Překlady knih: TM1 - 17. kapitola

úterý 29. prosince 2015

TM1 - 17. kapitola

Překlad: Niki

Jennifer

Víc než cokoli jiného jsem chtěla zapůsobit na svého šéfa, Blake Burnse. A dokázat mu, že jsem měla pravdu ohledně plánování programování, které jsem chtěla rozvíjet. Ihned po obědě jsem začala se svou prezentací, shromažďovala jsem obrázky a recenze různých knih do jedné složky a dostupné prodejní údaje do další. Byla jsem tak nadšená ohledně prezentování Glorii Zander. Její řetězec luxusního spodního prádla, Gloria´s Secret, byl jedním z největších prodejců na světě. Její podpora mého navrhovaného denního bloku na SIN-TV by mohla udělat velký rozdíl, pokud jde o jeho životaschopnost a úspěch.

Pozdě odpoledne u toho už mé srdce nebylo. Bylo někde jinde. Moje mysl se zatoulala. Nemohla jsem přestat myslet na Blakea. Oběd s ním a Jaimem byl tolik legrační. Když jsem ho viděla hrát si s malou Paulette, mé srdce totálně roztálo. Ukázalo to celou jeho druhou stranu. Okay, pojďme rovnou k věci. Přes jeho protivný skepticismus jsem byla plnohodnotně zamilovaná do svého šéfa. Tím způsobem, jakým byla holka ve škole do svého učitele, i když jsem byla vzdělávána doma, mohla jsem si jen představovat, jaký to je pocit.

Třepotání se srdce? ✓

Zkrácené dýchání? ✓

Závratě? ✓

Chvění? ✓

Fantazírování? ✓

Ano, všechno výše uvedené. Dokonce jsem měla pořád zastrčený v kabelce jeho kapesník s monogramem.

Mohla jsem říct, že se mi Blake líbil. Sdíleli jsme nějaký druh chemie. Vzrušovala jsem ho a on vzrušoval mě. Ta myšlenka mě rozechvěla. Dost. Vzala jsem si tolik potřebnou pauzu a otevřela jsem Hollywood Reporter. Oči se mi rozšířily a srdce se zadrhlo. Do obličeje mi zírala fotka Blake Burnse a jedné z jeho blond hloupých krásek, pořízené na nedávné filmové premiéře. V hlavě mi spustil zvon. Ding! Ding! Ding! Kontrola reality: tento muž byl hráč. Někdo, kdo se poflakoval s nádhernými supermodelkami a hvězdičkami. A někdo, kdo měl každý den v týdnu jinou v posteli. Pravděpodobně si mě jen dobíral. Byl to všechno nějaký druh egoistického výletu moci. Ale proč jsem ho tak pošetile nechala se ke mně dostat? Byla jsem zasnoubená. A haló....on byl můj šéf. V sázce byla má kariéra. A snoubenec, který mi byl věrný, když jsme procházeli drsným obdobím. Sečteno podtrženo: musela jsem na něj přestat myslet a soustředit se jen na svou práci. A moji nadcházející svatbu. Hodila jsem časopis z branže do odpadkového koše na papír a vrátila jsem se ke své prezentaci.

Přehouplo se na šest třicet. Natáčení Kola Bolesti začínalo v sedm. Nechtěla jsem přijít pozdě, vypnula jsem počítač a sbalila jsem si kufřík. Na cestě z kanceláře jsem se zastavila u své knihovničky a vytáhla jsem slovník, který mi dal otec. Podívala jsem se na slovo ´poblouznění´. ´Pošetilá, krátkodobá náklonnost k jiné osobě.´

Pousmála jsem se úlevou. Moje pobláznění Blake Burnsem brzy přejde. Přesto, zatímco jsem šla k zvukové scéně, kde se Kolo Bolesti natáčelo, mé emoce byly v chaosu.

******

Netěšila jsem se na dohled této prostopášné herní show.

Blake mi dal seznam věcí, na které dohlížet. A musím sledovat dvě nesnesitelné epizody. Bylo to víc, než sledovat sex. Byla to směs sledování ponížení a lidského utrpení. Rovněž mě instruoval, abych se nesmířila s žádnýma kecama od režiséra, Don Springera, který mohl být kretén. Myslela jsem si, že tuhle část práce bych mohla zvládnout.

