BKOB - 61. kapitola

Překlad: Niki

Pixie

Obloha tmavne, jak mířím na jih, bouřkové mraky uzavírají den a zakrývají zemi dole tlumenou šedou. Po odjezdu z Copper Springs jsem se rozhodla vzít to po Canary Road dolů k Phoenixu místo po dálnici. Nebyla jsem na týhle silnici od té noci nehody. Vypadá stejně.

Je to jinej pocit.

Slyším ostré prásknutí hromu a vidím záblesk horkého bílého blesku, jak prořezává fialové mraky, dotýká se obzoru, který není tak daleko od silnice. Uplyne méně než minuta předtím, než tlusté kapky deště začínají dopadat na čelní sklo.

Bouře mají být děsivé, bezohledné a nepředvídatelné, násilné a divoké, ale dodávají mi energii. Připomínají mi život a lásku a jaký to je být na pokraji štěstí. Naléhavé dýchání, úžasné skákání se zavřenýma očima.

Myslím na ten bouřlivý den v malé pevnosti s Levim. Déšť. Polibek. Láska....

Rychle tlačím tu vzpomínku pryč.

Stará vedlejší silnice se táhne lesem, teď je sotva vidět přes liják a tmavnoucí den. Monzunové mraky se protrhávají a střípek slunečního světla svítí přes příval vody na silnici přede mnou, je to podivně jasný paprsek naděje proti násilnému dešti a hromům. Pole záření osvětluje velký objekt blokující silnici. Rychle se to blíží. Je to moc blízko, moc velký, abych to ignorovala - a je to hned vedle ridge burn, přesně na tom samém místě, kde zemřela Charity.

Zpomaluju, jak už jsem nedaleko. Srdce mi vyletí do krku, jak si uvědomuju, že je to Leviho náklaďáček, blokujíc bouří sužovanou silnici.

A před autem, pod šedým přívalem je Leaves.

Modré oči čekají na mě.