu."
Můj
otec mrkl. "Mám z vás velmi dobrý pocit, slečno McCoy."
Vylepšila
úsměv. Člověče, byla roztomilá, když se smála. Chtěl jsem na ni mrknout. Můj
otec pokračoval.
"A
já se na vás těším u nás doma v pátek večer."
Mé
oči se odrazily od otce na Jennifer. Co-to-kurva bylo napsáno přes mé oční
bulvy. Aniž by mi to dal vědět ji otec pozval na naši každotýdenní páteční
večerní Šabat večeři. Večer by měli být všechny věci pokojné. Ale v našem domě
se obvykle všechno změní do pekla. Udělal jsem rychlou tichou modlitbu. Ať se
každý chová slušně. Prosím, ať se chovají slušně.
******
V
pátek v šest večer, obvyklý podezřelý se shromáždili u jídelního stolu mých
rodičů. Byl elegantní se sadou kvalitního prostírání, křišťálu, porcelánu a stříbra.
Otec seděl v čele a moje matka s výrazně platinovou barvou vlasů na druhém
konci. Já jsem seděl na rohu vedle otce. Zbývající židle byly obsazené mou
starší sestrou s nadváhou Mercy a jejím manželem Mattem, oba gynekologové s
prosperující Beverly Hills praxí....jejich děti, moji šestiletí synovci
dvojčata z Planety Pekla....a v neposlední řadě moje smělá pětaosmdesátiletá
babička Muriel, která žila samostatně v domě pro hosty na našem pozemku. Náš
dům, nacházející se v prestižním uzavřeném Beverly Park v oblasti Beverly Hills
byl obrovský - dvacet tisíc čtverečních stop paláce, který zahrnoval pokoj na
promítání filmů, plně vybavenou posilovnu a deset koupelen. Mnozí si to často
pletli s hotelem. Sedělo to na šesti akrech půdy. Kromě domu pro hosty tu byl
plavecký bazén, tenisový kurt a studio, kde máma dělala keramiku. Součástí
našeho sousedského seznamu celebrit byl Eddie Murphy a Sylvester Stallone,
jakož i miliardář Haim Saban, tvůrce Strážců Vesmíru, show, kterou jsem jako
dítě miloval sledovat.
Vedle
mě byla jedna prázdná židle. Byla vyhrazena pro Jennifer. Měla nezvyklé
zpoždění. Šabat šaškárna už začala. Dvojčata kňučela kvůli sledování televize;
moje sestra na ně křičela a švagr řval na sestru. Kromě toho všeho, babička
měla už svou druhou (třetí?) sklenici vína. Technicky by se mělo s pitím vína
čekat, až se zapálí šabat svíčky a bude řečena modlitba za víno. Ale babička
vždycky jejím jidiš přízvukem[1]
říkala, "Vy tšekáte? Tšekání je na hofno!" V jejím věku nemohla být
zpochybněna.
"Gde
je tvoje nová přítelkyně?" Zavtipkovala po dalším hlasitém doušku vína.
Trochu
jsem sebou trhl. "Měla by tu být brzo a není to moje přítelkyně."
"Tsokoliv,"
odpověděla babička a vrátila se ke svému vínu. "Musíš se oženit."
Babička
byla v mém případě vždy pro to, abych se usadil. Moje matka po ní střelila
krutým pohledem, ona to prostě nebrala v úvahu mávnutím její žilnaté ruky a
protočila její vrásčité šedé oči. Naštěstí jsem nemusel reagovat. Byl jsem
zachráněn zvonkem. Doslova. Zazněla zvonkohra našeho předního zvonku. Musela to
být Jennifer. Můj odhad byl potvrzen o minutu později, když byla eskortována do
jídelny naší dlouholetou hospodyní Rosau. Naše oči okamžitě navázaly kontakt.
"Moc
se omlouvám, že jdu pozdě," omlouvala se, její hlas nervózní. "Na
cestě sem jsem se trochu ztratila."
Opravdu
nebylo snadné dostat se do našeho domu. Oplocená čtvrť s hlídaným vjezdem byla
velmi odlehlá a odbočka byla špatně osvětlená, klikatý Benedict Canyon vás
snadno zavedl na míle daleko do údolí.
