BFP - 34. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Jana

Jack McLachlan

Po startu našeho malého soukromého letadla do Aucklandu na Nový Zéland, ověřím hodinky, abych zjistil, jestli vylétáme podle plánu. Všiml jsem si, že je 1.února jsem překvapen tím, že si vzpomenu na rozhovor s Laurelyn na naší druhé schůzce. Řekla mi, že jí na den Hromnice bude dvacettři. To je zítra. Nemůžu uvěřit, že jsem si na to vzpomněl až teď.

Vůbec se o tom nezmínila. Myslím, že by mi to řekla, kdybych se jí na to zeptal, ale rozhodnu se, že jí chci překvapit něčím zvláštním. Jen prostě teď ještě nevím, co to bude.

Přistaneme, obvykle čekám na řidiče, ale dnes ne. Místo toho jsem si na dvacet minut jízdy autem k domu půjčil kabriolet, takže můžu mít Laurelyn sám pro sebe a užít si jízdu vlastním tempem.

Po tom co vyjedeme na silnici Laurelyn několikrát obdivuje pobřeží při cestě k domu v Aucklandu. Moc necestovala mimo svůj malý svět doma, takže jsou její oči rozšířené nadšením. Miluju, když ji takhle vidím. Pro tenhle její výraz se mi chce ukázat ji celý svět.

"To je úžasné."

"Počkej, až uvidíš pláž."

Odnosím naše zavazadla z auta do domu. Provedu ji po domě a záměrně naší ložnici nechám nakonec. Jsem hrdý na tuto místnost, i když si nemůžu připsat zásluhy za to jak krásné to je, protože dům byl zařízen, když jsem ho v loni koupil. Předchozí majitel odvedl

skvělou práci, když udělal tuto ložnici romantickou.

Laurelyn vejde dovnitř a přejíždí prsty po neuvěřitelné tkanině přehozenou přes baldachýn.

"Nemyslím si, že existují slova, která by mohla popsat tuto místnost. Romantický není dostačující."

"Já vím."

"Zůstával jsi tady předtím?"

"Mnohokrát," mám pocit, že tou otázkou, myslela něco jiného, takže doplním. "Ale vždycky sám.

Ty jsi jediná, kterou jsem sem přivedl." Chci, aby věděla, že jsi první a jediná.

Sedí na posteli a pak se položí na matraci. "Tvůj šéf má skvělý vkus."

Dívám se na krásnou ženu, která leží na mé posteli. "Souhlasím."

"Co budeme dělat jako první?"

Nyní je jediný čas, kdy můžu jít do města koupit Laurelyn dárek na zítra. "Musím krátce navštívit vinici. Měl bych být pryč jen pár hodin." Ona se při mém oznámení mračí. "Je to bohužel pro mě i pracovní cesta, ale neboj se. Budeme mít dost času na zábavu."

"Jsem připravena jít na pláž."

"Můžeš jít, když budu pryč, ale nechci, abys chodila do vody, když tam budeš sama."

Vystrčí spodní ret ven. "Boo".

"Vím, že jsi velká holka, ale je to stále oceán. Někdy se dějí nečekané věci a já se budu cítit lépe, když nepůjdeš do vody sama."

"Beru na vědomí."

Posadí se a já ji políbím. "Vrátím se, než se naděješ. Nezapomeň se namazat opalovacím krémem. Na to co tady budeme dělat, nepotřebuji aby jsi byla spálená."

---------------

Nemůžu pro Laurelyn sehnat dárek hned, takže jsem byl pryč déle, než jsem plánoval. Když jsem se vrátil do domu, nechám dárek v přihrádce vozu. Chci, aby si myslela, že nemám ponětí o jejích narozeninách, protože se o nich nezmínila.

Jdu na pláž a vidím Laurelynin ručník položený na lehátku, ale po ní ani stopy. Volám několikrát její jméno, ale neodpovídá. Kde je?

Myslel jsem, že je asi uvnitř, otevřu dveře a křičím její jméno několikrát a rovněž bez odpovědi.

