Layers - 28. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar

Člověk ví, jak vyklidit pracovní stůl

Lane odešel a já do sebe hážu panáka, pak dalšího a dalšího. Teď mě nesuď.

Chystám se říct muži, kterého miluji, že jeho blízký spolupracovník ho roky ojebával. A když se dostane svou mysl kolem toho, pak uvidí, že jeho důvěrné záznamy byly nabourány a svoje skutečné dal do pořádku.

Slíbila jsem mu, že zůstanu mimo jeho vyšetřování. Bude naštvaný. Možná roky od teď mi odpustí, nebo alespoň pochopí, proč to bylo nutné. Když jsem dorazila do Jaxsonovy kanceláře zaklepala jsem na z poloviny zavřené dveře.

Po několika ahoj - pozdravech vstupuju a nacházím ji bez Jaxsona. Jdu k jeho stolu a pokládám obálku FedExu vedle jeho otevřeného notebooku. Skoro jsem opustila loď a šla ho hledat, když jsem si všimla souboru na obrazovce s mým jménem. Dobrý den, jmenuji se Kočka-mňau. Má zvědavost mě zabíjí stokrát - tisíckrát -ještě více smrti - hračka. Teď jen tak honím tuto malou šedou myš nad podložkou, a pak kliknu na tlačítko na její ocas.

"Alexio." Vyskočím nahoru a od stolu.

"Jaxsone! Vyděsil jsi mě svinsky. Svatý peklo - skoro jsem si načůrala do kalhotek."

"Omlouvám se." On přijde a vytáhne mě do jeho hrudi. Dýchám ho. Bože, on voní tak dobře - citrusy a koření, a Jaxsonem.

"Voníš jako nebe, miláčku."

"Zrovna jsem si říkala to samé."

"Doufal jsem, že by ses zastavila," říká, zatímco táhne jeho rty dolů po mém krku.

"Alexio."

"Mmm" Sténám.

"Líbí se ti, když dělám tohle…, a… tohle na tvém krku?" Nakloním hlavu dozadu, dávám mu lepší přístup. Dokonce se na to musel ptát? Vážně?

"Ano," zafňukám.

"Líbí se mi všude, kam mě líbáš a…"

On skousne můj lalůček ucha a pak ho vsaje.

"Líbí se ti to, miláčku?"

"Oh ano." Cítím teplou ruku vklouznout pod zadní část mého trička a klouže nahoru po mé páteři. Sténám. Nahoru a dolů po mé páteři, nahoru a pak dolů - Oh ano. Dolů to jde přes to…, přes to místo.., to místo přímo jižně od mé kyčelní kosti. Nahoru a přes můj bok…, moje břicho pak moje…, ach ano.

"Jaxi" Sténám.

"Co, zlato?"

"Myslím…" On vezme do dlaní krajkou oděný prso, a pak tře palcem přes moji tvrdou bradavku. Nesnáším podprsenky.

"Co si myslíš Lex?" Zašeptal, když bere do dlaně mé další prso.

"Nic," zasténala jsem. "Vůbec nic." Cítím ho, jak se usmívá na mém krku. Drzý bastard!

"Zlato," říká, když jeho druhá ruka vklouzne do zadní části mých jóga kalhot a postupuje dolů…, dolů po mém zadku. Ach ano po ne -kolíbajícím se zadku. Kloužu hřbetem mé ruky dolů po jeho knoflíku.

"Jaxi" zasténala jsem, protože to je vše, co mohu sebrat. Opřu se do něj. On je velký a tvrdý, a tepající…, ach ano…, pulzující proti mému stehnu. V tom jde můj zadek… nahoru a na jeho stůl. Přitlačí mě dolů a já… mizerně, musím odstranit své ruce z jeho těla, abych se mohla zapřít. Sakra. Pak to cítím pod mojí pravou rukou. Já vím, co to je, ale podívám se na to tak jako tak. Obálka. Sakra. Nesnáším FedEx. Zatlačím na jeho hruď.

"Jaxi, musíme zastavit."

"Ne." Snažím se vytáhnout na mých loktech. "Ano,… musíme si promluvit."

