pátek 25. prosince 2015

BFP - 33. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Jana




Laurelyn Prescott


Jsem skoro ráda, že Audrey přišla. Lachlan je nucen nechat mě nahlédnout do věcí, které by mi jinak neřekl. Teď chápu, proč je tak tajnůstkářský o jeho životě, a nemůžu říct, že bych ho obviňovala, jestli se musel zabývat s touhle potrefenou-zasranou bláznivkou.
Nechceme mluvit poté, co jsem mu řekla, jak jsem se chystala odejít. Drží mě, jako by měl strach, že bych mohla vstát a v noci se odplížit. Byl vyděšený, když si myslel, že od něho odejdu. Slyšela jsem to v jeho hlase a viděla v jeho očích.
Nějak jsem usnula, s ním obaleným kolem mě a on mě stále drží, když se můj telefon v sedm hodin chvěje na nočním stolku. Jsem si jistá, že to volá Daniel, aby zjistil, jestli jsem připravena odejít.
Lachlan se ode mě ovalí a vezme telefon předtím, než jsem schopna se pohnout. "Danieli, Slečna, Beckett nakonec nebude potřebovat, abys ji dnes ráno odvezl."
Poté, co ukončí, hovor vrátí se ke mně. "Teď by jsi mě opustila, kdybych se včas nevrátil domů."
Má pravdu, ale nechci to přiznat, tak nic neříkám. Přitáhne si mě do objetí, a drží mě tak, jak to dělal celou noc. "Máme ještě společné dva měsíce. Prosím, už znovu neplánuj mě opustit, pokud to nebude vzájemné rozhodnutí."
"Dobře."
"Slib mi to, Laurelyn. Nechci se obávat toho, že jednoho dne přijdu domů a zjistím, že jsi pryč."
"Slibuji," S mým ujištěním se uvolní a vím, že tím to končí. Nikdy už se o tom nezmíní, protože
mi věří.
"Co bys chtěla dnes dělat?" Ptá se.
"Nečekala jsem, že tu budeš, tak jsem před celou tou věcí z Audrey požádala Addison, aby jsme
se sešli na oběd."
"To je v pořádku. Myslím, že se ponořím do své práce v kanceláři, protože jste byla kolem,
slečno Beckett. Mé knihy určitě potřebují mou péči."
"Pane Henry, chcete mě obviňovat ze své nedostatečné produktivity?"
"Jen můj nedostatek koncentrace," vysvětluje. "Ta jak se zdá je vždy zaměřena na vás v tyto dny."
"Pak je to asi dobrý nápad, abych vás dnes nechala uvolnit se."
"Říkejme tomu dívčí den. Ty a tvoje kamarádka můžete nakupovat nebo něco co děláte, když jste spolu."
Pokrčím rameny, protože opravdu nemám žádné peníze navíc, které bych mohla utrácet. Můj finanční limit je super těsný po mém utrácení za prádlo před vánocemi.
"Já opravdu nic nepotřebuju."
Dostává se z postele a bere svou peněženku z kalhot. Položí několik stovek na noční stolek pod
můj telefon. Wow, tak teď se opravdu cítím jako šlapka.
"Když si koupíš něco na sebe, kupuješ to vlastně pro mě, protože mám na tobě rád hezké věci."
Pak se skloní a políbí mě na ústa. "Vezmu tě někam příští týden, aby sis nakoupila nějaké věci na cestu."
"Kam mě vezmeš?"
"Nový Zéland. Je to služební cesta, ale budeme mít spoustu času na hraní, zatímco tam budeme, takže si koupíš nějaké šaty a několik nových plavek. Chtěl bych požádat o skrovné bikiny."
No tak tohle. Addison bude tak žárlit. "Ty mě vezmeš na Nový Zéland?"
"Ano. Mám nějakou práci na jedné z vinic a můj šéf tam má dům a soukromou pláž. Dovolil, že tam několik nocí můžeme zůstat."
"Lachlane. Já ani nevím, co na to říct." Takže raději nic neříkám. Nikdy bych se k něčemu podobnému na vlastní pěst nedostala. Já bych nebyla schopna přiletět ani do Austrálie, kdyby mi Addisoniny rodiče nekoupili letenku.
"Je tu jen jedno slovo, které chci slyšet."
"Ano?"
"To je přesně ono."
Natáhnu ruce, on mi umožňuje hop na něj, když začnu kvičet a omotám nohy kolem pasu. "Jedeme na Nový Zéland," pištěla jsem vzrušením.

