úterý 29. prosince 2015

TM1 - 16. kapitola

Překlad: Niki



Blake


Pondělní rána vždy začínala pracovní poradou v devět hodin. Byl jsem zaskočený, když jsem našel Jennifer v zasedací místnosti v osm čtyřicet pět. Lesklé vlasy měla rozpuštěné a neměla brýle, vypadala tak krásně, jako v sobotu večer.
Napjatý jsem se usadil na své místo v čele velkého stolu zasedací místnosti a nabídl jsem jí své dobré ráno. "Jaký byl zbytek tvého víkendu?"
"Skvělý." Zářila.
Kurva. Měla sex s DickWickem.
"Co ten tvůj?"
"Skvělý," napodobil jsem. Ve skutečnosti byl kurevsky na hovno. Kitty-Kat, naštvaná kvůli Jennifer, předvedla v galerii trapný záchvat vzteku a pak mě následovala domů dožadujíc se odplatného sexu. Žádná z mých šukaček se mnou netrávila noc. Pravidlo bylo pravidlo. Málem jsem musel zavolat policii, abych ji dostal ze svého domu. Pak včera, na mě lezla ta chřipka, co řádila po kancelářích a zůstal jsem celý den v posteli. Poprvé od doby, co moje koule poklesly si můj penis nehrál celý víkend venku.
"Zůstal jsi v galerii dlouho?" Držela  ty fascinující zelené oči na těch mých. Její pohled byl zvědavý.
"Ne tak docela." Cítil jsem, jak můj penis poskočil. Proč se mnou tohle dělala? Nemohl jsem o ní přestat přemýšlet celý víkend. Dokonce když jsem včera ležel v posteli a bojoval o nádech kvůli nevolnosti, jsem přemýšlel o ní a dostal jsem ztopořený penis.
"Oh. Šli jste ty a tvoje rande někam potom?" Její hlas byl váhavý, jako by se bála slyšet odpověď.
Než jsem stačil odpovědět, dorazil zbytek mého personálu. Každý si vzal místo kolem velkého stolu zasedací místnosti. Mé oči obešly obvod. Pouze jedna osoba chyběla - Myles Harding, hlava mého současného programování.
"Kde je Myles?" Zeptal jsem se své sekretářky, paní Cho.
"On dnes nepřijde. Přemohla ho chřipka."
Sakra. To znamenalo, že neměl kdo dohlížet na finální epizodu Kola Bolesti dnes večer.
Podíval jsem se na Jennifer. "Jsi volná dnes večer?"
Oči se jí rozzářily a pak přikývla.
"Paráda."
Horlivý úsměv jí blýskl přes obličej.
"Potřebuju tě na natáčení Kola Bolesti jako záskok za Mylese."
Její úsměv se proměnil v zamračení. Zamumlala jedno malé slovo: "Aha."
"Slečno McCoy, můj otec vždycky říká, že krém stoupá k - "
Přerušila mě. "Budu tam."
"Výborně. Po setkání se zaměstnanci se semnou prosím setkej v mé kanceláři, informuji tě." Jennifer přikývla. Nervózně.
No, alespoň s ní budu mít nějaký čas jeden-na-jednoho. Ačkoli ne ten druh, po kterém jsem toužil.

******
Sedíc na křesle před mým stolem s nohama zkříženýma a notebookem na klíně si Jennifer dělala poznámky, zatímco jsem vysvětloval, co musí dělat na natáčení. Bylo to spíš jako hlídání dětí - prostě se ujistit, že se soutěžící chovají a následují pravidla hry a štáb jede podle plánu. Taky jsem jí řekl, aby dávala pozor na případné technické záležitosti a aby se ujistila, že tam bude velké pokrytí kamerou.
"Naše publikum má především rádo zblízka velký kozy, pánve horkých těl a mnoho úhlů, pokud jde o šukání - zejména záběry hlavy."
Vzhlédla na mě, zmatená.
