Effortless - 11. kapitola

Překlad: Sinnel

Kor.: Evička

To nejlepší probuzení, které kdy Tom dostal, bylo, když ho Camilla probudila tím, jak ho kouřila. Už celá mokrá mezi stehny, horká pro něj a chtěla být zatraceně celé ráno šukána. A byl víc než šťastný tomu plánu vyhovět.

Samozřejmě hned poté, co dostal to, co chtěl.

To, co chtěl, bylo vystřelit svůj náklad přímo do jejího krku a pak ochutnat její kundičku. Něco, co mu posledních několik měsíců chybělo, a byl si dost jistý, že jeho vzpomínky nebyly vůči její chuti ani zdaleka spravedlivé. Minulou noc ji stěží dostal přes práh jejího bytu a už ji měl ohnutou přes opěradlo gauče, aby ji hloupě ošukal. Nedal si čas na nic jiného – ne, když ho neustále prosila, aby ji prostě šukal.

Takže jo, chtěl tu chuť.

I když v tomhle okamžiku byl jeho penis zaměstnaný Camillinými ústy. Jeho délku nasála až do zadní části hrdla a pak ho kouřila tak silně, až mu vyrazila dech. Svým jazykem dělala ty zatracené věci, kdy jím kroužila kolem hlavičky jeho penisu a pak jím švihala po té hlavní žíle.

Jednou rukou mu laskala koule, druhou nehty škádlila jeho břišní svaly. Každé zavrčení - každé zasténání – které vyšlo z jeho úst, bylo doprovázené jedním z jejích sladkých zamručení. Zvukem plným vibrace, který mu vystřeloval přes ptáka přímo do koulí.

Pokaždé se při tom také usmála, nebo alespoň to udělala tak nejlépe, jak jen mohla. Vypadalo to, že se jí líbilo dostat z něj nějakou hlasovou odezvu, a on měl pocit, že v tomhle okamžiku nad sebou neměl tolik zatracené kontroly, aby ty zvuky dokázal zastavit. S každým z nich na něj skrz tmavé, dlouhé řasy, mrkla a rty prohnula natolik, aby mu dala najevo, že se jí to líbilo.

Tom zajel svými prsty do Camilliných hnědých, rozcuchaných vlasů a drsně zabručel. „Kurva, Cam. Donutíš mě udělat se, zlato.“

„Mmm.“

To bylo to jediné, co od ní dostal zpět. Další z těch sexy zasténání, díky kterým se chtěl udělat o to více.

Myslel si, že ho možná jen chtěla sáním ptáka poškádlit a pak ho nechat dodělat se mimo ní, ale vypadalo, to nešlo o tenhle případ. Měla v plánu od něj něco dostat, takže nasrat na to. Hodlal jí to zatraceně dobře dát.

Zatímco znovu vzala celý jeho penis do úst, svůj pohled držel zamčený na jejím. Pevně ji držel za vlasy. Ztuhla a pak ucítil, jak se jí tím nejlepším způsobem kolem jeho penisu stahovaly krční svaly.

„Chceš, abych se udělal, Cam?“

Jen na něj zamrkala – v těch hlubokých čokoládových zorničkách vířil chtíč.

„Chceš mě přimět se udělat, Camillo?“

Odpovědí se mu stalo to nejmenší zakřivení jejích rtů.

I Tom se usmál. „Budeš moje hodná holka a všechno to ode mě vezmeš – až do té poslední kapičky?“

Se zvednutým obočím dál svým jazykem škádlila jeho hřídel. Tím si vysloužila další Tomovo chraplavé zasténání.

„Chceš, abych ošukal tvá krásná ústa, zlato? To je to, co chceš, hm? Oči plné slz a moje sperma v krku?“

Jazykem teď pohybovala pomaleji, jeho koule sevřela svou rukou o trochu pevněji. Ne tak, aby to bolelo, ale dost na to, aby mu v krku uvízla slova nevysloveného příslibu.

