TWM - 9. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Nic

Co tady dělám?

Matt zaparkuje auto, vypne motor a vezme mou ruku do své, propojí nám prsty a zhluboka se nadechne, zatímco mě bedlivě pozoruje.

„Podívej se na mě.“

Kousnu se do rtu a najdu jeho zářivě modré oči ve svých.

„Jak se cítíš?“

„Jako bych se chystala skočit do nádrže se žraloky.“

Překvapeně se zasměje a vřele se na mě usměje. „No, aspoň jsi upřímná.“ Něžně mi políbí klouby prstů. „Čeho se bojíš?“

Pokrčím rameny a podívám se z okna směrem ke zdánlivě neškodnému domu po mé pravici. Je to velký dům, ale kromě toho, že je velký, vypadá docela normálně. Je zasazený vzadu mezi stromy, daleko od okolních sousedů. Na malé parcele nalevo od budovy parkuje asi tucet aut, od drahých mercedesů až po jednoduché toyoty. Pokud by někdo věděl, večírek u Tupperware by mohl probíhat uvnitř.

Kéž by.

„Nebudu se tě ptát znovu.“ Jeho hlas varovně ztvrdl a mně se z toho teple svírá žaludek.

Ježíši, já si užívám, jak toho chlapa rozčiluju.

„Nejsem si jistá,“ odpovím tiše. „Možná jsem jen nervózní, protože nevím, co mám čekat.“

„Můžeš čekat, že uvidíš lidi při sexu. Někteří jsou na hardcore fetiše. Jiní se jen rádi dívají. Podívej se na mě,“ opakuje a já mu okamžitě vyhovím. „Dokud jsme tady, jsi moje, abych se o tebe bezvýhradně postaral. Neopustím tě, ani na minutu. Tvé bezpečnostní slovo je ‚červená‘. A je důležité, abys udělala, co ti říkám, ne proto, že bych měl mocenské choutky, ale protože by to mohlo být pro tvé bezpečí.“

Polknu a přikývnu, sledujíc jeho tvrdou, přísnou tvář.

Bože, jak je rozpálený, když se vtělí do role Dominanta.

„Jestli máš otázku, zeptej se mě. Dneska tě nebudu nutit klečet. Jmenuju se Matt, ne pán nebo mistr.“

„Ale říkal jsi…“

„Seru na to, co jsem říkal, Nic. Tohle jsme ty a já. Každý vztah je jiný, pamatuješ?“

Přikývnu a uvolním se, protože si uvědomím, že nemusím hrát roli, která mi není příjemná. Naše dynamika se nezmění, až se dostaneme dovnitř.

„Budeš chtít, abych něco dělala?“ Ptám se.

„Budu chtít, abys dělala všechno, co ti bude příjemné. Se mnou. Já se nedělím, pamatuješ? A nejsem moc exhibicionista.“ Vystrčí nás z bezpečnostních pásů, odsune si sedadlo a přitáhne si mě do klína, těsně mě k sobě přitiskne. „Tohle tě nemá vyděsit, maličká. Jsme tady, abychom se bavili, a jestli to nebude zábava, nebo to pro tebe nebude zajímavé, stačí říct a půjdeme domů.“

„Chci tě udělat šťastným,“ přiznám se a zabořím mu obličej do krku, vdechnu jeho vůni.

Je oblečený v černém knoflíkové košili a kalhotách, podobně jako byl tu noc, kdy jsem ho poprvé potkala. Voní čistě a svěže a jako Matt, uklidňuje mě.

„Děláš mě šťastným, zlato. Po dnešní noci, jestli je tohle něco, co nemůžeš nebo nechceš udělat, už se nikdy nemusíme vracet.“

Ale představa, že sem půjde sám, mě kurevsky děsí!