Tiše jsem se zasmál. Vynechal jsem své vlastní vysvětlení. "Mám na mysli výrazy obličeje - a to jak u nadšení, tak u mučení."
"Okay." Vypískla to slovo.
Kurva, byla roztomilá. "Nedělej si starosti s naříkáním, sténáním, nebo křičením. Můžeme vždy přidat předpřipravené zvukové efekty v post."
"Post?"
"Post-produkce. Střih, zvuk a speciální efekty. A pak finální mix."
"Samozřejmě. Učila jsem se o tom na vysoký."
"Máš nějaké dotazy?"
Kousajíc si ret, zavrtěla hlavou. Vypadala nervózně. Jako vystrašené koťátko - stěží divoká tygřice, se kterou jsem měl rozhovor pouze před týdnem.
"A poslední věc. Režisér, Don Springer, může být trochu na facku. Nenech se jím urážet. A co je důležitější, nenech ho s kousky zajít příliš daleko. Má to být zábavná herní show, ne zápas smrti."
Přikývla, jako jedna z těch panenek co kývají hlavou.
Víc nepříjemného ticha.
"Teď můžeš jít," řekl jsem nakonec.
Protože nemůžu zvládnou sedět tu s pečícím se ptákem. Stálo mě to všechno mé úsilí, abych byl věcný. Celou dobu jsem ji psychicky svlékal  představoval si, jaké by bylo šukat jí na mém stole. A slyšet ji křičet mé jméno.
Jak vstala, zkontroloval jsem svůj kalendář, abych viděl, co je v plánu na zbytek mého dne. Poměrně v pohodě, ale ve dvanáct třicet jsem měl oběd s Jaime Zanderem, abychom mluvili o počáteční prezentaci. Zvuk jejího sladkého hlasu driftoval do mého ucha jako kouzelný koberec.
"Děkuji, pane Burnsi. Za tuto příležitost. Nezklamu tě."
Můj penis se napružil. Další příležitost klikla v mém mozku.
"Co děláš na oběd?"
"Skypuji s autorem, který žije ve Francii, v poledne. Nemůžu to zrušit."
"Chápu, ale chci, aby ses ke mně připojila co nejdříve, jak to půjde ve Factor´s. Rád bych ti představil mého přítele Jaime Zandera. Dělá naší počáteční prezentaci."
Její tvář se rozjasnila. "Ráda bych. Dostanu se tam tak rychle, jak jen to půjde."
"Perfektní." Opravdu perfektní. Doufejme, že se tam dostane trochu později, takže budu mít trochu bratrského času s Jay-Z. Nemohl jsem se dočkat toho, až se s ní seznámí.
"Uvidíme se později." Otočila se na podpatku a zamířila ven z mé kanceláře s tím sexy malým pohupováním. Mé oči nikdy neopustily její zadek.

******
Factor´s byly populární delikatesy na Pico Boulevard blízko obou, Conquest Broadcasting a naší hlavní konkurence, FOX. V tomto městě nebylo žádným tajemstvím, že můj otec a Rupert Murdoch byli úhlavní konkurenti, šli hlava-proti-hlavě v žebříčcích sledovanosti. Tuhle sezónu to CBC znovu zabíjel. Jediné, v čem kdy Rupert mého otce porazil byl počet manželek, které měl. Nedávno se rozvedl s jeho třetí.
Jaime už seděl u našeho oblíbeného stolu v rohu. Ale měl jsem nečekanou společnost. Jeho dvojčata tam byla taky. Obě ve vysokých židlích. Jejich kočárek byl složený a opřený o zadní stěnu.
"Doufám, že ti to nebude vadit," řekl, jak jsem se spustil do židle naproti němu. "Gloria je mimo město kvůli obchodu a já musel vzít tyhle prcky v jejich deseti měsících na hlídání."
Člověče, už jim byl téměř rok. Je to, jako by to bylo včera, kdy se narodili. "Žádný problém, ale nemůžu je odepsat," žertoval jsem.