Můj
otec vstal. Teplý úsměv mu zářil na jeho tváři se silnými rysy. "Vítejte v
našem domě, Jennifer. Žádné omluvy nejsou nutné."
Mé
oči se do ní vpíjely. Neměla brýle, vypadala být naprosto ohromující v po
kolena dlouhých tmavomodrých šatech do A s odpovídajícími lodičkami, které jemně
předváděly její křivky a štíhlé končetiny. Proč vždycky nechávala tolik
představivosti? Kurevsky mě to dohánělo k šílenství.
Její
oči putovaly po starožitnostmi-a-uměním-naplněné velké jídelně. Podle výrazu na
její tváři bych mohl říct, že byla v úžasu nad vznešeností našeho domu. Cítil
jsem, jak jsem se přikrčil, trochu rozpačitý ohledně nehorázného bohatství naší
rodiny. Nebylo pomoci. Můj otec, který pocházel z mizerných životních poměrů
tvrdě pracoval, aby Conquest Broadcasting vybudoval do globálního impéria a
tento dům, spolu s ostatním, co vlastníme po celém světě bylo ocenění za
všechnu tu tvrdou práci. Ať už jsem s ním souhlasil nebo ne ohledně
programování a obchodních rozhodnutí, můj stařík byl silný a ten, se kterým
musíte počítat - a obdivovat ho.
Dávajíc
se dohromady, Jennifer udělala pár zdrženlivých kroků k mé matce. V ruce držela
kytici růžových lilií. Jejich omamná vůně naplnila místnost.
"Ty
jsou pro vás, paní Bernstein."
"Jsou
krásné," zvolala má matka. "Mockrát vám děkuji a prosím, říkejte mi
Helen."
Rosa
okamžitě vzala květiny od Jennifer, ustupujíc do spíže a vrátila se s nimi
uspořádanými do vázy. Naaranžovala je na skříňku a vrátila se zpátky do
kuchyně.
"Hádám,
že tohle je moje místo," řekla Jennifer nervózně s pohledem upřeným na
prázdnou židli vedle mě. Otec ji k ní doprovodil. Nebeská vůně třešně a vanilky
vlasů Jennifer se smíchala s tou z lilií a stala se z toho opojná kombinace.
"Ahoj,"
řekl jsem jí tiše do ucha.
Podívala
se na mě a zamrkala jejíma krásnýma očima s dlouhými řasami. S nervózním
úsměvem zašeptala ´ahoj´ zpátky. Napětí mezi námi bylo hmatatelné. A taky
elektrizující.
Po
návratu na své místo, otec představil Jen mou rodinu. "Jennifer je jedna z
našich vycházejících hvězd v Conquest."
Její
tvář zrudla do barvy lilií, které přinesla.
"Jsi
příliš hubená," křikla moje upřímná babička.
Ona
je kurevsky perfektní, pomyslel jsem si.
Můj
otec pokračoval. "V naší domácnosti je obvyklé, že náš host zapálí Šabat
svíčky."
Jennifer
sebou trhla. "Tohle je můj první Šabat. Nemyslím si, že vím, jak na
to."
Přes
její protestování ji otec nutil, aby přišla do čela stolu a zapálila svíčky.
Můj otec nebyl člověk, který by vzal ´ne´ jako odpověď. A Jennifer to chytře
věděla.
"Nejsem
moc dobrá v zapalování zápalek," koktala, jak si brala krabičku zápalek do
jedné ruky. Otevírajíc krabičku tou druhou, vytáhla zápalku a váhavě jí škrtla
o křesátko. Nic. Pokusila se znovu. Nic. Škrtnutí po škrtnutí se setkávalo s
neúspěchem. Dvojčata se začala rozesmávat a počítala její selhání. Přesouvajíc
se na další zápalku a další, v Jennifer začínala růst nervozita a zrudla
rozpaky. Buď se Calamity Jen chystala podpálit dům, nebo opéct samu sebe do
křupava. Vstal jsem ze židle a udělal jsem půl kruh k ní.
