Beast - 19. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Beast

Jakmile se vrátíme do Tanner Springs, zamíříme s Angelem rovnou do Rockova domu. Když tam dorazíme, Trudy nás přivítá u dveří.

„Ježíši, právě jsem přivezla Rocka domů.“ Zúží na nás oči. „Nemůžete ho chlapi nechat aspoň na chvíli na pokoji, aby se vzpamatoval?“

„Tohle je důležité, Trudy,“ řekne jí Angel. „Je mi to líto, miláčku, ale nedá se nic dělat.“

„Dobře,“ povzdechne si a ustoupí ode dveří. „Pojď dál. Ale utři si ty zatracený nohy. A nezůstávejte dlouho. Jestli tu budeš ještě za půl hodiny, tak tě vykopnu.“

Rock sedí na pohovce v obývacím pokoji, podepřený několika polštáři. „Ach jo, uvítací výbor,“ zamumlá, ale vypadá, že nás rád vidí.

„Kéž bychom tu byli jen kvůli tomu.“ Angel se posadí do křesla vedle pohovky.

„Cože?“ Rock se podívá z Angela na mě. „Něco se pokazilo s tou předávkou?“

„Byla to léčka,“ řekne Angel bez okolků.

„O čem to kurva mluvíš?“ Rock se z půlky zvedne z gauče. „To nemůže být pravda!“

„O tom není pochyb, Rocku,“ opáčím a čelist se mi napne. „Sarge a Horse jsou mrtví.“

„Ježíši Kriste!“ Rock vybuchne.

„Byla to past,“ zavrčí Angel. „Ten, kdo se s námi měl setkat, tam nebyl. Místo nich přišli Outlaw Sons.“ Chvíli čeká. „S nějakými Iron Spiders.“

Rock ztuhne. Tvář se mu zkřiví do masky hněvu. „Spiders,“ zopakuje.

„Všechny jsme je vyřídili,“ pokračuje Angel. „Tedy ty, co tam byli. Ale máme jen přibližnou představu, kolik Outlaw Sons je. A nemáme ponětí, kolik Iron Spiders zbylo poté, co jsme vyhodili do vzduchu jejich základnu a zabili jejich prezidenta. Možná se všichni, co zůstali, připojili k Sons. Možná ti, co si pro nás přišli, měli na sobě vesty Spiders, aby nám dali najevo, že je to pomsta za to, co jsme udělali.“

„Takže jsme ve válce.“ Jeho hlas je tichý, ale smrtící.

Angel jednou přikývne. „ Outlaw Sons do toho nikdy nešli proto, aby s námi uzavřeli dohodu. Byli v tom proto, aby s námi skoncovali.“ Jeho oči zčernají a jsou nelítostné. „Tohle neskončí, dokud nebude jeden z našich klubů vyhlazen, Rocku. Z povrchu zemského.“

Rock vztekle zařve, předkloní se a udeří pěstí do stolku před sebou, až věci na něm rozložené nadskočí. Vyskočí z gauče, kopne do stolku a pošle ho do protější zdi.

„Ježíši Kriste!“ Trudy vykřikne a přiběhne z kuchyně. „Rocku, co to s tebou sakra je? Co jste vy dva udělali, že jste ho takhle vytočili?“

„Drž hubu, ty píčo!“ Rock zařve a obejde ji. Zvedne velkou, masitou pěst a vykročí k ní. „Vypadni kurva z týhle místnosti, hned!“

„Rocku!“ Angel se zvedne a vmáčkne se mezi ně. „No tak, brácho. Uklidni se.“ Natáhne ruku dozadu a jemně Trudy odstrčí. „Podívej, Trudy má pravdu. Musíš se uklidnit. Když budeš ležet v bedně, nebudeš nám k ničemu.“

Rock střelí po Trudy pohledem plným čirého znechucení. „Vypadni odsud,“ zavrčí.

Zúží na něj oči. „Jdi do prdele, Rocku,“ zasyčí. „Jdi do prdele.“

Trudy vyrazí z místnosti. Rock zatne zuby a otočí se zpátky ke gauči. „Do prdele. Sarge a Horse.“ Posadí se a zavrtí hlavou. „Všichni ostatní jsou v pořádku?“

Zavrtím hlavou. „Gullet to schytal. Smiley ho ošetřuje.“

„Dostal jsi ty sráče?“

„Ty, co tam byli, jo. Všichni jsou mrtví.“ Angelovi se zkroutí rty do zlého úšklebku. „Ale z jejich obličejů toho moc nezbylo. Sons je budou muset identifikovat podle jejich nášivek.“

Rock zírá do prázdna. „Zbraně?“ řekne nakonec.

