TM1 - 11. kapitola

Překlad: Niki

Jennifer

V noci jsem spala příšerně. Házela jsem sebou a otáčela jsem se, neschopná dostat obraz obřího lesklého penisu Blakea Burnse z mé mysli. Stejně tak spalující otázky se proháněly mým mozkem. Proč musel být tak velký? Proč jsem tam sakra jen tak stála a sledovala ho se dělat jak blbec? Jak mu budu v práci čelit, abych o tom nepřemýšlela? Byl tu jen jediný penis o kterém bych měla přemýšlet - a ten byl mého snoubence, Bradleyho. Ale abych řekla pravdu, nikdy jsem o jeho penisu nepřemýšlela, mimo to, když byl ve mně. Což v poslední době nebylo často.

Jak jsem konečně usnula, tak mě probudil veselý monotónní hlas. Mé oči se otevřely.

"Vstaň a koukej zářit. No tak, Jen. Oblékni se. Slíbila si, že se mnou dneska ráno uděláš schody Santa Monica." Už oblečená v teplákovce a běžeckých botách, Libby strhla dolů mou přikrývku, než jsem měla možnost se posadit. Sžíraná mým prvním týdnem v práci jsem úplně zapomněla, že jsem se odhodlala cvičit s ní na tomhle populárním plážovém místě.

Pomalu jsem se vykulila z postele, jak Libby vybíhala z mého pokoje. "Mám připravenou kávu a bagety. Pospěš si."

Po rychlé zastávce v koupelně na záchod, vyčištění zubů a hození si vlasů do culíku jsem se vrátila do svého pokoje a spěšně jsem si oblékla mé oblečení na cvičení. Obří SpongeBob tričko s krátkým rukávem, ošuntělou USC mikinu a černé kraťasy na běhání. Jak jsem si zavazovala své běžecké boty, doufala jsem, že to cvičení uvolní něco z napětí, co mě sžíralo.

******

Vzaly jsme Libbyn Mini Cooper, takže jsme byly schopné najít snadno parkovací místo na ulici skvělé obytné čtvrti, která nás obklopovala. Den nemohl být krásnější - slunce jasně svítilo a teplota byla nezvykle mírná - kdepak nízko u sedmdesátky. Čerstvá, slaná vůně vzduchu od oceánu byla osvěžující.

Po boku tam byla dvě úzká schodiště oddělená asi padesáti stopami. Výhled na oceán na vrcholu byl velkolepý, když jeden nemohl vidět až dolů na keři lemované schody. Oboje schody už byly plné lidí všech věkových kategorií a postav. Mnoho jich běhalo tryskem nahoru a dolů, zatímco jiní to brali po dvou schodech najednou. Jen nemnoho z nich to bralo neuspěchaně. Nikdy předtím jsem je nedala a ani chvíli jsem necvičila, byla jsem si jistá, že budu v té poslední skupině, která to bere po jednom schodě a dává si na čas. K mé úlevě, Libby z té dvojice vybrala ty méně vzbuzující obavy - ty s široce oddělenými dřevěnými schody.

Po protažení lýtek jsem následovala Libby, jak rozverně skákala dolů po schodech. Stálo mě to všechno mé úsilí, abych s ní držela krok, bylo to těžší kvůli davu, jejímu rozhovoru a tomu, že jsem si zapomněla brýle. Pořád jsem udržovala oči na svých nohách, snažila jsem se neminout schod, zatímco moje spolubydlící blábolila.

"Jaká byla večeře v domě Saula Bernsteina?"

"Dobrá." Kvůli silnému těžkému oddechování byla jednoslovná odpověď to nejvíc, k čemu jsem se mohla dostat. Spíš to bylo víc neuvěřitelný.

"Bylo to velký?"

"Ano." Ach Bože, bylo TO velký!

"Co jste měli k večeři?"

"Hovězí brisket." Důkladný náhled na Blakea.

"Přišel Blake?"

"Ano." Ach, to přišel!

