ABS - 13. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Aubrey

Jeho vůně je rozprostřena po celém domě. Nelze před ní uniknout. Byl to dlouhý večer a já začínám být unavená, tak se rozhodnu dát si vanu.

„Je v pohodě, když si napustím vanu?“

„Jasně, potřebuješ pomoct?“

Skloním hlavu a na rtech vyloudím úsměv.

„Dokážu si poradit sama, jako vždy.“

„Dobře, potřebuješ, abych ti pomohl nahoru?“

„Najdu si svou cestu,“ řeknu a zamířím k výtahu. „Je šance, že máš pěnu do koupele?“ Kousnu se do spodního rtu.

„Ve skutečnosti ano. Leží v rohu vany u baterie. Ingrid tam dala lahvičku, protože je ten pokoj určený pro hosty. Říkala, že nikdy nevíš, kdy ten člověk dostane náladu na pěnu.“

„Skvělé, děkuju ti.“

Vejdu do koupelny, pustím vodu a hledám pěnu. Jakmile mám lahvičku v ruce, sundám víčko a zvednu ji k nosu. Nasaju ovocné aroma. Svléknu se a vlezu do bublinkové koupele. Ponořím se a zavřu oči, když uslyším klepání na dveře koupelny.

„Nechám ti na posteli tričko, ve kterém můžeš spát.“

„Díky, Ethane, vážím si toho.“

„Budu dole ve své kanceláři, kdybys něco potřebovala.“

„Dobře.“

Zhluboka se nadechnu a nechám se uklidnit ovocnou vůní pěny. Byl tak milý a je těžké si představit, že ho lidé přezdívají 'ledový muž'. Tuto jeho stránku jsem ještě neviděla. Vylezu z vany, natáhnu se po ručníku, ovinu ho kolem sebe a postavím se před umyvadlo. Odlíčím se. Jakmile jsem hotová, jdu do ložnice a přejdu k posteli, kde zvednu tričko, které mi tam Ethan zanechal. Přetáhnu si ho přes hlavu a zazvoní mi telefon. Volá Penelope.

„Už bylo na čase, abys zavolala nazpět.“

„Omlouvám se, s někým jsem byla.“

„A s kým?“

Na druhém konci linky slyším těžké polknutí.

„S mužem, kterého jsem potkala na té oslavě. Jmenuje se Leo a je brutálně hezký a možná, nebo taky ne jsme měli sex na zadní sedačce auta.“

„Cože?!“ Vykřiknu.

„Nesuď mě, slečno, právě jsi potkala Ethana a další noc si se s ním vyspala.“

„Fajn, nebudu soudit, ale volala jsem ti, abych ti řekla, že u nás v budově vypukl požár.“

„Och můj Bože! Jsi v pořádku?“

„Když se to stalo, nebyla jsem doma a nevím, jaké jsou škody.“

„Kde sakra jsi?“

„Jsem u Ethana doma. Trval na tom, abych zůstala na noc tady, protože jsem nemohla zastihnout tebe ani Iana.“

„Och, omlouvám se.“

„Nemusíš. Chystala jsem se jít do hotelu, ale nenechal mě.“

„Hmm.“

„Jaké hmm?“

„Ale nic, poslouchej, jsem šťastná, že jsi v bezpečí a omlouvám se, že jsem ti nevzala telefon, ale musím jít. S Leem míříme ke mně.“

„Víš vůbec o něm něco?“

„Asi tolik, jako ty o Ethanovi, když ses s ním vyspala. Zavolej mi zítra.“

„Jasně, miluju tě.“

„Taky tě miluju, panenko.“

Ukončím hovor a vydám se do přízemí, kde má Ethan kancelář.

„Jsi tady?“ Ohlásím se, když se blížím ke dveřím.

