ATSOM - 31. kapitola

Překlad: Kerris

Říká se jim kozy, Briane

„Mám pocit, že budu zvracet. Proč jsem se nechala přemluvit, abych na tuhle akci šla?“ Ptám se Ariel, když vytahuji naše lístky z malé světle modré kabelky a podávám je muži u dveří.

Místní Liga na ochranu zvířat pořádá každý rok velkou finanční sbírku a já na ni chodím každý rok od chvíle, kdy jsme se s Brianem vzali, protože tahle charita je mému srdci velmi blízká. Úplně jsem na to zapomněla, dokud mi včera ráno nepřišly poštou lístky.

Je to už pět dní, co jsem se probudila s kocovinou a sama v posteli PJe, aniž by byl v dohledu. Bylo to poté, co jsem v jeho domě našla jinou ženu. Ženu, o které přísahal, že ji nepozval a že se s ní nic nestalo. Věřila jsem mu. Samozřejmě jsem mu věřila, a ne proto, že bych byla idiot. Věřila jsem mu, protože jsem viděla přesvědčení v jeho očích. Myslím, že v tuhle chvíli jsem dosáhla mistrovské úrovně pro rozpoznání lháře a podvodníka. Mám za sebou třináct let výzkumu. Třináct let s mužem, který se mi nepodíval do očí, když jsem se ho zeptala, kde byl předešlý večer. Třináct let, kdy se tahal za límec košile, klopýtal přes slova a reagoval defenzivně, když jsem se ho zeptala, proč je cítit parfémem jiné ženy. I když si nepamatuju všechno, co se té noci u PJ stalo, pamatuju si, jak jeho oči nespouštěly ty moje. Jeho nemrkající oči, které zůstaly přilepené na mých, i když Melissa funí a funí a dupe kolem sebe.

Na tuhle akci jsme si vždycky objednali čtyři lístky a šli jsme tam s dalším párem, a já jsem byla v pokušení zavolat PJe a požádat ho, aby šel se mnou, ale pořád jsem se příliš styděla za to, co jsem možná udělala nebo neudělala u něj doma, protože od té doby jsem o něm neslyšela. Místo toho jsem zavolala posily v podobě Ariel a Belle. Myslela jsem, že se prostě sejdeme na té akci, protože Belle říkala, že si musí něco vyřídit v knihovně a že by pro ni bylo z ruky, kdybychom ji tam vyzvedly. Ale Ariel o tom nechtěla ani slyšet. Postavila se na nohy a řekla mi, že pojede se mnou a poskytne mi jakoukoli podporu, kterou budu potřebovat, a že Belle budeme držet místo u našeho stolu.

„Nebudeš zvracet. Zvládla jsi svou první procházku hanbou, měla bys být pyšná,“ řekne mi, když vcházíme do tanečního sálu hotelu.

„Nebyla to procházka hanbou. Tu noc jsem neudělala nic ostudného.“

Alespoň ne to, na co si vzpomínám. Jsem si docela jistá, že jsme spolu nespali, a během posledních pěti dnů se mi vybavují střípky toho, co se tu noc stalo, a chce se mi křičet, jak trapně jsem se zachovala. Vyhrožovala jsem, že se s Melissou budu prát. A i když to bylo jistě oprávněné, nic dobrého by z toho nevzešlo, kdyby mě skutečně přijala.

„Neříct, co jsi tam šla říct, a omdlít v jeho posteli je pěkná ostuda,“ říká Ariel, když se prodíráme davem lidí a hledáme náš stůl. „Aspoň budeš vypadat sexy, až se konečně zase postavíš tváří v tvář bývalým tchánovcům.“

Zasténám a vzpomenu si, proč jsem se nechala Ariel přemluvit, abych na tu dnešní večeři šla. Brian mi včera poslal esemesku s dotazem, jestli si můžeme znovu promluvit, a protože jsem věděla, že jeho rodina si tuhle událost nenechá ujít, měla jsem pocit, že tohle bude nejbezpečnější místo, kde si s ním můžu promluvit - v místnosti plné lidí v luxusních šatech a smokingu, kde nebudu v pokušení na něj křičet a nadávat.

