FT - 9. kapitola

Překlad: Simča, Kača

Julia

Další ráno se probudím a cítím se znovu skoro sama sebou. Moje žebra vypadají opravdu hrozně, ale naštěstí to není tak špatné, jak to vypadá. Po sprše si obleču černé capri legíny a růžové tílko bez ramínek, které je volné a pohodlné, potom si stáhnu svoje přírodně vlnité vlasy do vysokého neuspořádaného culíku. Nemám vůbec tušení v kolik Jaxson přijde, všechno co řekl, bylo, že ráno, takže se nechci připravovat dlouho. Žaludek se mi lehce obrátí z myšlenky, že ho brzo znovu uvidím.

Začnu si dělat svůj obvyklý zelený ovocný koktejl, když zazvoní domovní zvonek. Čekám, že to je Jaxson, takže jsem překvapená, když otevřu a je to Grace.

"Grace! Jaké příjemné překvapení."

"Ahoj, Julie," nakloní se a lehce mě obejme, "Slyšela jsem o tom, co se stalo, jsi v pořádku?"

"Ty už jsi to slyšela?"

"Jo, Kayla mi to řekla."

"Ou, dobře, aspoň znáš ten správný příběh," zahihňám se a ona taky.

"Pojď dál, zrovna si dělám zelený ovocný koktejl, chceš taky?"

"Jasně," následuje mě do kuchyně a položí na linku koláč. "Tohle jsem ti udělala, je čerstvý z rána."

Grace je úžasná pekařka, její specialita je koláč, ale umí upéct cokoliv. Dělá a pojmenovává je úplně sama.

"Grace, je jenom 9 hodin ráno a ty jsi pro mě tohle dělala dneska ráno?"

Grace pokrčí rameny, jakože to nic není, "Jo, měla jsem nutkání něco vytvořit a když mi Kayla řekla, co se stalo, udělala jsem něco ze všeho, co máš ráda."

Zahřeje mě u srdce, "To je opravdu milé, děkuji Grace," říkám a objímám ji. "Jak jsi to nazvala?"

Podívá se na mě upřímným obličejem a říká, "Pojmenovala jsem to, 'Wyatt-je-kretén koláč'."

Vybuchneme smíchy, "To je skvělé jméno."

Gracin smích zeslábne, "Víš, Julie, jsem ráda, že jsi to s Wyattem skončila. Po vašem prvním rande přišel do restaurace a ten způsob jakým se mnou jednal…no, trošku mě to děsilo," přizná nervózně.

"Ach, Grace, proč jsi mi nikdy nic neřekla?"

"No, nechtěla jsem dělat unáhlené závěry, myslela jsem si, že jsem si to možná špatně vyložila. Ty a Kayla jste tady s ním vyrostly, usoudila jsem, že ho znáte líp. Omlouvám se, teď si přeju, abych ti něco řekla."

Znovu ji obejmu, "Neomlouvej se, jen ať víš, že mi můžeš říct cokoliv."

Z ničeho nic se otevřou mé vchodové dveře a třísknou sebou. Jaxson vtrhne do kuchyně naštvaný jako svině. Grace zalapá po dechu a popadne mě za paži, vypadá vyděšeně s vyschlými ústy.

"Co jsem ti sakra říkal o zamykání těch pitomých dveří!"

Zlostně na něj hledím, "No, dobré ráno i tobě, ty pitomče. Proč bych je měla zamykat? Jsem doma bože můj!"

"Pro Krista, Julie, nezáleží na tom, jestli jsi doma. Pokud nic jiného, tak bys měla zamykat ty pitomé dveře!"

Protočím nad ním oči, "Uklidni se a hlídej si pusu. Mám tady kamarádku a děláš na ni hrozný první dojem."

Poprvé se Jaxson podívá na Grace. Její sevření je na mé paži trošku volnější, když si uvědomila, že ho znám a nemáme se čeho bát. Všimnu si, že i přesto se trochu třese.

Přimhouřím na něj oči, "Jaxsone, tohle je má dobrá kamarádka Grace."

"Sakra! Uh, tedy myslím, rád tě poznávám. Promiň mi tu věc předtím, ale ta hloupá ženská neposlouchá ohledně zamykání jejích dveří," říká na vysvětlení, zatímco na mě zlostně dívá.