"Jdi do prdele." Zasmál se Jaime. "Do prdele. Radši bych si měl dávat pozor na pusu. Už budou brzy mluvit." Obrátil se k dětem a dal každému velkou, šťavnatou pusu na hlavu.
"Omlouvám se, děcka. Tatínek je velmi špatný kluk." Položil si ukazováček na ústa. "Psst! neříkejte to mamince."
Děti se zahihňaly.
Rozesmálo mě to. Musel jsem uznat - bylo roztomilý sledovat Jaimeiho komunikovat se svými maličkými. Bylo zřejmé, že je zbožňoval. Vystřelilo skrze mě neočekávané zamrazení žárlivosti. Kupodivu jsem nikdy nepřemýšlel o tom mít rodinu a děti, nebo o představě otcovství.
Jaime mi podal menu a usmál se. "Nemusíš se bát. Platím. Ty jsi klient."
Pravda: Jaime a já jsme měli ten druh vztahu, kde nikdo nepočítá. On si užíval, že může hostit, stejně jako já. Po prostudování menu, jsme si objednali jako obvykle od Marge, prsatá servírka, která tu byla vždycky. Dva ostré pastrami sendviče z žitného chleba, vedle toho hranolky a dvě Doctor Brown  cream sody. A pro děti, několik zalitých bagelů a u toho nakrájenou mrkev. Už zkoušely prstoklad na nějakých Cheerios, které Jaime přivezl s sebou. Láhve s mlékem a rozmanité plastové hračky byly také rozptýlené na tácech vysokých židlí. Nikdy si nehrály s mobilem, uvažoval jsem, jak Marge přišla hned zpátky s našimi sodovkami.
"Tak jak to jde s tvojí ´přítelkyní´?" Zeptal se Jaime, dělajíc falešné uvozovky ukazováčkem a prostředníčkem.
Zkroutil jsem rty. "Moc dobře ne." Uvedl jsem ho do příběhu mé Operace DickWick.
"Děláš si ze mě zasranou srandu? Málem jsi mu ukousl prsty?" Ke konci se Jaime smál tak silně, že brečel.
Cítil jsem, jak se mi rozhořely tváře. Ve zpětném pohledu to byla opravdu hloupá-na poslání do prdele věc, co jsem udělal.
Jaime se napil sody přímo z lahve a uklidnil se. "Člověče, děláš všechno špatně, Blakestere. Cesta k dívčině G-bodu je přes její srdce. Musíš s ní být romantický. Chval jí, jak vypadá. Kupuj jí dárky. Přijď na její záchranu."
Strávil jsem Jaimeiho slova. Udělal jsem všechny ty věci. No, s výjimkou dárků. Možná, že na tom musím pracovat tvrději. Až na to, že tu byl ještě jeden malý problém....
"Jay-Z, pracuje pro mě. Jsem její šéf."
Jaime vytřeštil oči překvapením. "Tohle to dělá trochu těžší."
Trochu těžší? Měl až moc Cheerios na svém mozku.
"Máš firmu s politikou bratříčkování?"
Řekl jsem mu, že Conquest Broadcasting odsuzuje vztahy na pracovišti, ale ani jim je nezakazuje tak dlouho, dokud zachovávají transparentnost s lidskými zdroji. Většina z nich však skončila katastrofou - s jedním nebo oběma jedinci, co skončili se svou prací, nebo dostali padáka. Tady šlo o příliš mnoho věcí. Jennifer McCoy měla před sebou světlou budoucnost. Nechtěl jsem, aby dostala padáka. A nechtěl jsem, aby skončila. Sečteno podtrženo: nechtěl jsem ji ztratit žádným možným způsobem. Chtěl jsem, aby byla moje.
"Doufám, že ti to nebude vadit. Pozval jsem ji na oběd, protože chci, aby si ji poznal," řekl jsem, jak se Marge vrátila se zbytkem naší objednávky. Praštila s našimi sendviči a hranolky o stůl a pak šla k dvojčatům.