V minulosti jsem si na tyto akce vždycky oblékala velmi konzervativní šaty, něco značkového a nesmyslně drahého, obvykle s dlouhými rukávy a elegantní, co všechno zakrývalo. Celý den jsem trávila v salonu, kde jsem se nechala profesionálně nalíčit a vlasy jsem si stáhla do úhledného francouzského drdolu.

Dnes večer jsem se potřebovala cítit dobře. Potřebovala jsem se cítit sexy a sebevědomě. Když Ariel přinesla bleděmodré flitrované šaty bez ramínek, okamžitě jsem věděla, že si je dnes večer musím vzít. Dekolt mám vystrčený nahoru a ven pomocí úžasné push-up podprsenky bez ramínek, šaty mi přiléhají ke křivkám a jsou tak krátké, že si nejspíš nebudu moct sednout, aniž bych se ukázala všem v místnosti. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné v dlouhých, volných vlnách a moje nohy vypadají úžasně v odpovídajících bleděmodrých, třpytivých podpatcích, které mám na sobě. A místo luxusních drahých šperků, které obvykle nosím - a které stejně nemůžu nosit, protože jsem je všechny prodala, abych zaplatila účty - jsem si kolem krku omotala černý sametový choker z mého sexy kostýmu Popelky. Potřebovala jsem něco, co by mi připomínalo, kdo teď jsem: nezávislá, sexy žena, která vzala svůj život do vlastních rukou a vytáhla se z pekla.

Vypadám dobře. Ne, vypadám lépe než dobře. Jen jsem si přála, abych se cítila stejně.

Když se konečně dostaneme k našemu stolu, tiše zasténám, když vidím, že vedle stojí Vincent a povídá si s několika lidmi. Doufala jsem, že budu mít trochu víc času, abych sebrala odvahu, než na něj narazím, ale to asi nebude možné. Jakmile položím svůj chomout na stůl, Vincent se otočí a uvidí mě.

„Ty jsi ale sexy mrcha. Zůstaň silná,“ zašeptá mi Ariel do ucha, když k nám můj bývalý tchán zamíří a s úsměvem mě pozdraví.

„Cynthie, rád tě tu dnes večer vidím. Vypadáš... krásně,“ řekne a nedokáže skrýt, jak se mu při pohledu na moje šaty zkřiví tvář. „Jen bych se ti chtěl omluvit za ten zmatek s penězi. Brian nám vysvětlil, co se stalo, a my jsme prostě moc vděční, že máme našeho chlapce doma po těch hrůzách, kterými si prošel. Očividně to bylo jen hloupé nedorozumění. Sama chápeš, jak to je.“

Tiše se zasměje a dál se na mě usmívá a mně stačí ten hloupý, povýšený výraz v jeho tváři, abych zapomněla na to, že jsem v místnosti plné nóbl lidí a sama se snažím být nóbl. Všechno, co se za posledních pár měsíců stalo, mě zahltí, až mám pocit, že nemůžu dýchat. Zamilování se do PJe, Brian, který se objevil zpátky, Anastázie, která se zamkla ve svém pokoji, PJ, který se mnou nechce mít nic společného, objevení se v jeho domě a nalezení jiné ženy, i když přísahal, že se nic nestalo... všechny ty věci mi připadají jako těžké cihly, které se mi vrší jedna za druhou, dokud to už nevydržím. Nemůžu snést Vincentův hloupý usměvavý obličej, ani jeho polovičatou omluvu, ani to, jak se na mě v těch šatech díval, jako bych byla nižší třída.

