TM1 - 13. kapitola

Překlad: Niki

Blake

To byl údaj, že Bradleyho kancelář byla v kurevskym Valley. Burbank, nicméně. S dopravou a výstavbou na Laurel Canyon mi trvalo skoro hodinu, než jsem se dostal přes kopec a pak přes 101 k výjezdu na Barham. Bylo nehorázný vedro, takže jsem musel jet s klimatizací a dotankovat; moje satelitní rádio nespolupracovalo o nic líp. Kurevsky jsem nenáviděl jet do The Valley. Ale věděl jsem, že ten výlet stojí za to.

Už jsem zuřil, jak jsem zajel na příjezdovou cestu bílé kompletní koloniální budovy s krásnými sloupy nacházející mi se mimo Pass Avenue. I když se nacházela v blízkosti mediální čtvrti, nebylo na té budově nebo adrese nic elegantního. Zaparkoval jsem Porsche na první dostupné místo na malém parkovišti - hned vedle místa vyhrazeného pro Dr. Bradley Wick, DDS. Nechtěli byste to vědět - řídil Prius. Bílý jako vybělené zuby, model 2012. Nenáviděl jsem lidi, co řídí Priuse. Všimli jste si někdy, co to bylo za typy? Všichni povýšený, šetrný k životnímu prostředí a kurevsky anální. Dobrodějové v uvozovkách, kteří nikdy neporušili ani pravidlo. Ten typ, co je vždycky oblíbenec učitele nebo perfektní skaut. Už jsem měl páku na DickWicka.

Čekárna jeho ordinace byla určitě odrazem jeho penisu - tím myslím, Priusu. Malá, kompaktní a energicky efektivní, protože to vypadalo, že mají klimatizaci na té nejnižší povolené hranici lidských pracovních práv. Despotická držgrešle. Kromě neatraktivní korpulentní ženy na cestě ven jsem byl jediný pacient. Není divu, že mě mohl vmáčknout tak snadno. To podnikání nebylo tak dobrý, jak z toho Jen dělala. Přihlásil jsem se zrzavé recepční, která na mě dělala štěněčí oči a pak mě posadila do jednoho z spáleně-oranžových tvídových křesel, které vypadaly jako vystřižené z kancelářského výprodeje po požáru. Jednu ruku jsem si dal na svou zarostlou čelist a předstíral bolest, náhodně jsem zvedl jeden z debilně uspořádaných časopisů na konferenčním stolku. Dental Life Today. Člověče, to bylo ubohý.

Hodil jsem časopis zpátky na stůl (záměrně jsem udělal malý nepořádek) a vytáhl jsem si svůj iPhone z kapsy šortek, abych zkontroloval zprávy a smsky. Pouze jedna si vynutila mou pozornost. Jedna od Jennifer.

Blaku*doufám, že je tvoje bolest zubů lepší. Bradley je úžasný zubař.*Jen.

Střelil jsem jí zpátky usmívajícího se smajlíka. Dr. Wick asi zjišťoval, že jsem byl úžasně trpělivý. Když recepční zavolala mé jméno, můj tajný ďábelský plán se odpéroval do akce. Fáze Operace DickWick začínala.

"Pane Burnsi, doktor Wick vás teď může vidět. Stačí projít dveřmi a hlavní chodbou do místnosti 3."

"Děkuji vám," zasténal jsem s předstíranou bolestí. Cítil jsem na mě její žádostivé oči, jak jsem šel do dveří. Nesmíte mě nenávidět. Nemohl jsem si pomoct, že jsem měl takový účinek na každou ženu.

Místnost na vyšetření v ničem nevypovídala o domově. Ukotvil jsem své tělo do koženkového vyšetřovacího křesla, natahujíc své dlouhé nohy před sebe. Musel jsem se přiznat, že to bylo docela pohodlné a prohlížel jsem si své okolí. Umyvadlo, rentgen a obvyklá sada děsivě vypadajících zubařských nástrojů na vozíku vedle mě. Smetí - tím myslím obložení - bylo po stěnách, četná ocenění a diplomy, které si vysloužil za celý svůj ubohý život - od toho s názvem ´Malý Pan Dobré Chování´ z mateřské školky až k jeho čestného titulu z prestižní zubařské školy USC. Ježíši kurevskej Kriste. Bylo tam dokonce ocenění od skautů spolu s fotkou, kde měl všechny své odznaky.