„Kurva.“

Tom zatáhl Camillu za vlasy a vytáhl se z jejích ústa až po špičku. Zuby přejížděla po citlivé pokožce jeho ptáka, a to jediné, co při tom pocitu, který to po sobě zanechávalo, mohl dělat, bylo ostře dýchat. Nedokázal si vzpomenout, že by ho kdy pohled na to, jak ho někdo kouřil, rozžhavil tak, to právě teď dokázala Camilla.

„Bože, ženo,“ zavrčel.

Camilla mrkala.

Jeho poslední ždibec sebekontroly vyletěl ven z okna.

Zpočátku použil ruku, kterou svíral Camillu za vlasy k tomu, aby jí pohyboval hlavou nahoru a dolů. Zatímco ho šukala svými ústy, její hedvábné rty a drsný jazyk mu masírovaly penis. Za celou dobu od něj ani na okamžik neodvrátila pohled. V lesklých očích ji tančila touha, dokonce, i když hlavičkou svého penisu narazil do zadní část jejího krku tak tvrdě, až se jí v nich objevily slzy.

I když to nestačilo. Nedostalo ho to tam, kde potřeboval být.

Tom si přitáhl Camillu k penisu tvrději a přitom vyklenul boky. Rukou mu škádlila koule, jazykem a zuby přejížděla po jeho hřídeli, z hrdla jí unikalo tlumené mumlání jejího potěšení, které po něm doslova vibrovalo.

Netrvalo to dlouho a v páteři mu znovu začal narůstat tlak. Do střev se mu svými drápky zaťal příslib úlevy a to ho jen přimělo šukat Camillina ústa rychleji a tvrději.

Jakmile ucítil, že se tlak uvolnil, přiměl ji znovu sklonit hlavu a semeno se mu vystříkalo přímo do jejích úst. S každým polknutím, kdy vzala jeho uvolnění, se mu kolem penisu tím nejlepším způsobem stahovaly její svaly. A to jen přidalo k ostrému potěšení, které ho bodalo až do útrob.

„Kurva, kurva, kurva.“

Tom pustil Camillu, ale ona jeho penis okamžitě neuvolnila. Místo toho ho dočista vysála a pak mu penis olízala od základny až ke špičce, a celou dobu ho u toho sledovala svýma omámenýma, vodnatýma očima.

Nakonec se na něj usmála.

Sladce, a přesto sexy.

„Dobré ráno,“ zašeptala.

Rty měla růžové a oteklé.

Díky svému sprchovému šamponu voněla po mátě.

Rozcuchané vlasy a chvějící se ramena.

„Dobré ráno,“ odpověděl s úsměvem.

„Teď jsem na řadě já, nemyslíš?“

„Do prdele, jo, zlato.“

Tom popadl Camillu kolem pasu a přitáhl si ji do sebe. Zatímco ji na posteli převrátil, svými ústy se vrhl na její. Bojovaly spolu jazyky, ona přitom doširoka roztáhla nohy a svou mokrou, nahou kočičkou se třela o jakoukoli jeho části, kterou jen mohla. Pak se odtáhla z jeho polibku, jen aby mu mohla zašeptat do ucha.

Špinavá, hříšná slova, která ho dováděla k šílenství.

Sakra, tahle dívka mu chyběla.

„Sněz mě, ošukej mě a využij mě, Tome. Nechceš, abych pro tebe křičela a celá se třásla? Ošukat mě, až se už ani nedokážu pohnout? Použij mě.“

Jako by potřeboval další důvodu, aby si tu ženu chtěl nechat navždy. Jako by to už tak jako tak nechtěl.

Tom přejel palci přes Camilliny propíchnuté, napjaté bradavky, přitom ji políbil dole na pevné bříško. Vůči každému jeho polibku se vyklenula výš. Její kůže chutnala na jeho jazyku jako sůl, sex a máta peprná. I když čím níž byl, tím víc se mu sbíhaly sliny v ústech chutí něčeho zcela jiného.

Jakmile se Tom dostal očima do úrovni její kundičky - a malých stříbrných kuliček, které na něj vykukovaly z jejího nejnovějšího piercingu - podíval se znovu nahoru na ni.

„Stýskalo se mi po tvé kundičce, Cam.“

„To se vsadím, že jo.“

Byla celá lesklá a růžová, připravena být ošukána. Když pohladil její pohlaví, cítil z něj mokro a horko, ale na dotek bylo jako satén. Camilla se zajíkavě nadechla, ale jinak mu nic jiného nedala. To bylo v pořádku – brzy z ní dostane mnohem víc zvuků.