„Máme je,“ řekne Angel. „Hádám, že si mysleli, že nám seberou klub, a nakonec je dostanou zpátky.“

„Tenhle klub nezabaví,“ vyhrkne Rock. „Kdybych musel, tak je všechny do jednoho zabiju sám.“

Chvíli sedíme všichni tři mlčky. Tahle válka, která právě začala mezi námi a Outlaw Sons, bude velká. Mohla by do sebe vtáhnout většinu klubů ve východním Ohiu: nás, je, náš oddíl na jihu, Death Devils… Nevyřeší se to za týden, dokonce ani za měsíc.

Je to ekvivalent třetí světové války.

 

ZŮSTÁVÁME JEŠTĚ pár minut a snažíme se vymyslet něco, co bychom Rockovi řekli, abychom ho povzbudili, ale válka s Outlaw Sons nám všem leží v hlavě až příliš. Trudy přichází ještě dvakrát a v obou případech na ni Rock zakřičí, aby vypadla, a je čím dál tím víc rozčilený. Nakonec se rozhodneme odjet, než dostane další infarkt.

„Vy se odsud držte dál,“ nařizuje nám Trudy, když jdeme ke dveřím. „Měl blbou náladu ještě než jste přišli. Když sem budete chodit, a pořád ho rozčilovat, tak se mu to nezlepší.“

„Jsi v pořádku, zlato?“ Zeptá se Angel. „Byl tam na tebe trochu hrubý.“

„Já ho zvládnu,“ zabručí a pak se na nás znechuceně podívá. „Ale vy dva mi to nijak neulehčujete.“

Trudy nás pár vteřin pozoruje, jak jdeme po chodníku k motorkám, a pak za námi zabouchne vchodové dveře.

„Jdeš zpátky do klubovny?“ Zeptám se Angela.

„Nakonec jo,“ zamračí se. „Musím svolat kostel. Promluvit si s klubem o tom přepadení a o válce.“ Angel si prohrábne rukou vlasy. „Ale nejdřív chci mluvit s tebou. A mám kurva hlad. Pojeď za mnou.“

 

O DVACET MINUT POZDĚJI sedíme v zadním boxu v Lion’s Tap v centru města, před sebou pár sklenic čepovaného.

„Musím zavolat Axelovi a říct mu, že jsme ve válce,“ říká Angel. Axel je prezidentem nové pobočky Vládců krveprolití na jihu. „Možná je nezasáhnou hned, ale nakonec ano. Musí se připravit. Musí vědět, že je to vážné. Že jsme přišli o muže.“

„Když už jsme u toho, musíme informovat rodiny Sargea a Horse,“ odpovím. „A naplánovat vzpomínkovou akci.“ Kurva, dělá se mi špatně, když to říkám. Nemůžu uvěřit, že jsou pryč.

„Jo,“ přikývne zachmuřeně. „Ježíši, tohle je pro Rocka zatraceně špatná doba na to, aby byl mimo provoz. Není dobré teď fungovat bez prezidenta.“

„Ty nás udržíš pohromadě, brácho.“ Vypiju zbytek piva a pokynu servírce, aby mi dala další. „Sakra, už jsi dlouho viceprezidentem. Víš, co děláš. Nikdo v klubu o tom ani na minutu nepochybuje.“

Angel si odfrkne. „Možná kromě Rocka.“

„Ne, ten ví, že klub je v dobrých rukou. Jen se mu nelíbí, když není v čele a neřídí to.“

„Jo. No. To je jedna z věcí, o kterých jsem s tebou chtěl mluvit.“ Servírka nám přinese jídlo a odchází. Angel se mi podívá do očí. „Nejsem si jistý, jak brzy se vrátí do sedla. Trudy mi v nemocnici řekla, že Rockův doktor chce, aby kompletně změnil svůj životní styl. Stravu, cvičení a všechny tyhle kraviny. A hlavně žádný stres. Prý snímky ukázaly, že před tímhle infarktem prodělal několik mini infarktů a má tam spoustu zjizvené tkáně. Myslím, že mu hrozí další infarkt, a jeho srdce už toho moc nevydrží.“

„Kurva,“ hvízdnu. „Tohle nebude snášet moc dobře.“

„Nekecej. Vůbec nečekám, že by to unesl. Zkoušel jsem si s ním o tom promluvit, ale vybuchl a řekl, že se snažím převzít klub.“

„To je blbost. Přece tomu nevěří.“

„Já nevím.“ Angel pokrčí rameny. „Nebylo by to poprvé, co jsme se střetli, když si myslí, že zpochybňuju jeho autoritu. Když jsem šel poprvé za ním do nemocnice, řekl mi, abych nedělal žádná rozhodnutí ohledně klubu, aniž bych se s ním nejdřív poradil. No, vzhledem k situaci si myslím, že to nebude možné. Budou chvíle, kdy budu muset rozhodovat o sračkách rychle.“

„On to ví,“ říkám. „Nebo to bude vědět. Klub tě podpoří, brácho.“

„Rock je pro mě jako otec,“ pokračuje Angel. „V mnoha ohledech mnohem víc, než byl můj vlastní otec. Tenhle klub je moje rodina.“

Angelův otec byl Abe Abbott. Býval starostou Tanner Springs. Býval v pohodě, tedy dokud se nenechal ovládnout chamtivostí a mocí.