„Přestaň,“ přikáže a zvedne mi obličej, takže nemám jinou možnost než se mu podívat do očí. „Už se nikdy nemusím vracet.“

„Ale…“

„Dost řečí pro teď. Pojďme dovnitř.“ Široce se usměje a políbí mě na čelo. „Věř mi.“

„To, že ti věřím, je jediný důvod, proč jsem tady.“

Chvíli se nehýbe a pak mě něžně, toužebně políbí. Zatnu stehna, když mi strčí prsty do vlasů a pevně se jich drží. Nakonec se odtáhne a opře se čelem o mé vlastní.

„Za to ti děkuju.“

Vede mě ke dveřím, zazvoní na zvonek a téměř okamžitě se ozve nějaký muž. Je to možná největší muž, jakého jsem kdy v životě viděla. Je vysoký přes šest a půl stopy, široký jako dveřní rám a jeho pleť je tmavá, bohatá moka. Z uší mu mrkají diamantové naušnice a kolem krku mu visí jediný zlatý řetízek se silným křížem. Chvíli na nás zírá a pak se usměje.

„Vypadáš dobře se ženou po boku, Montgomery.“

„Vypadám dobře, protože má tuhle ženu po boku,“ souhlasí Matt. „Nic, tohle je Reggie.“

„Jsi ochranka?“ Zeptám se s úsměvem a potřesu mu rukou, když nás vede dovnitř.

„Já jsem tady ta kráska a svaly,“ odpoví se smíchem a mrkne na mě, což mě okamžitě uklidní. „Vítej v Pokušení. Bav se.“

„Díky, Regu.“

Matt mě vezme za ruku a vyvede mě z předsíně do velké místnosti. Původně to musel být rodinný pokoj. Hudba mi útočí na uši. Rihanna zpívá o diamantech na obloze. Je to hlasité, ale ne příliš hlasité, že vedle sebe neslyšíte konverzaci. Podlahy jsou z tvrdého dřeva, ale tady podobnost s normálním domovem končí. Podél jedné stěny je bar, o který se stará vysoký muž.

V tlumeně osvětlené místnosti jsou v malých skupinkách rozmístěny hluboko čalouněné pohovky a křesla v červené a hnědé barvě, ideální pro lidi k sezení a povídání. Ale kromě toho jsou po okrajích místnosti rozmístěny stanice. Jedna žena je nahá, zavěšená u stropu a je plácána koženým bičíkem. Netuším, jak se to zařízení jmenuje, ale všechno má připevněná pouta, zřejmě proto, aby člověka držela na místě, zatímco dostane pořádný výprask nějakým nástrojem.

Po těle mi přeběhne mráz.

„Nejsi masochista, zlato,“ šeptá mi Matt do ucha.

Oči mi šlehají vstříc jeho, on se tiše usmívá, zatímco mi přejíždí prstem po bradě. „Tvoje oči jsou velké jako talíře. Podívej“ – ukazuje na muže v obyčejných černých tričkách rozmístěných po místnosti – „ti chlapi jsou ochranka. Říkáme jim mistři žalářů. Dávají pozor, aby nic nepřekročilo to, co je komu příjemné. Tohle všechno je konsensuální, Nic.“

Zhluboka se nadechnu a znovu se rozhlédnu. Lidé se smějí, povídají si. Některé ženy klečí u nohou svých partnerů, na polštářích, ruce mají položené na kolenou a hlavy skloněné. Jeden mistr krmí ze svého talíře svou subku, zatímco si povídá s mužem, který sedí naproti němu a nechává si ho kouřit.

Do prdele.

„Dáme ti něco k pití a pak se projdeme.“ Matt mě vede k baru, ruku mám pevně zastrčenou v jeho.

„Montgomery!“ zařve barman a napochoduje si pro naši objednávku.

„Ahoj, Sale. Dneska je rušno.“

„To je.“ Sal s úsměvem přikývne. Vypadá jako šťastný muž, s usměvavýma oříškovýma očima a pokřiveným úsměvem. Má plné rty. Vlasy má světlé blond, odráží se ve světlém obočí a světlé pleti, a je svalnatý. Bílé tričko obepíná jeho trup a černé džíny tvarují štíhlé boky a stehna.

Sal je sexouš epických rozměrů.

„Kdo je ta krásná věcička?“ Sal se zeptá Matta.

