TF - 28. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

Beni

Čeho Beni Guzzi litoval nejvíc, když v půlce lednového večer zastavil na soukromé přistávací ploše? Že řekl své ženě, aby odjela do Los Angeles bez něj. Ne, že by LA byla jeho věc nebo že by tam měl co dělat, zatímco tam řešila svou vlastní práci, ale kurva… vsadil by se, že tam bylo mnohem tepleji, než když teď vystoupil ze svého černého BMW Roadster.

Auto – dárek, který koupil sám sobě k nedávným šestadvacátým narozeninám – zůstane zaparkováno v nedalekém hangáru pro tryskáče, který vlastnil jeho strýc, boss Chicagské mafie. Až do doby, než se ze služební cesty vrátí zpět.

Po autě se mu bude stýskat.

Stěží měl čas, aby s ním jel tak daleko.

Bůh věděl, že zima nebyla nejlepším časem na to, aby se s ním pohyboval na silnici, a na jaře, až bude potřebovat opravu kdekoli, kde se sůl ze silnici odvážila dotknout se laku, za to zaplatí… ale au, i tak to za to stálo.

Z většiny

„Co děláš s tímhle autem v tomhle počasí?“

Beni se při té otázce uchechtl, otočil se od dveří řidiče a mezi padajícími vločkami sněhu uviděl blížit se známou postavu. „Nemůžu si pomoct, ale musím ho provětrat, že? Podívej se na něj.“

Tommaso, jeho bratranec, to udělal a čím blíže k Roadsteru byl, tím uznaleji si pobrukoval. Se všemi uhlazenými liniemi, modrými akcenty, které nechal udělat na horní části vozu a zpětných zrcátkách – to rozhodně jen přidávalo na jeho sexy přitažlivosti. Beni stále svůj superbike zbožňoval, ale ani tak nebyl tak blázen, aby ho vytahoval v zimě.

„Rozhodně přitahuje pozornost,“ odpověděl Tommaso. „A víš, co všichni ohledně toho cítí, Beni.“

„Ale ne ty.“

Tommaso se na něj podíval. „A co já?“

„Poslouchej, mám dost sraček mezi mým tátou, tvým tátou a každým dalším mužem, který si myslí, že jsem na jejich vkus až příliš okázalý. Nemůžete mi dávat všechny ty peníze a čekat, že s nimi nic neudělám, protože lidé budou zírat. To je to jediné, co říkám.“

A toho se také držel.

Nasrat s tím, co si mysleli ostatní.

„No,“ protáhl bratranec a znovu si prohlédl auto.

„Jo?“

„Je to fér. Auto je ale… trochu moc. Tedy na zimu. Buďme spravedliví, Beni. Nikdo není tak hloupý, aby v tomhle ročním období vyjel na silnice v takovém vozidle. Říkáš si o potíže, a to nemyslím jen od mafie. Jak vůbec drží na silnici pneumatiky?“

Měl pravdu.

Ne, že by to přiznal nahlas.

„Prostě se starej o to, co řídíš ty. Co ty na to?“

Tommaso obrátil oči v sloup a s mávnutím prstů v rukavicích se otočil. „Jak chceš. Dobře, už máš zpoždění. Theo čeká.“

„Ještě nemám zpoždění. Jsem tady o pět minut dřív.“

„Až na to, že on už je v letadle a ty jsi… tady dole a pouštíš si hubu na špacír, člověče.“

No…

Dobře.

„Jedeš na tenhle výlet s námi, nebo nás jen vyprovázíš?“ zeptal se Beni.

„Přišel jsem vás vyprovodit. Víš, jak je táta se mnou a se zbraněmi.“

Správně.

Boss Chicagské mafie měl mnohem raději svého syna doma pod palcem. Beni samozřejmě důvody chápal. Pokud se muži dívali na Tommasa jako na dalšího muže, který převezme rodinu, pak… měl by být na místě, kde by ho bylo možné neustále sledovat. V tomto oboru bylo lepší být vidět a znám, než být zapomenout.

Beni nebyl zcela stejný.

