neděle 27. prosince 2015

High - 4. kapitola

Překlad: Lucka



„Takže, kdo měl více sexu v posledních měsících, než si ty měla v posledním roce?“
Pronesl tu otázku tak nahodile, že klopýtla v polovině schodů na horní palubu.
Zachary ji chytil za ruku pod loktem a podepřel ji tím. Jako kdyby neměla dost toho, s čím se potýkala, teď ještě vypadala jako nemotora. Což ji štvalo.
Stáli tváří v tvář na schodech, další šok jí explodoval v břiše, když se její oči střetly s jeho. „Ty jsi poslouchal?“
„Čekal jsem, až mi otevřeš dveře. Rozhodla ses to říct, bez ohledu na to, že to slyším,“ odpověděl bez špetky výčitek, zatímco jeho oči dělaly tu věc se zkoumáním její tváře, která byla rozpálená a znervózněná.
„I když se to takhle stalo, nemyslíš, že je to trochu nevhodné, opakovat soukromý rozhovor?“
Sevřel rty, zatímco položil ruku na zábradlí, jen kousek od ní. „Možná, ale nemohl jsem přeslechnout, co jsem slyšel, Bethany. A řekl jsem ti, že nejsem dobrý v předstírání a tak nemůžu předstírat, že mě nezajímá, s kým jsi mluvila. A obzvlášť, když jsi mluvila o činnosti, která má pro mě určitý význam.“
Její srdce tlouklo, jeho slova na ni měla silně hypnotizující účinek. Velmi tvrdě bojovala, aby přemýšlela racionálně. Tohle byl skutečný svět, třebaže teď poněkud zředěný – přesto skutečný svět. Lidé si navzájem neříkají takovéhle věci.
„Jaký to může mít pro tebe význam? Potkali jsme se před něco málo než dvěma hodinami.“
Pohlížel na ni, jakoby do ní mohl vidět, do nitra každé její potřeby. Každé její touhy.
„Odpověz na otázku, Bethany,“ řekl jednoduše.
„Mluvila jsem s kamarádkou.“ Poodstoupila od něj, poté se otočila zpět k jeho tváři, rozčílená tím přinucením odpovědět a také jeho požadavkem znát o ní důvěrné detaily.
„Pojďme si něco vyjasnit hned teď. Co se stalo ve tvé kanceláři, ti nedává právo, zkoumat moji soukromou konverzaci.“
Ruce po stranách těla zatnul v pěst a ona měla opět dojem, že se snažil sám sebe zastavit, aby po ní nesáhl. „Dovoluji si nesouhlasit, ale pokud budeš chtít, můžeme to vzít pomaleji …“
„Nebo cokoliv tohle je, můžeme to zastavit, nenechat to pokračovat,“ řekla. Bethany se nebála přiznat, že směr, jakým tahle konverzace vedla, ji obtěžuje. V jeho očích byl výraz, který zahrnoval sobeckost, která ji na jednu stranu vzrušovala a zároveň ji obtěžovala. Žádný muž se na ní nikdy nedíval s takovým soustředěním a intenzitou, s jakým se na ní díval Zachary Savage právě teď. Zvlhly jí dlaně a srdce jí bilo, jakoby běžela maraton. Přejela si jazykem přes spodní ret a nadechla se, když se zaměřil na tenhle výmluvný pohyb.
„Umm, možná byla tahle prohlídka špatný nápad. Mohla bych dostat mého osobního
průvodce, aby …“
Jednou potřásl hlavou a dlouhá černá kadeř spadla mezi jeho oči. Ležérním pohybem ruky ji odhrnul zpět.
„Ne, odložíme tenhle rozhovor na později. Slíbil jsem ti prohlídku. Myslím, že shledáš tuhle horní palubu ještě zajímavější než spodní palubu.“ Usmál se, ale ten úsměv nedosahoval až do jeho očí. Srovnal krok vedle ní a prošel širokou klenbou.
Rozšířily se jí oči, když vešla do průhledu před ní. Na vzdálenější straně se tyčilo jeviště, nepochybně pro hudební zábavu.
„Máme na palubě rockovou kapelu, Friday´s Child. Budou zajišťovat muziku během výletů do Shanghaie a na Aleutské ostrovy. Na palubě jsou ale také jiné formy zábavy. Vyzvedáváme novou posádku každá dvě města, abychom hostům poskytli nové zkušenosti a abychom umožnili posádce přestávku.
Podívala se na druhou stranu prostoru. Soukromý zábavní prostor nabízel intimnější posezení a i přes obrovský prostor viděla tyč, která měla pouze jediný účel.