„Tohle je Nic, moje přítelkyně. Nic, tohle je Sal. Je tady pánem a nadaným barmanem.“

„Ahoj,“ zamumlám a srdce mi buší při zvuku přítelkyně, která tak snadno padá z Mattových rtů.

„Rád tě poznávám, miláčku.“ Podívá se na Matta. „Je nová.“

„To je,“ potvrdí Matt.

„Můžeš mi říkat Sal. Podáváme tu maximálně dva drinky, miláčku. Co si dáš?“

„Já zvládnu maximálně dva drinky, takže to půjde,“ odpovím se širokým úsměvem. „Dám si suché martini, prosím.“

Chvíli zvedne obočí a pak se zasměje a sáhne po sklence martini. „Co si dáš, Matte?“

„Jen vodu pro mě.“

„Budeš dnes večer demonstrovat?“

„To jsem neměl v plánu,“ odpoví Matt zamračeně. „Jsem tu jen, abych Nic provedl po okolí.“

Sal přikývne a podá mi pití a láhev vody pro Matta. „Myslím, že Des by dnes večer potřeboval předváděčku Shibari, jestli máš zájem.“

Matt zavrtí hlavou a ochranitelsky mě obejme kolem ramen. „Dnes večer ne.“

„Tak si to užij. Vítej, miláčku Nic.“ Sal mrkne a odchází vyplnit další objednávku.

Já usrkávám pití a šťastně vzdychám. „Sal umí skvěle udělat drink.“

„To umí,“ souhlasí Matt se smíchem a vede mě místností a po širokém schodišti do druhého patra, které je podobné prvnímu, ale nahoře není žádný bar, světla jsou tlumenější, hudba hlasitější a místo pohovek a křesel jsou po okrajích místnosti postele potažené červeným sametem. Uprostřed prostoru je několik plošin s dalším vybavením, jehož jména neznám. Některé mají od stropu zavěšená pouta a jiné jsou prostě postele.

To všechno mě děsí a zároveň zaujme.

Ale co upoutá mé oči, jsou lidé. Těch pár desítek lidí roztroušených po místnosti je většinou nahých. Někteří šoustají. Někteří se dívají.

Přímo po mé pravici svádějí dva svalnatí muži baculatou ženu, hladí ji po těle a šeptají jí do ucha, líbají jí bradavky. Všude jsou ruce, rty a sténání.

Jádro se mi stahuje.

„Ach, stejně jako ta historka minulou noc,“ šeptá mi Matt do ucha. Pohnul se za mě, ovinul mi paže kolem pasu, zajel mi rukou po žebrech, aby mi položil ňadro do dlaně. „Vzrušuje tě to, maličká?“

Dýchání se mi rozvlnilo a srdce mi bude bušit z hrudi.

Kdybych měla kalhotky, už by byly mokré.

Přikývnu, nespouštím oči z trojice. „Kdo to je?“

„To je Kevin a Gray. Jsou hasiči a vždycky se dělí o své ženy.“

Při tom pomyšlení se mi oči ještě víc rozšíří. „Vždycky?“

„Ano.“

„Jsou to gayové?“ Zeptám se tiše.

„Ne, jen se rádi dělí. Jsou to nejlepší kamarádi.“ Žena mezi nimi vydechne extatický nářek, když jí Gray strčí hlavu mezi nohy a klín do jejího středu, zatímco Kevin sevře její vlasy v pěsti a navede její ústa ke svému velkému, ztuhlému péru.

Matt mě vede dál do prostoru, kolem páru, který se líbá a hladí na matraci a pomalu se svléká.

„Některým párům se líbí představa, že je někdo sleduje,“ zamumlá mi Matt do ucha a po páteři mi přejede mráz. Dál mi hladí bradavku přes triko. Jsem ohromená, když si uvědomím, že bych byla radši, kdyby mi jen stáhl triko bez ramínek a uvolnil prsa, aby se jí pořádně dotkl.

Ježíši, stává se ze mě exhibicionistka.