Že by šla do vody poté, co jsem jí říkal, aby to nedělala? Znám odpověď. Ano, ona by šla.

Ve chvíli, kdy jsem si odpověděl na mou vlastní otázku, jsem uháněl k pláži a křičel její jméno. Slyšel jsem paniku v mém hlase, a cítím to v mé hrudi, když jsem prohledával vodu.

Nevidím žádné znamení o tom, že by kdekoliv byla.

Uslyšel jsem v dálce mé jméno, a když jsem se otočil, vidím, jak jde podél okraje na pláži.

Měla na sobě zářivě červené bikiny. Jak to, že mi tak chybí? Okamžitě mě zaplaví úleva a v tom jsem si všiml jak se mi třesou ruce. Zvedne ruku na pozdrav a já zvedám tu mou nejistou, abych jí pozdravil zpět.

Sedím na lehátku, čekám na ni, protože hrozí, že se mi podlomí kolena.

Uklidnil jsem se, nebo alespoň se zdál být v klidu v době kdy došla ke mě. Držím své paže

pro ni, když přichází ke mě a sedne si mi na klín. Přitáhnu si jí k sobě a pohřbím svou tvář

do jejích vlasů.

"Wow, tady jsem pravdu někomu chyběla, zatímco byl pryč. Je všechno v pořádku?"

"Teď už ano." Nechtěl jsem ji říkat o tom, jak sem ji hledal a o panice, které jsem propadl, když jsem ji nemohl najít.

"Dobře." Sáhne po knoflíčkách na košili a začne je rozepínat.

"Vy, pane, jste oblečený. Jděte se převléknout do plavek a pak si semnou zaplavete."

"Ano, madam."

Když jsem vyšel z domu, ona už byla hluboko v jasné modré vodě, tak oči nedostaly to potěšení vidět jí v těch malých červených bikinách. "To jsi byla tak nedočkaná, že jsi na mě nepočkala?"

"Nikoliv. Voda už na mě volá několik hodin, a teď už nejsem sama, takže jsem neporušila tvůj zákaz."

Hodím můj ručník vedle jejího a jdu za ní do oceánu. Ona doplave ke mě a dá mi ruce kolem ramen. "Nikdy jsem nebyla nikde, kde by to bylo tak krásné. Děkuji ti, že jsi mě vzal sebou. "

"Je mi potěšením."

Políbí mě na rty a opře si čelo o mé. "Býváš tady často?"

"Snažím se, abych byl na Aurelii v létě alespoň jednou měsíčně."

"Proč jsi tady vždycky sám?"

"Nikdy jsem nebyl s nikým, koho by jsem chtěl přivést. Až teď tebe."

"Aha." To je vše, co říká a dál už o tom nemluví.

Když jsme unaveni z plavání, vyjdeme z vody relaxovat na lehátkách.

Ona je natažená a jednu ze svých dlouhých nohou má ohnutou.

"Chci tě vzít do města na večeři."

"Dobře."

"Možná nějaký tanec potom?"

"Jasně, to zní jako zábava."

--------------

Po večeři v romantické kavárně, beru Laurelyn do tanečního klubu, kterého jsem si všiml, když jsem ji sháněl dárek k narozeninám. Světla kolem nás ve tmě blikají a je to nabitý tělo na těle.

To opravdu není pro uvolněný tanec, který jsem měl na mysli, ale zdá se, že je tady šťastná.

Popadne mě za ruku a pohybujeme se směrem k parketu. Hudba je hlasitá a hraje rychlá píseň. Laurelyn se na ní pohybuje tak, jako kdyby to už dělala milionkrát.

"Chodíš často ven tancovat?"

"Jo. S Addison jsem v Nashvillu vyrážela na taneční scénu hodně."

Otočí se ke mě zády a chytne mě za ruce. Umístí mi je zezadu na boky, přitiskne se tak až

cítím, jak se při tanci tře o můj spodek. Ona ví, co to semnou dělá. Důkaz toho cítí, když o mě brousí její zadek.

