pátek 14. března 2025

LEO - 23. kapitola

Překlad: Lusesita


Graves

Šel jsem ke Shawnovi pro radu a taky abych se dostal pryč. Nevzal jsem si sebou nic jiného, kromě Slata.

„Co si dáš na oběd?“ zeptá se mě Shawn z kuchyně.

Jsem v obyváku, kde si hraju s tříletými dvojčaty.

„Nemám hlad.“

Shawn přijde ke mně. „Podívej, řekl jsi mi, že jsi nejedl od včerejšího oběda. To už je více, jak čtyřiadvacet hodin. Co chceš k jídlu?“

„Proč se najednou chováš, jako můj rodič?“

„Protože se chováš, jako děcko.“

Má svým způsobem pravdu. Nejsem sám sebou od minulé noci a já přišel do jeho domu, aniž bych mu řekl, proč jsem přišel.

Vstanu z podlahy a jdu do kuchyně s ním, sleduju, jak pro mě připravuje krutí sendvič. Ta vůně je mi tak známá, protože když jsme byli ještě spolubydlící na koleji, miloval krutí sendviče. Štvalo mě, když jsem vešel do pokoje a všechno tam smrdělo po krůtě, ale tohle odpoledne se Shawnem v kuchyni mi připadá tak nostalgické.

Přeřízne sendvič na trojúhelníčky, přesně, jak si pamatuju, že dělal před dvaceti lety.

„Tady.“ Pak přisune talíř ke mně.

„Díky… asi.“

„Teď mi řekni, co to s tebou sakra je? Chováš se stejně, jako po rozvodu s Lindou.“

Její jméno mi zní jako škrábání nehtů o tabuli.

„Ráno jsem vyhodil Lea a Kingstona z bytu.“ Řeknu, než si ukousnu sendviče.

„Proč?“

Pomalou koušu, abych mu nemusel hned odpovídat.

„Řekni mi proč.“

„Protože mě nerespektovali. Uspořádali večírek, aniž by mě o tom spravili a já se vrátil domů do chlívku.“

Shawn si povzdechne. „Bylo to tak zlé?“

„Na mé zahradě byly stovky lidí. Zahradu mám zničenou stejně jako zahradní nábytek.“

„Mluvil jsi s nimi a ptal se, co se stalo?“

Přikývnu. „Mluvil jsem s Leem. Našel jsem ho během večírku samotného v jeho ložnici.“

„Počkej, proč tam byl sám?“

„No, nebyl úplně sám. Měl sebou Slata. Byl tam, protože se mu party vymkla z rukou a nevěděl, co dělat.“

„Takže on neuspořádal ten večírek schválně?“

„Ne, ale pořád za to může.“

„Je to vážně kvůli tomu mejdanu, nebo kvůli Leovi?“

„Bože, nesnáším, jak dobře mě znáš.“

„Podívej, Gravesi. Považuju tě za bratra. Byl jsi můj svědek na svatbě. Jsi uveden jako ten hlavní, kdo se postará o děti, kdyby se nám s Jackem něco stalo. Víš o mě víc, než Jack.“

„Okej, fajn, jedná se víc o Lea, než o tu party. Jsi šťastný?“

„Co se mezi vámi děje?“

„No, bylo to mezi námi super, až do včerejší noci, kdy jsem narazil na svoji ex v obchodě s potravinami. Uviděl jsem ji tam s jiným mužem –“

„A? Jste rozvedeni už pět let.“

„Můžeš mě to nechat dokončit?“

Přikývne.

„Zjistil jsem, že je zasnoubená a pak jsem začal přemýšlet o tom, co dělám se svým životem. Randím s devatenáctiletým klukem. Ani nevím, zda to můžu nazývat randěním. Ještě to není ani oficiální, ale to mě přimělo přemýšlet ohledně mých životních voleb. Porovnával jsem se s ní. Vypadala tak šťastně. Zářila a ten muž, se kterým byla, vypadal tak dobře. Je mi pětačtyřicet. Dny, kdy jsem zkoumal svoji sexualitu a snažil se poznat sám sebe, jsou už dávno pryč. Měl bych myslet na usazení se a mít děti. Měl bych randit s někým svého věku, se ženou, která by mi mohla dát děti.“

„Gravesi, vážně tu sedíš, před svým nejlepším gay přítelem a říkáš mi, že nemůžeš mít dobrý život s jiným mužem? Byl jsem před čtyřicítkou, když jsem poznal Jacka. Jistě, možná jsem zjistil, že jsem gay dříve, než ty, ale nic z toho, co jsi mi řekl, není pravda. Nemusíš být se ženou, abys mohl mít děti. Nemusíš randit s nikým svého věku. Dny zkoumání tvé sexuality právě začaly. A kontrola reality… to je v pořádku.“

Zhluboka se nadechnu, uvědomím si, že vše, co jsem včera večer udělal, bylo kvůli tomu, že jsem byl emocionální.