Když jsem dorazila do studia, tři soupeřící páry už byly svlečené a testovaly Kolo Bolesti. Kolo se podobalo malému ruskému kolu s napojenými kapslemi, které byly dostatečně velké, aby pojaly každý z párů v různých polohách. Dva kameramani operovali s jeřáby, zatímco třetí experimentoval s ruční kamerou. Další personál produkce byl rozptýlen po celém placu.

Moje oči tíhly k muži, co přecházel po podlaze a křičel rozkazy. Nadávky se lily z jeho úst. Byla jsem si jistá, že to byl režisér. Don Springer.

V jeho pozdních čtyřicátých letech byl bronzový, plešatějící a měl pivní pupek. Měl na sobě těsnou černou rozevřenou košili s napínajícími se knoflíky a džíny, které seděli nízko pod jeho břichem. Kolem krku mu visel tlustý zlatý řetěz a velký diamantový prsten zdobil jeho malíček. Byl jedním slovem: slizoun.

V břiše mi bublalo nervy, loudala jsem se k němu a představila jsem se.

Okouknul mě tmavýma korálkovýma očima. "Vypadáš povědomě, zlatíčko."

Zděsila jsem se při slově ´zlatíčko´. "Jsem si jistá, že jsme se nikdy nesetkali."

"Nikdy nezapomenu na krásnou tvář. Nebo tělo." Jeho oči prodlévaly na místech, kde neměly právo být. A pak ostře nasál vzduch nosem. Drogy?

"Ta vůně. Znám ji. Voníš jako třešně a smetana."

Vdechoval vůni šamponu Gloria´s Secret, který jsem vždy používala. Vyloženě třešně a vanilka. Bez odpovědi jsem ustoupila a pohlédla na hodinky. "Měli bychom se do toho pustit, abychom nejeli přes čas." Přesčas zvyšoval výrobní náklady a Blake mě varoval, že Don byl tímhle notoricky známý.

"Aha, takže si policajt televizní společnosti. Pokud víš, co je pro tebe dobrý, cukrátko, nevyjebávej se mnou." Zavrčel, dupajíc pryč.

Cítila jsem se nejistě a byla jsem na vážkách ohledně toho, jestli jsem schopná zvládnout Dona Springera. Moje sebedůvěra byla víc než trochu v troskách. Zhluboka jsem se nadechla. Tohle zvládneš, Jen. Ano, zvládnu, přesvědčovala jsem své svědomí. Po dalším uklidňujícím nádechu jsem rychle zkontrolovala nádobíčko mužských soutěžících, abych se ujistila, že mají kondomy. V Kalifornii nedávno prošel zákon, kde je jejich používání v zábavě pro dospělé povinné; z toho důvodu se mnoho produkcí přestěhovalo do Vegas, kde neměly problém. Mé oči byly plné penisů, ale k mé úlevě, jejich kondomy byly na místě. Bože, tohle jsem tak nechtěla dělat.

Dychtivá, dostat se pryč od Springera a soutěžících jsem zamířila nahoru do režisérského boxu. Blake mi řekl, že tohle je nejlepší místo ke sledování natáčení, jak jsem mohla vidět, zachycovalo to všechny kamery. Místnost byla malá s konzolý a tucty monitorů. Sedla jsem si za konzoly čekajíc na režiséra. K mému šoku, vešel Don Springer. Aniž by mě bral na vědomí, režíroval finální epizodu dnešního večera.

"Doufám, že máš ráda společnost," ušklíbl se, sesouvajíc se do otáčecí židle hned vedle té mé. Bohužel tam nebylo žádné jiné místo k sezení. Úmyslně otřel svoje tvrdé stehno o to moje a já nadskočila. Spěšně jsem od něj odsunula svou židli.

"Nebuď tak prudérní, zlatíčko."

"Jmenuji se Jennifer a prosím, jednejte profesionálně."

Uchechtl se. "Rád bych si tě jakkoliv vzal, naložil tě, měl bych tvoji dírku a prcal bych tě do zadku."

Mé tělo se zachvělo. Část mě chtěla utéct. Co tady dělám? Byla jsem tak mimo svůj živel. Měla bych dohlížet na dětskou herní show, ne na pornografickou blbost.