Před pár lety začal pracovat pod Theovou částí Chicagské mafie. Zatímco muž zastával svou pozici čelního bosse – stejně tak s Corym Rossi – měl také prsty v hlavním podílu na obchodu se zbraněmi v Chicagské mafii. Něco, v čem Beni zjistil, že byl sám dost dobrý, když mu někdo nabídl šanci dostat ruce do toho hrnce.

Bylo to lepší, než běhat za pracemi pro Capos.

Nebo na ulicích.

Z bundy vytáhl telefon a zkontroloval obrazovku, aby zjistil, zda už mu manželka odpověděla na poslední zprávu o odjezdu z města na poslední chvíli. Spousta práce s Theem probíhala přesně takhle – přišel hovor s časem a místem, kde by měl být, a to bylo všechno. Pokud by chtěl, mohl by to zpochybňovat, ale s téměř jistotou by to bylo příslibem toho, že už mu ohledně další práce nebo schůzky… nebo čehokoli jiného, nikdo nezavolá.

Manželka mu odpověděla.

Odpověď ho přiměla se usmát.

Uvidíme se, až se vrátíš. Miluji tě, Beni, napsala.

Žádné otázky.

Žádné problémy.

Tak to mezi nimi obvykle fungovalo, když přišlo na tenhle život. Nebyl jediným, kdo byl neustále zaneprázdněný prací nebo něčím, co se netýkalo jich dvou. I když k tomu se společně upsali. Svou kariéru stavěla na první místo a stejně tak i on, i když byly jejich práce od sebe na hony vzdálené. Pokud něco, neustálý shon ho naučil respektovat ten její a naopak.

Snažil se tedy nestěžovat si.

Většinou.

Občas to bylo těžké.

Zejména tehdy, když to jediné, co chtěl, byla jeho žena. Nejlépe doma v jejich posteli. Kdy by spolu trávili tichá rána, kde nezáleželo na ničem jiném než na nich. Dokud byli spolu, na ničem jiném nezáleželo.

Život však nebyl vždycky tak laskavý.

„Dej ten telefon pryč,“ řekl Tommaso, když se dostali k bočnímu vchodu soukromého hangáru. „Kvůli tomu výletu ho vypni. Nepotřebujeme žádné telefonní věže, které by sledovaly, kde jsme, že?“

Paranoia, člověče.

Nikdy to neskončilo.

„Dovol mi, abych se se svou ženou rozloučil,“ zamumlal Beni.

Jako by to už neudělal.

Opravdu, chtěl jen August odpovědět na její, miluji tě. Udělal to a Tommaso tam celou dobu stál s otevřenými dveřmi, jako by na nic z toho neměl čas. Jakmile skončil, Beni telefon vypnul a podíval se na bratrance.

„Šťastný?“ zeptal se.

Tommaso pokrčil jedním ramenem. „To je věc názoru a myslím, že je lepší, když jich moc nemám. Lidé mívají tendenci dělit se se mnou o ty své, a já se tak dozvídám zajímavé věci.“

Stejně jako jeho táta.

Ne, že by si to Tommaso uvědomoval.

„Tak tu mám pro tebe názor,“ zamumlal Beni a prošel kolem muže, aby vešel do hangáru, kde našel uprostřed velkého prostoru čekat tryskáč. „Neviděl jsem svou ženu skoro týden a než ji uvidím, uplynou další dva. Takže by mi teď mohlo zlepšit náladu jen méně žvástů od tebe… ale kdo ví?“

„Mmm, Cam říkala, že Aug zamířila kvůli něčemu do Los Angeles, že?“

„Kvůli práci, ne něčemu. Má práci, chlape.“

„Já to vím.“ Tommaso si za ním povzdechl a poplácal ho rukou po rameni. „Řeknu ti to samé, co mi říká můj táta, kdykoli si stěžuji na to, jak moc kvůli Chicagské mafii běhám tam a sem.“

„Co je to?“

„Nauč se udělat si čas, Beni. To je věc, kterou ti v tomhle byznysu nikdo nedá. Tak to nefunguje.“

Správně.

Udělat si čas.

Zadíval se na čekající tryskáč a vzal v úvahu skutečnost, že bude trvat další dva týdny, než se vrátí domů… kdy si měl kurva udělat čas?

Jak?

Tommaso se na něj ze strany podíval, a jako by mu uměl číst myšlenky, řekl: „Na to přijdeš. Všichni jsme na to přišli.“