„Vlastně nerozumím, Vincente, a tvou omluvu nepřijímám.“ Mluvím tichým hlasem a sleduju, jak mu úsměv mizí z tváře, když mu říkám všechno, co jsem neměla odvahu říct, když se objevil u mě doma. „Byl jsi pro mě jako otec. Obvinil jsi mě, že jsem tě okradla. S tvou vnučkou jsme se měsíce trápil, a kde jsi sakra byl?!“

Udělá krok směrem ke mně, ohlédne se přes rameno a nervózně se usměje na hrstku lidí, kteří stále stojí kolem našeho stolu a sledují, co se děje.

„Ztiš se. Na takové směšné chování není ani čas, ani místo,“ zašeptá rozzlobeně, když si vedle něj stoupne Claudia, moje bývalá tchyně.

„Vincente, je tady všechno v pořádku?“ zeptá se a věnuje mně a mým šatům stejný pohled jako její manžel.

„Všechno je v pořádku, Claudie. Zrovna jsem se chystala říct tvému manželovi, ať jde do hajzlu!“ Vykřiknu a vzrušuje mě, když vidím, jak oběma blednou obličeje.

„Chceš vědět, co je směšné, Vincente? Nepomohl mi, když jsem to potřebovala. Že jsi celé ty měsíce nezavolal ani na kontrolu vlastní vnučky. Můžeš si to svoje směšné chování strčit do prdele!“

Začnu se otáčet, ale vzpomenu si na poslední věc.

„A Claudie? Možná bys měla svého manžela držet pevněji na vodítku. Rád chodí do striptýzových klubů a nechává si tančit na klíně, když už jdeš spát,“ řeknu jí s milým úsměvem, než se otočím na Vincenta. „A mimochodem, ta blondýna s pěkným zadkem před pár měsíci u Charminga? To jsem byla já. Přeji vám zatraceně hezký večer, vy soudní kreténi.“

Vydechnu si, konečně se otočím a odcházím s Ariel v patách.

„Do prdele, myslím, že jsi jim oběma právě rozbila hlavu. To bylo neuvěřitelný. Kam jdeme?“ zeptá se, když se prodírám davem lidí, abych se dostal na druhou stranu místnosti.

„Do baru. Potřebuju se kurva napít,“ zamumlám.

Jakmile dojdeme k baru, Ariel vytrhne dvě sklenky šampaňského a jednu mi rychle podá. Zvednu ji k ústům, nakloním ji zpátky a polovinu vypiju.

„To je dobré, to je dobré. Cítím se skvěle. Cítíš se skvěle?“ Ptám se Ariel a krev mi pumpuje alarmující rychlostí, protože mi v těle koluje adrenalin z toho, jak jsem vynadala svým bývalým příbuzným.

„Budu se cítit mnohem líp, když budeš pokračovat v tomhle tempu asi tak za pět vteřin. Přichází,“ zamumlá a podívá se mi přes rameno za záda.

Začnu se jí ptát, o čem to mluví, když vtom za mnou přijde Brian.

„Cynthie, jsem tak rád, že jsi přišla. Vypadáš...“

Odmlčí se, když se k němu otočím čelem.

„Ty šaty jsou... velmi odhalující,“ informuje mě.

„Říká se jim kozy, Briane. Mají je všechny ženy,“ mrtvolně se na něj podívám a oči se mi zúží, když se mu poprvé po více než devíti měsících podívám do tváře.

Když se před pár týdny objevil u nás doma, měl na sobě sluneční brýle a od té doby jsem s ním mluvila jen prostřednictvím textových zpráv nebo krátkých, útržkovitých telefonátů.

„Co to máš sakra s očima?“ Znechuceně se zeptám, když si všimnu červených skvrn na kůži kolem nich, oteklých a opuchlých víček a jakéhosi nechutného sajrajtu, který se hromadí v koutku každého z nich.

„To je v pořádku. Je to jen malá infekce. Víš, z toho únosu. Doktor říkal, že by se to mělo brzy vyčistit,“ řekne mi, zatímco mu tváře zčervenají rozpaky. „Já jen...“

Ariel vystoupí zpoza mých zad a donutí ho zadusit se slovy. Jeho ošklivé oči se rozšíří šokem.