Omotávajíc
ji ruku kolem pasu jsem prsty té druhé sevřel její zápěstí, držící sirky. Její
zadek se ke mně přitiskl a mohl jsem cítit, jak ji stoupá a klesá hruď. Její
dlouhý culík mě lechtal na citlivém ohbí krku a ta božská třešňová a vanilková
vůně jejích vlasů mi stékala do nosu. Hmmm. Voněla lahodně, dostatečně k jídlu.
Mohl jsem cítit, jak mi pod kalhotama začíná tvrdnout.
"Až
napočítám do tří, připrav se zapálit zápalku," vydechl jsem ji do ucha,
odolávajíc nutkání políbit ji tam a přitulit se.
"Jedna....dva....tři." Jak jsem ji pomohl, ona škrtla zápalkou a
úspěšně ji zapálila. "Hurá!" Vykřikla nesnesitelná dvojčata. Jemně
jsem ji vedl třesoucí se ruku ke dvěma Šabat svíčkám, které stály vysoké a
vztyčené na Baccarat křišťálových svícnech před námi. Jeden po druhém, knoty
vzplály ohněm a já cítil, jak se mé tělo zahřívá s tím jejím. Můj penis byl
taky v jednom ohni.
"Díky,"
zamumlala pokorně, pokládajíc krabičku sirek a použité zápalky dolů na stůl.
Pro ženu, která zapálila svíčky bylo obvyklé zakrýt si oči jednou rukou a uvést
do Šabatu rychlými gesty té druhé a pak odrecitovat požehnání v hebrejštině.
Upravujíc své ruce, jsem jí to pomáhal udělat a říct modlitbu, protože ji
neznala. Mé velké rozevřené ruce zakrývaly ty její malé. Miloval jsem ten pocit
cítit je v těch mých. Třásla se proti mě a já přemýšlel, jestli cítila mé
vzrušení. A moje teplo.
Symbolicky,
Šabat byl svazkem muže a ženy - duchovní svatba. Bůh beroucí si jeho nevěstu.
To je to, co jsem se naučil, když jsem studoval na mé Bar Micva. Nikdy znovu
jsem nepřemýšlel o tomto konceptu až do této minuty....s Jennifer McCoy téměř v
náručí. Měl jsem hořící nutkání pokrýt její dlouhý, elegantní krk polibky, ale
spokojil jsem se s horkým dýcháním na šíji. Poté, co všichni řekli modlitby pro
chleba a víno, přinutil jsem se od ní odtrhnout. Můj penis tvrdý, jak jsme se
oba vrátili na svá místa. Šabat večeře měla být servírována.
Šabat
večeře byla vždy o extravagantních multi-chodech. Začalo to s challah, chutný
vaječný chleba, procházel kolem stolu a byl následován babiččinou v ústech se
rozpouštějící matzo polévkou s knedlíčky a matčin báječný hovězí brisket -
tajný recept, který střežila svým životem. Vábivá vůně jídla se vznášela ve
vzduchu.
"Jaký
je tvůj nejoblíbenější televizní pořad?" Zeptal se jeden z dvojčat,
zatímco Rosa obcházela stůl a servírovala polévku.
"SpongeBob,"
odpověděla Jennifer s úsměvem.
Co
je to s ní a s tou blbou kreslenou postavičkou? Mé obočí se stáhlo, ale ona si
u nesnesitelných dvojčat rozhodně šplhla. Tváře mých synovců se rozsvítily jak
žárovky.
"Úúúúža!
Ten je taky náš nejoblíbenější!"
"Možná,
že by si to mohla s námi po večeři sledovat," přizvukoval druhý malý
ďábel.
Moje
sestra po něm střelila zlostným pohledem. "Víš zatraceně dobře, že se o
šabat na televizi nedíváme, Jonathane."
Chlapec
se zamračil. Odtrhl velký kus jeho challah ve frustraci a hodil ho na svou
matku. Trefilo jí to do obličeje.
"Udělej
s ním něco!" Křičela na mého švagra potom, co se jí nádivka roztříštila po
ústech.
On
pokrčil rameny, příliš zaneprázdněný jedením polévky.
Rozzuřená,
moje sestra vyskočila ze židle a vytáhla Jonathana ven z jídelny. Ten spratek
křičel. Skoro mi ho bylo líto.
