CP - 3. kapitola

Překlad: Mickey

Kor.: Klára

April

Hudba mi pulzovala v žilách, když jsem následovala Liz přes přeplněný taneční parket a omlouvala se za to, že jsem při tom udeřila spoustu lidí. Club Adriano měl tři patra, jednalo se o zrekonstruovaný sklad nacházející se na Lower East Side. Lower East Side byla na cestě k tomu, aby se stala novým populárním místem pro práci a zábavu, s elegantními byty a roztomilými obchůdky, které přetvořily to, co bylo kdysi přeplněné gangy a zločinci. Dav si dnes večer užíval techno hudbu, která se ozývala z reproduktorů DJe vysoko nad tanečním parketem, dlaždice na podlaze měnily barvy pod nohama tanečníků a v celém prostoru hrály jasné barvy.

Architekt ponechal kostru skladiště stále viditelnou, odhalené trubky a cihly vykukující skrz šedou barvu na stěnách. Uprostřed velkého prostoru byl bar, ve kterém několik barmanů rozdávalo nápoje.

Nejzajímavějším prvkem byly barevné trubky s alkoholem, které jako by vycházely ze stropu přímo do kohoutků, které používali barmani. Kromě tanečního parketu byly na všech třech patrech klubu výklenky, přičemž na vrcholu byly VIP prostory. Zbytek prostoru byl posetý plyšovými křesly bez opěradel a pohovkami, na kterých se povalovali mnozí dobře oblečení návštěvníci klubu s drinky v rukou. Nepochybovala jsem o tom, že tenhle klub měl dnes večer naprostý úspěch. I kolem jeho otevření se dělal velký humbuk a dlouhá řada, na kterou jsme venku narazily, abychom se vůbec dostaly dovnitř, svědčila o tom, že sem chtěli všichni.

Naštěstí Liz získala několik VIP vstupenek od svého šéfa, který chtěl, aby o klubu napsala exkluzivní článek, a tak jsme mohly dlouhou řadu obejít.

Obě jsme se na dnešní večer náležitě oblékly, já jsem jí ze skříně ukradla ohnivě červené šaty. Bylo to něco, co bych si jinak nikdy neoblékla, ale už jsem nebyla ta samá April Scottová, která se ráno vzbudila.

Dnes večer jsem byla někdo jiný, někdo, kdo nebude litovat ničeho, co udělá.

Zítra budu litovat všeho, až se budu snažit sklidit kousky svého života a posunout se kupředu.

Liz měla na sobě stejně sexy šaty, ty její byly tmavě modré, které do tečky ladily s jejími blond vlasy a modrýma očima. Zatímco červené byly určeny pro blondýnku také, moje tmavé vlasy byly upraveny tak, aby mi splývaly kolem ramen, přestože v tomto šílenství jsem si přála, abych si je stáhla.

S Liz jsme se konečně dostaly k baru a objednaly jsme si nápoj večera, něco ovocného a plného alkoholu. Účet jsme si založily před pár hodinami a bála jsem se, že až přijde čas odejít, uvidím následky.

„Není toto místo úžasné?" Liz křičela přes hudbu a její tělo se pohybovalo do rytmu hudby. Tančily jsme spolu několik písniček, jen dvě holky, které si vyšly na noc. Ona se nikdy nedozví, jak jsem jí byla vděčná, že mě dnes večer neopustila.

„Je to hlasité," přiznala jsem, když jsem sáhla po nápoji. Nikdy jsem nebyla klubová holka, mnohem radši jsem měla lahev dobrého vína a krb než tenhle dav. Hudba byla příliš hlasitá, lidé příliš blízko u sebe a jen drinky mi zabránily, abych neutekla.

No a taky jsem nechtěla myslet na to, co mi v životě zbylo. Liz převrátila oči, přestože na tváři se jí objevil úsměv. „Přiznej si to. Tohle místo je úžasné, April!"