Mou pozornost zachytila další fotka. Byla to jeho poslední z nějakého zubařského kongresu, pózoval s hnusnou plaketou. Nejvíc Nadějný Mladý Zubař Los Angeles 2013. Vypadal dokonce ještě víc trapně, než jsem si představoval. A co bylo s tím zkurveným úsměvem? Byl DickWick nějaká chodící reklama pro svojí praxi? Nikdy jsem na lidské bytosti neviděl tak monstrózní zuby. No, možná na koni.

Mé oči se přesunuly k jiné fotce, pořízené na stejné události. Kůže se mi naježila a prsty zkroutily. Stojící vedle DickWicka byla krásná mladá žena. Jennifer McCoy. O stejné výšce jako Bradley ve svých skromných podpatcích, měla na sobě jednoduchý slonovinový plášť a úsměv. Malý úsměv, ale přesto úsměv.

Chtěl jsem zuby strhnout tu fotku ze zdi. Možná bych to mohl hodit do jeho toxickýho odpadkovýho koše. Tady byl ten čas. Pořád tu nebyl. Jak jsem se chystal sklouznout z křesla, slyšel jsem u dveří kroky. Vešla 90-60-90 v bílé uniformě s minisukní a na bílých platformách. Musela to být Bradleyho zdravotní sestra nebo dentální hygienistka, pomyslel jsem si, jak mi vlezla do cesty. A to nemluvím o její chůzi.

"Ahoj, jsem Candace, hygienistka doktora Wicka," zavrkala. Její kreslený hlas šel s jejím jménem - přeslazený a svůdný. Měla všechny předpoklady stát se pornohvězdou. Blond, vnadná, krásná. Připnula jeden z těch modrých papírových bryndáčků do výstřihu mého trička. Její prsa byla tak velká, že se mi otřela o hruď.

"Doktor Wick tu bude brzy," vydechla proti mému krku. Její silná sladká vůně byla na zvracení.

"No, ahoj, ahoj, ahoj." Zazněl veselý, nosní hlas jako na zavolanou.

Byl v mé tváři dřív, než jsem mohl otočit hlavou. Dr. Bradley Wick, DDS....šestadvacetiletá replika jeho skautského já. Ale místo modré šortkové uniformy se všemi svými odznaky, co ho dělaly dobrým, měl teď na sobě bílý plášť s monogramem, přes levně vypadající šedý oblek a kravatu - ten druh, který reklamují v pánském oddělení ve Wearhouse za 99 dolarů - a vlasy mu ustupovaly. Prohlížel jsem si ho od shora dolů. Nemohl mít víc než 5 stop devět. Proto s ním Jen nenosila jehlové podpatky, aby se nad ním netyčila. Jeho malé nohy a ruce mi říkaly něco dalšího, byl taky malej. Moje ubohá Jen! Z mého likvidačního poslání se v okamžiku stala záchranná mise.

Prohlédl si psací podložku zakotvenou v jeho rukou. Byl na ní nacvaknutý kus papíru s naškrábaným vzkazem. "Hmm....takže, dozvídám se, že máte náhlé bolesti zubů."

Zasténal jsem, znovu jsem udělal tu věc s rukou na tváři a přikývl jsem. Bože, byl jsem dobrej. Moje modelignovo/herecké dny se skutečně vyplatily.

"Zavolejte mě, pokud mě budete potřebovat, doktore," řekla Candace dýchavičně předtím, než si vykračovala ke dveřím. Ona jistě věděla, jak se pohybovat s tím kusem zadku.

Oči DickWicka na ní byly upřené. Přesto, že je zasnoubený s Jennifer, vypadal, jako by si chtěl dát sousto. Předpokládám, že tak by dopadla většina mužů. Kupodivu, i když byla můj typ, nezvonila pro mě žádnými zvony. Ani malé testikulární chvění.

"Děkuji vám, Candace." Ten velký koňský úsměv se šířil přes tvář DickWicka. Třes běžel skrze mě. Do prdele. Použil tyhle zuby na Jennifer? Měl jsem náhlé nutkání je vykopnout ven.

Jeho pronikavý hlas mě vytrhl z mého duševního - nebo bych měl říct zubního? - blábolení. "Osvěžte mi paměť....jak jste mě našel?"

"Doporučení." Zasténal jsem ta slova.

"Od koho? Chtěl bych odměnit kohokoli bezplatnou ústí prohlídkou."

Slova ´ústní prohlídka´ mě donutila se přikrčit. Je to, to, co dělal s kundičkou Jennifer?