"Mizero,"
křičelo druhé dvojče, jeho polévková lžíce zazvonila o stůl.
Babička
se dramaticky držela za srdce. "Oj! Takové tsuris (potíže)! Z vaší matky
se stala taková klafte."
Klafte
bylo jidiš slovo pro ´megeru´. V duchu jsem se přikrčil. Byl jsem rád, že
Jennifer nerozuměla ani slovo jidiš, ale bylo politování hodné, že se musela
smířit s našimi šabat vylomeninami. Otočil jsem se a podíval se na ni. K mému
překvapení se zdála být pobavená.
"Co
to je?" Zeptala se mě, jak Rosa nalévala horký vývar do její misky,
následovaný dvěma kulatými knedlíky.
"Matzo
knedlíčková polévka. Je to vynikající."
Mé
oči zůstávaly zaměřené na ní, jak nabrala matzo knedlíček do své lžíce.
Našpulila svěží rty a foukala na něj, pak si dala delikátní knedlíček k ústům.
Její rty se rozevřely a pak na to sestoupily. Zoufale jsem chtěl její rty na
mých koulích a představoval jsem si, jaké by bylo cítit je v jejích ústech. Tak
dobrý. Tak kurevsky dobrý. Teplo spojující se uvnitř nich. Zavrtěl jsem se na
svém místě, třel jsem si penis a koule o polštářek.
"Mmm,"
zasténala Jennifer, jak konzumovala matzo knedlíček.
"Mmm,"
opakoval jsem, moje koule se jí mentálně válely v ústech.
A
pak polkla. Její oči zavřené v extázi. Spěšně jsem si sundal sako. Přidala Rosa
topení?
Pochválila
mou matku. "Helen, ty chutnají táááák dobře." Její obratný sametový
jazyk vysledoval její horní ret.
Svatý
zasraný koule! Chtěl jsem si rozepnout poklopec. Moje péro běsnilo. Tahle holka
mě přivedla k velkýmu kurevskýmu ztvrdnutí. Neexistuje žádný způsob, jak bych
tady mohl sedět déle, aniž bych se udělal do kalhot. Vyskočil jsem ze židle.
"Hned
jsem zpátky." Spěchal jsem ven z jídelny, než by někdo mohl vidět šikmý
stan mezi mýma nohama a prakticky jsem běžel do nejbližší koupelny pro hosty.
Nemohl jsem si stáhnout kalhoty dost rychle. Moje plná erekce pramenila z mých
boxerek. Aniž bych promrhal jedinou sekundu, jsem kolem ní omotal prsty a tvrdě
pohladil, nahoru a dolů. Rychleji a rychleji. Tvrději a tvrději. V hlavě jsem
si představoval smyslná ústa Jennifer omotaná kolem něj, následujíc mé ruce,
jak jsem závodil k orgasmu. Hrdlem mi uniklo zasténání; můj penis byl v jednom
ohni; byl jsem zoufalý po tom se udělat. S pevně zavřenýma očima jsem zvýšil
své tempo. Byl jsem blízko. Tak, tak blízko. Má tvář zkřivená; mé srdce
závodilo jak Ferrari a můj penis se zaplňoval jak sklenička šampaňského. A pak
jsem s trhnutím a zavrčením explodoval. Všude po mých rukou. Tak masivní uvolnění
síly. Povzdechl jsem si úlevou a otevřel oči. Stojící ve dveřích byla Jennifer,
její tělo kamenné jak socha a její ústa zmrazená do širokého ´O´.
Svatá,
svatá kurva!
[1] babči
přízvuk spočívá v tom, že třeba ve slově které začíná na w je jen v a nebo jsou
celá slova absolutně jiná, často v jidiš, tak se to pokusím přiblížit tím
(pokud se mi povede slova rozluštit :D ), že nahradím jen nějaké písmeno, nebo
je přehodím, aby bylo poznat, že prostě babča mluví jinak, tak to prosím berte
s rezervou :D jidiš slova budu asi překládat vedle do závorky

Dekuji za překlad,knížka je docela vtipná😂
OdpovědětVymazatĎakujem 👍 💞
OdpovědětVymazatMoc děkuji. 😘😘😘
OdpovědětVymazat