„Jsou tanečnice u tyče speciálně zvány nebo se může kdokoliv přidat a zatočit se?“
„Veškerá zábava je poskytována klubem Indigo, ale hosté se mohou svobodně podílet tak moc nebo tak málo, jak chtějí. Účelem je užít si skvělý čas mimo dosah nechtěné kontroly.“
„Jasně, rozumím.“
Uvnitř dalšího prostoru viděla soukromou promítací oblast, ačkoliv kabiny byly rozdílné, než jaké viděla v běžném kině. Byly vyvýšené a nanejvýš privátní, s indigově zbarvenou sametovou zástěnou k zajištění maximálního soukromí. Každé posezení mohlo pojmout desetičlennou skupinu. Do konce každé řady sedadel byl vsazen vysoký šuplíkový prádelník. Otevřela první z pěti šuplíků a oči se jí rozšířily.
Erotické pomůcky všech tvarů a velikostí, včetně přesné repliky toho, co měla ve svém vlastním zavazadle, zdobily horní zásuvku. Druhá obsahovala bičíky a pouta na ruce v různých velikostech. Pomalu zavřela zásuvky, vzhlédla a našla na sobě Zachovy oči.
„Mám za to, že tady nepromítáte zrovna kreslené seriály?“ Tvář jí zčervenala, když se jejich oči střetly.
Opět, ten úsměv, který se mu sotva mihl přes rty. „Ne, ale pokud budeš toužit po kreslených seriálech, jsem si jistý, že můžu v naší rozsáhlé sbírce něco najít.“
Vedl jí přes další zakódované dveře. Přes nenápadné reproduktory zazněla jemná orientální hudba. Když se její oči přizpůsobily slabému osvětlení, viděla masážní lůžka, seskupená v intimních dvojicích a obklopená tlustými svíčkami. Hosteska, oblečená v krátké indigové uniformě se zlatým lemováním, se objevila z poza diskrétní zástěny a uklonila se.
„Naše masérky nabízejí celou řadu terapií,“ vysvětloval Zachary tichým hlasem. „ Vše, co je potřeba udělat, je jen požádat a bude ti to splněno. Cestování, přestože v luxusu, může být docela
vyčerpávající.“ zamumlal. „Je lepší způsob, jak relaxovat, než při masáži, ať už samostatně nebo s někým speciálním?“ Jeho hlas prosycený čistým sexem.
Na jednu stranu se Bethany ulevilo, že jeho mrazivý hněv ustoupil, ale byl zpět v jeho smrtonosně sexy osobnosti. A jak po něm střelila pohledem a viděla na sobě jeho přimhouřený pohled, věděla, že úleva je ta poslední věc, kterou by měla cítit.
Poslední prostor, který jí ukázal, jí zcela ohromil. Stála na nejbližším místě k nosu letadla. Před sebou měla celý sto osmdesáti stupňový pohledu na oblohu. Protože byli už hodinu na cestě a jasné mraky pod nimi, vše co Bethany mohla vidět, byla čistě modrá obloha. Opřela se o zábradlí před ní a stoupla si na špičky, aby získala lepší výhled.
„Wau,“ vydechla.
Naklonil se za ní, jeho ruce po obou jejích stranách na zábradlí. Uvěznil ji, stejně jako to udělal v jeho kanceláři. Dech jí uvízl v hrdle, jak se přiblížil.
„Přivedu tě sem nahoru za pár hodin, těsně před západem slunce,“ řekl tichým hlasem, který pulsoval temným, smyslným příslibem, i když neřekl nic sexuálního. „Je neuvěřitelné vidět oblohu těsně před tím, než vyjdou hvězdy.“
Slyšela Keely, když začala vyvádět nad hlasem nějakého herce, ale Bethany nikdy nezažila sexuální vzrušení kvůli mužskému hlasu. Až do teď. Měla zvláštní pocit v břiše a přála si, aby pokračoval v mluvení, jen aby se mohla v tom hlase rozpustit.
„To … to by se mi opravu líbilo.“
„Dobře.“ Stáli tak několik minut, sledovali výhled v teplém tichu, zatímco se letoun hnal na východ.
S každým jejím nádechem byla víc a víc chycena v jeho vůni, v esenci Zacha Savageho. Jeho aura jí dělala neuvěřitelné věci.
„Nechtěl jsem strkat nos do tvého života, předtím.“ Zastavil a ucítila, že zatřásl hlavou. „Ne, škrtni to. Přesně tohle jsem chtěl udělat.“
„Proč?“ zeptala se.
„Protože chci o tobě vědět každičký detail, Bethany. A nebudu se omlouvat, pokud se to zdá nepřiměřené nebo troufalé, je to pravda.“
Popadla dech a pevně sevřela zábradlí. Cítila, jakoby se kymácela, ačkoliv se nepohnula.