Grace pár sekund zmrzle zírá, sleduju její oči toulat se po Jaxsonovi. V jejím výrazu je pořád trochu strachu, ale taky porozumění. Nemůžu si pomoct a směju se nad tím. Roztřeseně na něj mávne a pročistí si hrdlo, "Um, ahoj. Ach, a jak se znova jmenuješ?"

"Jaxson," řekneme oba najednou.

Grace ke mně prudce trhne hlavou, "Jaxson?" zeptá se šokovaně, potom se nakloní a zašeptá, "ten Jaxson?"

Hádám, že tu část dneska ráno Kayla vynechala. Kývnu a potichu ji očima řeknu, že ji všechno vysvětlím později a ona tu zprávu pochopí.

Jaxson přeruší naši tichou výměnu, "Jsi připravená jít na policii nebo bych měl přijít později?"

Grace vyskočí, "Ach ne, musím jít do práce, jen jsem se stavila, abych se podívala na Julii a dala ji tento koláč."

Chytnu Grace za paži, "Počkej! Šla jsi sem pěšky, nebo sis vzala taxi?" Vím, že to je jedno nebo druhé, protože nemá auto.

"Šla jsem pěšky."

"Ty jsi sem šla pěšky?!" ptá se podrážděně Jaxson.

"Um, ano?" Grace to říká víc jako otázku, vypadá znovu nervózně.

"Máš vůbec tušení, jak nebezpečné to je?"

Protočím oči, "Ježíši, Jaxsone, dej pokoj. Co jsi, bezpečností policie?"

"Julie, žiješ mimo hlavní cesty! Šla po štěrkové cestě."

"Není to tak daleko," říká na obranu Grace.

Jaxson zakroutí hlavou, "To je jedno. Odvezu tě a vysadím tě kdekoliv tvá práce je."

Grace vypadá uchváceně a trochu naštvaně, "Ne, to je v pohodě. Mám ráda chození."

Jaxson na ni zlostně zírá, a já se rozhodnu vzít Grace na milost, "Věř mi, Grace, je to hádka, kterou nevyhraješ. Jen nás nech odvézt tě zpátky, stejně míříme tím směrem."

"Dobře, děkuju," zamumlá.

Vezmu dva kelímky s sebou a oba je naplním zeleným ovocným koktejlem pro Grace a mě, potom ji jeden podám.

"Díky," řekne a znovu se usmívá.

Jdeme k Jaxsonově autu, když mě Grace chytne za paži a zastaví mě. Nakloní se a zašeptá: "Páni, Julie. Ty a Kayla jste nežertovaly, ten chlap je sexy. Trochu strašidelný a arogantní, ale sakra sexy."

Vybuchu smíchy, "Já vím."

Jaxson je u předních dveří s přimhouřenýma očima, netrpělivě na nás čeká, až ho budeme následovat, takže se přestaneme hihňat a dáme se do pohybu. Když dorazíme na stanici, Jaxson přijde a pomůže mi z auta. Zdá se být v lepší náladě, od té doby co jsem mu na cestě sem slíbila, že začnu pořád zamykat dveře. Žaludek se mi obrátí hrůzou, když jdeme ke vstupu. Jaxson si toho všimne a překvapí mě, když mě chytne za ruku a proplete si se mnou prsty. Když k němu vzhlédnu, jeho pohled je vřelý a intenzivní. Skloní se a políbí mě na čelo, "Bude to v pořádku, Julie, děláš správnou věc."

Kývnu, necítím se moc přesvědčeně. Když vstoupíme předními dveřmi, Jenny se rychle postaví a koketně se usměje na Jaxsona.

"Ahoj, Jaxsone, už ti chybím?" Napnu se žárlivostí. Podívá se dolů na naše spojené ruce a naštvaně se na mě podívá, "Julie, co ty tady děláš?"

Než můžu odpovědět, Jaxson do toho skočí, "To není tvoje věc, jsme tady, abychom viděli Coopera."

Usměju se a ze způsobu, jak ji Jaxson usadil zpátky na místo, stojím pevněji. Nic neříká, ale pořád na mě zlostně zírá. Potom ukáže na Coopovu kancelář.

Když jdeme ke Coopově kanceláři, nemůžu si pomoct a škádlím Jaxsona, "Páni, Jaxsone, byl jsi zaneprázdněný. První Gladys, teď Jenny."

Jaxson na mě pozvedne obočí, "Žárlíš, Julie?"

Vysměju se mu, "Jo, jasně…"

Než to můžu dokončit, vyjde z Coopovy kanceláře zástupce Wilkinson.