„Kurva, jsi tak zatraceně mokrá. Myslím si, že i tvojí kundičce se po mě stýskalo.“

Zasmála se zvonivým zvukem. „Někdo tady si je velice jistý.“

„Někdo má důvod být, Cam.“

„Sklapni a pusť se do pojídání mé kundičky, Tome.“ S mrknutím pak dodala: „Prosím.“

„Jen proto, že jsi řekla prosím.“

„I když co za tenhle přístup dostanu?“

Tom se ušklíbl. „Červený zadek a můj penis, který naplní tvou kundičku.“

Camilla si povzdechla. „To zní nádherně.“

Ta žena v sobě neměla žádný stud.

I když svým způsobem zbožňoval i to.

Tom zabořil svou tvář mezi Camillina stehna a jazykem lapal všechny její šťávy. Bože, tak moc mu na jazyku chyběla její chuť. Její nový piercing použil k tomu, aby ho mohl škádlit zuby a přejíždět po něm jazykem. Nemyslel si, že by ji kdy slyšel křičet své jméno tak hlasitě, jako

to dělala právě teď, nemluvě o tom, jak silně se jí sevřely svaly, když se udělala poprvé.

Dal se do druhého kola, jen aby slyšel její zvuk znovu.

***

Podlaha brooklynské restaurace vydlážděná černobílými dlaždicemi ladila se vzorem tapet a desek stolů. Měl pocit, jako by skočil zpátky do minulého století, kdy se tam prostě jen sedělo a jedlo, ale i tak to tam stále bylo příjemné. A majitelům musel připsat k dobru, že byli zdvořilí a vstřícní. Rozhodně napomáhali atmosféře tohoto místa.

„Chodíš sem často?“ zeptal se Camilly.

Vzala si malé sousto palačinky pokryté sirupem, které ji nabídl. Jakmile sousto spolkla, řekla: „Já a August, ano. Obvykle několikrát týdně.“

„Vy dvě vypadáte…“

„Hmm?“ čekala Camilla se zvednutým obočím.

„Blízké.“

„Znám ji od čtrnácti. Do mé soukromé školy přišla jako nová, a nějaké velké holky si vybraly pustit se do ní, protože nevypadala ani nezněla jako ony.“

„Nech mě hádat - nakopalas jim zadky?“

Camilla vyštěkla smíchem, díky němuž se Tom usmál ještě více. „Ani náhodou. Vlastně to udělala ona. Nepotřebovala, abych to udělala za ní – ta dívka se umí o sebe postarat sama.“

„Hezké.“

„Že?“ Camilla pokrčila rameny. „Takže jo, byla jsem podobná, takže jsem tu dívku chtěla poznat. A zbytek je historie.“

„Takoví přátelé se hledají jen těžko.“

„Jo, já vím.“

Tom ji nabídl další sousto a Camilla si ho s mrknutím vzala mezi hezké rty. To, jak se její rty pohybovaly, když je sevřela kolem vidličky, mu připomněly některé z jejich předchozích eskapád. V okamžiku měl penis znovu tvrdý. Tu myšlenku potlačil stranou, byl odhodlaný mluvit.

Kdo věděl, jak dlouho tentokrát s Camillou budou? A bylo toho spoustu, co s ní chtěl dělat, dokud mohl. A mluvení bylo rozhodně jedno z toho.

„Mohla jsi ji pozvat, aby šla na snídani dneska ráno s námi,“ řekl Tom.

Camilla pokrčila jemnými rameny, ale v pohledu se jí objevil smutek. „August je zaneprázdněna svou praxí. Byla zvyklá trávit čtyři noci z týdnu u mě, ale s touhle praxí a pár hodinami školy, které má – to všechno ji drží pryč.“

„To je mi líto,“ řekl Tom chabě.