"Přivedl jednu se svých hloupých krásek?"

Ta nepříjemná otázka způsobila, že jsem málem minula schod. Chytila jsem se zábradlí, našla rovnováhu a vydechla ne.

"Není žádným tajemstvím, že má novou šukačku každou noc. Holky v kanceláři tomu říkají jeho O.K. Corral, protože jméno každé začíná na ´K´. (pozn. Corral - ohrada pro dobytek/koně)

Cítila jsem, jak se můj hrudník stáhl. Proč mě tahle malá pikantní novinka trápila? Alespoň bylo ´J´ před ´K´. Napůl povzbudivé myslím.

Dorazily jsme na dno schodů a začaly jsme náš výstup zpět na vrchol. Byla jsem úplně bez dechu a jít zpátky nahoru bylo exponenciálně těžší. V době, kdy jsme se dostaly do poloviny, jsem byla zpocený nepořádek lapající po dechu. Ke konci muselo zbývat tak dvě stě kroků, ale jejich strmost působila dojmem, jako bych je měla lézt věčnost. Úplně bez dechu jsem řekla Libby, že potřebuju pauzu. Protočila oči a řekla mi, že zatímco budu odpočívat, půjde si dát ty druhé náročnější betonové schody. Zatímco k nim běžela, sklonila jsem se, opřela se rukama o kolena a vdechla jsem velký doušek voňavého vzduchu, abych se oživila. Nebyla jsem ten, co se vzdává v polovině. Opevněná jsem pochodovala dolů po schodech ještě jednou.

Jít dolů nebylo tak špatný, ale blížit se bylo čistý peklo. Bylo to, jako by teplota stoupla o deset stupňů - i když to prostě mohlo být mnou - a moje lýtka hořela. Přetáhla jsem si mikinu přes hlavu a uvázala jsem si ji kolem pasu. Zaměřená na každý schod jsem držela hlavu skloněnou. Na půli cesty k cíli jsem vrazila rovnou do někoho, kdo mířil dolů. Nebyl moc potěšen.

"Hej, dívej se kam jdeš."

Ó můj Bože. Ten hlas. Zvedla jsem hlavu a civěla. Byl to on. Můj šéf. Blake Burns.

"Ahoj." Rozpačitý, ale rozkošný úsměv se mu rozšířil po celé tváři.

Střelila jsem malým úsměvem zpátky. V tandemu jsme si dali vzájemný zběžný pohled. Jeho oči cestovaly dolů mým tělem, moje tím jeho. Nikdy jsem ho neviděla bez obleku. Nyní, přede mnou stál bůh - přes šest stop čiré vytesané štíhlosti v krátkých bílých atletických šortkách a SIN-TV tričku s krátkým rukávem. Jemná vrstva chlupů pokrývala jeho ruce a nohy, upozorňujíc na každý skvěle zdokonalený sval. Jeho krásná tvář se leskla potem a jeho oči modře jiskřily. Moje už bušící srdce se zrychlilo, pokud to bylo možné a moje už do růžova zahřáté tělo se zahřálo o dalších deset stupňů, pokud to bylo možné.

"Pojďte dolů se mnou a pak to můžeme udělat společně."

Jeho slova se zkroutila v mé hlavě. ´Pojď dolů na mě a uděláme se společně.´ Bože, co se to se mnou sakra děje?

"Jasně," řekla jsem bez přemýšlení. Určitě jsem se netěšila na to, že budu muset vyšplhat zpátky nahoru ještě jednou.

Jak jsme sestupovali, otíral se o mě, odesílajíc nával husí kůže po mém vyhřátém těle. "Jak to, že jsem vás tu nikdy předtím neviděl?" Zeptal se. "Chodím sem každou sobotu ráno."

"Tohle je moje poprvé," vyprskla jsem, soustředíc se víc na každý krok.

"Je to prdel nakopávající trénink," řekl po dosažení dna schodů.