"Ale, ahoj slečno Julie, dnes vypadáte krásně," mrkne na mě, něco co dělá vždycky, když sem jdu; je ten největší koketa.

Cítím Jaxsonovo napětí a nemůžu si pomoct a cítím se namyšleně. Ještě trošku si do něj rýpnu, "Cože, děkuji, Trevore, vy taky dnes nevypadáte špatně," mrknu na něj zpět.

Jaxson zavrčí a popožene mě dopředu, ušklíbnu se nad jeho zuřivým pohledem, "Žárlíš, Jaxsone?"

Zakroutí hlavou, "Tlačíš na to, Julie."

Zahihňám se, když vcházíme do Cooperovy kanceláře.

"Čau!" říká Coop, vypadá vyčerpaně.

"Vypadáš jako sračka," poukáže drze Jaxson.

Cooper zavrčí, "Díky, kreténe."

Vidět takhle Coopera mi připomíná, jak smutná včera byla Kayla. Srdce se mi sevře, doufám, že je mezi nimi všechno v pořádku.

"Ahoj, Coopere. Díky, že jsi včera s Jaxsonem vzal moje auto domů."

"Bez problému." Vysune svoji židli a ukáže mi, abych si na ni sedla. Když to udělám, položí přede mě hromadu papírů. "Potřebuju, abys tohle všechno vyplnila."

Zhluboka se nadechnu a položím si ruku na břicho, je mi teď špatně. Snažím se z toho všeho dostat, ale Cooper a Jaxson by to neslyšeli.

"Věř mi, Julie, když říkám, že je to nutné."

Povzdechnu si, vzdávám se, "Věřím ti, jenom se bojím, že to věci ještě zhorší, ale udělám to."

Neochotně vyplním všechno papírování. O půl hodiny později se zvednu a předám Cooperovi papíry.

"Kdekoliv to zabere zpracovat 24-48 hodin. Urychlím to tak rychle, jak jen můžu. Musíš nás ujistit, že nám hned dáš vědět, pokud se tě potom bude snažit kontaktovat. Myslím to vážně, Julie."

Tiše přikývnu, ani na jednoho z nich se nedívám.

Vyjdeme z Coopovy kanceláře a já chvíli panikařím, když ho vidím předávat papíry Jenny. "Potřebuju, abys to hned faxovala na připojené číslo."

Podívá se dolů a potom ke mně šokovaně vzhlédne, "Ty dáváš soudní zákaz na Wyatta Jennigse? Nechodila jsi s ním?" zeptá se namyšleně.

Nad jejím výlevem se mi obrátí žaludek.

"Jenny, nemáš právo se vyptávat na otázky. Musím ti snad připomenout, jaká je tvá práce?" zeptá se rozčíleně Cooper.

Nervózně polkne, "Ne, samozřejmě, že ne. Rozumím."

Zakroutím hlavou a vyřítím se ze stanice. Jaxson se vynoří zezadu, otočí mě a pevně mě obejme. "Všichni si budou myslet to, co právě řekla," zamumlám mu do hrudi.

"Koho kurva zajímá, co si kdo jiný myslí? Udělalas správnou věc, Julie."

Zakroutím hlavou, "Můžeš mě prostě vzít domů?"

"Jo, pojď," řekne a přehodí přese mě ruku.

Dorazíme k mému domu a Jaxson nechá své auto nastartované, což mi říká, že nezůstává, dost k mému zklamání.

"Co dnes večer děláš?" zeptá se, když mi pomáhá z auta.

"Teď zrovna nic."

Pročistí si hrdlo, "Chceš jít na večeři?"

Nemůžu si pomoct a směju se, když se nervózně pohne, "Jo, to bych ráda."

"Vyzvednu tě v šest, dobře?"

Přikývnu a potom se cítím nervózně kvůli tomu, co teď řeknu, "Víš, Jaxsone, nemusíš zůstávat v hotelu, můžeš zůstat tady se mnou, jestli chceš." Vidím ho se napnout a než to špatně pochopí, rychle řeknu, "Mám víc než dost pokojů, mám tři neobsazené místnosti."

Znám odpověď dřív než odpoví: "Nemyslím si, že je to dobrý nápad, Julie."

Skloním hlavu, cítím se trapně, "Dobře," řeknu potichu. Potom pokrčím rameny, chovám se jako by to nebyla žádná velká věc, "Jen jsem myslela, že to nabídnu. Uvidíme se v šest."