Vydechl jsem to jméno. "Jennifer McCoy."

Jeho oči se rozšířily. "Opravdu? Jak ji znáte?"

Spojil jsem obočí. To bylo zajímavé. Neměl ponětí, kdo jsem byl. Jennifer mu zřejmě nikdy nezmínila mé jméno. Opatrně jsem řekl, "Pracujeme spolu." A brzy, DickWicku, spolu budeme šukat.

"Ah, takže taky pracujete pro Conquest Broadcasting. V dětské programovací divizi?"

Hmm. Je tohle to, co mu Jen řekla? Zajímajíc se, proč skrývá, že pracuje pro SIN-TV, jen jsem přikývl.

"Skvělé. Pojďme začít."

Umisťujíc psací podložku na dřez, DickWick se připravil na mé vyšetření. Sledoval jsem, jak si oblékl papírovou škrabošku spolu s párem latexových rukavic a teleskopické brýle. Naklonil se ke mně.

"Otevřít."

Je tohle to, co říkal, když chtěl, aby Jen kouřila jeho malý péro?

Duševně jsem dal facku sám sobě, rozdělil jsem rty a otevřel ústa tak široce, jak to šlo.

Držíc ústní zrcadlo, nahlédl dovnitř. "Kde přesně je problém? Nevidím žádný zánět."

Louže slin se shromažďovala ve spodní části mých úst, jak pokračoval v prozkoumávání. Popadl jsem ten malý vysavač slin a přitiskl jsem rty na jeho konec, aby se vysály přebytečné sliny. Z nějakého šíleného důvodu jsem si představoval rty Jen, obalené kolem mého penisu a že mě dělá jejími ústy.

Šťouchajíc mi do dásně prstem volné ruky mě katapultoval z mé fantazie. Uvolnil jsem čelist.

"Bolí to jako čert, vzadu stoličky. Necítíte žádný otok?" Zeptal jsem se, než jsem znovu široce otevřel ústa. Můj ďábelský plán byl nyní oficiálně v akci.

Sáhl mi dvěma prsty - ukazováčkem a prostředníčkem - do pusy. Vypustil jsem hlasité, falešné bolestné zasténání a pak jsem to udělal. Kousl jsem do jeho prstů tak tvrdě, jak to jen šlo. Tak tvrdě, že můj špičák roztrhl jeho plastovou rukavici a mohl jsem ochutnat měď jeho krve na svém jazyku.

"OWWW!" Zařval z plných plic. Hudba pro mé uši.

Výborně, agente Burnsi, přemítal jsem, jak vytrhl ruku z mé pusy a nevěřícně zíral na rukavici plnou krve. No, alespoň jsem mu ušetřil dva prsty. No, sotva.

"Proč jste mě sakra kousl?" Bolest a zděšení naplnily jeho oči, jak se snažil stáhnout zkrvavenou rukavici.

"Omlouvám se. Byla to nehoda. Zasáhl jste bolavé místo. Byl to jen mimovolný reflex."

"Kurva," zasténal, jak si stahoval rukavici. Jasně červená krev kapala z obou prstů, pokrývajíc mu hřbet ruky a razilo si to svou cestu až na hranici rukávu jeho sterilního bílého laboratorního pláště. V panice, sáhl po nějaké gáze a držel ji pevně na jeho zranění.

"Chlape, mám na mysli doktore, opravdu, opravdu se omlouvám," omlouval jsem se. Tak nebudeš strkat ty dva žalostný prsty do kundičky Jennifer McCoy v dohledné době....nebo někdy v blízké době. Dodal jsem v duchu s širokým duševním úsměvem.

Krev prosakovala skrz gázu. Vypadal vyděšeně. "Je mi líto," vykoktal. "Budete se muset vrátit, nebo navštívit někoho jiného. Myslím, že musím jít na pohotovost. Budu potřeboval stehy."

"Chcete, abych vás odvezl? Je to, to nejmenší, co mohu udělat. Jezdím rychle." Jako maniak.

Přitiskávajíc gázu na prsty, uháněl ven z místnosti, než jsem mohl říct další slovo.

Domýšlivý úsměv rozzářil můj obličej. Už jsem se zmínil, že jsem pořád jak dítě? Moje kousací dovednosti se s věkem jen zlepšují. Nemohl jsem se dočkat, až je použiju na teplé, hedvábné tělo lahodné Jennifer McCoy. A udělám svou značku.

Mise splněna.