Zatímco kašle, prská a mlátí se pěstí do hrudi, usměju se na Ariel a pak se ohlédnu na Briana, zatímco se ovládne.

„Briane, dovol, abych ti představila... oh, počkej. Ty už víš, kdo to je, protože jsi ji ošukal za mými zády,“ řeknu mu se sladkým úsměvem.

„Nejhorší sex mého života,“ zamumlá Ariel, zvedne malíček a zavrtí jím. „Jak to jde, Pinďo?“

Podržím sklenku šampaňského na stranu, Ariel o ni cinkne tou svou a obě se napijeme.

„Já ne... Já jsem... Myslel jsem, že bychom mohli jít na klidné místo a popovídat si,“ zamumlá a zadrhává se ve slovech, jeho mysl je nejspíš na pokraji výbuchu, když vidí Ariel a mě pohromadě a ví, že jedno z jeho malých špinavých tajemství nezůstalo tajemstvím moc dlouho.

„Do prdele, ty tvoje oči vypadají nechutně,“ řekne mu Ariel.

„Je to jen obyčejná oční infekce!“ Brian vykřikne a rychle sevře ústa, zatímco se nervózně rozhlíží po lidech stojících u baru a visících na každém našem slově.

„Ahoj, lidi, o co jsem přišla?“ Ptá se Belle a přichází k nám. Chvíli si všímám jejích krásných světle žlutých šatů, které jsou velmi konzervativní a které bych si před rokem oblékla já.

Představím ji Brianovi. „Belle, tohle je ten blbec. Blbečku, tohle je Belle.“

Zdvořile se na něj usměje, natáhne k němu ruku a pak ji rychle vytrhne, když uvidí jeho obličej.

„To jsou chlamydie. Panebože, ty máš oční chlamydie!

Vidíš, říkala jsem ti, že to není žádná městská legenda!“ Belle vzrušeně říká a ukazuje Brianovi na oči.

Ariel a já zúžíme oči a nakrčíme krky, abychom se podívaly blíž na Brianovy oči, které se snaží chránit rukama.

„Do prdele, máš pravdu. To je určitě oční chlamydie. Ty jsi ten chlap, co si v Thajsku nechal pochcat obličej striptérkou!“ Ariel vzrušeně vykřikne.

„Mohla bys prosím tě ztišit hlas!“ Brian hlasitě zašeptá a stále se nervózně rozhlíží po všech lidech, kteří se teď kolem nás shromáždili. „Byl jsem v Mexiku, kde mě drželi proti mé vůli, pamatuješ?“

Několikrát si neklidně odkašle.

„Prosím, můžeme jít někam do soukromí a promluvit si?“ prosí.

Natáhne se po mé ruce a já mu ji vytrhnu.

„Ať mi chceš říct cokoli, můžeš to udělat tady. Nikam s tebou nepůjdu,“ řeknu mu.

Podrážděně vydechne a nervózně si pohrává s motýlkem na smokingu. Dřív mi připadalo roztomilé, že trvá na tom, aby na všechny akce, na které chodíme, nosil motýlka a kšandy, ale teď vypadá jako idiot. Jako šestatřicetiletý chlap-dítě, které prošlo krizí středního věku a podrazilo vlastní rodinu.

„Můžu vám nějak pomoct?“ Brian se podrážděně zeptá a podívá se na Ariel a Belle, které stále stojí hned vedle mě a zírají na nás.

„Ale ne. Jsem v pohodě. Pokračuj,“ řekne mu Ariel s úsměvem a znovu se napije šampaňského.

„Já jsem taky v pohodě. Tohle je fascinující,“ dodá Belle.

Brian protočí oči, udělá krok blíž ke mně a ztiší hlas.

„Hele, já se nechci hádat. Jen chci mít možnost si s tebou víc promluvit, ale ty jsi na mě byla po telefonu hrozně skoupá a odmítla ses se mnou sejít,“ prosí.

„Máš třicet vteřin.“

„Cynthie,“ postěžuje si.

