Yool - 22. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Brooke

Prošla jsem davem, abych se dostala k Yoolovi, jehož hudba nebyla tak hlasitá v koutě u největšího vánočního stromu v galaxii. I když se mi líbila stará písnička „Babičku přejel sob“, byla jsem vděčná, že nekřičela, když jsem se dostala k Yoolovi a jeho kolegovi z posádky Wynovi.

Yool byl jediný nahý hrudník v místnosti, takže nebylo těžké sledovat jeho cínovou pleť, když jsem mluvila se svými přáteli a popadla pár sušenek. Bojovala jsem s nutkáním ovinout mu ruce kolem širokých zad, když jsem stála za ním, ale zvuk pronikavý hlas jeho přítele mě zastavil.

„Vím, že ti technicky dlužím dvojnásobek naší sázky. Je jasné, že jsi s tou samicí spal, přesně jak jsi říkal. Nikdy jsem o tobě neměl pochybovat nebo sázet na to, že samice odolá tvým kouzlům.“

Srdce mi poskočilo v hrudi. Sázka? Yool se vsadil, že mě dostane do postele?

Malý mimozemšťan se na svého přítele zašklebil. „Co kdybychom to zabalili, když jsem sem kvůli tobě dotáhl ten strom?“

Tváře mi zaplály, když jsem si uvědomila, že pro Yoola nejsem nic víc než sázka.

Idiote. Co jsi čekala od pašeráka, který je známý tím, že svádí ženy?

Ustoupila jsem o krok, když si mě všiml Wyn, a ztuhl. Pak se Yool otočil a jeho vlastní pohled obsahoval stejný šok, jako musel být ten můj.

„Brooke –“ Natáhl ruku, ale já se mu vyhnula, zavrtěla jsem hlavou a stiskla rty, abych ho neurazila. To by jen uvolnilo slzy, které jsem stěží zadržovala.

Beze slova jsem se otočila a vyrazila z místnosti, přičemž jsem se prodírala skrz Valox, který mi v rozmazaných slzách zkalil zrak. Nevšímala jsem si, že za mnou Yool volá, a brzy jeho hlas pohltila řvoucí sváteční hudba u dveří. Viděla jsem dost na to, abych klopýtala chodbami, když jsem si teď zuřivě otírala oči, když mi tekly horké slzy.

Jak jsem mohla být tak hloupá? Věděla jsem přesně, kdo Yool je. Byl to jeden z důvodů, proč jsem si ho vybrala – žádná šance, že se k němu připoutám.

„Tolik k tomu,“ zamumlala jsem si pro sebe, když jsem spěchala chodbou za chodbou. Nejenže jsem podlehla jeho kouzlu a padla s ním do postele – přesně tak, jak si on vsadil, že to udělám, ten arogantní kretén – zamilovala jsem se do něj. Přesvědčila jsem se, že ke mně něco cítí a že to, co jsme měli, byl víc než úžasný sex.

Vzpomínky na to, jak mě nazval zlobivou holkou, mi sežehly tváře a já se je pokusila odstrčit. Pak jsem si vzpomněla, jak mi navrhl, aby se mnou zůstal. Lži. Všechna jeho slova byla lži.

Zastavila jsem se, opřela se rukou o chladnou ocelovou stěnu a rozhlédla se kolem. Podařilo se mi dopotácet se do chodby vedoucí k energetickému uzlu, což znamenalo, že jsem se pohybovala rychle.

Trhla jsem sebou, když jsem za sebou uslyšela smích. Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl se slzami po tváři, a tak jsem se přikrčila k otevřenému vchodu do energetického uzlu, když jsem uslyšela, jak někdo volá mé jméno, a přitiskla se ke zdi, aby mě procházející Valox nenásledoval.

To není zrovna nejlepší místo, kam se schovat, když uvážím sabotáž, řekla jsem si. Pak jsem otočila hlavu, abych si prohlédla spoře osvětlený prostor plný mohutných strojů. Kde byly stráže, které velitel slíbil postavit? Určitě neopustily svá stanoviště, aby se vplížily na večírek.

Už jsem se chtěla otočit na podpatku a nahlásit zmizelé stráže, když jsem uslyšela rytmický zvuk přicházející z hloubi místnosti. Mé smysly okamžitě přešly do nejvyšší pohotovosti a mé slzy byly zapomenuty, když jsem se po špičkách vydala za zvukem ťukání.

Plížila jsem se kolem masivního stroje, který tiše bzučel a zastavila se, když jsem u ovládacího panelu uviděla postavu. „Gregore?“

Trhl sebou při zvuku mého hlasu a uskočil, jako by měl spálené prsty.

Nepotřebovala jsem slyšet jeho vysvětlení. Provinilý výraz v jeho tváři mi prozradil všechno. „Ty?“

Otevřel ústa, nepochybně na protest proti své nevině, pak je zavřel a usmál se.

„To všechno jsi udělal, abys na Yoola ušil boudu?“ zeptala jsem se. „Je to všechno proto, že jsem s tebou nechtěla jít na rande?“

Gregor si rukou přejel po vlasech, které mu splývaly přes oči. „Myslíš, že je to kvůli žárlivosti? To, že tvého přítele zatkli jako podezřelého, byl jen šťastný vedlejší produkt. Vypadá jako sabotér, že?“

Mrkla jsem na něj, neschopna sladit to, co říkal, s mým obrazem toho muže. „Sabotoval jsi základnu, abys nás oslabil? Ale jsi členem rebelie.“

„To je ten problém s vámi rebely. Vezmeš každého, kdo tvrdí, že nenávidí impérium.“

Při tom jsem se naježila, vztek ve mně vzplanul a nahradil všechen hněv, který jsem cítila k Yoolovi. „Jsi zrádce. Co? Zaplatil ti Zagrath, abys nás prásknul?“

Zasmál se, než mu ztvrdly a zchladly oči. „Zaplatil? Můj otec byl jedním z kapitánů impéria, kteří zahynuli při útoku na Vandary, k nimž se Valoxové připojili. Nemuseli by mi zaplatit, abych po vás šel, rebelská špíno.“

Hlavou mi vířily myšlenky, jak se mu mám postavit. Kdybych utekla, nejspíš bych se dostala na chodbu dřív, než mě dohoní. Někdo by mě slyšel křičet, ne? Pak jsem si vzpomněla na všechny Valoxy na večírku a na hlasité vánoční písně. Přesto jsem to musela zkusit.

Právě když jsem se chystala k úprku k východu, Gregor za zády vytáhl blaster a namířil ho na mě. „Vím, že by sis ráda zahrála na hrdinu, Brooke, ale to se nestane. Ty a já opustíme základnu, zatímco budou všichni rozptylováni večírkem, který jsi tak promyšleně naplánovala.“

Zaťala jsem zuby a podívala se na něj. „Valoxové po tobě půjdou.“

Pokrčil rameny. „Možná, ale moji loď s tebou v ní nesestřelí, že ne? Než vyšlou svou flotilu, Zagrath použije souřadnice, které jim pošlu, aby základnu obklíčili.“ Kývl směrem k ovládacímu pultu, na který ťukal. „A protože jsem vyřadil štíty, zničit vaši smutnou vzpouru by nemělo být těžké.“

Dusila mě panika, když jsem si představila, že mí přátelé jsou pro útok impéria jako kachny na odstřel. Pak jsem si představila, jak kvůli mně Yool zemře, a v hrdle mi uvízl nečekaný vzlyk.