Layers - 29. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar

Trable v ráji

Když jsem přišla k sobě, ležím na kožené pohovce, přikrytá dekou. Přesunu své tělo a snažím se obrátit. Hovno - myslím, že mám šukací výpadek. Držím můj krk a převrátím se.

V pokoji je tma až na lampu na stole. A sedící za stolem sedí muž, který mi doslova vyšukal mozek z hlavy.

Sedla jsem si beroucí si deku s sebou. Obalím ji kolem mého nahého těla a pomalu kráčím směrem k jeho psacímu stolu. Vidím, obálku FedExu ležící vedle jeho notebooku. Sakra, on se však dívá na zprávu od Zana. Jdu a zastavím se do čela stolu. Podívá se vzhůru. Kurva. Je všechno, kromě šťastného. Je kurva zasraně kurva naštvaný. Dávám mu slabý úsměv. "Ahoj." Žádný pozdrav. To není dobré.

Opravdu jsem chtěla mu vysvětlit, proč jsem oprávněně nahlídla do vnějších auditů a celku Willa Harrise nepořádku. Já vím, že s tím manipuloval - v domě. Ale někdy v domě, to není nejlepší způsob. A k čertu jo, uvědomila jsem si, že to není moje společnost - nikoliv moje volání. Ale jeho vyšetřovací tým byl pomalejší než hovna a nad jejich hlavami.

Chtěla jsem - ne, já, chci, aby celý ten bordel skončil. A jo, překročila jsem čáru, když jsem požádala hackery, aby pronikli do důvěrných záznamů. Ale byl to jediný způsob, jak vidět celý rozsah škod Willa a jeho stoupenců co to způsobili. A já jsem chtěla aby Jaxson viděl, že bezpečnost a firewally Ryanu byly využitý. Velký čas. Bylo to příliš snadné pro Willa narafičit to na mě - a způsob příliš snadný pro něj ukrást a schovat stovky miliónů více než přes dvacet let. Celý systém musí být vyhozen a vyměněn. Jo, pochopila jsem to - zase to není moje volání.

Věděla jsem, že tahle sračka byla vážná. Věděla jsem, že firmu, kterou založil jeho dědeček a on se vypracoval svojí prdel za posledních deset let - nemusí přežít.

Také jsem věděla, že by se mohl náš vztah neopravitelně poškodit. Vše, co mohu udělat, je modlit se aby pochopil, proč jsem udělala to, co jsem udělala. Jeho oči hledají moje. Modlím se, aby našly to, co potřebují. On si odkašle.

"Byla jsi tím pověřená?" Ptá se. Jeho hlasem ovládajícím se ještě v pohodě.

"Ano. A já chápu, pokud jsi naštvaný na mně."

"Ty to chápeš," zavrčí. "Alexio, já si nemyslím, že naštvaný se blíží k tomu, jak se cítím teď. Řekl jsem ti, že nebudeš do toho zasahovat. Slíbila jsi mi to."

Nemůžu uvěřit, že člověk, který mi vyšukal mozek z hlavy před dvěma hodinami, je tentýž muž, který je sedící přede mnou teď. A není tu nic, co můžu udělat nebo říct hned, aby to pomohlo jemu - pomohlo nám.

"Je mi to líto Jaxsone." Povzdechla jsem si. "Udělala jsem to, co jsem považovala za nutné. To, co je třeba udělat. Ryan je ve velkým problému. Neměla jsem - nemyslím si, že vidíš v jak velkým problému." Vyzvednu hromadu mého oblečení ze židle.

"Budu kolem… aspoň na pár dní. Ráda bych s tebou mluvila o tom dříve, než odejdu, jestli mi to dovolíš."

Zvednu okraj deky a odcházím ven dveřmi.