„Dala jsem ti třináct let a ty jsi odešel, nenechal jsi mi nic a ještě jsi mě nutil lhát lidem o tom, kde jsi byl a co jsi dělal. Máš štěstí, že ti teď dávám i to. Mluv. A rychle.“

Našpulí rty a otráveně zafunní, zatímco já podám sklenku se šampaňským Ariel, zkřížím ruce před sebou a upřeně se podívám na stříbrné hodinky na svém zápěstí.

„Dvacet vteřin,“ připomenu mu a poklepu palcem o mramorovou podlahu.

„Dobře. Jen se ti chci ještě jednou omluvit a ujistit se, že to myslím vážně. Všechno mě mrzí. Udělal jsem chybu, ale teď jsem tady, a to je to jediné, na čem záleží.“

Z hrdla mi vybublá drobné zachichotání, které se rychle změní v plné veselí, když zakloním hlavu a rozesměju se. Směju se tak silně, až se mi do očí hrnou slzy, a když můj smích s lehkým zachrčením odezní, odhrnu je pryč.

Skloním hlavu na stranu a zírám na toho pitomce přede mnou.

„Kterou chybu máš přesně na mysli? To, že jsi ojel naši sousedku, lhal jí a vykládal jí nějakou plačtivou historku o tom, jak jsi měl zlomené srdce a že jsme se rozešli, a využíval jsi ji? Přefiknutí naší chůvy? Útěk se zmíněnou chůvou do jiné země? Krádež peněz rodičům a nechání mě, abych to vzala na sebe? Ignorování své dcery? To, že si nás nechal bez ničeho, až jsem musela prodat všechno, jen abych mohla zaplatit hypotéku? Řekni mi to, Briane. Které chyby lituješ?“

Několikrát otevře a zavře ústa a snaží se vymyslet něco, co by řekl. Už mě nebaví čekat a unavují mě jeho kecy. Začnu odcházet, když se konečně rozhodne znovu promluvit.

„Můžeš se prosím ztišit? Rodiče by tě mohli slyšet! Omlouvám se za všechno, ano? Byl jsem blázen. Nikdy jsem tě neměl opustit. Ale bude to v pořádku, všechno napravím,“ říká mi, když pokračuji v chůzi a on mě následuje. „Můj otec už napravil ten průšvih s tím mužem v klubu, takže je o jeden problém míň.“

Nohy se mi okamžitě zastaví a já se otočím čelem k němu.

„Co jsi udělal?“ Rozzlobeně zašeptám, když mě Ariel a Belle obklopí z obou stran.

„Co jsem udělal?“ zeptá se a hlas mu naplní hněv. „Co jsi udělala ty? Zjistil jsem všechno o tvém striptýzovém podniku a o muži, kterému jsi dovolila, aby zůstal pod mou střechou s naší citlivou dcerou. Jaký příklad jí dáváš? Jak jsem řekl, táta se o něj postaral. Promluvil si s tím chlapem a řekl mu, že tvůj manžel je doma a že se musí stáhnout a dát nám čas, abychom zase byli rodina.“

Srdce mi spadne do žaludku a ruce se mi začnou třást takovým vztekem a bolestí, že to ani náhodou nedokážu zadržet. Všechno, co se stalo tu noc, kdy jsem šla k PJ, se mi naráz a naráz vrátí do hlavy a moje tělo se začne kymácet. Cítím, jak mě Ariel objímá kolem pasu, aby mě udržela v klidu.

„Nemůžu vstoupit mezi rodinu, Cin.“

„Neopovažuj se kvůli němu měnit. Zůstaneš stejnou sexy, nezávislou a úžasnou ženou, jakou jsi, slyšíš?“

Vzpomínám si na všechno, co mi ten večer řekl, a teď mi to všechno dává smysl. Teď už vím, proč se mi vyhýbal. Teď už vím, proč mě nechal samotnou ve své posteli poté, co jsem se opilá objevila u něj doma. Pamatuju si všechno, co řekl, a taky si pamatuju všechno, co jsem neřekla.