„A ostatní“ – kývne směrem k páru, který sedí nedaleko, povaluje se v náručí toho druhého a se spokojenými úsměvy na tvářích pozoruje dění kolem – „ostatní se chtějí jen dívat.“

„Musíš se tady milovat na veřejnosti?“

„Ne. Ten pár, který jsme právě minuli, se bude nejspíš dívat dosyta a pak půjde do jednoho ze soukromých pokojů, aby si užili jeden druhého.“

Aha.

„Požádala jsi o svolení mluvit s mistrem Ethanem?“ zařve muž nedaleko od nás vztekle na ženu klečící na polštáři na podlaze vedle něj.

„Ne, mistře.“ Hlavu má skloněnou v podřízenosti a studu a ramena se jí třesou.

Ztuhnu vzteky.

Matt mě pevně sevře v pase a zašeptá mi do ucha: „Jen se dívej.“

„Řekl jsem ti výslovně, abys byla zticha?“

„Ano, mistře.“

„Co se stane, když se mi postavíš?“ vyzve jí muž.

„Jsem potrestána, mistře.“

Oči se mu zúží na ženě vedle něj.

„Nechá se potrestat, to mě podrž,“ zašeptám rozhořčeně.

„Psst,“ vydechne mi Matt do ucha.

Muž bez dalšího slova škubne ženou přes svůj klín a tvrdě ji plácne přes jednu půlku jejího zadku.

„Matte, on ji praštil!“

„Počkej,“ varuje mě Matt.

„Dostaneš šest, jedno za každé slovo, které jsi řekla. Rozumíš?“

„Ano, mistře,“ odpoví a potěšeně zasténá, když zasadí druhou ránu.

Líbí se jí to!

„Počítej!“ Udeří ji potřetí, dává si pozor, aby ji dvakrát netrefil do stejného místa.

„Tři,“ zasténá.

A tak to jde až do šesté rány. Posune ji, obejme ji v náručí a zašeptá jí do ucha, pak sundá polštář z podlahy a donutí ji kleknout bez něj.

„Dostaneš deset minut bez polštáře pod koleny, aby ses ujistila, že už to neuděláš.“

„Ano, Mistře.“ Sladce se usměje a poklekne mu k nohám, zdánlivě spokojená.

„Mohla kdykoli použít své bezpečnostní slovo,“ zamumlá Matt, když mě odvádí pryč.

„Nechala se praštit.“

„Naplácal jí, zlatíčko.“

„Zanechal otisky rukou,“ namítám.

Matt se na mě zlomyslně zašklebí. „Ano, nechal.“

Do prdele.

„Promiňte, Mistře Matte.“ K Mattovi přistoupí žena, hlavu má v úctě skloněnou a ruce sepjaté v pase.

Jejím velmi nahým pasem.

„Ano, Anno?“ Matt odpoví.

„Můj Mistr a já bychom se vás rádi uctivě zeptali, jestli byste mě nechtěl spoutat,“ odpoví tiše. Bradavky má svraštělé. Ta představa ji očividně velmi vzrušuje.

Do prdele.

Matt zvedne oči přes její rameno a uvidí muže opřeného o zeď, ruce zkřížené na svalnaté hrudi, který ho mlčky pozoruje.

„Proč tě sem mistr Alex poslal?“

„Protože to byl můj nápad, mistře.“

Vsadila bych se, že byl.

„Aha. Budu muset odmítnout, Anno. Mám dnes večer rande.“ Matt se na mě usměje. „Tohle je Nic.“

Anna se na chvíli zamračí, ale pak mi nabídne falešný úsměv, kývne na Matta a odkráčí.

„Očividně sis s ní už jednou hrál,“ zamumlám. Moje tělo je ztuhlé vztekem a žárlivostí, což mě štve víc.

Co udělal přede mnou, není moje věc.

„Nic,“ začne, ale já zavrtím hlavou a pokusím se odejít. Chytne mě za nadloktí a přitáhne si mě k sobě. „Možná tě nepřinutím pokleknout a říkat mi mistře, ale tady mě nepřekonáš, rozumíš? Minulost je minulost a jediná žena, které se chci dotknout, je ta přede mnou.“

Má zaťatou čelist a oči má temně modré a ledově chladné. Jeho stisk na mé paži je pevný, ale dává si pozor, aby mi neublížil.