"Tady máte krásní-koláčkové." Položila bagely a plastové misky s dušenou mrkví na tácy jejich vysokých židlí. Dvojčata vzrušeně zamávala jejich malýma ručičkama a okamžitě sáhla po bagelech.
Děti spokojeně žvýkaly jejich kroužky z těsta a Jaime a já jsme lovili v našich tlustých pastrami sendvičích. Člověče, to bylo dobrý. Mohlo mi to dávat srdeční hodnotu. Při mém dalším skusu mi poskočilo srdce. Jennifer mířila k nám. Úsměv rozzářil její tvář a oči jí jiskřily. Rychle jsem polkl.
"Ahoj," řekla vesele, jak se dostala k našemu stolu. Naše oči navázaly kontakt. Cítil jsem, jak mezi námi prošel proud elektřiny.
Jaime vstal ze své židle a já jsem je představil.
Potřásl jí rukou. "Rád vás poznávám Jennifer. Blake mi toho o vás tolik řekl."
Chovej se Jay-Z. Stejně jako já, mohl být nafoukaný bastard. Napůl jsem očekával, že řekne něco jako, ´Vaše prsa jsou osobně ještě dokonalejší.´ Zadržel jsem dech. Díky kurevskýmu Bohu, neudělal to. Choval se jako gentleman.
Znovu se usmála. "Já vás také." Její oči se přesunuly k dvojčatům a ten teplý úsměv se rozšířil. "A koho tady máme?"
"To jsou moje dvojčata - Paulette a Payton." Jaimeho oči se leskly otcovskou pýchou. Payton jako by z oka vypadl Jaimemu s jeho bradou s dolíčkem a hlavou zlatých hnědých kudrlinek. Paulette, podle pořadí, vypadala stejně jako Gloria se svými plnými rubínovými rty a platinovými kadeřemi. Oba měli džínově modré oči jako Jaime.
"Ó můj Bože. Ty jsou rozkošní!" Zamávala na ně. "Ahoj."
Samozřejmě, byli ve stejném oblečení a vychloubali se velkými úsměvy s dolíčky. Dát věci do pohybu. A tak tohle byla ona. Obdivoval jsem, jak v pohodě byla s Jaime a miminky.
"Posaď se," řekl jsem jí, ukazujíc na židli po mé levici.
"Jestli vám to nevadí, musím běžet na dámskou toaletu. Budu hned zpátky."
"Je žhavá," naznačil Jaime ústy, jakmile byla pryč.
"Já vím." Můj žaludek byl svázaný. "To mě kurva zabije, že je s tím vypatlancem."
"Jdi tu do toho. Viděl jsem, jak se na tebe dívala. Věř mi, je pro tebe rozpálená."
"Z tvých úst k Božím uším, jako by to řekl můj otec."
Jennifer se rychle vrátila. Prohlížela si menu, zatímco se nad ní vznášela Marge. "Chci tu nejvíc nezdravou a nejméně veganskou věc, co tu máte."
"Ostrý pastrami sendvič," vykřikli jsme Jaime a já v souzvuku.
"To zní dobře. Dám si jeden a taky poprosím o třešňovou kolu."
Bože, ona byla osvěžující. Skutečná holka, která jedla skutečné jídlo. Tak odlišné od mých botoxových supermodelek, které jsem šukal a které nejedly nic jiného, než trs salátových listů.
Připomněl jsem si, že to byl pracovní oběd. Obrátil jsem se k Jennifer.
"Jennifer, řekni Jaimemu o tvém nápadu ohledně denní doby."
Poslouchal jsem bez přerušení, zatímco vysvětlovala svou vizi ohledně vysílání telenovel založených na populárních eroticko romantických románech. Artikulovala, stručně a vášnivě. Perfektní vyjadřování. Byl jsem ohromený. Ale stejně dobře, jak se vyjadřovala, jsem si byl jistý, že můj nejlepší kámoš v tom bude nacházet absurditu.