Jsme na přeplněném tanečním parketu a všichni jsou ve vlastním malým světe. Nikdo nám nevěnuje pozornost, tak posunu svou ruku z boku mezi její nohy. Zakloní hlavu na mou hruď.

"Ty jsi tak zkažený."

"Nemůžu si pomoct, když se o mě takhle třeš."

"Omlouvám se. Chceš něco k pití?"

"Jo, já potřebuju jednu. Jednu pořádnou."

Dostáváme pár skleniček vína u baru a přesunujeme se do rohu, takže se můžeme slyšet navzájem přes bušení bas. "Už jsi tady někdy předtím byl?"

"Ne. Dnes jsem viděl toto místo, a myslel, že to může být zábava. Chceš odejít?"

Zavrtěla hlavou. "Ne. Bavím se."

Cítím, jak do mě zezadu někdo narazí a já si poleju předek své košile. "Do prdele."

Obracím se podívat na blbce za mnou, a on vidí škodu, kterou způsobil.

"Člověče, já omlouvám se. Prosím, dovol mi, abych vás pozval další skleničku a zaplatil za čistírnu."

Obávám se, že čistírna to nezachrání.

"To nebude nutné."

Nabízí mi ruku. "Já jsem Chris a tohle je moje žena, Trisha."

Nemám zájem o představování, ale rozhodnou se být přátelský místo toho abych řekl těmto lidem, aby se ztratili, abych mohl být sám se svou dívkou.

"Já jsem Lachlan a tohle je Laurelyn."

Potřásá si semnou rukou, ale dívá se na Laurelyn. A déle než se mi líbí.

"Je dáma tvá žena nebo přítelkyně?"

"Přítelkyně". Laurelyn se na mě podívá a oba se usmějeme.

Hudba je hlasitá, takže žena se k nám nakloní blíž.

"Jste spolu dlouho?"

"Šest týdnů," odpověděl jsem. To znamená, že jsme v půlce-vztahu. Zajímalo by mě, jestli teď myslí na to samé.

Trish křičí přes hudbu. "Wow. Věci jsou stále ještě nové, zábavné, vzrušující etapa pro tebe." Vzrušující je slabé slovo. Měl bych jim říct, jaký vztah máme, jen abych vyděsil jejich manželské zadky tak, že utečou pryč.

Smějeme se našemu společnému tajemství. Objal jsem ji kolem ramen a vytáhnul ji k sobě.

"Velmi málo věcí v našem vztahu je nudných."

Laurelyn mi podává její sklenku. "Podržíš mi to na chvíli, než si odskočím na toaletu?"

Trisha si dá poslední doušek a pak posune svou prázdnou sklenici směrem k barmanovi.

"Musím jít taky."

Perfektní. Zůstal jsem tu se svým novým nejlepším přítelem, Chrisem.

"Tvoje přítelkyně je Yankee?"

Napiju se ze skleničky Laurelyn, protože mé víno mám na sobě. "Ano."

"Je velmi krásná. Nemohl jsem si ji nevšimnout, když jste tančili. Já bych se s ní opravdu rád vyspal."

Co? Hudba je nahlas a já se rozhodnu, že jsem asi nejspíš špatně slyšel, co říkal, takže jsem k němu naklonil hlavu. "Co, že to?"

Přistoupí blíž a položí ruku na rameno. "Mojí ženě se skutečně moc líbíš. Chce ti to udělat ústně, přitom co se budeš dívat, jak šukám tvou přítelkyni. Myslím teda, pokud se chceš dívat. Naším jediným pravidlem je žádné líbání. Kromě toho jsme pro vše."

Swingers. (poz.- výměna partnerů při sexu)

Vím, že dělám nějaké divné sračky, pokud jde o ženy, ale tohle je kurva třešinka na dortu. Já

vypadám jako ministrant vedle tohoto vtipálka. Já jsem tak ohromený, že nemám odpověď. Nevím co mám dělat.