„Ale co když to s Leem nevyjde? Právě teď mě pravděpodobně nesnáší, potom, co jsem udělal.“

„To je riziko, které budeš muset podstoupit. Jestli myslíš, že za to stojí a je výjimečný, tak budeš muset věřit sám sobě. Taky se musíš naučit Leovi důvěřovat. Láska není nikdy jistá. To je na ní tak vzrušující, ale vidím, jak o něm mluvíš. Vím, že ti na něm záleží, možná až příliš a to tě děsí.“

„Jo, děsí. Nechci, aby mě lidé znali jako chlápka, co žije svůj život s jedním zpackaným vztahem za druhým.“

Shawn zavrtí hlavou. „Jediná osoba, která to tak vidí, jsi ty sám.“

Štípnu se do kořene nosu a zavřu oči. „Víš, co tím myslím.“

„Vím, proč jsi udělal, co jsi udělal, včera v noci. Byl jsi ve špatném rozpoložení. Chtěl jsi jít domů a vidět Lea, který porušil tvoji důvěru.“

„Bože, proč to musí být tak složité?“

„No, nech mě, abych se tě zeptal na jednu věc. Myslíš si, že za to Leo stojí? A dřív, než mi odpovíš, chci, aby ses nad tím vážně zamyslel. Vlastně, ani mi neodpovídej, prostě odpověz sám sobě, protože pokud je odpověď ano, pak víš přesně, co musíš udělat. Jít domů, zaťukat na jeho dveře a říct mu, proč jsi udělal, co jsi udělal. A odpustíš mu, co udělal on. A pak jeden druhému vyšukáte mozek z hlavy.“

„Myslíš vážně tu poslední část?“

„No, ta poslední část byla možnost, ale pravděpodobně se to stejně stane.“

„Kdy se z tebe stal guru přes vztahy?“

„To nejsem. Je to jen zdravý rozum. Něco, co by profesor měl mít.“

„Nevím, jestli bych měl tvoji radu přijmout, nebo se urazit.“

„Můžeš moji radu přijmout a urazit se. Mimochodem, jaký je ten sendvič?“

„Dobrý.“ Znovu si ukousnu, abych mu ukázal, jak mi chutná.

Sedneme si v kuchyni a Jack přijde se sluchátky v uších.

„Pěkný pokus, ani nejsou zapnuté.“ Řeknu.

„Kruci. Myslel jsem si, že bych sem mohl přijít a předstírat, jako bych nevyslechl vše, o čem jste si povídali, když jsem se schovával za rohem.“

Protočím oči.

„Mimochodem.“ Ukáže na mě. „Ty, Gravesi. Slyšel jsi, co řekl můj manžel? Radši by sis měl vzít k srdci každé slovo, které můj muž vypustil z úst, protože má pravdu v každé věci.“

„Stojíš jen na jeho straně, protože je to tvůj manžel.“

„Ne, stojím na jeho straně, protože chci pro tebe to nejlepší. Máš jen zatracené štěstí, že ti tvůj nejlepší kamarád dal tak skvělé rady.“

Povzdechnu si. Nenávidím, že se cítím, jako by celý svět teď stál proti mně, ale vím, že všechno jsem si způsobil sám.

Dojím sendvič a položím talíř do dřezu. Pak se vrátím zpět do obývacího pokoje a lehnu si na jejich pohovku a přetáhnu přes sebe velkou deku. Snažím se rozptýlit sledováním televize, ale vše, na co myslím, je Leo. Dokonce jsem zkusil i zavřít oči a zdřímnout si, když jsem celou noc nespal, ale má hlava se stále vrací k němu.

Tak moc chci, aby mě držel. Chci to už od včerejší noci, kdy jsem přišel domů po tak hrozném dni, protože jsem věděl, že on je jediná osoba na tomto světě, díky které se budu cítit lépe. Prohodil by něco vtipného a řekl mi, že beru život až moc vážně. Políbil by mě a všechny problémy by zmizely.

Uvědomím si, že je možná pro mě ten pravý. Nečekaným způsobem mě vyvažuje. Vím, že je mladý, ale vidím jeho potencionál, jeho vášeň a chuť do života. Připomíná mi, jak zábavné bylo být v jeho věku.

Jack si sedne vedle mě a položí mi ruku na paži. O pár minut později přijde Shawn, posadí se na zem a opře se mi o nohy. Všichni tři sledujeme soudkyni Judy a jejich děti si hrají před námi.

Uvažuju, co by soudkyně řekla ohledně mé situace. Asi by mi řekla, že jsem pitomec, protože jsem si nechal tak dobrého člověka proklouznout mezi prsty, protože jsem si nemyslel, že bych pro něj byl dost dobrý. Ukázala by si na vlastní hlavu a řekla by, abych se zamyslel nad svými činy. Mám ve zvyku až příliš přemýšlet o věcech, čímž jen zhoršuju jejich význam. Jsem na sebe drsný. Jsem svým nejhorším kritikem.