Otočím se, abych odešla, když okolo mě zezadu Jaxson obtočí paže a přitlačí mě proti sobě. Nakloní se a dá mi pusu blízko ucha, "Vážím si té nabídky, Julie, ale problém je, že tvoje dveře od pokoje neudělají nic, aby mě zastavily od toho, abych nepřišel večer do tvého pokoje a nepotopil se do té tvé sladké horké kundičky."

Ach, pane jo. Moje kalhotky jsou promočené z toho jeho tvrdého erotického šepotu v mém uchu a než se můžu zastavit, přitlačím se na jeho erekci a zakňučím z toho spojení. Jaxson v tu samou chvíli zasténá a zpevní sevření na mých bocích. "Buď hodná holka, Julie, a jdi do domu, než ztratím kontrolu a ošukám tě přímo tady na příjezdové cestě."

Snažím se pohnout, jsem připravená jít, ale jsem úplně přibitá na místě. Zavrčí, potom mě rychle otočí a tvrdě mi narazí rty na čelo, "Vrátím se v šest," potom je zpět ve svém autě, než dostanu své nohy do pohybu. Rychle jdu do domu, zavřu dveře a opřu se o ně čelem. Do prdele! Záda mi pořád hoří z toho, kde byl na ně natlačený. Podívám se na zámek na mých dveřích a nemůžu zastavit úsměv, který převládá na mém obličeji, když je zacvaknu na své místo.

Později toho odpoledne, když skládám a uklízím své prádlo, zaklepe někdo na dveře. Podívám se na hodiny, uvažuju, jestli je to Jaxson, ale je moc brzo. Sejdu dolů a otevřu dveře plačící Kayle.

"Kaylo, co se stalo?" zeptám se ustaraně, tlačím ji dovnitř. Slzy, které ji tečou po obličeji a oteklé oči mi říkají, že už nějakou dobu pláče. Objímá se, jako kdyby se snažila udržet v teple. Odvedu ji ke gauči s rukou obtočenou okolo ní.

"Ach, Bože, Julie!" je všechno co sebe dokáže dostat.

"Kaylo, co je? Děsíš mě k smrti."

Zdevastovaně se na mě podívá, "Jsem si celkem jistá, že mě Cooper podvádí."

"Cože?!" zeptám se šokovaně, "Ne! V žádném případě, Kaylo, to by ti nikdy neudělal, miluje tě."

Zakroutí hlavou, "Něco už pár týdnů tuším, ale tu myšlenku jsem umlčela, protože stejně jako ty jsem si myslela, že by mi to nikdy neudělal." Zhluboka se nadechne, snaží se dostat slova přes slzy ven, "Ale nachytala jsem ho, jak mi lže. Minulou noc mi v šest volal a řekl mi, že pracuje na stanici dlouho, rozhodla jsem se ho překvapit a přinést mu večeři. Když jsem tam přišla, nebyl tam a Jenny mi řekla, že odešel v pět. Julie, nepřišel ten večer domů do desíti," začne plakat silněji a já ji třu záda, snažím se ji uklidnit.

"Zeptala ses ho, kde byl?"

"Jo, řekl, že mu někdo volal a musel jet do Charlestonu, na schůzku s šéfkou policie. Mohla jsem říct, že lže, ale nechala jsem to tak, protože kousek mě doufal, že říká pravdu." Zatřese hlavou a zasměje se, ale můžu říct, že nic z toho se jí nezdá vtipné. "Potom jsem ho párkrát slyšela šeptat do telefonu, a když jsem přišla, rychle toho nechal a zavěsil. Když jsem se ho zeptala, s kým mluvil, začal být nervózní a řekl, že s nikým, nebo že to bylo špatné číslo."

Zhluboka se nadechnu a snažím se pobrat všechno, co říká. Zdá se to být podezřelé, ale je to Cooper, je to jeden z nejupřímnějších chlapů, jaké znám. Než můžu cokoliv říct, Kayla pokračuje, "Potom dneska, když byl ve sprše, začal mu zvonit telefon s číslem, které jsem nikdy předtím neviděla. Bylo to z Charlestonu, a když jsem odpověděla, slyšela jsem heknutí, potom ten člověk zavěsil. Takže jsem na to číslo o pár minut později volala zpět, zablokovala jsem si číslo a odpověděla nějaká holka. Když jsem nic neřekla, víš, co řekla?"

Zakroutím hlavou, vystrašená se zeptat.