Napila jsem se nápoje, ovocná chuť mi explodovala na jazyku. I když byl klub hlučný, dělali tady skvělé drinky a alkohol si už klestil cestu mými žílami a dodával mi ten příjemný pocit. Nepamatovala jsem si, kolik jsme těch drinků vypily, ale bylo to mnohem víc, než jsem byla zvyklá, to bylo jisté. „Dobře, dobře. Je to docela v pohodě."

Věnovala mi široký úsměv. „To se mi líbí víc. No tak, April! Vítej v novém životě!"

Rozhlížela jsem se po klubu a všimla si párů, které to roztočily na parketu. Srdce se mi svíralo v hrudi, když jsem pomyslela na Jamieho a na to, co by mohl dnes večer dělat s tou holkou. Věděla jsem, že za ní šel, když mě nechal stát v našem bytě se zlomeným srdcem. To bolelo ještě víc. Nezáleželo mu na ženě, se kterou byl zasnoubený, jen na té pipce, kterou si nedávno našel.

No, mohl ji mít. Nehodlala jsem se vrátit, i kdyby si klekl na kolena a prosil. Nerandila jsem s podvodníky a určitě jsem je nemilovala.

„Holka, podívej se tam!"

Následovala jsem Lizin pohled a uviděla dva chlapy v sakách, jak k nám kývají s drinky v rukou. Byli vysocí a hezcí, velmi podobní Jamiemu a mně se stáhlo hrdlo. Nebyla jsem na to připravená. Nemohla jsem to udělat.

Liz zvedla svůj nápoj, bez povšimnutí mého malého panického záchvatu, a podala si ho k ústům. „Jdeme je pozdravit.

„No tak," řekla jsem.

Ohlédla se na mě. „Musíš trochu žít, April. Pamatuj, že jsme tady, abys zapomněla na dnešek, ne koukat na budoucnost."

Nesnažila jsem se ji zastavit ani jsem nešla za ní, když se prodírala davem. Liz byla svobodná, zato já jsem měla pořád zlomeného srdce.

Bohužel o pět minut později byla Liz zpět se dvěma muži, kteří ji následovali. „Tohle je April," oznámila Liz a mrkla na mě. „April, tohle je Scott a Justin."

„Ahoj," řekla jsem a nervózně si zastrčila vlasy za uši. Bože, proč je sem přivedla?

Justin se ke mně postavil stranou a opřel se o bar. „Dnes večer vypadáš sexy, April."

„Hm, díky," odpověděla jsem a snažila jsem si vzpomenout, jaké to je zase flirtovat. S Jamiem jsme si hned padli do oka, takže nebylo třeba nic předstírat ani se snažit něco hrát.

Uf, musela jsem na něj přestat myslet!

„Dáš si ještě něco k pití?" Justin se ptal a už signalizoval barmanovi. Podívala jsem se, kde je Liz, a byla pryč, tančila se Scottem o pár metrů dál, ruce měla přehozené kolem jeho ramen, když jí rukama objímal zadek. Podle všeho se dnes večer někomu poštěstí.

Záviděla jsem jí. Zrovna tento týden jsem přemýšlela o své budoucnosti, o tom, jak se vdám a založím si rodinu s Jamiem.

Teď jsem byla podvedená žena a moje budoucnost byla kompletně nejistá. Nebyla jsem stvořená na takové věci. Neměla jsem to v sobě.

„Tady máš," řekl Justin a posunul mi nápoj, přičemž tekutina při náhlém pohybu přetekla po okraji.

„Díky," odpověděla jsem a vzala jsem si od něj drink. Usmál se na mě a já zkusila vyloudit jeden úsměv, přitom jsem si přála, abych dnes večer nepřišla. Byla jsem mizerná společnost pro kohokoliv, včetně sebe. „Tak co děláš?"

„Bankovnictví," odpověděl, vypil svůj drink, pak položil pohár na barovou desku a naznačil, aby mu nalili další. Nečinně jsem přemýšlela, kolik jich už vypil. Skelný pohled v jeho očích mi napověděl, že má nejspíš už dlouhý účet na baru. „Chceš si zatancovat?"

„Ne, jsem v pohodě." To bylo to poslední, co jsem chtěla dělat.

Očima mi přejel po těle a já se zachvěla, ne od vzrušení, ale od odporu. „Co tedy chceš dělat, April?"