Abe Abbott a Rock měli dlouholetou džentlmenskou dohodu ohledně Lords of Carnage. Dohodu, která umožňovala, aby úřad starosty i prezident motorkářského klubu fungovali v jakémsi mírovém soužití. Dohoda spočívala v tom, že Lordi dbali na to, aby se jejich méně legální obchodní aktivity nedostaly do centra pozornosti, a úřady Tanner Springs se na žádné jejich akce příliš nezaměřovaly.

Byla to dohoda, která všem zúčastněným po mnoho let dokonale vyhovovala. Dokud se Abbott neocitl ve finančních potížích a ve volbách starosty nenarazil na nečekaně tvrdého protivníka: Jarreda Hollowaye. Abbott udělal několik velmi špatných rozhodnutí, a nakonec zradil důvěru klubu. Zejména Rockovu.

Někteří členové klubu si v té době nebyli příliš jisti, zda Angelova loajalita k Lords of Carnage převáží nad jeho věrností vlastnímu otci. Angel však věděl, že to Abe podělal, a to pořádně. Držel se Lordů a svého prezidenta. A veškeré pochybnosti, které o něm bratři mohli mít, se vypařily.

Nakonec se Abe Abbott ztratil – buď zmizel z města, nebo ho potkal konec z rukou Iron Spiders, s nimiž také uzavíral dohody za našimi zády. Nikdo z nás nevěděl, kde je nebo co se mu stalo. Někdy jsem si říkal, jestli o tom Angel něco ví, i když jsem se ho na to nikdy nezeptal.

„Klub je moje rodina,“ řekne Angel znovu a bouchne pěstí do stolu. „Ale to Rock taky. Pro oba musím udělat to nejlepší.“

„To uděláš, bratře.“

„Uvidíme.“ Podívá se na mě. „Ale to je jeden z důvodů, proč jsem s tebou chtěl mluvit. Potřebuju, abys mi řekl víc o situaci s tím zasraným federálem.“

Přikývnu. Došlo mi, že k tomuhle směřujeme. „Řekl jsem ti v podstatě všechno, co vím. Je tady a vyšetřuje tip, který dostala její kancelář, o skupině obchodníků s lidmi, která operuje v téhle oblasti. Narazil jsem na ni v Downtown Diner a o pár dní později znovu. Nakonec mi řekla, proč je tady. A pak, že nedlouho poté, se Isabel letmo zmínila, že do nemocnice přišla nějaká dívka z Ukrajiny se zraněními a vypadala, jako by ji drželi jako rukojmí. Ukázalo se, jakmile k ní dostali překladatele, že ji zneužívali na sex. A když jsem vešel do jejího pokoje a ta holka viděla mou vestu, začala vyšilovat. Je přesvědčená, že jeden z těch chlapů, co ji šukali, měl přesně takovouhle vestu.“

„Takže tenhle průser v podobě federála nám zaklepe na dveře.“ Ztuhne mu čelist.

„Já nevím. Říkal jsem jí, že to nemůže být nikdo z nás, ale nevím, jestli tomu věří. Pochybuju, že jí to bude stačit k tomu, aby po tom nešla.“

Angel se na mě podívá. „Ty ji šukáš?“

Ta otázka je tak přímočará, že mě zaskočí.

„Jo,“ přiznávám.

„Sakra, synku, kde máš hlavu?“ zavrčí.

„Není to vážný.“ Je to pravda, ale z nějakého důvodu, když to říkám, nezním tak přesvědčeně. „Jen nějaké nevyřízené účty z minulosti, to je všechno.“

„Je to zasraná blbost, to je to, co to je. Proto je lepší nechat minulost minulostí, brácho. Netahej ji do přítomnosti.“ Znechuceně zavrtí hlavou. „Teď jí pomáháš ve vyšetřování, které ji zavede přímo k nám. Zrovna ve chvíli, kdy máme na starosti jiné sračky.“

„Tak to není, brácho. Ona nejde po klubu. Má jiné starosti.“

Ale Angela to nepřesvědčilo. „Nemůžeš věřit zákonu, brácho. Buď jsou křiví jako hovno, nebo mají nějaké posvátné poslání a myslí si, že nosí bílé klobouky.“ Posmívá se. „Obojí je špatně, ale bílé klobouky jsou horší. Mají svou cenu, stejně jako všichni ostatní. Jen o ní nevědí. Ti zkorumpovaní alespoň vědí, že jsou zkorumpovaní.“

Nakonec navzdory jeho nejlepšímu úsudku přesvědčím Angela, aby mi dovolil zprostředkovat schůzku mezi ním a Brooke. Aby se mohl sám rozhodnout, co si o ní myslí. Řeknu mu, že se s ní spojím, až svolá kostel.

Ukáže se, že nemusím čekat tak dlouho.