***

"Zašeptala…'Coopere, jsi to ty?' Zašeptala to, Julie! Jako by to bylo tajemství."

"Co si řekla?"

Kayla zakroutí hlavou, "Nic, nemohla jsem mluvit. Byla jsem zamrzlá, protože se mi zrovna srdce zlomilo na dvě části." Začne znova vzlykat a já okolo ní pevně obtočím paže.

"Kaylo, musíš si o tom promluvit s Cooperem. Musí být nějaké vysvětlení…"

"Ne!"

Kayla kývne hlavou, "Projela jsem mu potom zprávy a našla jsem to číslo. Nebylo toho moc, až na to, že se těšila na to, až ho uvidí a číslo pokoje, ve kterém bude."

"Ach můj Bože!" Nemůžu uvěřit, že se to děje, nikdy za milion let jsem si nemyslela, že by to Cooper udělal. "Máš v plánu se mu postavit tváří v tvář?"

Narovná se, "Sakra jasně, tento pátek v motelu, až zmlátím jeho a tu děvku!"

Nasaju ostrý nádech, "Ou, Kaylo, nejsem si jistá, že je to dobrý nápad."

"Ať už to bude bolet jakkoliv, musím to vidět na vlastní oči. Jestli se ho zeptám, bude mi jenom lhát, jako to bylo celé týdny." Položí si ruku na břicho, "Bože, nemůžu uvěřit, že se to děje, nemůžu uvěřit, že mi to dělá. Myslela jsem si, že se vezmeme a budeme mít děti, Julie. Byli jsme spolu sedm let, Julie. Jak mi to mohl udělat?"

Znovu se zlomí pláčem a já nemůžu zastavit padání svých vlastních slz. Obtočím okolo ní paže a pevně ji objemu, "Je mi to tak líto, Kaylo."

Vracím se v myšlenkách zpátky, jak jsem Coopera dneska ráno viděla, možná proto dneska vypadal jako sračka. Možná je to vina, která ho požírá. Bastard! "Půjdu v pátek s tebou."

Kayla se na mě podívá a smutně se na mě usměje, "Doufala jsem, že to řekneš."

"Samozřejmě, nikdy bych tě tím nenechala projít samotnou."

"Díky, Jules," pevně mě obejme, "Měla bych radši jít. Dělám tento týden odpolední a potřebuju ze sebe udělat něco upraveného."

"Možná by sis měla vzít pár dní volna?"

Zakroutí hlavou, "Ne, to je dobrý, udrží mě to zaměstnanou a pryč od Coopera."

"Dobře, zavolej mi, pokud budeš cokoli potřebovat, myslím to vážně, Kaylo."

"Zavolám, napíšu ti detaily na pátek."

Naposledy se obejmeme, a ona potom vyjde ze dveří.

Posadím se a snažím se vstřebat to, co se právě stalo, srdce mám za Kaylu zlomené. Jak to mohl Cooper udělat?

O pár minut později někdo zaklepe na dveře znovu. Rychle se zvednu, myslím si, že to je zase Kayla.

Když otevřu dveře, klesne mi žaludek…Ach, sakra! Je to Wyatt, vypadá naštvaněji než svině, s obličejem černým a modrým z Jaxsonových pěstí.

"Ty na mě podáváš soudní zákaz?!"

Tělo mě píchá strachy, "Omlouvám se, Cooper si myslel, že je to nezbytné." Rozhodnu se, že je lepší z toho vynechat Jaxsonovo jméno.

"Jak jsi mi to kurva mohla udělat, po tom všem, čím jsme si prošli."

Překvapeně ustoupím, "Právě proto. Wyatte, měli jsme tři rande, chováš se, jako by to bylo vážné." Uvědomím si, že bylo špatné to říct. Zatne pěsti, jako by plánoval něco uhodit. Modlím se, abych to 'něco' nebyla já.

"Tyhle sračky jsou mi jedno. Byli jsme do sebe zamilovaní roky. Trpělivě jsem čekal, protože jsem věděl, že ti ten zkurvysyn vymyl mozek, aby ses ode mě držela dál."

Ach můj Bože! Je úplně vážný, opravdu tomu věří.

"Stáhneš ten soudní zákaz, Julie," říká pevně, probouzí mě z mého šoku.

Zakroutím hlavou, "Ne, nestáhnu. Musíš odejít, Wyatte…hned!" Chci zavřít dveře, ale strčí dovnitř nohu a zastavuje mě.