Když skončila, úsměv bičoval přes jeho obličej. Svatá krávo. Stejně jako můj otec, letěl na její nápad. "To je geniální. Musíte to popsat mé manželce Glorii."
Jennifer zvedla obočí. "Gloria?"
"Jaimeho manželka je zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Gloria´a Secret," přizvukoval jsem, prakticky jsem se udělal do kalhot při pomyšlení, že Gloria kupuje reklamní čas na SIN-TV přes mou skepsi a nelibost nad tím, že slečna McCoy vyhrála další vítězství.
Její tvář zářila vzrušením. "Wow! To bych ráda. Dám dohromady prezentaci."
"To je skvělý nápad. Chtěl bych, aby si to udělala rychle." Můj hlas byl velmi věcný a maskoval jsem pocity, které jsem ohledně ní měl.
"Začnu na tom dělat ve chvíli, kdy se dostanu zpátky do kanceláře. Ale prezentace bude muset počkat až po novém roce. Děláme cílové skupiny a ráda bych tam zahrnula výsledky."
Sakra, ty průzkumné skupiny. Mohly by zničit všechno. Pak znovu, mohly dokázat, že jsem měl pravdu. Na SIN-TV nebylo místo pro ženskou erotiku.
Jaime si dal velký lok z jeho Dr. Browna. "Jsem si jistý, že to by bylo v pohodě. Gloria miluje cílové skupiny a právě teď je šílená prací s Vánocemi za rohem. A pak všichni vyrážíme přes prázdniny na Havaj."
Jennifer zářila. "Super. Těším se na setkání s ní." Ukradla jednu z našich hranolek. "Jaime, řekl vám to Blake? Byla jsem n a otevření malířské retrospektivní výstavy vašeho otce."
"Ne, to neřekl." Střelil po mě zaraženým pohledem.
"Chtěl jsem ti jí představit, ale ona brzy odešla, se svým přítelem." Položil jsem speciální podrážděný důraz na slovo ´přítel´.
Malé zamračení jí zatahalo za rty. "Mrzí mě, že jsem nemohla zůstat déle. Ale chci vám říct, že jsem byla unešená z obrazů vašeho otce. Byl tak talentovaný."
Jaime se prolomil do širokého ale mírně melancholického úsměvu. Vroucně svého otce miloval a byl zdrcený, když si vzal život. Jaime udělal svým celoživotním cílem vystavování otcových obrazů a sdílení jeho talentu s celým světem.
"Děkuji. Tolik to pro mě znamená. Měla jste nějaký oblíbený obraz?"
Zelené oči Jennifer se třpytily. "Ano, milovala jsem The Kiss."
Polibek. Ten polibek. Má krev se zaplavila chtíčem. Tak zatraceně jsem chtěl ty její jedlé rty zpátky na těch mých. "To byl taky můj oblíbený obraz," vmísil jsem se do toho tiše, vzpomínal jsem, jak ten večer vypadala v jejích malých šatech a na to, jak silně jí ten obraz ovlivnil. Byl jsem na pokraji omotání se kolem ní, vzít ji do náruče a přitisknout své rty na ty její - dát ji další polibek, na který nikdy nezapomene - když se ukázala ta zatracená holka Katty zničila ten okamžik. A pak přišel zkurvenej DickWick.
Jennifer se otočila a podívala se na mě. Cítil jsem její oči na mě, setkal jsem se s jejím pohledem. Ani jeden z nás nezamrkal. Dal bych milión dolarů, abych zjistil, co se děje v té její hezké hlavě. Jen jedna věc byla jistá: jiskry létaly. Mohl jsem je vidět. Možná měl Jaime pravdu. Nějak jsem ji přitahoval. Dřív, než mohl jeden z nás něco říct, sendvič Jennifer dorazil spolu s kolou. Sledoval jsem, jak se zhluboka napila bublající limonády brčkem. Zavřela oči a zasténala, "Mmm." Můj penis se pod stolem napjal. Znovu na mě měla takový vliv.