„To je v pořádku.“

„Ve skutečnosti ne, že?“

„Jde o součást života, ne? Máš práci, věci, které musíš udělat a když můžeš, uděláš si čas. Tuším, že je to prostě jen něco jiného, s čím se musí člověk vypořádat.“

Tom natáhl ruku a pohladil Camillu po tváři. Její drobný úsměv ho přiměl to zopakovat. „Mimochodem…“

„Co?“

„Tvoje rodina je vážně úžasná.“

Camilla zvedla obočí. „Ach?“

„Jsou pekelně záludní, a to musím respektovat.“

„Jak to?“

„Včera večer, kdykoli jsi z místnosti odešla, mě grilovali tam a sem.“

Malou, tichou jídelnu naplnil Camillin smích. „To se vsadím.“

„Vlastně mi připomínají moji vlastní rodinu.“

Skousla si ret a odvrátila pohled.

„Co?“ zeptal se.

„Jen… napadlo mě, že bych se zeptala na tvou rodinu nebo tak. A pak jsem si pomyslel, že bys to možná nechtěl.“

„Camillo.“

Pořád se na něj nepodívala.

Přitiskl prst pod její bradu a natočil ji hlavu tak, aby mohl znovu vidět její oči. „Můžeš se mě zeptat na cokoli.“

Ve skutečnosti si přál, aby mluvila víc, než to dělala.

„Máš nějaké sourozence?“ zeptala se po pár tichých vteřinách.

„Dvě sestřičky.“

Camilla dala oči v sloup. „Přivádějí tě k šílenství tak, jako to dělám já se svým bratrem?“

Tom se zasmál. „Jsou o dost mladší než já. Sara je skoro o deset let mladší a Rebeka o dvanáct let mladší než já. Takže si myslím, že už jsem za věkem, kdy bych z nich měl sto chutí lézt po zdi. Pravděpodobně tomu pomáhá i to, že máma s tátou ode mě v podstatě požadují, abych na dívky dohlížel, nebo si vyhradil každý týden minimálně jeden den k tomu, abych s nimi něco podnikl.“

„Víš, vsadím se, že i když jsi o tolik starší než ony, stále jsou ti blízké, protože si na ně uděláš čas, Tome.“

„Proto jsi si tak blízká s Crossem?“

Camilla přikývla. „Částečně, ano.“

„No tak, teď ve mně vyvoláváš zvědavost.“

„Myslím… vždycky byl jako můj hrdina nebo tak něco. Jo, vzpomínám si, že když jsme byli mladší, tak jsme prali jako kočka a pes. Ale jednoho dne to prostě skončilo. Přestal mě říkat, abych pokaždé, když jsem se podívala jen do dveří, z jeho pokoje vypadla pryč. Nechal mě hrát si s jeho kytarami, dokonce, i když jsem poškrábala jejich povrch nebo naštípla jejich dřevo. Četl by mi knihy, které jsem si přinesla domů ze školy, než jsem usnula, a to jen proto, že jsem ho o to požádala. Nikdy nedovolil lidem, aby se mnou zacházeli jako se sračkou, a ujistil se, že vím, jaká je moje cena, a umím požadovat po lidech, aby se ke mně tak chovali. Je toho spoustu věcí, Tome.“

„Opravdu to zní, jako by byl tvůj nejlepší kamarád.“

Camilla naklonila hlavu na stranu a řekla: „Jo, to je. Udělal si na mě čas bez ohledu na to, čím procházel, a to měl sám k řešení své sračky. Nemohla bych žádat o lepšího bratra, než je Cross.“

Tom se zašklebil. „I když to mu však neříkej.“

Ušklíbla se. „Do prdele, to ne. Víš, jak obrovské je jeho zatracené ego? Věř mi, že rozhodně nepotřebuje, abych mu ho ještě víc přiživovala.“

Tichou jídelnou se znovu ozval jejich smích.