Laurelyn a Swinger Trisha se vrátily z koupelny, a připojily se do kruhu. Laurelyn mi vezme nápoj z ruky, dívám se její tvář a přemýšlím, jestli dostala na toaletě také nemravné návrhy. Její chování se zdá být beze změny, takže předpokládám, že Trisha opustila svého manžela v důvěře, že tento obchod uzavře sám.

Zahákne se za ruku jejího manžela. "Takže jsi se ho zeptal, miláčku?"

"Právě o tom diskutujeme." Zašklebí se na mě.

"Tak co si o tom myslíš? Jste vy lidi pro?"

Myslím si, že Laurelyn se snaží číst můj obličej, ale nejde to. "Jsme pro, co?"

Podávám moji prázdnou sklenku vína Laurelyn. "Podržíš mi to, baby?"

Myslím, že to může být nazýváno Sucker Punch (nečekaná rána), protože nemá ani tušení, že to přijde, ale zatnu pěst a praštím Swinger Chrise do čelisti a posílám ho tváří dolů na taneční parket. Chci ho dostat zpět nahoru, abych z něj mohl vymlátit duši, ale on je chytřejší a zůstává dole. "Vstávej."

Laurelyn stojí a šokovaně se na mě dívá, protože netuší, co ten magor s ní chce dělat.

"Lachlane! Co to děláš?"

Ukážu na Chrise ležícího na podlaze. "Chceš vědět, co si o tom myslím? Je tohle dostatečně jasná odpověď?"

Bezpečnost kráčí v mém směru, aby mě vyhodili, takže jsem zvedl obě ruce nahoru.

"Není třeba. Odcházíme."

Beru Laurelyn za paži a táhnu ji ke dveřím. "Co se děje?"

"Teď ne," zavrčím na ni.

Vyjde semnou ven a pak se zastaví. "Proč jsi ho praštil?"

Pořád jdu k autu. Obávám se, že půjdu zpátky dovnitř a zabiju ho, nechápu kde se to ve mě vzalo.

Dostaneme se do auta a já se chytnu volantu. A v tu chvíli jsem si uvědomil, jak zatraceně moc mě bolí ruka.

"Lachlane, děsíš mě."

"Ne víc než děsím sám sebe." Právě jsem vypustil své sračky na nějakého chlapa, co mi řekl, že ji chce šukat. Viděl jsem rudě. Chtěl jsem z něj vydusit život za to, co řekl.

Ona na mě zírá. "O tom velmi pochybuju."

Nemůžu s ní o tom teď mluvit. Jsem příliš rozzuřený. Nastartuju auto a jedu v tichosti do domu. Jsem naštvaný. Ona je vyděšená a zmatená. To není nejlepší kombinace.

Ani jeden z nás nic neříká, když se dostaneme do domu. Ona jde dovnitř a zamíří rovnou do ložnice. Jdu do kuchyně a hledat v mrazáku. Nenašel jsem zmrazený hrášek, takže jsem zabalil led do utěrky a dal si to kolem mé oteklé ruky. Bolí to jako čert, ale nelituju toho, že jsem toho kreténa praštil. Bez mrknutí oka bych to udělal znova.

Poté co chvíli stojím v kuchyni, se uklidním. Rozhodnu se, že jí dlužím vysvětlení, takže jdu do ložnice, abych ji našel. Má na sobě noční košili a stojí před umyvadlem. Pozoruje mě v zrcadle, když jsem si stoupl za ní.

Položil jsem v utěrce zabalený led na pult, než jsem umístnil své ruce její a políbil jí na holá ramena. Přejíždí mi po celé délce ruky, až dorazí k mému zranění. "Ty krvácíš. Musím ti to vyčistit, aby si nechytil infekci."

Vezme mě za ruku. "Je tu nějaké antiseptikum? Nebo možná nějaká třísložková antibiotická mast?"

Jsem tady jen zřídka, takže si nemyslím, že tu jsou nějaké z těchto věcí. "Pochybuji o tom."

Přiblíží se, aby na to lépe viděla. "Měl by sis to alespoň umýt mýdlem a vodou."