"To každopádně," funěla jsem, jak jsme se otočili a vyrazili zpět nahoru. Na schody přišlo ještě víc lidí, což je dělalo větší výzvou.

Moje lýtka - a plíce - mě zabíjeli, ale nic jsem neřekla, jak jsem se snažila držet krok s jeho tempem. Tenhle chlap byl fit.

Pak náhle bez varování, intenzivní křeč sevřela mé pravé lýtko. Zaťala jsem zuby a škubla sebou. Kvůli bolesti jsem se okamžitě zastavila.

Blake mě podepřel jeho silnýma rukama dřív, než jsem se zhroutila na schody "Jste okay?" V jeho hlase byla skutečná starost.

"Mám v noze křeč," vydechla jsem. "Nevím, jestli to můžu dát." Sevřela jsem zábradlí.

"Držte se mě." Neměla jsem na výběr, takže jsem mu omotala ruku kolem jeho širokého ramena. Byl celý lesklá kůže a silné svaly. Držíc se ho, jsem udělala krok, ale téměř jsem se zhroutila na zem s hlasitým sténáním. Bolest byla mučivá. Udělala jsem další krok na mé dobré noze a pak jsem se další schod snažila poskakovat nahoru. To byla chyba. Schod byl příliš strmý a neměla jsem svalovou sílu to zvládnout. Bojovala jsem se slzami, jak se necitlivý chodci, odhodlaní pokračovat ve svém tréninku protahovali kolem mě a říkali mi, abych vypadla z cesty.

"Tohle nefunguje," zavrčel Blake. V mžiku si mě vzal do náruče a hodil si mě přes rameno. Byl tam nový působivý výhled - jeho nádherný, pevný zadek.

Chytajíc oblast těsně pod mým zadkem skákal bez námahy po schodech nahoru. Moje prsa přitisknutá na jeho vlnící se záda a pod vlhkou tkaninou mého trička jsem cítila, jak se mi napínají bradavky. Stezka záchvěvů mi cestovala po zádech a navíjela se mi mezi nohama. Když jsme se dostali na vrchol, zanesl mě přes ulici, kde byl chodník a ne dav. Něžně mě položil na teplý beton.

Dřepl si vedle mě a zeptal se, "Která noha?" Jeho oči se vpalovaly do mých.

Ušklíbla jsem se. "Pravá." Držíc mou dobrou nohu pokrčenou jsem ji natáhla.

Beze slova mi začal masírovat lýtko. Jak masíroval mé tělo, zavřela jsem oči a zhluboka vydechla. Síla jeho jemných, mužných rukou, byl cítit božsky.

"Jaký je to pocit?" Zeptal se.

"Taaaaak dobrý," odpověděla jsem, můj hlas nezvučný.

"Chceš, abych šel hlouběji?"

"Ach ano!" Ano, ano, ano.

Ochotně vyhověl, zabodl jeho hbité prsty hlouběji do mých svalů a poté pracoval oběma rukama na mém stehně až k okraji mých kraťasů.

Byl nebezpečně blízko mému pohlaví. Já byla promočená a zahřátá, což bylo od tréninku na schodech, ale jak mě něžně hladil, vlhké tělo na mé vnitřní straně stehna, prostor mezi nimi byl pořád zahřátější a vlhčí. Byla jsem prakticky v jednom ohni.

"Jaký je to pocit?" Jeho hlas byl měkký a smyslný.

Zamrkáním jsem otevřela oči. Zachytila jsem jeho doutnající oči v těch mých. Nemohla jsem přinutit ústa, aby se pohybovala.

Úsměv se mu stočil na rtech. "No, já doufám, že je to stejně dobrý pro tebe, jako pro mě."

Jeho slova mi vířila kolem hlavy a pak mě zasáhla jako přílivová vlna. Moje oči mu skočily do rozkroku šortek. Do prdele! Byl vzrušený. Mé srdce běželo tryskem při pohledu na to vyboulení, protože jsem z minulého večera věděla, co je pod tím.