----------

Volám Addison, když jsem skoro u bytu. Nemám v plánu jít nahoru, protože se mi nelíbí, že bych
se měla vidět s Benem. "Ahoj, jsem blok od bytu. Jsi připravená jít dolů?"
"Potřebuju pět nebo deset minut." Samozřejmě, že ano. Nikdy není připravená včas.
Naučím se někdy, že jí mám říct minimálně o třicet minut dřív, aby byla připravená?
"Počkám v autě."
"V žádném případě. Pojď nahoru, prosím."
Vím, že bych neměla, ale souhlasím i proti svému přesvědčení.
"Dobře. Zabzuč mi, ale prosím, pospěš si."
Daniel se zastaví v přední části budovy. "Addison není připravena, takže jdu nahoru. Neměla bych tam být dlouho."
Sáhnu po klice, ale nefunguje. Dětská pojistka, myslím. Nejspíš byla aktivována, protože ten krysí zadek poučil Daniela, že mi má otvírat dveře. Nejsem nemohoucí. Můžu si otevřít své vlastní dveře, ale to není způsob, jak to chce Lachlan.
Daniel se objeví u mých dveří a semnou nespokojen, když mě nechává vystoupit z auta. Myslím, že neschvaluje, že jdu nahoru do bytu, protože ví, že se to jeho zaměstnavateli nebude líbit.
"Nebude to trvat dlouho, Danieli."
"Nemůžu vám říkat, co máte dělat, ale víte, že se mu to nebude líbit." Daniel ví o mém konfliktu s Benem, možná ne vše, ale Lachlan mu něco řekl.
"Budu pospíchat."
"Vezměte si telefon a zavolejte mi, pokud budete mít nějaké problémy. Jakékoliv."
Skvělé. Mám Lachlana a teď Daniela, kteří chtějí nakopat Benův zadek.
"Vezmu si ho, ale neboj se. Budu v pořádku."
"Nebudu si dělat starosti, až uvidím, že jste vyšla z této budovy v pořádku." Co mu to Lachlan navyprávěl?
"Budu tady do deseti minut maximálně," slibuju.
"Ať je to pět." Zní podrážděně.
Zaklepu na dveře a otevře mi Ben. Trochu se na mě usměje, ale je v rozpacích. Měl by být.
"Ahoj, Laurelyn. Prosím, pojď dál."
Jdu do bytu a nepamatuju si, že bych ve svém životě zažila více nepříjemný moment. Stojím tam, snažím se myslet na zdvořilou konverzaci, ale nemohu přijít na to, co bych mohla říct člověku, který mě nazval kurvou poté, co se mě pokusil políbit.
"Půjdu zkontrolovat Addison."
Chytne se mě za ruku, když jsem vykročila a já v tom momentě ztuhnu.
"Můžu prosím jen na minutku?"
Vytáhnu od něj ruku. Nechci to udělat, ale mám pocit, že musím, protože je to bratr mé nejlepší kamarádky. "Dám ti jednu minutu."
"Neříkám, že by se dalo nějak omluvit to, co jsem udělal, ale byl jsem opravdu opilý na Silvestra. Jinak bych se takhle nikdy nechoval. Jen jsem ti chtěl říct, že je mi to líto. "
"Omluva se přijímá." To je všechno, co ode mne dostane.
Jdu do ložnice, kterou jsem kdysi sdílela se svou nejlepší kamarádkou, a ona sedí na posteli,
připravena jít. Cukne sebou, když mě vidí ve dveřích. Věděla jsem, že to bylo domluvené.
"Nezlob se, Laurie. Chtěl tě vidět, aby se mohl omluvit, a věděla jsem, že tohle byl jediný způsob."
"Lhala jsi mi." Když jsem ji obvinila, připomenu si všechny polopravdy, které jsem jí o mě a
Lachlanovi řekla a rozhodnu se, že tímto trochu ulevím mému černému svědomí.
"Ale to je v pořádku. Chápu, proč jsi to udělala."
"Musela jsem, Laurie. Byl tak znechucený sám se sebou, kvůli tomu co se to stalo."
"No, je to pryč. Řekla jsem mu, že přijímám jeho omluvu."
"Děkuji ti, Laurie."

