TR - 61. kapitola

Překlad: Trish

Kor.: Terez

RYAT

 

             "Nádhera." Ta šílená mrcha zatleská a otočí se čelem ke shromáždění. "Jste propuštěni, Lordi," oznámí LeAnne. "Tohle je rodinná záležitost. Kšá." Máchne rukama ve vzduchu.

 

            Nevšímám si jí a pokleknu vedle své ženy. Stále klečí, třese se a rukou svírá rukojeť nože, který je uvnitř mrtvé Valerie. "Blake?" řeknu tiše a odhrnu jí vlasy z ramene na záda, abych si mohl lépe prohlédnout její profil. "Blakely?"

 

            "Je v pořádku, miláčku." LeAnne se zasměje, jako by to byl vtip.

 

            Podívám se na ni a upřu své oči na její. "Ty můžeš taky odejít."

 

            Otevře ústa, ale Phil vstoupí vedle ní. "No tak. Dejme jim trochu prostoru."

 

            "Ale..."

 

            "Máš spoustu času si s ní promluvit." Ujišťuje LeAnne a já si jen pomyslím: Přes mou mrtvolu! Ta mrcha se k mé ženě ani nepřiblíží. Nevěřím jí.

 

            "Dobře." Přikývne a podívá se na zkrvaveného, ale velmi živého Matta visícího z pout. "Ale co ...?"

 

            "Já to kurva zvládnu!" vyhrknu a postavím se na nohy. "Vypadni!"

 

            Její tvář ztvrdne a vykročí proti mně. "Poslouchej, chlapče." Ukáže mi prstem do obličeje. "Všechno, co máš, je kvůli mně. Můžu ti to vzít jen tak..." Luskne prsty a já sevřu ruce v pěst, abych jí nezlomil ten zatracený krk.

 

            "No tak, no tak. Byl to dlouhý den." Phil ji chytne za ramena a odtáhne ji ode mě. "Odcházíme." Přikývne a pak ji vezme za ruku a táhne ji ke schodům.

 

            "Blake?" vyštěknu trochu kousavěji, než jsem chtěl. Nijak ji to nevyvede z míry.

 

            Sedí na kolenou, oblečení má teď nasáklé krví a vzlyká. "Pojď." Nakloním se k ní, chytím ji pod pažemi a vytáhnu na nohy.

 

            "Já... jsem ji zabila... já..."

 

            Otočím ji čelem k sobě a chytím ji za obličej oběma rukama. "Podívej se na mě."

 

            Po tvářích jí stékají slzy a rozmazávají její kdysi krásný make-up. "Chtěla nám vzít naše děti..." vyhrkne ze sebe.

 

            "Hej," řeknu tiše.

 

            "Nemohla jsem... nedovolila bych jí to udělat." Olízne si mokré rty.

 

            "Nemusíš nic vysvětlovat, Blake. Je to dobrý."

 

            "A Matt." Její uslzené oči sjedou k jeho zkrvavenému tělu. "Chtěl ji nechat."

 

            "Nemůžou se tě dotknout, Blake. Už nikdy." Uklidňuji ji, když koutkem oka něco zahlédnu. Rychle se podívám a očekávám, že to bude LeAnne, ale je to Ty, který se k nám připojuje.

 

            "Slibuju," začne plakat. "Slibuju, že je budu chránit..." Upustí nůž k našim nohám a rukama si zakryje břicho.

 

            Srdce mi nad ní puká. Jak nejistě se teď musí cítit. Všechny ty lži, které jí celý život říkali. Sakra, ani já jsem nečekal, že je LeAnne naživu. To mi rozhodně hodilo klacky pod nohy. "Já vím." Rozhodnu se to říct. S vědomím, že nic jiného k ní teď nepronikne. "Vedla sis dobře, Blake." Přejedu jí rukou po dlouhých tmavých vlasech. "Jsi moje hodná holka."

 

            Její zkrvavené ruce mě chytí za triko a zaboří do něj obličej. Obtočím ruce kolem jejího třesoucího se těla a přitisknu ji k sobě. Podívám se na Tysona, který stojí vedle Matta, a kývnu na něj.

 

            Dnešní noc neproběhla podle mých představ, ale v tuhle chvíli už chci, aby skončila. Chci vzít svou těhotnou ženu domů, vykoupat ji a pokračovat v našem společném životě.

 

            Ty sebere ze stolu provaz a jde za Mattem. Několikrát mu ho omotá kolem krku a pak ho vyhodí nahoru, aby visel nad trámy. Vytáhne z kapsy nůž, skloní se a přeřízne oba, které má omotané kolem kotníků. Pak Ty škubne za nový provaz kolem jeho krku a vytáhne mu bosé nohy z podlahy.

 

            Vsunu Blake jednu ruku pod kolena a druhou kolem zad, zvednu ji a začnu ji nést dolů po schodech, zatímco poslouchám, jak se Matt vzpírá, než v katedrále zavládne ticho.