Nenech ho tě zastrašit, řekla jsem si. "Prosím, pane Springer, pojďme pokračovat se show."

"Nebo se ti to líbí takhle?" Poskytl mi prst. Vnitřně jsem se otřásla a nic neřekla. K mé úlevě, začal s natáčením. Vytáhla jsem zápisník a pero z mého kufříku, abych si dělala poznámky.

Herní show byla jednoduchá. Tři nahé páry soutěžily v kolech otázek ohledně vědomostí v sexu, které se pohybovaly od pravopisu slov jako je connilingus až k pojmenování té země, která má nejvyšší míru kapavky. Pár s nejvyšším počtem bodů na konci každého Q&A[1] kola jel na Kole Bolesti a šukal, jestli už nemohli, vzali si svojí mučící odměnu. Jakýkoliv pár, který vydržel nejdéle na Kole do konce hry, vyhrál $10,000 a výlet do Vegas. Nemohla jsem uvěřit, že by se lidé opravdu podřizovali tolika mučení a ponižování, natož být nahý a veřejně smilnit. Stejně tak pro mě bylo děsivé, že miliony lidí sledovalo tuhle sračku. Ačkoli žebříčky sledovanosti Kola Bolesti byly nejnižší na SIN-TV, pořád přitahovalo značné publikum. Proč Blake udělal tento druh programování? A proč určil mě, abych na to dohlížela?

Vřelo mi v žaludku, jak jsem sledovala tu show, co byla natáčena. Chtěla jsem zavřít oči a zakrýt si uši, ale měla jsem práci, co jsem musela udělat. K potěšení šéfa. Smilnění párů bylo tak odporné jako fyzické roubíky, což zahrnovalo zelený sliz, který se na ně naléval, kostky ledu, které na ně házeli a konečně k mému naprostému zděšení, hodili na ně úl. Stejně tak odporný byl Don Springer.

"Kamera Tři, pohněte se přiléhavěji na to péro. Prostě jak prcá."

"Kamera Dvě, pro vymrdanýho Boha, dostaňte širokej záběr včel."

"Kamera Jedna, držte to v kundě Carly. Teď!"

"Dej mu to tvrději, ty nadržená kurevská děvko!" Řval, jak Carla rajtovala na Carlosovi, oba křičící a svíjející se, jak včely opakovaně bodaly každou píď jejich nahých těl. Včetně jejich genitálií. Válcovala se skrze mě vlna nevolnosti. Vlastně jsem se musela odvrátit.

Don se posunul židlí k té mojí a dýchl mi na krk.

"Ještě se bavíte, slečno McCoy? Dělá tě to sledování vlhkou a nadrženou?"

Zlost se smíchala s nevolností. Držíc hlavu skloněnou jsem se kousla do jazyka a snažila jsem se soustředit na své poznámky. Nemohla jsem. Výkřiky bolesti Carly a Carlose mi zněly v uších.

"Dostaňte mě odsud," vzlykala Carla, jak rozzlobené včely bzučely kolem ní. "Prosím!"

Dostaňte mě odsud. Měla jsem dost. Springer zašel příliš daleko.

Se vší odvahou, kterou jsem dokázala nashromáždit, jsem vstala a čelila mu.

"Pane Springere, musíte zastavit natáčení. To je nepřijatelné."

Otočil se kolem na své židli. "O čem to sakra mluvíš, děvko?"

"Včely jsou příliš mnoho. Soutěžící už to nezvládají."

"Je to kurva finální sezóna. Ty kurva nevíš o čem to mluvíš. Nezastavím natáčení."

Blízko k slzám jsem vyštěkla jen dvě slova: "Udělejte. To."

Springer udeřil pěstí do konzole tak silně, že se otřásla a pak začal křičet do mikrofonu. "Zastavte to kurevský kolo. A všichni dostaňte ty vaše hnusný zadky odtud pryč."

Povzdechla jsem si úlevou, jak jsem sledovala zastavovat kolo. Chudáci Carla a Carlos. Jejich těla byla pokryta červenými šrámy z včelích bodnutí a silně se třásli. Pouze jediná malá útěcha, kterou jsem měla bylo sledovat, jak Carlos omotal naběhlé, zmrzačené ruce kolem kňučící partnerky. Alespoň mu záleželo víc na ní, než na vítězství v téhle choré hře.

