BFP - 32. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Jana

Jack McLachlan

Nemůžu zůstat tak daleko od Laurelyn až do zítra odpoledne. Předčasně opouštím dům mých rodičů, abych se vrátil domů k ní, ale ne bez vyslechnutí všech těch sraček od mého bratra, že jsem kočička-spráskaná. Můžu být, ale nestěžuju si.

Přišel jsem do dveří a zakopl přes hromadu zavazadel. Rozsvítím světlo a poznávám, že všechna zavazadla jsou Laurelyn. Co se sakra děje? Nejdřív neodpovídá na mé volání a teď jsou její zavazadla u dveří?

Jdu do ložnice a nejsem si jistý, co najdu. Prosím, ať není Laurelyn pryč. Zadržel jsem dech, když jsem se zastavil ve dveřích. Je tma, takže jsem rozsvítil světlo v koupelně a vidím ji, jak spí v mé posteli. Vypustil jsem dech, co jsem zadržoval.

Jsou tři hodiny ráno, a já se jen chci svléknout a vlézt do postele za ní, ale neudělám to, protože vím, že něco není v pořádku. Sednu si na posteli vedle ní a hladím její hebkou tvář zadní stranou mých prstů.

"Laurelyn."

Hýbe se, ale neprobudí, tak jsem řekl její jméno znovu. "Laurelyn, baby."

Otevře oči a vystřelí do sedu, přičemž z ní sjede deka. "Co jsi zač a co tady děláš?"

To není přivítání, jaké jsem si představoval. "Bydlím tady."

"Řekl jsi mi, že nebudeš doma dřív, než dnes odpoledne."

"Odjel jsem dřív, protože jsem chtěl být s tebou. Trochu jsem si na to zvykl." Nic neříká.

"Co se děje? Proč jsou tvoje tašky u dveří?"

"Protože odcházím."

Cítím, jak mi srdce skočí až do krku. "Proč?"

"Tvoje žena si myslela, že by bylo vhodné, abych to udělala a mám tendenci s ní souhlasit."

O čem to sakra mluví? "Nemám manželku."

"Audrey mě navštívila, a ona tvrdí opak. Je ohromující, Lachlane. A já bych to měla vědět, protože mě ohromila."

To psycho mě vystopovalo do Avalonu. Ona je stále chytřejší. A odvážnější. Pokus o zničení

dvou z mých vinic bylo odvážné, ale teď vešla do mého domu a vyjebává s mým osobním životem skrze Laurelyn. "Nejsem ženatý s tou ženou."

"Já ti nevěřím."

"Přísahám, že jsem nikdy nebyl ženatý." Už to znova neřekne, ale vidím, že mi nevěří. Vjedu si rukou do vlasů. Jak jí to mám dokázat?

Je jen jediná možnost. Vytáhnu můj telefon z kapsy. "Můžeš se zeptat mojí mámy. Potvrdí ti to."

Jsou tři hodiny ráno, ale vyhledávám ve svých kontaktech a stisknu "Maminka" dal jsem to na reproduktor, několikrát to zazvoní, než zvedne telefon.

"Haló?"

"Mami, bude to znít šíleně, ale jsem ženatý?"

"O čem to mluvíš, synu?" Moje máma nemá ponětí, že je jediná, kdo mi teď může pomoct

zachránit to, co máme s Laurelyn.

"Už jsem byl někdy ženatý?"

"Ne. Co to má všechno znamenat?"

"Laurelyn a já máme trochu nedorozumění. Jen potřebuje slyšet, že nejsem ženatý."

"On není ženatý, má drahá, ale já bych určitě chtěla, aby byl. Jak se cítíš?"

Oh, do prdele. Ztlumím telefon. "Řekni jí, že se cítíš mnohem lépe. Vysvětlím ti to později."

Dám telefon opět nahlas a držím ho pro Laurelyn, aby mohla odpovědět mojí mamince.

"Cítím se mnohem lépe, madam. Děkuji za optání."