„Těmhle tvým sladkým slovům ve skutečnosti nevěříš, že ne?“
„V mém životě není místo pro nerozhodnost. Vyžaduje se po mě dělat obrovská rozhodnutí každý den. Nemůžu si dovolit brát si servítky.“
„To jistě platí v tvém pracovním životě, ale v soukromém?“ zeptala se, neschopna se pohnout z místa, kde ji uvěznil.
Pohnul se ještě blíž, dokud se jeho pánev netřela o její zadek. Žár ji prudce zasáhl. Podívala se dolů na jejich ruce, její křehká vedle jeho silné a mohutné. Tak blízko a přesto se nedotýkající.
„Když přijde na věc, stejné zásady platí ve všech oblastech mého života. Nebudu tě klamat myšlenkou, že to je něco víc nebo míň než je nebo kdy bude. Chci tě. Mám v úmyslu tě mít a udělám cokoliv, co bude potřeba, abych toho dosáhl, včetně toho, že o tobě zjistím, cokoliv budu moct. Můžeš pomoct tím, že odpovíš na mé otázky.“
„Víš, mohl jsi jednoduše tvrdit, že bys mě chtěl poznat a nechat věci vyvinout se víc přirozeně.“
Jeho malé výdechy jí řekly, že se smál. Pohledem zůstala zaměřená dopředu. Možná se potkali jen před krátkou dobou, ale už věděla, že smích Zachary Savageho byl pro její smysly smrtící.
„Vskutku. A to bylo to, co jsem zamýšlel udělat na konci prohlídky. Ale pak přišel předmět sexu. Od té doby jsem nebyl schopný myslet na nic jiného.“
„Myslím, že chápu, jak to může zmařit ty nejlepší úmysly.“
Rozesmál se, hluboký, bohatý, nádherný zvuk, který vystřelil žár přímo do jejího nitra. Jeho prsty sevřely pevně zábradlí, potom povolil ruce blíže k jejím.
Přesto se jí však nedotkl. Na tom odpíraném požitku něco bylo, na tom pohybu, který způsobil, že se jí svíraly vnitřnosti.
„Takže, povečeř se mnou dnes večer.“
Než mohla odpovědět, uslyšela hlasy, jak skupinka vstoupila do prostoru s výhledem na oblohu.
Zachary ztuhl a ona slyšela tiché zavrčení právě předtím, než odstoupil.
Nasála vzduch dlouho odpíraným plným nádechem, opatrně se otočila, stále se držela zábradlí, protože její nohy se rozhodně třásly.
Součástí první skupiny byl sultán nebo šejk, odhadovala podle oděvu, který měl na sobě. Byl doprovázen čtyřmi ženami, věkově od dvaceti do pětadvaceti let. Každá žena byla oblečena v ohromující róbě, s neocenitelnými šperky a dokonalým make-upem. Všechny se mu podbízely, jakoby uctívaly zem, po které chodí.
„To je sultánův syn. A tohle jsou jeho ženy,“ zamumlal Zach, když ženy poprvé letmo zahlédly oblohu a vzrušeně se hihňaly. Bethany stěží zastavila obličej, aby se jí zkřivil do grimasy.
„Jasně, protože proč mít jednu ženu, když můžeš mít čtyři?“
Pohled jeho šedých očí vystřelil a zachytil její, jeho oči smrtelně vážné, s intenzitou.
„Ujišťuji tě, že jsem monogamní muž, Bethany. Takže pokud budu mít tvé slovo, budeš monogamní žena, nebudeme mít problém. Protože zasvětím každý okamžik k tomu, abych tě potěšil, takže to nebudeš muset hledat jinde. Mám tvé slovo?“
„Já …“
Sultán junior uviděl Zacharyho a rozhodil ruce v hlasitém a přehnaném pozdravu. Zachary vydal další frustrované zavrčení. Vrhl na ni omluvný pohled.
„Promiň. Doufal jsem, že zůstanu mimo radar, ale hádám, že teď už to vyplulo na povrch.“
Vydala nesrozumitelný zvuk a mávla rukou pryč, neschopna přestat sledovat jeho sexy chůzi, když kráčel pryč.
Dobrý Bože. Na jednu stranu věděla, co se děje. Klid před bouří. Předehra před souloží. Kdyby někdo Bethany varoval, že se tím takhle spustí, bývala by se sama sobě vysmála.
Ve čtyřiadvaceti letech, měla daleko méně sexuálních partnerů než průměrná žena jejího věku, nejdelší vztah měla se svým čtvrtým partnerem, Chrisem – až do jeho šokujícího přiznání před šesti měsíci.