Bože, já ho chci.

„Ano, pane,“ zamumlám a zdůrazňuji slovo, pane.

Matt zavrtí hlavou a zasměje se, přejede si rukou po ústech a pozorně mě pozoruje. „Žárlivost ti nesluší. Myslím, že ti budu muset dát lekci o tom, kdo tady velí, maličká.“

Vezme mě za ruku a vede mě k prázdnému pódiu, na kterém visí od stropu závěsné řetězy. Přistoupí k jednomu z mistrů žaláře a zašeptá mu do ucha, pak se na mě otočí se zářícíma očima.

„Vysvléknu tě.“

Překvapeně otevřu ústa, ale když jeho oči putují po celé délce mého těla a svlékají mě pohledem, kousnu se do rtu a sama se skoro svléknu. Začnu se rozhlížet po místnosti, ale on mi sevře bradu do prstů a upře můj pohled.

„Budeš pozorovat mě a jen mě. Není tu nikdo jiný než ty a já, rozumíš?“

Přikývnu, ale on přitiskne svou tvář blíž k mé.

„Slova, Nic.“

„Rozumím.“

„Jaké je tvé bezpečnostní slovo?“

„Červená.“ Polknu a sleduji jeho rty, jak je olizuje. Jeho palec objíždí kruhy na mé tváři, uklidňuje mě.

„Věř mi.“

„Věřím,“ odpovím a vím, že to cítím, až do morku kostí. Neublíží mi a neudělá nic, co by mě uvedlo do rozpaků. Cítím na sobě oči po celé místnosti, ale soustředím se na jeho hlas a modrý pohled.

Soustředím se výhradně na něj.

Nějaký muž upustí k Mattovým nohám velkou černou tašku a diskrétně couvne. Matt zastrčí jeden prst do mého červeného tílka bez ramínek a přitáhne mě k sobě, hluboce a pevně mě políbí. Jeho jazyk proklouzne mezi mými rty a lapá po mých ústech, zkoumá každý centimetr, jak jeho ruce putují kolem mých zad, aby mi rozepnuly triko a pak ji odhodil na podlahu.

Nemám podprsenku, takže chladný vzduch a Mattovy polibky, intenzita tohoto bláznivého večera, mi svraštily bradavky na tvrdé body. Matt mi táhne ruce dolů po hrudi, aby mi vzal do dlaní prsa, a dráždí citlivé kousky prsty. Kroutím se tam, kde stojím, třu si nohy o sebe, abych zmírnila bolest tam.

Matt si prokousává cestu přes mou čelist a šeptá mi do ucha: „Zůstaň v klidu.“

Moje nohy se zklidní, vyslouží si od mého náročného muže úsměv.

Jemně přejede konečky prstů po pase mé krátké džínové sukně, rozepne ji a nechá mi spadnout kolem kotníků, takže před ním stojím úplně nahá.

Nadechne se, zatímco jeho oči bloudí po mém těle, tiše zakleje a pak se lítostivě uchechtne.

„Myslím, že jsem na sebe naštvaný, že jsem těm mužům dovolil vidět, co je moje. Chci je všechny praštit za myšlenky, o kterých vím, že se jim honí hlavou.“

Jeho slova mě hřejí, cítím se sexy a silná, a já se na něj zazubím.

„To se ti líbí, viď, maličká?“ Políbí mě na čelo, na nos a pak na rty. „Možná v tobě ještě bude exhibicionista.“

Polknu a zírám na něj. Já? Ani náhodou!

„Chci, aby sis sedla s nohama ohnutýma a kotníky u sebe.“ Pomůže mi na podlahu a klekne si přede mnou, prsty u nohou zastrčené mezi kolena. Rozepne zip u tašky a vytáhne dlouhé kusy červených provazů.