Zvedla jsem si nápoj k rtům, pomalu jsem se napila tekutiny a modlila jsem se, aby se Liz brzy vrátila. Věděla jsem, co chce, a nemínila jsem do toho jít.

Zejména ne s ním. Justin přistoupil blíž a já ustoupila, přičemž jsem málem shodila ženu na barové židli za mnou. „Hele, dávej pozor!"

„Promiň," zamumlala jsem, když Justin položil ruku na barovou desku a naklonil se. „Jsi krásná," prohlásil s tím, že jeho slova byla nesouvislá a v dechu byl cítit alkohol. „Co kdybychom si našli místo, abychom se mohli lépe poznat?"

Položila jsem mu ruku na hruď a snažila se ho zatlačit zpět do jeho vlastního prostoru, a ne do mého. „Právě jsme se seznámili."

V očích se mu zablesklo. „No a? Proč jsi, do prdele, přišla do klubu, když jsi nehledala známost?"

Zamračila jsem se. Evidentně jsem byla moc dlouho mimo hru, ale jestli tohle byla hra, nechtěla jsem ji hrát. „Abych se napila a zatančila si s kamarádkou, proto. A teď odstup."

Justin mě chytil za zápěstí a přitáhl mě k sobě, čímž mě překvapil. „Nemůžeš sem přijít v těch šatech a čekat, že tě neošukám."

Dobře, teď jsem byla naštvaná. Snažila jsem se mu vytrhnout zápěstí z ruky, ale držel mě pevně. „Nech mě jít."

Zasmál se a užíval si můj boj. „Koupil jsem ti drink. To je to nejmenší, co můžeš udělat. Přestaň se vymlouvat."

Krátce jsem uvažovala, že mu hodím ten drahý nápoj do obličeje, ale nechtěla jsem Liz způsobit problémy. Pravděpodobně se chystala napsat článek o tomto podniku a jeho slavnostním otevření, což znamenalo, že ji nemohli vyhodit.

Musela jsem se s tím vypořádat sama. „Prosím, nech mě jít," zkusila jsem to znovu a věnovala mu svůj nejlepší falešný úsměv.

„Slyšel jsi tu ženu. Myslím, že tě dokonce pěkně poprosila."

Podívala jsem se na vysokého staršího muže v elegantním černém obleku, který stál několik metrů ode mě a ruce měl za zády. Tmavé vlasy mu padaly do čela, a když se nad námi odrazila světla, viděla jsem náznak šedin na jeho spáncích. Úhledně zastřižená brada zakrývala silnou čelist a jeho ocelově šedé oči mě provázely, sotva se mu pohnuly rty, což mi napovídalo, že je skutečný, a ne výplod mé fantazie. Bylo v něm něco dravého a moje dolní partie se zachvěly, když se přiblížil.

Justina jsem se nebála, ale toho muže ano, a to nemuselo být nutně špatné. Dominoval prostoru kolem sebe a v takovém klubu vypadal nemístně.

„Jdi do prdele, člověče," usmál se Justin a sevřel mi zápěstí. „To se tě netýká."

Zavrtěla jsem hlavou a mužovy oči ztvrdly, z jeho pohledu vykouklo něco nebezpečného. „Navrhuji, abys udělal, o co tě žádá než tě, kurva, vyhodím."

Justin moudře pustil moje zápěstí a já jsem si ho přitiskla k hrudi a sledovala, jak se oba muži na sebe dívají. „Ty jsi kdo, starý pán? Do toho ti, kurva, nic není."

Zdálo se, že místo toho, aby ustoupil, druhý muž si Justinovy výhrůžky vychutnal a švihnutím ruky se k naší malé skupince teď přidal ještě větší muž, který si při tom lámal klouby. „Ano, šéfe?"

„Tento muž už není v mém klubu vítán. Prosím, vyveďte ho ven."

Jeho klub. Tohle byl majitel. Justinův vztek v okamžiku opadl, prohrábl si rukama vlasy a mírně se usmál, jako by chtěl říct, že jen žertoval. „Hele, no tak, jen jsem si s tím děvčetem pohrával. Vždyť znáš ženy. Chtějí, abys byl trochu drsný."