Dá mi ruku pod vodu a napění mýdlo na prstech. Myje mi klouby, dokud všechna zaschlá krev

není pryč, a pak to utře do sucha. "Obávám se, že budeš dlužit tvýmu šéfovy nějaké nové ručníky."

"Přes to se přenese."

Drží mě stále za ruku, když se podívá na mě. "Řekni mi, co se stalo."

Zaměřuji se na její oči, přičemž se mi vybavují jeho slova: "Já bych jí opravdu rád šukal." Ta myšlenka kohokoliv jiného s ní mě přivádí k šílenství.

Držím v dlaních její tvář. Nakloním se a chci jí políbit, i když nevím, jestli mi to dovolí

nebo ne, ale nechá mě jí políbit. Když skončím, vezmu ji za ruku a vedu ji do ložnice směrem k posteli.

Sednu si na kraj a táhnu jí za boky směrem ke mně, takže stojí mezi mými nohama. Její prsty si hrají v mých rozcuchaných vlasech.

"Chci to vědět."

Zhluboka jsem se nadechl a pomalu to na ní vybalil. "Ten chlap Chris, mi řekl, že chce

něco mého-něco o co nejsem ochoten se dělit."

"Nerozumím tomu."

"Tebe. Chtěl tebe."

"Mě? Ale on je ženatý."

Je mi z toho zle a nemůžu to ani říct, aniž bych si to představil v mé hlavě. "Požádal mě, abych se

díval, jak tě šuká, zatímco jeho manželka mi ho bude kouřit."

Její oči jsou široké. "Ano?" A můžu vidět na její tváři, když ji to dojde. "Ach. Swingers?"

"Přesně tak."

"Udeřil jsi ho tváře, protože chtěl mít sex se mnou?"

"Samozřejmě, a já bych to sakra..." Uřízne moje slova její pusou, když narazí proti mým. Ruce má na mé hrudi a snaží se rozepnout knoflíky vínem polité košile. Nespokojená s takovým pomalým pokrokem jí chytne za spodek a přetáhne mi ji stále zapnutou přes hlavu.

Rozepne mi sponu na opasku a potom rozepíná knoflík na mých kalhotech, tentokrát více úspěšně. Jede zipem dolů a položí ruku na mého sportovce. Její ruka mě obklopuje, jak s ní klouže nahoru a dolů. Sakra, ta dívka ví jak dát ruční práci.

Tvrdě mě líbá, zatímco její ruka mě pumpuje. Jsem blízko abych se udělal, ale ona mě nenechá.

"Kde jsou kondomy?"

"Vnější kapsa, velký kufr."

Políbí mě na ústa. "Nikam nechoď."

Sakra, není šance, že bych někam mohl jít. Stojím a udržuju mého sportovce v pohotovosti,

zatímco ona hledá gumu.

Připlíží se ke mně s balíčkem fólie obracejícím si ho mezi dvěma prsty. Použije dlaně, aby mě zatlačila dolů na postel. "Tohle je můj čas."

"Nemám žádné námitky, zlato."

Otevře balíček, v tu chvíli se zachovám jako typický chlap. Zvednu hlavu, protože ji chci sledovat, jak to na mě dává. Je to žhavé dívat se na její ruce, jak se mě takhle dotýká. Když skončí, stáhne si kalhotky a vykročí z nich. Vleze na postel a rozkročí se nade mnou. Mé ruce jsou roztažené

přes její boky, když se dívá můj obličej. "Takže, nechceš, aby mě Swinger Chris měl?"

Fuj, musím tento obraz vymazat z mé hlavy.

"V žádném zasraném případě."

Moje špička se dotýká jejího mokrého vchodu, ale ona se po něm nezklouzne dolů. Pohupuje boky

tam a zpět, a škádlí mě. "Může mě mít kdokoliv jiný, a Swinger Chris je jediný kdo nemůže?"

"Nikdo jiný tě nemůže mít, Laurelyn. Já jsem jediný."

Usmívá se. "Tak mi to dokaž."