Yool - 10. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Yool

„Nemáte rádi snickerwhatchamadoodles?“ Zeptal jsem se, když mě Brooke prakticky táhla chodbou za chodbou.

Když se poprvé objevila ve vchodu do kuchyně, vypadala šťastněji, než jsem ji kdy viděl. Pak si mě všimla a vypadala jako klepijská ondatra zachycená ve světlech reflektorů. Myslel jsem si, že bude šťastná, že jsem svou roli jejího podporujícího přítele hrál k dokonalosti, ale z jejího svěrákového sevření na mé ruce jsem měl pocit, že je všechno, jen ne potěšená.

Jakmile jsme se ocitli v její kajutě, ve které stále zůstávala vůně květinového mýdla, které jsem použil, Brooke mou ruku pustila.

„Hraju to špatně?“ Přetáhl jsem si zástěru přes hlavu a hodil ji na postel. „Nechceš, abych předstíral, že jsem tvůj věrný a přátelský přítel?“

Nepromluvila a nestála čelem ke mně.

„Mohl bych předstírat, že jsem mimozemský vládce,“ navrhl jsem. „Rozhodně bych musel vypustit jména mazlíčků a objednat si vás víc.“ Odkašlal jsem si a prohloubil hlas. „A teď si vlez do postele, družko.“

Otočila se, hruď se jí dmula a oči jí blýskaly.

„Takže to znamená ne.“ Pořád jsem nevěděl, proč je tak rozčilená, i když jsem se naučil, že samice mi ne vždycky dávají smysl. „A co submisivní chlap? Mohli bychom předstírat, že jsi Dom, a já se řídím tvými rozkazy.“ Zamračil jsem se, když jsem o tom uvažoval. „Ne. To není nic pro mě. Promiň, miláčku.“ Poklepal jsem si prstem na bradu. „Nemyslím si, že jsem tak dobrý herec.“

Zvedla ruku. „Přestaň.“

„Nechceš slyšet moje další nápady?“

Zavrtěla hlavou a vlasy se jí houpaly kolem obličeje. „Už ne.“

Zaváhal jsem, jak jsem na ni zíral. „Už žádné nápady? Už žádné mluvení? Už ne…?“ Ostrost jejích slov mě přiměla myslet si, že skončila s něčím víc než jen s mými slabými nápady na osobnosti přítele. Skončila se mnou? Pustila mě z naší dohody?

Tahle možnost mě měla nadchnout. Koneckonců jsem měl počítat chvíle, než splním svou část dohody a budu se moct vrátit na svou pašeráckou loď a do normálního života. Ale místo vzrušení mi pokleslo srdce.

Nebyl absolutně žádný důvod, proč bych měl litovat, že opustím základnu Valox. To by znamenalo, že bych se nemusel zúčastnit svátečního večírku a předstírat, že jsem někdo jiný, abych mohl vyplašit muže, kterého jsem potkal na chodbě. Myšlenka na Gregora a způsob, jakým se díval na Brooke, ve mně vyvolala puls majetnické touhy. Přece si nemůže vybrat jeho místo mě, ne? Proto mě z naší dohody pouští?

Stejně rychle, jako mě přemohl smutek při představě, že bych měl odejít, mě přemohlo nutkání zůstat. Ne proto, že bych potřeboval dodržet svou část dohody, kterou jsem uzavřel, ale proto, že jsem nechtěl Brooke opustit. Zvlášť pokud se k ní měl přiblížit Gregor. I když to bylo šílené, cítil jsem, že ji musím chránit.

Srdce mi bušilo tím podivným zjištěním. Brooke byla moje.

Zapřel jsem si ruce v bok a zíral na ni. „Neodejdu.“

Vypadala zaskočeně, překvapení z mého prohlášení rozptýlilo část jejího vlastního hněvu. „Nikdy jsem ti neřekla, abys odešel.“

„Řekla jsi ‚už ne‘.“

Na chvíli stiskla rty. „Myslela jsem to tak, že už to nechci předstírat.“

Nespouštěl jsem z ní oči, když jsem v hlavě obracel tato slova. Jak se to lišilo od toho, že mě z naší dohody uvolňovala? Bohové nebes, tahle samice mě rozčilovala. „Co to znamená?“

Otočila se a začala přecházet po malém kruhu na podlaze, její boty bušily do tvrdé oceli. „Nevím, ale vím, že když jsem tě viděla se všemi mými přáteli dělat věc, kterou jsem dřív nejraději dělala se svou matkou, uvědomila jsem si, že je to špatné. Lhát všem těm lidem, na kterých mi záleží, je špatné. Nechci je všechny obelstít, aby si mysleli, že jsi ten báječný, skvělý přítel, když jím nejsi, i když mě to ochrání před tím, abych se rozčilovala s Gregorem. Odejdeš a já jim budu muset vysvětlit, že jsi nikdy nebyl skutečný, nebo budu muset pokračovat v té lsti a říct jim, že jsi byl blbec, tak jsem tě odkopla.“

„Odvážné předpokládat, že jsi pro mě nebyla blbec,“ řekl jsem potichu.

Brooke po mně střelila pohledem, ale nepřestala přecházet sem a tam. „Myslela jsem, že je to skvělý nápad, ale to bylo předtím, než jsi sem přišel a všechno zkomplikoval.“

Zamračil jsem se na ni a můj zmatek se prohloubil. „Jak jsem to zkomplikoval?“

Mávla rukou mým směrem, aniž by se mi podívala do očí. „Tím, že nejsi tím, kým jsem čekala, že budeš. Měl jsi být sexy mimozemšťan, který byl trochu blbec.“

Naklonila jsem k ní hlavu. „A nejsem?“

„Ale jsi, ale jsi příliš dobrý v předstírání, že jsi perfektní přítel. Měla jsem být schopná tě bez problémů odhodit, protože jsi ve skutečnosti totální kretén, ale pak pečeš sušenky a s mými kamarády na sebe sypeš falešný šarm a –“

Popadl jsem Brooke za paži, abych zastavil její manické přecházení. „Nehrál jsem, když jsem byl s tvými kamarády.“ Objal jsem ji paží kolem kříže a přitiskl její tělo ke svému. „Ani teď nehraju.“

Pak jsem přitiskl rty k jejím.