"Myslím, že teď už jsem okay," vyprskla jsem. Bylo to tak daleko od pravdy. Byla jsem rozžhavený, zpocený uzlíček nervů.

Pomohl mi nahoru. "Pojďme se podívat, jestli můžeš chodit."

Udělala jsem pár kroků vpřed a pak jsem se obrátila zpátky. Mé lýtko už nepulzovalo, ale pulzování mezi nohama bylo tak intenzivní, že jsem nemohla jít rovně.

"Pořád tě ta noha bolí?" Zeptal se Blake, jeho oči přikované na mě.

"Ne. Jsem v pohodě na to abych šla."

"Jsi si jistá? Vypadáš, jako bys chodila trochu legračně."

"Opravdu jsem v pořádku. Jen trochu ztuhlá."

Sarkasticky se usmál. "Taky jsem trochu ztuhlý."

Dech se mi zachytil v krku. Polkla jsem a držela jsem oči na jeho tváři.

Držel můj pohled tím jeho. "Vždycky snídám na tomhle skvělém místě na pláži potom, co udělám schody. Pojď se mnou. Uděláme si obchodní jídlo."

Potřebovala jsem se od něj dostat pryč. CO NEJDŘÍVE. "Omlouvám se, nemůžu. Už s někým něco mám."

Jeho obočí se stáhlo - tím zvláštním způsobem, kterým to dělal, když slyšel slova, která slyšet nechtěl. "Ah, tvůj snoubenec?"

Nervózně jsem zavrtěla hlavou. "Ne, je v práci. Sobota je jeden z jeho nejrušnějších dnů. Přítelkyně."

Jeho zamračení se rychle proměnilo do oslnivého úsměvu s dolíčky. "Napiš jí a řekni, že se uvidíte později. Odvezu tě domů."

Mé oči se setkaly s těmi jeho v oboustranném očekávání.

"Jen. Do. Toho."

Vytáhla jsem mobil z kapsy mých šortek.

O pět minut později jsem jela dolů Pacific Coast Highway v Blakeově kabrioletu, vpíjela jsem se do nádherného výhledu na oceán a do jednoho stejně nádherného profilu.  Ani jednou se mé oči nepodívaly dolů.

******

On the Beach byl perfektní název pro restauraci, do které mě Blake vzal. Nacházela se v blízkosti Annenberg Community Beach House bazénu, který byl nyní na zimu uzavřen, restaurace doslova seděla v písku a užívali jste si ničím nerušený výhled na pěnivé vlny. Měli jsme na výběr jíst uvnitř nebo venku, ale nebylo tu místo na učinění rozhodnutí. Díky perfektnímu jako-letnímu počasí jsme se rozhodli pro stůl venku. Blízko k posezení bylo malé hřiště, kde si mohly hrát děti. Veselý, vyčiněný číšník, který vypadal, že by mohl být surfař přišel s kávou, a pak se nás zeptal na naši objednávku.

Vyhladovělá jsem si objednala houbovo sýrovou omeletu, zatímco Blake si objednal huevos rancheros. Byla to vydatná snídaně, která zahrnovala tři vejce, salsu a fazole - tak odlišné od proteinového koktejlu z lněných semínek, který si vždy objednal Bradley. Blake jedl své jídlo s chutí. Mé oči cestovaly po tom, jak se napínal jeho ohromný biceps, jak zvedl vidličku k ústům a jak se jeho svěží rty smyslně omotávaly kolem mexicky-stylizovaných vajec. Bože, byl nádherný!

"Odkud jsi?" Zeptal se mě po spolknutí sousta.

Dost bezpečná otázka. "Boise."

"Ah, ze středozápadu. Měl jsem to vědět. Co tě přivedlo do Kalifornie?"

Uřízla jsem svou omeletu. "Potřebovala jsem se dostat ven ze své ulity. A UCS má jednu z nejlepších filmových a televizních škol v zemi. Vyhrála jsem prospěchové stipendium."