Přestěhovala se kvůli němu do New Yorku, přestěhovala se k němu na jeho žádost. A nejlepší na tom bylo, že klamala sama sebe, když si myslela, že jsou v konečné fázi jejich známosti před velkým návrhem. Zpočátku jí víkendové cesty nesepnuly radar. Ale po osmi víkendech za sebou a znepokojujícím uvědomění si, že měla více sexu s vibrátorem Petem než s Chrisem, věděla, že je něco vážně špatně.
Ale ani v nejdivočejších nočních můrách, by si nemyslela, že muž, se kterým myslela, že stráví zbytek života, se jí přizná, že nyní preferuje muže.
„Hey, tam“
Vytrhla se od zpackaných vzpomínek a zjistila, že před ní stojí muž, kterého viděla u odbavovací přepážky. Zbytek jeho skupiny s hosteskou také dorazil na palubu a byli zabráni do výhledu.
„Ehm … ahoj.“ Doufala, že její úsměv neodhalil její vnitřní myšlenky.
Podal jí ruku. „Jsem Jackson Blaine. Přátelé mi říkají Jax.“
„Bethany,“ odpověděla a potřásla mu rukou. Jeho tvář byla otevřená a přátelská, s jiskřivýma hnědýma očima a úsměvem s dolíčky ve tvářích, který ji uklidnil. Všeho všudy, byl na něj pěkný pohled.
„Jsem bubeník z Friday´s Child. Za několik hodin koncertujeme na spodní palubě. Zastav se, jestli chceš.“
Chystala se přikývnout, když pohlédla za něj a cítila vliv pohledu Zacharyho Savage, který na ni upřeně hleděl s přimhouřenýma očima. Zachvěla se a její srdce několikrát poskočilo, než se srovnalo do svého tempa.
„Já … budu o tom přemýšlet.“
„Skvělé.“ Usmál se Jax. „To je ale výhled, co?“ pokynul k obloze nad palubou.
S ohromným úsilím odtrhla pohled od Zacha, ale ne před tím, než viděla, že jeho pozornost sklouzla k Jaxovi.
„Ano, je to neuvěřitelné.“ Otočila se a nepřítomně se dívala na výhled, projelo jí další zachvění. Nepotřebovala se otočit, aby poznala, že byla stále předmětem pozornosti Zacharyho Savage.
Vedle ní, Jax něco povídal. Dávala mu vhodné odpovědi, dokud se k němu nepřipojila jeho skupina. Představili se, ale stěží si to pamatovala.
Podařilo se jí přikývnout, když se usmál.
„Takže, uvidíme se za pár hodin?“
„Proč se s ním uvidíš za pár hodin?“
Zach se zhmotnil za ní. Přestože stál blízko, tak strašně blízko, nedotkl se jí. Přemýšlela, jestli nacvičoval tenhle zvláštní pohyb nebo jestli to pro něj bylo přirozené, vrozená část jeho sexuální aury. Cokoliv to bylo, otočilo ji to tak zatraceně divoce, že chtěla zavrčet. Ona, která nikdy v životě nezavrčela.
„Friday´s Child mě právě pozvali na koncert.“
V nelibosti sevřel obočí. „Změnil jsem kvůli tobě plány. Nemám zájem mísit se s ostatními hosty.“
Arogance v jeho slovech ji opět rozčilovala. Ale vědomí, že změnil své plány kvůli ní, ji těšilo - mnohem více, než mohla rozumně zvládnout.
Ježíši, musí si vymoct nějaký důvod, než ztratí svojí zatracenou mysl.
„Ale mě to zajímá. Slíbila jsem Keely, že se alespoň pokusím a opustím mé apartmá alespoň jednou denně.“
Ztuhl a naklonil se blíže. „Kdo je Keely?“
„Někdo, na kom mi záleží.“
„A proč je pro tebe důležité bavit se na téhle cestě?“
„Protože …“ Zastavila a opět se podivila, proč cítí potřebu vše tomuto muži odhalit. Nejjednodušší věcí by bylo, říci mu, aby se staral o své. Aby ji nechal být.
Ona ale nechtěla, aby ji nechal být. Ve skutečnosti to byla ta úplně poslední věc, kterou chtěla, aby udělal.
„Protože potřebuji pohřbít pár duchů.“
Zablýsklo se mu v očích, jeho pohled ztěžkl, poté se vrátil zpět do intenzivně se zaměřujícího. Přikývl a jeho pohled opět sklouzl k jejím ústům. „O duších toho trochu vím, miláčku. Dovol mi ti pomoct.“
„Sotva tě znám.“
„S tím ti můžu také pomoct. Opusť své apartmá. Přestěhuj se do mého.“

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za komentář! :-)