"Nenuť mě zavolat Cooperovi," snažím se to říct pevně, ale vyjde to roztřeseně, ukazuje to můj strach.

Wyatt se natáhne, aby se dotkl mé tváře, a já sebou cuknu.

"Neboj se, Julie, nikdy bych ti neublížil," říká se strašidelným klidem.

"Už jsi to udělal," zašeptám roztřeseně.

Zatne bradu, "Byla to nehoda."

Zatřesu jemně hlavou, "Na tom nezáleží."

"Nezahazuj to, co jsme měli, kvůli němu, Julie. Bude to jen otázka času, než tě znovu opustí."

Věděla jsem, že do toho bude zatažený Jaxson.

"Tohle není o Jaxsonovi."

"Kraviny!" zakřičí znovu naštvaně, nutí mě poskočit. "Vždycky to bylo o něm." Zalapám strachy po dechu, když se nakloní a popadne mě tvrdě za paži, "Roztáhla jsi už pro něj nohy, Julie? Nechala jsi ho mít to, co je moje?"

Ach můj Bože, je blázen. Obličej má plný násilí, ale oči má pohaslé, skoro jako by tu nebyl. "Hned mi odpověz!" zakřičí, třese se mnou. Opatrně přešlápnu, teď si uvědomuju, že je úplně neracionální. Slzy mi tečou po tváři, když hlavou zakroutím, že ne.

Jeho výraz změkne, "Hodná holka!"

Ztuhnu, když se nakloní a přiblíží obličej blíž k mému uchu, "Wyatte, co to děláš?"

"Šššš," zhluboka se nadechne nosem a zasténá, zvuk který způsobuje, že se mi zvedá žluč.

Ví to, když potlačím zavzlykání. Wyatt se napne, když mi rukou běží po zádech, popadne hrst mých vlasů a nutí mě škubnout sebou bolestí, "Stáhni ten soudní zákaz, Julie, nebo ti udělám ze života peklo." Odstrčí mě, jednání, které ze mě vytáhne zakňučení. Přesně tak rychle je pryč.

***

O hodinu později se pořád snažím dostat pod kontrolu ten třas, který ovládá mé tělo. Hodím na sebe tepláky a deku, ale nedokážu se zahřát. Vyskočím, když někdo zaklepe na dveře. Pomalu se zvednu a podívám se přes kukátko na Jaxsona. Zhluboka se nadechnu a odemknu dveře.

"Jsem rád, že vidím, že dveře jsou zamčené," jeho úšklebek zmizí, když postřehne můj vzhled. Popadne mě za ramena a starostlivě se na mě podívá, "Co se děje? Co se stalo?"

Vztek ve mně narůstá a způsobuje, že vybuchnu. Setřesu ho ze mě, "Říkala jsem ti to! Říkala jsem vám oběma, že je to chyba. Ale vy jste neposlouchali a teď je všechno ještě horší. Proč si mě neposlouchal?!" bláznivě na něj křičím a biju ho pěstmi do hrudi.

"Sakra, přestaň!" Otočí mě, takže mám záda na jeho hrudi a uzamkne okolo mě své ruce, takže svoje nemůžu uvolnit. Vzdávám se, snažím se osvobodit a spadnu na kolena, hystericky vzlykám. Když mě Jaxson nepouští, padá se mnou.

"Mluv se mnou, zlato, co se stalo?"

"Přišel sem," zvládnu ze sebe dostat přes vzlykání.

Jaxson se napne a znovu mě otočí, abych se na něj podívala, jeho obličej je vraždící, když pevně drží moji vrchní polovinu paží, "Co udělal? Kurva, ublížil ti?"

Nemůžu mu odpovědět, protože až moc brečím.

"Kurva odpověz mi, Julie, jsi zraněná?!"

Zakroutím hlavou, že ne a dál pláču. Nemůžu přestat a brečím tak moc, že nemůžu popadnout dech.

"Bože, Julie, dýchej, zlato, je to v pořádku," přitlačí mě k sobě a objímá mě, zatímco se se mnou snaží probrat cokoliv, co se se mnou děje. Pohřbím mu obličej do krku a zavřu oči. Nakonec mě hluboký baryton jeho hlasu a uklidňující krouživé pohyby, kterými mi tře záda, uklidní dost na to, že jsem schopná popadnout dech. Dech se mi tiše zadrhne kvůli tomu, že jsem nebyla schopná dýchat.