Pak se Camilla zeptala: „A co tvoje máma a táta?“

„Tommas a Abriella jsou… jako král a královna v Chicagu. Víš, co tím myslím? Žijí v obrovském zatraceném sídle, které patřívalo rodině mojí mámy, a představují pro všechny soud tak, jako by šlo o královskou rodinu. Občas si myslím, že je divné, jací jsou, ale táta mi vždy rychle řekne, že to nemám řešit. Zasloužili si své právo dělat cokoli, co kurva po zbytek života dělat chtějí. Bláznivě se milují a občas spolu bojují, jako by se chtěli navzájem zabít. Táta s mámou neustále jedním okem dohlížejí na toho druhého – hlídají si navzájem záda jako nikdo, koho jsem kdy potkal. Občas mě to nutí přemýšlet.“

„O čem?“

„Že by prostě bylo hezké mít něco - někoho – takového. Jediný člověk, kterého miluješ a bojuješ s ním, ale víš, že na konci každého dne je tím jediným člověkem, na kterého se můžeš vždycky spolehnout, že se o tebe postará a bude tam.“

Camilla odvrátila pohled. „Jo, to chápu.“

Na talíři vybrala dvě karamelem pokapané jahody a jednu z nich zvedla a nabídla Tomovi, aby si kousl. Ovoce chutnalo sladce s náznakem soli z karamelu, ale ve srovnání s její chutí nebylo ničím.

„Takže, Chicago tě tedy musí držet v plné práci,“ řekla Camilla.

„Dost práce.“

„Práce je všechno, co děláš, hm?“

Tom si otřel palcem ret, aby z něj odstranil poslední kousek karamelu, a pak se zazubil. „Snažíš se tu něco naznačit, nebo co?“

„Co bych naznačovala?“

„Nevím. Možná se snažíš zjistit, zda jsem za těch šest měsíců nebyl s někým jiným.“

Camilla si odkašlala. „To není moje věc, abych se zeptala.“

„Ale mohla bys.“

„Není to moje věc.“

„Cam.“ Tom ji dlaní popadl za zápěstí a jemně za něj zatáhl, aby ji přiměl podívat se na něj. Udělala, ale viděl, že ve skutečnosti jeho odpověď slyšet nechtěla. „Nežádal jsem od tebe jedinou zatracenou věc – neočekávám nic.“

„Já vím. Poskytla jsem ti ten samý respekt, Tommaso.“

Zakroutil hlavou. „Takhle ale nefunguje.“

Svraštila obočí. „Co?“

„Jen proto, že zatímco jsi byla tady, jsem od tebe nečekal jedinou věc, neznamená to, že jsem se držel toho standardu, Cam. Mám o tebe zájem a úmysl zjistit, co tohle sakra je. Po nikom jiném jsem se nedíval.“

Odkašlala si. „Hmm.“

„A nemusíš mi nic vysvětlovat.“

„Ale neměla bych.“ Camilla pokrčila rameny. „Myslím tím s někým být. Svádět to na to, že jsi zaneprázdněn nebo nemáš žádný zájem.“

„Nebo bys za to mohla obviňovat mě.“

Camilla se nadechla skrz zuby a přikývla. „Jo, mohli bychom i to.“

„Jak to jde ve škole?“

„Opravdu chceš mluvit o tom?“

Tom se ušklíbl. „Chci mluvit o všem, co má co do činění s tebou, Camillo.“

„Jo?“

„Jo.“

„Stále jsi mi neřekl, jak dlouho tu zůstaneš,“ řekla.

Protože to stále nevěděl.

***

Než Tom konečně dostal telefonát z Chicaga, získal s Camillou tři nepřerušené, dokonalé dny. Vlastně mu zavolal táta. Když zvedl hovor od Tommase, pohledem přejížděl po Camiliným spícím tělem.

„Ahoj?“

„Kde jsi?“ dožadoval se táta.

Tom přejet prsty přes Camillino nahé rameno. Pod béžovými přikrývkami se nijak nepohnula, stále zůstávala přikrytá.

„Proč?“ zeptal se Tom. „Potřeboval jsi ode mě něco?“

„Ano, Tommaso, abys byl v Chicagu.“

„Zjistil jsi tedy, že jsem odjel, hm?“

„Hezký pokus říct Adrianovi, že jsi potřeboval pár dní na to, aby sis vyčistil hlavu,“ řekl táta, „ale nebylo potřeba génia, aby když se mi nedařilo se k tobě dostat, jsem přišel na to, že jsi odjel z města.“

„Potřeboval jsem si vyčistit hlavu.“

„Neříkal jsi, že opouštíš město, synu!“

Tom si s povzdechem přejel rukou po neoholené čelisti.