"Mám několik dalších poznámek." Můj hlas zakolísal.

"Musím se dostat z týhle pekelný díry. Oznámkuj mě dole."

Nemít na výběr, jsem ho následovala, jak vyrazil z boxu a zamířil zpátky na scénu. Všichni byli pryč včetně štábu. Jen zůstalo bzučení několika včel. Nervy mi praskaly obavami. Nelíbilo se mi být tady o samotě s Donem Springerem. Čím rychleji mu budu moct dát své poznámky, tím lépe.

Stojíc vedle něj před Kolem Bolesti jsem otevřela zápisník. Třásl se v mých rukou. Než jsem mohla říct jedinou poznámku, vytrhl mi ho a hodil přes zvukovou scénu. Jeho tvář zrudla vzteky.

"Upjatá malá děvka mi nebude říkat, ať zastavím svojí produkci." Trhnul mnou proti němu.

"Pusťte mě!" Svíjela jsem se a snažila jsem se osvobodit, ale jeho stisk byl moc silný.

"Řekni mi, proč si to kurva udělala?" Jeho smrdutý dech zahříval mou tvář. Odvrátila jsem se od něj. Štípl mě do tváře. "Odpověz mi."

Trhla jsem sebou. "Můj šéf, Blake Burns, mi dal pravomoc rozhodovat."

"Ten zkurvenej zmrd." Stiskl mě pevněji. Ubližoval mi. Nemohla jsem dýchat.

"Soutěžící byli v moc velké bolesti." Ta slova stěží opustila mé rty.

"Ukážu ti bolest, ty píčo."

Pouze jeden člověk mě takhle nazval. Tu noc. V druhém ročníku. Don mě odřízl od bolestivé vzpomínky a strčil mě do kapsle kola.

"Co to děláte?" Vydechla jsem. Mé vnitřní tlačítko paniky se rozeznělo.

"Jdeš na projížďku, ty malá kurvo."

To monstrum duplo na velké tlačítko na podlaze, a pak, k mé hrůze, naskočil do kapsle. Kolo se začalo točit. Jak stoupalo, strhl mi blůzku a hodil ji na scénu. Slyšela jsem, jak se perleťové knoflíčky odrážejí o podlahu, jak mnou praštil o vycpávku. Jeho mizerný oči mě držely v zajetí.

"Pusť mě!" Vykřikla jsem, když mě přišpendlil za ramena.

"Drž hubu!" Tvrdě mě praštil do tváře a pak šmátral na má chvějící se prsa. Strach naplnil každou puklinu mé bytosti.

"Přestaň!" Zakřičela jsem, marně jsem bojovala, abych ho dostala pryč. Kéž bych měla svou kabelku, mohla bych použít pepřák. Ale v mém stavu, kdy jsem měla silné obavy jsem ji nechala v boxu.

Stiskl mi bradavky a zasmál se. "Necháváš toho kreténa tvýho šéfa dělat s tebou věci?"

"Pusťte mě. Prosím." Jak jsem se vrtěla a otáčela, ostrá bolest mi probodla hřbet ruky. Pro jistotu, mě bodla včela. V očích mě bodaly slzy. Vzlyky otřásaly mým tělem.

"Drž kurva hubu a roztáhni nohy, děvko. Nebo to udělám za tebe."

Dívala jsem se očima širokýma hrůzou, jak si rozepnul poklopec a jeho penis, tlustý balík odpudivého pulzujícího masa, pramenil z jeho kalhot. Vrhl se na mě, drtil mě jeho vahou.

"Budu do tebe vrážet jak sbíječka. Ujistím se, že to bude bolet, kurvo." Začal mi strhávat sukni a kalhotky najednou. "Zaplatíš za to, co si udělala, píčo!"

"Ne!" Vykřikla jsem z plných plic. Horké slzy se mi vylily z očí. Zoufale jsem se ho snažila odrazit, ale jeho váha mě držela dole. Mé vzlyky a výkřiky naplnily vzduch. Ach prosím, Bože, ne!

Pak, jako kdyby bylo odpovězeno na mou otázku, jiný hlas zařval. Tři magická slova.

"Ty zkurvenej parchante!"