"Snězte sendvič, než vystydne," nařídil Jaime.
Její ústa se vzdálila od brčka. Poslechla a ukousla si vydatné sousto.
"Je to vynikající, ale kupodivu jsem ztratila chuť k jídlu."
Taky jsem ji ztratil. Byl jsem hladoví jen po ní. Chtěl jsem jíst ji, každý kousek z ní. Vychutnat si každý kousek těla. Běžet jazykem od těch svěžích rtů celou cestu až k její sladké kundičce. Kroužit kolem. Lízat a přejíždět. Prostě jsem věděl, že bude chutnat po třešních a vanilce.
Památné zvonění Jaimeho mobilu mě vymrštilo z mé fantazie. Měl nastavenou píseň ´Toi et Moi,´ duet zpívaný ve francouzštině, Charles Aznavour a Céline Dion. Tato píseň pro něj samozřejmě měla zvláštní význam, ale nikdy mi neřekl jaký, i když jsem se ho ptal. Jeho oči se rozzářily, jak se podíval na ID volajícího.
"To je Gloria. Musím to vzít.......Ahoj andílku."
´Andílek´ byl Jaimeho termín náklonnosti pro jeho manželku. Zatímco si s ní povídal, všechno na něm se změnilo. Jeho hlas změkl, oči přivřely a úsměvy nahradilo křenění se. Přešel od podnikatele a kamaráda k manželovi a milenci. Koktejl závisti a stísněného pocitu mi prosakoval žilami.
"Jsem tady s Blakem, miminky a jeho novou vývojovou řídící pracovnicí. Ona přišla s úžasnou myšlenkou pro blog programovaní zaměřeného na ženy. Musíš to slyšet. Budeš to milovat."
Dal nám palec nahoru, což naznačovalo, že Gloria by byla skutečně otevřena tomu si to poslechnout. Jennifer po mě střelila vítězoslavným úsměvem, který jsem jí oplatil úšklebkem. Vklíněný mezi svými dvojčaty se Jaime obrátil na každého z nich. "Maminka vám chce říct, jak moc vás miluje a jak jí chybíte." Držel mobil u ucha dětí, jednoho po druhém. Jejich obličeje s baculatými tvářičkami se rozzářily ihned potom, co slyšely hlas Glorie.
"Dejte mamince pusinku." Jaime položil mobil na našpulenou pusu každého z dvojčat. Obě udělala hlasitý, pleskající zvuk. Přísahám, byla to ta nejroztomilejší zatracená věc, jakou jsem kdy viděl. Položil si mobil zpátky k uchu a dokončil hovor. Jeho závěrečná slova: ´Miluji Tě, andílku.´
Miluji. Tě. Dvě malá slova, která jsem ženě nikdy neřekl. To proto, že jsem žádnou nikdy nemiloval. Ano, hodně jsem jich šukal. Ale žádnou jsem nemiloval. Otočil jsem se k pozorování Jennifer.
Měla melancholický úsměv. Slyšel jsem ji, jak je říká svému snoubenci. Řekl jí je zpátky? Samozřejmě, že řekl. Nesčetněkrát. Ta myšlenka způsobila, že jsem ho nenáviděl ještě víc. A pak nenávist ustoupila smutku. Má obrana vzlétla nahoru. Možná jsem po Jennifer jen toužil sexuálně. Chtěl jsem ji, protože jsem ji nemohl mít. Protože patřila jinému.
Jaimeho hlas mě vyhnal z mé náhlé skleslosti. "Hej, lidi. Musím běžet na chlapečky. Vadilo by vám dohlédnout na vteřinku na děti?"
"Samozřejmě," odpověděla Jennifer okamžitě.