"Proč ses chtěla dostat do televize?"

"Protože jsem televizi vždycky milovala. Byla to moje úniková cesta. Žila jsem velmi chráněný život; moji přehnaně ochranitelští rodiče mě vzdělávali doma."

Blake si dal další sousto jeho vajec. "Nikdy jsem nepochopil lidi, co vzdělávají své děti doma."

"Moji rodiče mě měli ve svém životě pozdě. Poté, co věřili, že nikdy nemohou mít děti, jsem byla zázračné dítě. Chtěli mě udržet izolovanou od světa - mimo nebezpečí."

"Takže, žádná nebezpečí nebo zlámaná srdce pro Calamity Jen."

S nervózním úsměvem jsem stěhovala omeletu vidličkou kolem po talíři. "Co ty? Kam si chodil do školy?"

"UCLA[1]."

"Jaký byl tvůj hlavní obor?"

Olízl si rty. "Anatomie."

Vykulila jsem oči. "Chtěl si být doktor?"

"Ne. Chtěl jsem šukat."

Zrudla jsem nečekaným smíchem. "Byl jsem hrozný student, ale mé profesorky mě měly rády a dávaly mi zběžné hodnocení."

"Pár si jich píchal?" Nemohla jsem uvěřit, že jsem se svého šéfa ptala na tak odvážnou otázku.

Šibalsky se usmál. "Píchal jsem je všechny."

Oči se mi rozšířily, ale proč bych měla být překvapená? Ten chlap se narodil jako hráč. Byl čistý chodící sex.

"Jak to, že ty a tvůj otec máte jiná příjmení?"

"Během vysoký jsem dělal nějaký modeling. Můj agent si myslel, že Blake Burns bude prodávat mnohem víc produktu, než Blake Bernstein. Jméno se udrželo."

Mé oči se opět rozšířily. "Byl jsi mužský model?"

Rozpačitě přikývl. "Jo. Můj spolubydlící mě dostal na konkurz jedné z těch reality sérií Chci-být Dalším Americkým Top Modelem. Udělal jsem to jen proto, abych naštval svého tátu, protože pořad byl na jiné vysílací společnosti. No, udělám dlouhý příběh krátkým, vyhrál jsem."

"Wow! Líbil se ti modeling?"

"Jen ta část s šukáním supermodelek."

Z úst mi vyklouzl trochu nervózní smích. Byl definitivně udělanej do supermodelek. Napila jsem se své kávy a dál zjišťovala informace.

"Tak jak ses dostal k práci pro tvého otce?"

"Modeling mě začal docela rychle nudit. A herectví. Ale co jsem zjistil bylo, že se mi líbilo být víc za kamerou než před ní. A viděl jsem, že sex prodává. Víc mužů než žen sledovalo tu show top model. To mi vnuklo nápad. Proč nevytvořit televizní síť, která prodává sex? Dejte PlayBoy Kanál a utíkejte si pro svoje peníze."

"A - "

"Takže jsem ten nápad předhodil svému staříkovi. SIN-TV. Sex International Network. A on do toho šel."

Jaký skvělý příběh. Okay, možná jsem nesouhlasila s celým jeho programovým výběrem, ale byl vizionář. Musela jsem ho obdivovat.

"Jaké to je pracovat pro svého tátu?" Saul Bernstein mi připadal jako vřelý ale velmi náročný muž.

"Lepší, než jsem si myslel. Jsme si tím bližší. Připravuje mě, abych jednoho dne řídil celou společnost."

"Zajímavé." Takže jednoho dne bude můj šéf Blake Burns hlavou Conquest Broadcasting. Byla jsem mnohem víc ohromená, než jsem přiznala. Samozřejmě bude po jeho boku nějaká supermodelka, zatímco on bude vládnout světu médií. Dala jsem si další doušek kávy a vnitřně jsem si povzdechla.