I když vím, že se musím vrátit domů a vše vyřešit, v Shawnově domě se cítím pohodlně a kvůli jeho rodině, která mě obklopuje, jsem v bezpečí. Je mi pětačtyřicet, ale dnes se cítím tak bezmocně. Nechci dělat stejné chyby, jako v minulosti.

Přemýšlím, zda se někdy budu cítit dobře ve své vlastní kůži, tak jako Shawn. Jestli někdy řeknu Leovi, že ho miluju.

Konečně jsem schopný na pár hodin usnout, než mě Shawn vzbudí kvůli večeři. Jdu do kuchyně a uvidím, že upekl kuře, k němu udělal brambory a chřest. Jako by bylo Díkuvzdání a vím, že toto jídlo udělal jen proto, abych se cítil lépe. Nevím, co jsem udělal, že si zasloužím tak dobrého přítele, který mě přivítal ve svém domě a cítím se díky němu vítaný, i když jsem přišel neohlášeně.

Utrhnu malý kousek kuřete a podám ho Slatovi. Jsem si jistý, že Leovi Slate chybí, když si uvědomím, jak se k němu chová. Několikrát už jsem musel zůstat v práci déle a měl jsem o Slata strach, ale když jsem přišel domů, zjistil jsem, že se o něj postaral.

Jsem trochu hladový. Jídlo vypadá a voní až moc dobře, abych ho nesnědl.

Jakmile dojím, nabídnu Shawnovi, že mu pomůžu s nádobím, ale on mě vystrčí z kuchyně do obýváku, takže si hraju s dětmi. Už od rozvodu chci své vlastní děti, ale měl jsem strach, že na ně ještě nejsem připravený.

Shawn přijde do místnosti s dvěma miskami zmrzliny pro mě a pro něj. „Chceš tu zůstat přes noc?“

„Jo, nemyslím, že jsem už připravený vrátit se domů.“

„Můžeš tu zůstat, jak dlouho chceš. Trochu času, kdy jste od sebe, dá tobě i jemu prostor přemýšlet, co jste si navzájem udělali, a doufejme, že už to nezopakujete.“

„Díky.“

Shawn je ke mně málokdy takový. Je vidět, že mu opravdu na mé situaci záleží. Možná je to proto, že si procházel v minulosti těmi samými vztahy a chce mi pomoct, abych nedělal ty samé chyby.

„Co si myslíš o Leovi?“ Dám si lžičku plnou čokoládové zmrzliny do úst.

„Viděl jsem se s ním jen jednou, ale můžu říct, že je výjimečný, podle toho, jak o něm mluvíš. Myslím, že mezi vámi je nedokončený milostný příběh a ty musíš vypadnout ze své hlavy, abys mohl napsat zbytek.“

Cítím, že začínám slzet, ale podaří se mi potlačit pláč. Nechci brečet před svým nejlepším kamarádem a jeho dětmi. Naposledy jsem brečel po rozvodu. Slíbil jsem si, že už nikdy nebudu znovu smutný.

Shawn mi připraví rozkládací postel a dá mi polštáře a deku. Děti jdou do postele v devět a Jack se Shawnem brzy po nich. Mít tři děti je zdá se vyčerpávající, ale tak nějak zvládají, aby to fungovalo.

Ráno při spěchu, abych vypadl z domu, se mi tam podařilo nechat telefon. Uvažuju, zda mi Leo psal, nebo volal. Nechtěl jsem, aby měl o mě strach. Jsem v pořádku. Vím, že se budu muset vrátit domů hned, jak se probudím, abych mu dal vědět, že ho nechci vykopnout z bytu. Kdo jsem si myslel, že jsem, vykopnout dva teenagery z bytu během školy? Je to, jako bych se změnil na monstrum a viděl jen rudě. Potřebuju najít způsob, jak se necítit tak na dně pokaždé, když uvidím svoji ex. Ona už se posunula a já bych měl také.

Zavřu oči a pomyslím znovu na Lea. Jak dobře vypadá bez trička, jak dobrý pocit je mít ho v sobě, jak sebou jeho penis neustále cuká, zatímco vrcholí. Jak se ukázal v restauraci, když moje rande nepřišlo. Jak protáhl Slata na většinu míst, kam jsme šli. Na to, jak je hodný ke Kingstonovi. Jak byl zranitelný, když mi vyprávěl o té nehodě v chatě. O jeho pěkných trenkách a jak mi seděly, když jsem si je půjčil. Jak se mnou sdílel svůj čas.

Myslím na něj, na sebe, na nás.



40 komentářů:

  1. Děkuji za překlad kapitoly. :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Milada Kostelníková14. března 2025 v 12:09

    Děkuji moc za další super pokračování a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za super preklad a korekciu 😉.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Dik za preklad ❤️ Zita

    OdpovědětVymazat
  6. Eva Míchalová10. dubna 2025 v 16:24

    Moc děkuji 🩷🩵❤️

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)