„Líbí se mi na tobě červená,“ zamumlá, když mi začne omotávat provaz kolem kotníků a nohou. „Můžeš se mě při práci dotýkat.“

Usměju se a zabořím prsty do jeho světle hnědých vlasů, zatímco on skloní hlavu nad mýma nohama a soustředěně pracuje.

„Můžu mluvit?“ Zeptám se tiše, aby mě slyšel jenom on. Hudba je příliš hlasitá, aby nás slyšel někdo jiný.

„Samozřejmě,“ odpoví.

„Tohle je sexy.“

„Ode mě se nedočkáš žádných argumentů,“ řekne. „Budu se tě tázat, abych se ujistil, že se cítíš pohodlně. Rozumíš?“

„Rozumím,“ odpovím. „Líbí se mi, jak máš hebké vlasy.“

Uchechtne se a pokračuje v práci, omotává šňůru mezi každým mým prstem u nohy a až ke kotníkům. Když je každý prst hotový, omotá mi provaz kolem kotníků a do půlky lýtka, pak mě vezme za ruce a pomůže mi vstát.

„Znovu pokrč kolena.“

Vyhovím a Matt mi přejede rukou po vnitřním stehně, aby uchopil můj střed do ruky. „Dobře, není to moc těsné.“

Moje ruce jsou zapřené o jeho ramena, ale on popadne dvě smyčky, které visí po ramena od stropu, a tahá, až jsou ve výši ramen.

„Drž se jich, ať nespadneš.“

Chytám se smyček a napjatě ho pozoruju. Začal se potit, takže si rozepne košili a bez přemýšlení ji odhodí, čímž mi poskytne nádherný výhled na jeho nádherný hrudník a břicho.

Přála bych si, aby se otočil, abych v těch kalhotách viděla jeho pevný zadek.

Ale vím, že to neudělá.

Nespustí ze mě oči, ne, dokud mě má v provazech.

Křižuje provazy, váže složité uzly, přes mé břicho a kolem zad. Když jde za mně, zavřu oči, namáčím se do pocitu jeho prstů na mé kůži, do zvuku jeho dechu, ladím oči, které sledují okolí místnosti.

Jen on a já.

Zezadu mi dává polibky přes ramena a dolů po páteři k zadku, kde mi tiskne polibky nad každou tváří, až se roztřesu rozkoší.

Bože, já ho chci.

Chci, aby mě donutil udělat se právě tady, v téhle místnosti, před všemi těmi lidmi.

Chci ho.

Provazy se mi ovinou kolem prsou a přes ramena, ale ne kolem krku.

„Jak se cítíš?“ šeptá mi do ucha a tiskne své tělo po celé délce.

„Vzrušení,“ odpovídám upřímně.

„Dobře.“

Dvakrát mě obkrouží, kontroluje svou práci, a když se přesvědčí, že není příliš těsná a vzor je podle jeho představ, přistoupí ke mně a znovu přitiskne své tělo k mému, jeho nahý trup k mému vlastnímu.

„Teď ti svážu ruce,“ šeptá mi na rty. „Když začneš ztrácet rovnováhu, stačí říct ‚stop‘ a já se přizpůsobím. Ty nespadneš.“

Tiše se usměju a přitisknu mu polibek na rty. „Já nespadnu.“

„Bože, já to s tebou miluju,“ šeptá, když konečky prstů přejíždí po provazech. „Jsi tak zatraceně krásná.“

Zvedne mi ruce nad hlavu a smyčky, kterých se držím, se utáhnou, jako by byly na kladce. Ruce mám přetažené nad hlavou, ale nohy mám pořád pohodlně položené na zemi, takže nejsem zavěšená, jsem prostě jen dlouze natažená. Když se mě zápěstí dotýkají, sundá jednu ze smyček a nechá mě sepnout ruce, propletené prsty, držící se jen jedné smyčky, a začne mi provlékat provazy kolem paží, rukou a zápěstí, dělá si uzly, pozoruje můj obličej. Oči mám upřené na jeho obličej, vychutnávám si, jak se mu zrychlil dech, jak se mu lehce leskne pot na horním rtu, jak si kouše spodní ret, když dělá zvlášť těžký uzel.