Sbírám se z jeho stolu. Cítím za sebou sahat ruku. Zvedne svůj laptop a umístí ho na židli. Kop. Stočí se zpět a narazí do zdi. Ach můj. Mluvit později. Hrát teď. Sahá za mě znovu - prásk. Tento muž ví, jak si vyčistit jeho stůl. Zatáhnutí.

Škubnutí.

Moje tričko padá na zem.

Prásk - moje podprsenka je odhozena.

Zadek klouže do středu stolu.

Zatáhnutí.

Škubnutí.

Kotníky nahoru.

Nohy nahoru.

Padání zpět na moje lokty.

Horní svršky - ponožky- létají nad mou hlavou.

Jóga kalhoty. Kalhotky. Jsou někde odhozený. Koho to zajímá?

Rup. Rup. Rup. Miluju, když knoflíky lítají.

Oh Ano. Přepadová jednotka. Bůh existuje.

Oh můj-je to pro mě? Zatáhnutí. Klouznutí. Nohy nahoru. Kolena nahoru a na široký do košile oděný ramena. Co? Ne. Nemůžu to dopustit.

"Košile". Mumlám.

"Co."

"Košili. Pryč. " Dává mi sexy vědoucí úsměv. "Chceš vidět kůži kotě."

"Kůži. Ano."

"Já nevím, zlato? Nejsem si jistý, že to zvládneš."

"Košili dolů! Drzý, arogantní blbečku."

"To je moje holka." Roztržení. Knoflíky lítají. Všude. Kůže. Ach ano - mnohem lepší. Pak Ahhhh. Já sténám. On sténá.

"Lex". Vydechuje.

"Jo, miláčku?"

"Nikdy. Mi. Neřekni. Ne." Artikuluje s každým tahem.

"Ne… myslím…" Naříkám. Drahý Pane, on právě trefil to místo.

"Ano… já… nikdy ne." Mám ráda alfa-Jaxe. Mám na mysli opravdu ráda. On klouže přes to místo. On je silný a pulzující, a já nemůžu dýchat - jsem připravená se rozplynout.

"Bože… kotě, jak… ty mě nasáváš," říká, když se nadechuje nebo vydechuje. Koho to sakra zajímá?

"Kurva, kotě. Potřebuju tě blíž." Škubnutí. Zadek sklouzne ze stolu - teplý silný prsty uchopí a táhnou. Lokty kolabují - hlava udeří o dřevo - ruce chytí okraje stolu. Nohy se rozšíří - tělo se drtí - kolena se ovinou přes nahé rameno. Klesá zpátky do mě.

"To je… pěkně zatraceně blízko." Těžce oddychuju. Vklouzne dovnitř a dolů na mě. "Kurva, kotě, podívejte se, jak tvoje kočička popadla moje péro." V tomto úhlu a této pozici to není jaksi těžké. A do prdele - to je osmý div světa.

"Vidíš to, Lex?"

"Já to vidím… Cítím to." Jeho silný, mokrý péro pohlcuje moje kočička.

"Potřebuju tě… já tě potřebuju hlouběji - silněji. Drž se pevně kotě." On těžce oddechuje. Jedna z mých rukou se drží pevně na boční hraně stolu - druhá uchopila přední. Kolena vtiskla do mé hrudi - hlava přitisknutá na dřevo - péro přiráží tvrdě.

"Cítíš mě, miláčku?" Je to řečnická otázka? Odpovídám: "Ano" v mé hlavě, protože moje ústa nefungují.

"Já jsem blízko," zasyčí. "Jdu dovnitř tebe tak tvrdě a tak hluboko že to budeš cítit dny zlato." Svatá matko. "Ano… Potřebuji… abys… Jaxi," vydechnu. Stěží.

"To mě poser Lex… sakra… já budu. Udělej se se mnou zlato." Kousne mě dozadu do kolene - pustím se a letím.

"Jaxi. Kurva! "Křičím. "Kurva, nepřestávej!"

"Já nikdy přestanu. Já nikdy přestanu milovat tě kotě. Nikdy!" Křičím jeho jméno - myslím? "Jaaaxxxi!" Dobře, teď jsem to udělala. Pokračuje vklouzání přes to místo a pak Svatá matko, on zatlačí na můj oteklý, v - ohni klitoris.

"Šukej mě!" Udělala jsem se zase tak tvrdě, moje uši… šumí a… pak se vše vybledne… do čer…