„Všechno na mém konci věcí bylo vyřízeno. O gang je postaráno. Není žádný důvod, proč bych si nemohl na pár dní odpočinout nebo -“

„Protože tě nenapadlo promluvit si se mnou, Tommaso. Proto je to nepřijatelné. Máš tady zodpovědnost a ty to víš. Gang, který máš řídit - svůj gang, ne gang někoho jiného. Musíš se o něj starat a nenechávat to na někom jiném. Jak ti mohu rozumově věřit, že jsi blízko tomu připravený posunout se v byznysu dál, když pak vytahuješ takovéto kaskadérské kousky?“

„Tohle není žádný kaskadérský kousek. Měl jsem další věci, se kterými jsem se chtěl vypořádat.“

Jako Camilla.

A cokoli, co spolu byli.

I když to Tom tátovi neřekl.

„Musíš se vrátit do Chicaga.“

„Tati -“

„To nebyla žádost, Tommaso.“

„K čemu, tati? Řídit gang, který bych raději neměl? Potýkat se s muži, kteří se chovají jako děti a myslí si, že jsem příliš mladý na to, abych byl tam, kde jsem? Vyřizovat část byznysu, o které víš, že jsem o ni nikdy neměl zájem? Potřeboval jsem pár zkurvených dní na dobití baterek a pak se vrátím zpátky ke sračkám, které chceš, abych dělal.“

Táta vydechl. Reproduktory pod tím náporem hluku zapraskaly.

Tom věděl, že opravdu pravděpodobně zašel příliš daleko, ale také věděl, že i z toho by se mohl dostat ven. Být synem bosse – a muže, který zbožňoval své děti – znamenalo, že Tom věděl naprosto přesně, kde měl táta v písku nakreslené své linii. Ty, které by nikdy nepřekročil, ale sakra, nechal Camillu až příliš dlouho potloukat se samotnou.

Nemluvě o tom, že si opravdu potřeboval odpočinout od zkurvené politiky mafie v Chicagu. Každý člověk to občas potřeboval.

„Co chceš, Tommaso?“ zeptal se táta. „Co by tě udělalo šťastným, synu? Dokážeš to zjistit a dát mi upřímnou odpověď?“

Chtěl spoustu věcí.

Hlavně Camillu.

Tom si nemyslel, že to bylo to, co měl táta na mysli. „Ohledně mafie?“

„Ano, ohledně mafie. Řekni mi to. “

„Ne to, co dělám.“

„To jsem si myslel.“

„Tohle není pro mě – myslím tím být Capo.“

„Pro některé to tak není. Gang by musel být lepší, že?“

„Jistě, ale jen proto, že se děsí Boha, kterým jsem v současné době já.“

Táta se suše zasmál. „Ale také víš -“

„Strach nevytváří respekt, jen pohrdání. Nemohu si pomoci s tím, co neakceptují. Víš, že pro řízení Adrianova gangu by byl mnohem lepší Lou, tati. Dej mu ho - dej mu jeho příslušnost a nech ho řídit ten gang. On pochází ze stejných ulic jako ti muži. Už od doby, kdy byl teenager, se s nimi potuloval a pracoval. Oni ho za to respektují. Tenhle gang, pokud by měl správného Capa, který by ho řídil, by mohl být něčím, co by stálo za to mít. Právě teď je jen osinou v zadku, ale tou být nemusí.“

Tommas si povzdechl. „Vidíš, to je ono, synu. Ukazuješ tak svou hodnotu a to, kolik toho o tomhle oboru víš. Občas si myslím, že neposloucháš ani nevidíš to, co se kolem tebe děje.“

„Vidím a slyším všechno.“

„Co chceš, abych udělal s tebou, Tome?“

„Dej mi něco, co stojí za to udělat, ale tohle to není.“

„Musíš se vrátit domů, synu. Brzy. To není žádost.“

„Jo, já vím.“

„Jel jsi do New Yorku, že?“

Tom se zasmál. „Jak jsi to věděl?“

„Říkejme tomu tušení. Pozdravuj ode mě tu Donati dívku.“