-----------

Addison a já jsme se dlouho neviděly, protože jsem se odstěhovala, takže toho máme hodně na práci, aby jsme všechno dohnaly. Rozhodli jsme se, že nejlepší bude začít cheeseburgery a jsme natěšení na bistro ve stylu padesátých let na náměstí.
"Tak, jak to jde s oblekem?"
Ta přezdívka už se pro něj teď vůbec nehodí. Od těch prvních pár dnů jsem ho viděla v obleku málokdy. Je sexy ve všem i v drsném oblečení, které nosí v těchto dnech, ale rozhodla jsem, že o tom s ní mluvit nebudu.
"Hodně pracoval, ale teď už je to lepší."
"Co má "nyní" znamenat?"
Opravdu s ní chci diskutovat o Audrey? Ano, myslím, že ano. Je to moje nejlepší kamarádka.
A já si o tom potřebuju s někým promluvit.
"Jedena jeho praštěná-podělaná bláznivá EX přišla za mnou včera v noci, když byl pryč z města."
Addison se napřímila, připravena vyslechnout šťavnaté detaily. Miluje dobré drby.
"Co se stalo? Měla jsi nějaký bič na její prdel?"
"Přišla do domu jako by jí patřil a řekla mi, že je jeho manželka a matka jeho dětí."
Mám podezření, že vidí stejně rudě, jako jsem viděla já. Tam, kde je kouř, tam i je oheň.
Je to tak? "A je?"
"Ne, ale samozřejmě jsem jí věřila. Víš, jak na tom jsem, pokud jde o muže. Nevěřím jim."
"Laurie, jak víš, že nemluvila pravdu?"
Hraju v klíně s ubrouskem, trhám ho na malé kousky a válcuju je do malých kuliček.
"Zbalila jsem věci a měla je za dveřmi, takže jsem mohla dnes ráno hned odejít. Přišel domů dřív a on byl úplně mimo, když viděl, že jsem na odchodu. Addison on dnes ráno zavolal své matce a probudil ji ve tři hodiny, aby mi potvrdila, že není ženatý."
"To je dobře, nebo ne?"
"Částečně to dobré bylo, ale to co se stalo potom, bylo nečekané."
Nejsem si jista, že ta věc s nekomplikovaným vztahem je stále aktuální.
"Vychladni, Laurie. Sex je sex. Užij si s ním zábavu. Přestaň to komplikovat."
Nesnažím se dělat sex s Lachlanem komplikovaný. "Neměli jsme sex."
Přimhouří na mě oči. "Řekl ti, že tě miluje, nebo nějakou takovou podobnou blbost?"
"Ne, nemluvili jsme."
"Pokud jste nemluvili, a neměli sex, co jste teda dělali?"
"Prostě mě celou noc držel."
"Psst. To zní nudně jako peklo."
"Ale nebylo. Líbilo se mi to."
"Potřebuješ poradenství." Addison umí být občas taková kámoška.
"Jsi moje nejlepší kamarádka. Měla bys pro mě mít radu, když jsem ztratila svou cestu."
"Miláčku, šanci abych tohle vyřešila, jsi ztratila, když jsi řekla, že jste neměli sex." Pokrčí ramenem. "Pro tebe, žádnou radu nemám."
"Bere mě na Nový Zéland příští týden."
Praští mě do ramene. "Drž hubu. V žádném případě."
"Jo, tak to je." Sáhla jsem do kabelky a držím peníze, které mi dal.
"Budeme v domě na soukromé pláži a on mi chce koupit nové oblečení a plavky na cestu."
Addison se rozšířily oči. "Do prdele! Kolik peněz to je? "
"Já nevím. Nepočítala jsem to."
Natáhne se a bere je z ruky, pak je palci projíždí a počítá. "Oblek ti dal docela dost na nákup
bikin a žabek."
Připomínám si, co mi Lachlan řekl. To co si koupím na sebe, vlastně kupuji pro něj, protože chce, abych na sobě měla hezké věci.
"Cítím se provinile, že si beru jeho peníze, ale nemohu si dovolit koupit to, co chce, abych měla na cestu. "
Ona vlní peníze přede mnou. "Slíbil ti, že s ním prožiješ nejlepší čas svého života. Tohle je jedna z věcí, o které mluvil. Zbývají ti s ním dva měsíce. Užij si zábavu dokud můžeš."
Má pravdu. Dělám z toho příliš mnoho. Mluvili jsme o tom na začátku, co chce v tomto vztahu dělat, rozmazlovat mě tak, že se budu cítit jedinečná. To je jeho část dohody, a tak bych se měla držet té mé taky. Pokud chce, abychom se cítili jako by to bylo skutečné, můžu mu to dělat skutečné-každý den a v neděli dvakrát.

7 komentářů:

Děkujeme za komentář! :-)