Sdíleli jsme úsek ticha a dojedli jsme naši snídani. Mé oči se vsakovaly do valících se vln, do surfařů, kteří je sjížděli, stejně jako racci, kteří v blízkosti hledali pár drobků chleba. A hlavně jsem se nemohla zastavit v zírání na Blakea, jak jedl. Jeho safírově modré oči zářily ve slunečním světle a jeho vlhké tmavé vlasy se třpytily jako satén. Každý vytvořený sval byl uměleckým dílem. Byl krásný. Chytl mě, jak se na něj dívám. Odložil vidličku, natáhl se přes stůl a dal na stranu pramínek vlasů, který mi kvůli oceánskému vánku spadl do obličeje. "Takže, kdy se ty a tvůj snoubenec budete brát?"

Jeho z-ničeho-nic otázka mě zaskočila. Ztěžka jsem polkla. "Ještě nemáme stanovený datum. Možná v létě."

"Miluješ ho?"

Nakrčila jsem tvář, ale uvnitř mého srdce to zachrčelo. "Co je to za otázku? Samozřejmě, že ho miluji."

"Jak to víš?"

"Protože se o něj starám. Pokládám jeho potřeby před ty své."

Blake na mě intenzivně zíral, jeho oči jako lasery. "A on dělá totéž pro tebe?"

Má ústa se rozdělila, ale slova zůstala uvězněna v krku. Pravda: bylo to hlavně o Bradleym. Jeho kariéra, jeho zájmy, jeho touhy. Vždy jsem se poddávala jeho zvyklostem - stravování ve veganských restauracích, ze kterých se mi chtělo zvracet, navštěvování zubních kongresů, na kterých se mi chtělo usnout a trávení noci u něj doma s jeho depresivním hnědým dřevěným nábytkem, který jsem chtěla spálit. Sakra. Dokonce jsem ho šukala tak, jak se to líbilo jemu. Vždy tím samým starým nudným způsobem. Misionář.

"Bradley mě miluje." Můj hlas byl ostrý a defenzivní.

"Je dobrej v posteli?" Jeho hluboké modré oči mě nelítostně držely. Znervózňoval mě.

"Na tuhle otázku nebudu odpovídat." Vyplivla jsem na něj ta slova. Pravda: Nebyla jsem si jistá. Byl to jediný muž, se kterým jsem kdy byla. Jeho penis byl poměrně malý. Udělal se rychle a nikdy jsem s ním neměla orgasmus. Nebyl v ničem jako muži v těch erotických románech, které jsem četla. Ale věděla jsem, že jsou jen fikce. Muži jako Christian Grey a Gideon Cross neexistují v reálném životě.

Blake se samolibě usmál. "Odpověděla si na to. Ale jak můj táta vždycky říká, dobré je nepřítelem lepšího."

Měl na mě dost nepříjemný vliv. Jak jsem uvažovala nad jeho slovy, mé srdce rychle bilo a cítila jsem, jak třepotání mezi mýma nohama roste.

"Pojď sem, tygřice." Pokynul ukazováčkem, abych se k němu naklonila. S mírně pootevřenými rty jsem udělala jak požádal. "Máš vajíčko na ústech."

"Oh." Začervenala jsem se rozpaky. Než jsem ho mohla setřít, jeho dlouhý ukazováček navázal kontakt s mým obličejem a líně sledoval mé rty, než ho otřel. Mé tělo se z jeho něžného doteku celé rozechvělo. Mé oči ho nikdy neopustily, jak vysál kousek vejce z jeho prstu. Spokojený úsměv se mu rozšířil po celé tváři.

"Už vám někdo řekl, že máte rty velmi k zulíbání, slečno McCoy?"

Otřásla jsem se šokem. Úpal byla velmi reálná možnost. "Ne," zachraptěla jsem, můj hlas těsně nad šepotem.

"No, já ti to říkám."

S tím a účtem došla snídaně s mým šéfem ke konci.

---

[1] Kalifornská univerzita v Los Angeles