Jaxson popadne můj obličej do rukou a nakloní se, aby se mi mohl podívat do obličeje. Zatne zuby, "Zabiju ho."

Popadnu ho za tričko, když panika znovu obsadí můj hrudník, "Ne, to nemůžeš! Jaxsone, musíš mě poslouchat, je to blázen, jakože myslím opravdový blázen. Myslí si, že jsem jeho. Myslí si, že jsme do sebe byli zamilovaní roky, myslí si…ach bože," začnu znovu ztrácet kontrolu nad dýcháním.

"Přestaň, Julie, jen se uklidni!"

Chce se zvednout, ale chytím se ho, "Ne! Neopouštěj mě!"

"Do hajzlu se mnou!" Zvedne mě a vezme mě s sebou do kuchyně, nechává mě na lince. Vezme skleničku vody, "Vypij to, jen malé doušky."

Vezmu si od něj sklenku a dám si malý lok, studená voda mi přináší úlevu do mého rozedřeného krku.

Jaxson mi z rukou skleničku vezme, protože se začnu prudce třást.

Posune se, aby se mi postavil mezi nohy, a vezme můj obličej do dlaní, "Julie, potřebuju, abys mi řekla přesně, co se stalo a co řekl." Začnu mu to říkat, ale zastaví mě, dá mi ruku přes pusu. "S klidem, zlato, všechno bude v pořádku."

Zavřu oči, zhluboka se nadechnu a tak klidně, jak jen můžu, Jaxsonovi řeknu všechno, co řekl.

Ztuhne a vztek mu zkřiví obličej, když mu řeknu o tom, jak se mě Wyatt ptal, jestli jsem pro něj roztáhla nohy a dala Jaxsonovi to, co je jeho.

"Říkala jsem ti, že se to stane," říkám přes čerstvé vlny slz, "Stáhnu ten soudní zákaz."

"Ne, nestáhneš! Julie, poslouchej mě, snaží se tě vyděsit…"

Hořce se zasměju, "Jo, tak to fungovalo, jsem zkurveně vyděšená. Myslím to vážně, Jaxsone, stáhnu to a není žádná věc, jakou byste ty a Cooper mohli udělat, abyste mě zastavili."

"Sakra! Poslouchej všechno, co jsi mi právě řekla. Teď víc než kdykoliv jindy bys měla chápat, jak moc potřebuješ ten zkurvený soudní zákaz."

Zakroutím hlavou, "Ne! Když to stáhnu, všechno se může vrátit zpátky tam, kde to bylo a já se od něj budu držet dál."

"Posloucháš se? No tak, Julie, opravdu si myslíš, že to bude tak lehké?"

"Nemám jinou možnost!"

Pevně mě popadne za paže, "Ano, máš! Postav se mu. Je to bohatý kretén, který je zvyklý si svoje prosadit buď tím, že si lidi podplatí, nebo že jim vyhrožuje. Nedovol mu tě komandovat!"

"Jsem vyděšená. Ty jsi ho neviděl, je šílený," zašeptám v obavách.

Přitlačí mě proti sobě, "Nenechám ho ublížit ti, Julie, nikdy. Může být šílený, ale je to zasraný zbabělec. Proto přišel za tebou a ne za mnou."

Zakroutím hlavou, když mi slzy padají po tváři.

"Co si myslíš, že bude dělat, až jednou stáhneš ten soudní zákaz? Opravdu si myslíš, že tě nechá na pokoji? Je do tebe zblázněný. Když to stáhneš, jenom ti to způsobí větší škodu."

Zhluboka se nadechnu, vím, že má pravdu. "Jak se o tom vůbec už dozvěděl? Myslela jsem, že Cooper řekl, že to bude trvat 24-48 hodin." Jaxson zatne zuby, "Nevím, ale zjistím to kurva."

S tím vezme svůj telefon a vytočí Coopovo číslo, "Jo, vydrž vteřinku," zakryje mobil a podívá se na mě, "Proč se nejdeš obout."

"Už nechci jít ven."

"Nejdeme, jdeme ke mně do hotelu, abych si mohl zajít pro věci a odhlásit se."

"Proč?"

"Protože s tebou zůstávám tady."

Díky bohu! Opravdu tady nechci zůstat sama, zvlášť ne dnes večer.

Seskočím z linky a jdu první do koupelny. Když se podívám do zrcadla, zasténám, vypadám hrozně. Umyju si obličej, studená voda mě štípe na pálivých očích. Potom se jdu obout a přistoupím k Jaxsonovi mluvícímu potichu, ale drsně ke Coopovi na telefonu.