„Jo, jaká byla koupel?“

„Dobrá a velmi uvolňující.“

„Musím říct, že v mém tričku vypadáš moc dobře.“

Rozesměju se. „Díky, nevadilo by ti sdělit mi, jakou má barvu?“

Slyším šustění jeho kalhot a tiché kroky, jak se ke mně blíží.

„Co kdybys mi ukázala, jak ta aplikace funguje? Ta, která ti říká, jakou barvu oblečení máš.“

Stisknu tlačítko pro aplikaci a přejedu si telefonem po tričku. Ta mě upozorní, že tričko je černé.

„Ta je vážně super. Už se někdy mýlila?“

„Bože, doufám, že ne.“ Zasměju se.

On se uchechtne a lehce mě vezme za paži.

„A co sklenička vína před spaním?“

„Ráda, jestli ti to nevadí, ráda tě odvedu do kuchyně.“ Usměju se.

„Prosím.“ Pustí mi ruku.

Stisknu tlačítko na výtahu, a jakmile nastoupíme, najdu příhodné tlačítko. Dveře se otevřou, vystoupím, otočím se doprava a vydám se do kuchyně.

„Vidíš, není se čeho bát, pane Kleine, zvládám celou tu věc se slepotou.“

„Omlouvám se, Aubrey. Prostě –“

„Prostě jsi nikdy předtím nepotkal žádného slepého člověka a nedokážeš pochopit, jak co děláme. Chápu to. Nejsi jediná osoba, která takhle přemýšlí. Jsem stejná, jako ty, Ethane. Zvládnu všechno, co ty a můžu chodit na ta stejná místa, jako ty. Jediný rozdíl je, že nemám zrak.“

„Vím.“ Lehce mi položí ruku na tvář.

Prudce se nadechnu a zrychlí se mi tep.

***

Ethan

Zatímco jí hladím po tváři, druhou ruku stisknu v pěst. Neměl bych, ale nedokážu se kontrolovat a vím, že mě chce taky. Stále mám víc jejího těla k prozkoumání a touha uvnitř mě hrozí vymknout se kontrole. Nemluvě o mém ptákovi, který je tvrdý už od chvíle, kdy se objevila v mém tričku.

Skloním se a jazykem jí přejedu po krku. Ze rtů jí unikne tichý sten. Neodstrčí mě, místo toho zvedne ruce k mé hlavě a vpluje prsty do mých vlasů. Zvednu ji a ona mi pevně omotá nohy kolem pasu. Nesu ji k výtahu, posléze do jejího pokoje, posadím ji na postel a přetáhnu jí moje tričko přes hlavu. Kleknu si a vezmu její ňadra do úst, jedno po druhém je prozkoumávám a jemně objímám ztvrdlé bradavky. Rukama mě hladí po těle, chytí spodní okraj mého trička a přetáhne mi ho přes hlavu. Postavím se, sundám si kalhoty, odkopnu je na stranu. Beru to pomalu, protože potřebuju pohltit každý centimetr jejího těla. Položím ji zpět tak, aby měla hlavu na polštáři. Její ruce mi pevně spočívají na hrudi. Zírám na její rty, které jsou pootevřené a žadoní o polibek. Jsem tak blízko, skloním se až cítím teplý dech unikající z nich. Ale místo nich přejedu jazykem po jejím trupu a kroužím kolem pupíku, dokud nevyklene rozkoší záda. Pomalu se dostávám až ke klitorisu, škádlivě kolem něj kroužím jazykem, než přejedu nahoru a dolu a nasaju vlhkost, která se tam již shromáždila. Chytím ji za vnitřní stranu stehen, roztáhnu jí nohy doširoka a pak vsunu jazyk do jejího otvoru. Je tak nádherná a její kundička dokonalá. Pojídám každý centimetr nateklé oblasti a rukama si hraju s prsy. Její steny jsou hlasitější a její tělo se kolem mě stáhne, když se udělá. Ještě jsem s ní neskončil, vrazím do ní prst a ústy se vracím zpět nahoru.