Jako bych se vznášela, pozorovala ho, užívala si jeho radost z okamžiku. Tělo mi hučí očekáváním, ale můj duch je klidný. Srdce mi buší, krev mi hučí v žilách a moje kundička je mokrá jako nikdy předtím, ale moje mysl je spokojená a moje srdce je zamilované do toho muže přede mnou.

Miluju ho.

Když je poslední uzel utažený, jeho ruce pomalu kloužou dolů po mých pažích, po bocích, nahoru po břiše k ňadrům. Ustoupí o krok a pak přede mnou poklekne a přitiskne polibek na můj piercing pupíku, který předvedl v kruhové řadě krásných červených uzlů.

Zasměje se a znovu ho políbí, pak mi přitiskne řetězec polibků na břicho, na holou kundičku a jazykem mi přejede klitoris.

Zhluboka se nadechnu a bezmocně sleduju, jak to dělá znovu, oči mu hoří chtíčem a pýchou.

„Pokrč kolena,“ přikazuje a bez námahy mě zvedá, ruce má položené na půlkách mého zadečku a přitahuje si mé jádro k obličeji. Moje ruce sevřou smyčku a já se držím, když mi zvedne pánev, opře si moje lýtka o hlavu a zaboří obličej do mého jádra, čímž mě posílá přímo do výšky, jakou jsem nikdy předtím nezažila.

Vykřiknu, když mě olízne a cucá, přitiskne nos na klitoris a zaboří jazyk hluboko do mě, čímž mě posílá do nejúžasnějšího orgasmu mého života.

Kurva do prdele!

Lapám po dechu a svíjím se, když mi položí nohy zpátky na podlahu a vytáhne se, aby se přede mě postavil. Chytne mě zezadu za vlasy a zvrátí mi hlavu dozadu, aby mi požíral ústy ty moje. Cítím na něm svou chuť a jen mě to víc vzrušuje.

„Víš, jak jsi úžasná?“ ptá se a naléhavost mu protíná hlas. „Máš vůbec ponětí?“

Nedokážu mu odpovědět. Jsem udýchaná, chvějící se, zpocená změť.

Se šeptem zaklel, zaloví ve své tašce, vytáhne nůžky a začne přeřezávat provazy, moje ruce napřed.

„Nechceš mě rozvázat?“ Zeptám se udýchaně.

„Není čas,“ odpoví. Jeho tvář je tvrdá a tmavá a vypadá skoro… naštvaně.

„Co se děje?“ Zeptám se. „Co jsem udělala?“

Šokovaně se podívá dolů a viditelně se dlouze, zhluboka nadechne, pak mě jednou rukou obejme kolem pasu a přitiskne se ke mně.

„Nic, miláčku. Jsi úžasná. Nemám čas tě rozvazovat, protože jestli tě do deseti minut nedostanu odsud a domů, nebudu za své činy zodpovědný. Potřebuju být v tobě, potřebuju tě milovat a hodina v soukromém pokoji mi v tom nepomůže. Potřebuju tě dostat domů, abych mohl strávit noc tím, že ti budu ukazovat, co pro mě znamenáš.“

Jsem jako omráčená. Otevřela se mi ústa a můžu jen sledovat, jak přeřezává provazy a netrpělivě je odhazuje stranou. Když jsem volná, přijme deku od stejného pána kobek z dřívějška a zabalí mě do ní, vezme mě do náruče a odnese z místnosti dolů po schodech. Jsem překvapená, když zjistím, že většina lidí v domě přišla nahoru, aby se podívala na Matta při práci, ale jsem také plná hrdosti.

To, co dělá s provazy, je prostě nádherné. Cítím se díky němu krásná.

Obejmu ho kolem krku a tisknu mu polibky na čelist, než mu zastrčím hlavu pod bradu a nechám ho, aby mě odnesl k autu.

„Děkuju.“

„Za?“

„Za dnešní noc.“

„Teprve začínáme, maličká.“