"Je mi líto, že jsem tě vzbudil mami. Jdi zas spát a promluvíme si později."

Poté, co jsem ukončil hovor, položil jsem telefon na noční stolek. "Chtěla vědět, proč jsi nepřijela semnou, tak jsem jí řekl, že máš střevní chřipku."

"Ach tak."

"Řekni mi, co se stalo s Audrey."

"Byla jsem v posilovně cvičit. Zastavila jsem se, abych si dala pauzu a myslela jsem, že něco vidím v zrcadle. Když jsem se podívala, viděla jsem nějakou zrzavou ženu uprostřed místnosti jak mě sleduje. Jsem si jistá, že tam chvíli stála, ale nemůžu si být jistá, protože jsem ji neslyšela přijít."

"Co ti řekla?"

"To, že je tvoje manželka, a že tě miluje. Chtěla vše vyřešit kvůli dětem."

"Dětem?" Wow. Ona je zoufalec.

"Požádala mě, abych se s tebou přestala vídat a nikdy víc tě už nekontaktovala."

Huh. "Ty bys ode mne odešla bez rozloučení?"

"Jen proto, že jsem věřila, že jsi ženatý a máš děti. Víš co si o tom myslím."

"A ty víš, že jsem pochopil, jak moc by ti ublížilo, kdybych byl ženatý. Proč bys o mě pochybovala?"

"Protože já tě neznám."

Wow, to bolelo. "Ale to si myslíš špatně. Možná nevíš, moje pravé jméno, ale znáš mě jako nikdo jiný."

"Kdo to je?"

Psycho děvka. "Číslo tři."

"Předchozí společnice?"

"Ano, a jaksi vyšinutá. Tato žena začala dělat bláznivé věci. Když náš vztah skončil, zjistila

moje pravé jméno a teď mě tři roky sleduje. Protože jezdím tak často z místa na místo, je pro ni těžké držet krok s místy mého pobytu. Když mě nemůže najít, tak způsobuje škody na vinicích, aby mě přilákala."

"Co udělala?"

"Bezpočet věcí, ale poslední patří požár na Kalichu a otrávila plodiny na Marguerite."

"Nevěděla jsem o otravě."

"Je to důvod, proč jsem musel odejít z Avalonu po Vánocích. Nebyla schopna mě najít, protože jsem odešel do Wagga Wagga. Myslím, že jsem se jí vyhnul po požáru na Kalichu, proto otrávila révu na Marguerite, aby mě přitáhla na její území což je Lovedale."

"Tam ona bydlí?"

"Jo, ale já jsem jí nedal příležitost, aby mě našla. Najal jsem si soukromého detektiva, aby ji našel dřív než ona mě, takže sem měl navrch. Kontaktoval jsem jí a řekl jí, že se sejdeme v našem starém místě. Myslela si, že se setkáme, protože jsem chtěl oživit náš vztah. Řekl jsem jí, že vím o tom, že založila požár a otrávila vinice, samozřejmě to vše popřela."

"Spal jsi s ní?"

"Sakra ne, ale ne proto, že by se nesnažila. Otočil jsem ji na zem a řekl jí, že někoho mám. Nevzala to dobře, takže jsme se nerozešli zrovna v dobrém. Přesvědčit tě, aby si mě opustila, byl její způsob mi jak dokázat, že může vyjebávat s mým osobním životem."

"Skoro se jí to podařilo. Kdybych měla kam jít, tak bych odešla už včera večer. Chystala jsem se dnes ráno na letiště, abych si zajistila let domů."

Sundám si boty a zalezu do postele k Laurelyn.

Musím jí cítit u sebe, abych se přesvědčil, že není pryč. Chtěl bych jí říct jak jsem rád, že je pořád tady, nebo jaký jsem měl strach, že mě opustí.

Možná, že už to ví. A pokud to ví, nemluví o tom. Nechává mě přitáhnout si ji k sobě, a po tom co jsem ji málem ztratil, jsem spokojený, že ji prostě jen držím v náručí.