„Jak jsi mohl?“ zavrčím na něj.

Stáhnu ruku zpátky, nechám ji vyletět a udeřím ho pěstí do paže.

„Au! Co to mělo znamenat? Co to do tebe vjelo, Cynthie?“ Brian si stěžuje a tře si místo, kam jsem ho právě udeřila.

„Vytáhni si ten zasranej klacek ze zadku, Briane!“ Říkám mu.

„To je moje holka,“ řekne Ariel a poplácá mě po zádech.

„Ten striptýzový klub je úžasný podnik, který zaměstnává svobodné matky, jako jsem já.“

„Nejsi svobodná, máš mě,“ odpoví Brian a zjemní hlas. „Ten muž měl na tebe a naši dceru očividně špatný vliv. Podívej se, jak jsi oblečená a jak se mnou mluvíš. To se nesluší, Cynthie.“

Arieliny ruce mi hned zase letí kolem pasu a zadrží mě, když se pokusím vrhnout k Brianovi a praštit ho do jeho hloupého, chlamydiemi prolezlého obličeje. Jedna z mých třpytivých bot mi odletí z nohy a přistane bůhví kde, když se snažím vytrhnout z jejího objetí.

Po několika vteřinách boje nakonec boj vzdám, vymaním se z jejího sevření a kulhavou chůzí dojdu až k Brianovi na jediné botě, kterou ještě mám na nohou.

„Ty hajzle,“ zavrčím. „Ty ubohý, hloupý zkurvysyne. Jak se opovažuješ takhle rozhodovat? Jak se opovažuješ takhle strkat nos do MÝCH osobních věcí?“

„Jsem tvůj manžel!“ křičí a zjevně už ho nezajímá dav, který všemu přihlíží.

„Byl jsi můj manžel a bylo to nejhorších třináct let mého života! Ty ses rozhodl odejít. Rozhodl ses mi doručit rozvodové papíry a utéct se svou malou chůvou. Opustil jsi svou dceru a zanechal nás bez ničeho, a teď musíš s těmi chybami žít.“

Cítím se teď živější než za poslední týden. Už jsem zapomněla, jak dobrý je to pocit postavit se sama za sebe.

„Ano, potkala jsem muže, který vlastní striptýzový klub, a měl na mě ten nejlepší vliv, jaký jsem kdy měla. Potkala jsem muže, díky kterému se poprvé v životě cítím naživu.“ Polknu slzy, které mi začaly rozmazávat zrak, a pokračuji. „Jsem tak, zoufale, bez dechu, srdcervoucím způsobem zamilovaná do muže, který mi dovolí být taková, jaká chci být, nikdy mě neodsuzuje, nikdy se na mě nedívá jinak než s pýchou, nikdy mi nedává pocit, že nejsem dost dobrá, a odešel by od něčeho zatraceně úžasného jen proto, že si myslí, že dělá správnou věc.“

Nedokážu zastavit vzlyk, který mi vyletí z úst, PJ mi chybí tak moc, že mě všechno bolí.

„Ty by sis vážně vybrala jeho místo mě?“ Brian se nevěřícně zeptá, očividně neslyšel ani slovo z toho, co jsem mu právě řekla.

„Vybrala bych si ho místo kohokoli. Dal mi všechno, co jsi ty nikdy nemohl a nikdy nedokážeš, protože jsi ubohá náhražka muže. Dal mi porozumění a dal mi sebedůvěru a víš, co mi dal ještě? ORGASMY!“ Křičím.

„Ježíši,“ zamumlá Ariel vedle mě.

„Můj klitoris bys nenašel ani s baterkou a mapami od Googlu!“

Moje úžasná řeč jde najednou rychle dolů, ale je mi to jedno. Jsem tak unavená. Unavená z Briana a všech jeho keců, unavená ze stýskání po PJovi a prostě unavená z toho všeho.

„Miluješ mě?“

Tělo se mi bleskově otočí, když uslyším hlas, který má moc srazit mě na kolena.