„Chci tě na sobě.“ Zašeptám ji do ucha. „Chci sledovat tvé krásné tělo, jak mě šuká, dokud se neudělám.“

Na rtech se jí objeví úsměv, slézám z postele, abych si nasadil kondom. Chytne mě za ruku, otočím se a pohlédnu na ni. „Jsem na práškách, nemusíš používat kondom.“

„Jsi si jistá?“

„Naprosto. Chci tě cítit, jenom tebe.“

Vlezu na postel a přitáhnu si ji na sebe. Držím její nahé tělo na svém. Posadí se a chytí mého tvrdého ptáka do ruky a pevným stiskem ho hladí. Zvrátím hlavu a při jejím doteku lapám po dechu. Je to tak smyslné, že se chystám vybuchnout. Vznáší se nade mnou, otírá klitoris o hlavičku, než mě pojme dovnitř a pomalu se sune dolů, dokud nejsem hluboko. Pohybuje se nahoru a dolu jako bohyně, krouží boky, což ještě navýší vzrušení. Její kundička mě svírá, když se pohybuje tam a zpět v dokonalém rytmu, ze kterého mi běhá mráz po zádech a její vlhkost mi pokrývá ptáka čirou rozkoší. Hladím ji po ňadrech, zatímco na mě jezdí, hraju si s jejími tvrdými hroty a užívám si krásného pohledu přede mnou. Nikdy jsem neviděl krásnější ženu, než v tuto chvíli.  Vlasy jí padají přes ramena, ústa stočená vzhůru v nádherném úsměvu a dlaně pevně přitisknuté k mé hrudi. Oba hlasitě sténáme. Zrychlí pohyby. Klitoris jí nateče, jak se chystá udělat.

„Udělej se pro mě, zlato.“ Zalapám po dechu. „Jakmile se uděláš, tak i já. Budu hned za tebou.“

Chytím ji za boky a pohybuju jí tam a zpět proti mně, čímž ještě navýším potěšení nás obou. Zanaříká, cítím, jak z ní proudí teplo, a já vybuchnu, zatímco ji držím v klidu, abych se ujistil, že jí naplním každou kapičkou semene, kterou v sobě mám. Zhroutí se mi na hruď. Tiskne se ke mně ňadry. Pevně ji obejmu a držím, dokud se náš srdeční tep nezpomalí.

Skulí se ze mě, lehne si na bok a stejně tak já. Zvednu ruku k její tváři, placem po ní přejedu a usměju se. I když vím, že nemůže vidět můj úsměv, je mi to jedno.

„Byla jsi úžasná.“

„Ty taky,“ usměje se.

Vím, že musím odejít, ale ještě nechci, tak si lehnu na záda a přitáhnu si ji k sobě a pevně držím.

„Můžu se tě na něco zeptat?“

„Samozřejmě.“

„Nezdáš se znepokojená ohledně budovy, kde bydlíš. Myslel jsem si, že možná budeš úplně vystresovaná, nebo tak, ale neřekla jsi o tom ani slovo.“

„Jsem v pořádku, má teta taky a zbytek nájemníků též. Nikdo nebyl zraněn a to je vše, na čem záleží.“

„Nebojíš se o své věci? Škody na svém bytě?“

„Opravdu ne, jsou to všechno jen materiální věci, které můžou být snadno nahrazeny, a můj byt může být opraven. Všechno bude dobrý.“

Síla této ženy mě ohromila. Ležím tu, zírám do stropu, zatímco ji prstem hladím po paži a démoni ve mně se znovu snaží dostat ven.

„Asi bych teď měl jít do svého pokoje.“

Je ticho, nepřichází od ní žádná odpověď. Pohlédnu dolů a zjistím, že usnula, anděl, který tvrdě spí z nočních aktivit. Povzdechnu si, nechci ji probudit. Možná bych měl jen na chvíli zavřít oči a až se probudím, pohne se a já budu moct tiše odejít.