"Díky." Jaime klusal do zadní části restaurace. Myslím, že únik opravdu potřeboval. Děti obrátily své hlavičky a sledovaly ho. Nechtěli byste to vědět, v minutě, kdy zmizel, oba současně propukli v hlasitý nářek. Kurva.
"Chudáčci. Mají úzkost z odloučení." Vyskakujíc ze židle, Jennifer odepnula Paulette z vysoké židle a zvedla si ji do náruče. Velké krokodýlí slzy stékaly po jejím sladkém, andělském obličeji, růžové rty se jí chvěly. Procházejíc se kolem v kruhu Jen jemně třásla naříkajícím dítětem a zasazovala malé polibky na její hedvábnou hlavu. Bylo tam něco o ní, jak ji držela a pusinkovala, co ve mě vzbuzovala. Má kůže mravenčila a penis sebou škubal.
"Psst. Tatínek bude hned zpátky. No tak, pojďme hrát malou hru." Zorganizovala držení dítěte do jedné ruky, druhou ruku jí položila na obličej a hrála hru na jukanou (pee-a-boo). K mému úžasu se kvílení Paulette proměnilo v kňučení a netrvalo dlouho a na tváři se jí rozšířil úsměv. Mezitím, kvílení Paytona sílilo a jeho tvář byla červená jak řepa.
"Blaku, podrž ji." Podala mi šťastné dítě.
"Co mám dělat?" Sevřela mě panika. Nikdy jsem nedržel dítě. Ani dvojčata mé sestry.
"Pohupuj ji nahoru a dolů. Dělej legrační obličeje. Dokonce ji zpívej. Vymysli něco."
Má mysl závodila a pak mi v mysli blýskla epizoda ze seriálu House. Lehce pohupujíc dítětem na kolenou, jsem dělal sérii zvířat. "Podívej Paulette. Jsem kůň." Udělal jsem legrační ržání, dávajíc do toho vše, co jsem měl, stejně jako v House. A pak jsem dělal, že jsem ovce a bečel jsem. Dítě mělo hysterický záchvat. Smíchu.
"Líbí se ti to, holčičko, viď?" Její smích byl nakažlivý. Taky mě to rozesmálo.
Dělal jsem další a další. Člověče, byl jsem kurevskej génius. Rozený dětský bavič. Nebyl žádný hroznější zvuk než plačící dítě. Ale nebyl žádný krásnější zvuk, než když se dítě směje. No, možná jedna výjimka. Žena prožívající orgasmus.
Můj pohled sklouzl k Jennifer. Podařilo se jí  uklidnit Paytona. S úsměvem se podívala mým směrem. "Je to opravdu škoda. Mohl by si mít kariéru v dětské zábavě."
Odfrkl jsem si. "Jo, správně."
"Správně."
Drželi jsme pohledy navzájem. Vzduch mezi námi jiskřil elektřinou a teplem. Mohl bych na ni zírat celý den.
"Promiňte, že to trvalo tak dlouho." Po deseti dlouhých minutách, Jaime byl zpátky. Hádejte, taky musel jít se smetím.
"Všechno v pořádku?" Zeptal se a bral si Paytona od Jennifer.
"Byli to andílci," odpověděla, jak chlapce připoutával zpátky do vysoké židle. Vzal ode mě Paulette a ta ho následovala. Dnes jsem se něco dozvěděl o mé malé tygřici. Byla to rozená matka.
Poprvé v mých téměř třiceti letech, myšlenka na to mít děti byla pro mě přitažlivá. Myšlenka na to mít je s Jennifer způsobila, že mé srdce dělalo malá salta. Dokázal jsem si vybavit doupě plné malých mláďat.
O minutu později zazvonil Jennifer mobil. Vytáhla ho z kabelky a zvedla hovor. "Oh, ahoj, Bradley."
V nanosekundě má fantazie vyletěla do vzduchu.
Operace DickWick byla zpět v provozu.

2 komentáře:

Děkujeme za komentář! :-)