"Oh, no tak, oba víme, že mu to kurva řekla." Hádám, že mluví o Jenny, taky jsem si domyslela, že to nejspíš byla ona.

"To mě kurva nezajímá! Teď ti říkám, Coopere, jestli se k ní ještě jednou přiblíží, jako první ti to neřeknu, vypořádám se s ním po svém."

Páteří mi projde záchvěv z ledového opovržení, které překapává z Jaxsonových slov.

"Fajn, přijeď za mnou, až to uděláš," zavěsí a dá si mobil do kapsy. "Kurva!" Třískne pěstí do linky a nutí mě poskočit. Předkloní se, opře se oběma rukama o linku a jeho záda se rychle hýbou ostrými nádechy.

Pomalu k němu zezadu přijdu, jeho svaly se napnou, když mu položím ruce na záda. Obtočím okolo něj paže a pevně ho zezadu obejmu. Chvíli mě tak nechá, potom se otočí a obejme mě nazpátek.

"Nechám si ten soudní zákaz," zašeptám potichu.

Cítím, že se Jaxson uvolní, "Díky, zlato, právě jsi nás ušetřila velké hádky."

Jemně se usměju.

Políbí mě na vršek hlavy, "No tak, jdeme. Na cestě domů si vyzvedneme něco k jídlu."

Jaxson

O pár hodin později, sedíme na Juliiném gauči, jíme a díváme se na film. Všechny moje věci jsou v pokoji pro hosty nahoře vpravo vedle Juliiného pokoje. Od teď nebudu spát, můj ztvrdlý pták mě bude celou noc držet vzhůru. Jen doufám, že nebudu pohlcený nočními můrami, zatímco tu budu. Žádnou jsem už nějakou dobu neměl, ale jednou za čas se ke mně nějaká přiblíží.

Pohlédnu na Julii, "Jez!" řeknu pevně, ukazuju na její nedotčený burger s hranolky vedle ní.

"Nejsem moc hladová," říká potichu. Je zabalená v dece s tepláky, které má na sobě, což mi ukazuje, že je jí stále zima. Obličej má bledý a její nádherné oči jsou pořád plné strachu. To mě nutí chtít odejít a zabít toho čuráka, opravdu ten nápad zvažuju. Jediná věc, které mně zastavuje, je, že nechci opustit Julii, strašně mě kurva děsí s tím svým panickým záchvatem předtím. Cooper mi slíbil, že se s tím kreténem vypořádá.

"Jez, Julie!"

Protočí na mě oči a hodně si dramaticky ukousne z burgeru, "Tak, šťastný?"

Sakra! Ta holka je drzá. "Budu, až to bude všechno pryč." Většinu z toho sní, tak to nechám být.

Teď leží a dá si na mě nohy, zatímco se dívá na film, nějaký film pro ženské, kterému jsem nevěnoval pozornost. Hlavu mám plnou obrázků, jak ubíjím Jenningse k smrti. Věděl jsem, že ten hajzl tady skoro nebyl, ale ani Cooper a já jsme si neuvědomili, jak je to špatné. Fakt, že Wyatt si myslí, že Julie je jeho, ukazuje, jak šílený je. Každý v tomto městě vždycky věděl, že je moje. Začínám přehodnocovat své rozhodnutí ohledně té kraviny 'jen přátelé'. Evidentně jsme těžko kontrolovali naše emoce. To, že tady zůstávám s ní, je jenom zhorší. Ale vím, že to k Julii není fér, zaslouží si mít život, rodinu. To je něco, co se mnou nikdy mít nemůže, protože v žádném případě nikdy neplánuju mít děti. Můj rodokmen se zastavuje u mě, z myšlenky, že tak podělám dítě, jako to udělal můj otec mě, se mi dělá špatně.

Podívám se zpět na Julii a vypadá to, že spí. Obličej má vyčerpaný a bledý, pod očima má modré kruhy, které ukazují její vyčerpání. Vypadá takhle tak malá a křehká, že mě to nutí chtít ji tady navždy zamknout, aby jí nikdo nemohl ublížit.

Vypnu televizi a snadno ji zvednu; vůbec se nehýbe. Položím ji do postele a přikryju ji. Rozhodnu se ji nechat v teplákách, budu mít už tak dnes večer dost těžké spaní. Potom zamknu dům, zamířím do postele a připravím se na zkurveně dlouhou noc.