Majitel vykročil vpřed; na tváři se mu rozzářil divoký úsměv. „Máš deset vteřin na to, abys vypadl z mého klubu, než tě sám vyvedu ven."

Justin polykal, couval, až narazil do baru, na znamení zvedl ruce, aby se vzdal. „Hele, člověče, chápu tě. Odcházím."

Neplánovala jsem lhát. Pocítila jsem malou úlevu, když jsem ho sledovala, jak odchází a mizí v tančícím davu lidí. Statný muž se otočil a následoval ho, nepochybně aby se ujistil, že Justin odchází, a já si vydechla.

Byl pryč. V co se můj život právě proměnil?

„Jsi v pořádku?"

Podívala jsem se na majitele a usmála jsem se na něj. „Jsem v pořádku. Děkuji Vám, že jste přišel. Nebral odmítnutí jako odpověď."

Majitel přikývl, čelist se mu stáhla, když sledoval taneční parket. „To jsem viděl. Takové zacházení ve svém klubu netoleruji."

„V tom případě mi dovolte, abych Vám poděkovala jménem všech žen tady," odpověděla jsem a zjistila, že se mi s ním baví snadno. „Mohu Vás pozvat na drink za záchranu?" V okamžiku, kdy mi slova vyšla z úst, jsem vnitřně zaklela. Tohle byl jeho klub. Nepotřeboval, aby mu někdo kupoval drink. Mohl je dostat zdarma.

Zasmál se a při tom zvuku mi po zádech sklouzlo teplo. „Co kdybych ti místo toho koupil drink já?"

Podívala jsem se do sklenice, žaludek se mi převrátil při pomyšlení na to, že bych měla nasávat ještě nějaký alkohol. „Myslím, že mi to stačí, díky. Snad zázvorové pivo?“

Pokynul jednomu z barmanů a objednal si, přičemž na oplátku dostal srdečný úsměv. Takhle zblízka jsem viděla drahé hodinky na jeho zápěstí, rozepnutý límec jeho košile, pod kterým se ukazovala opálená pokožka. Odhadovala jsem ho na třicátníka, přestože kromě šedin na spánku na něm nebyly vidět žádné známky stárnutí. Jeho tělo velmi pěkně vyplňovalo oblek, jeho široká ramena se otírala o moje, když jsme šli podél baru.

A jeho vůně. Bože můj. Podlamovala se mi kolena, když jsem vdechovala kořeněnou vůni jeho kolínské. Hodila se k tomuto muži.

Přinesl nám nápoje, já si vzala pohár a naše prsty se krátce dotkly. Husí kůži, která se mi objevila na pokožce, bylo těžké ignorovat. „Chceš jít někam na klidnější místo?" zeptal se a podíval se na mě.

Polkla jsem se. Za normálních okolností bych řekla ne, tak jako jsem se to snažila udělat s Justinem, ale něco mě k němu táhlo a říkalo mi, že bych jít s ním měla.

Mohla bych mu věřit. „Dobře," vykoktala jsem ze sebe. „Jasně."

Mírně se usmál a mně se zastavil dech v plicích. Bože, vypadal až moc dobře! „Tak mě tedy následuj."

Do čeho jsem se to jen dostala? Podívala jsem se na Liz, která stále tančila jako o život. Řekla by mi, abych do toho šla, abych zahodila opatrnost a aspoň jednou se trochu zabavila. Kdy jsem naposledy zažila vzrušení z toho, co mělo přijít? Už je to dost dávno, to bych mohla říct. Teď, když jsem stála před tímto nádherným nebezpečným mužem, jsem si uvědomila, že jsem uvízla v té nejhorší možné koleji. Jamie nebyl muž pro mě.

Nikdy by mě neudělal šťastnou. Pokrčila jsem rameny. Nezáleželo na tom, do čeho jsem se chystala zaplést. Tohle byla jedna noc, jedna noc na to, abych žila trochu tak, jak to chtěla moje kamarádka.

Zítra se budu vyrovnávat s následky.