TFP - 13. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Budula

Dale

Znovu zamžourám na svůj telefon. Benova zpráva je přinejmenším tajemná.

Ve 2 odpoledne. Na konci Long Walk se dej doleva přímo k růžové zahradě, kolem starého lorda a podívej se doprava.

Ben mě nechal spát a sám šel pracovat do pracovny. Pak mi poslal zprávu.

„Co je sakra starý lord?“ mumlám si během chůze k růžové zahradě.

„Támhle, busta prvního lorda Calminstera.“

Když Tim promluví, leknutím povyskočím. Nevšiml jsem si, že se za mnou připlížil. „Ježíši, tohle nedělej!“

Zakření se na mě. „Omlouvám se, zdál jste se ztracený.“ Dobře, ten úsměv je spíš úšklebkem, ale ignoruju ho.

„Ben – lord Calminster – mi poslal zprávu.“

„Je támhle.“ ukáže na kulatou kamennou skvrnu, která vůbec nevypadá jako člověk. Přímo u starého lorda.

„Tak běžte,“ povzbuzuje mě.

Vydám se po cestě, ale po Benovi ani stopa. Dojdu až ke staré zašlé kamenné lavičce. „Bene?“ zavolám nejistě.

„Čau.“ Vynoří se mezi dvěma částmi živého plotu. „Konečně.“

„Ahoj.“ Dlouze se na něj zadívám. Má na sobě modrou košili otevřenou u krku a džíny. Z rozevřené košile mu vyčuhují jeden či dva chloupky. Usměju se a rozevřu ruce. Vstoupí mi do náručí a políbí mě. Olíznu mu rty. „Chutnáš po víně.“

„Chvilku už jsem čekal,“ připustí. „Otevřel jsem láhev.“

„Omlouvám se, ztratil jsem se.“

„Našel tě Tim?“

„Poslal jsi ho, aby mě hledal?“

Zakření se. „Jen pro případ.“

Zafuním, ale nejsem naštvaný. „Myslel jsem, že mě nakrmíš.“

„Taky že jo.“ Vezme mě za ruku a protáhne živým plotem. „A když budeš mít štěstí –“

„To mě poser!“ (pozn. v angličtině lze přeložit i jako ošukej mě) Hledím na scénu před sebou. Jsou zde rozloženy deky a polštáře. Na jedné straně je proutěný koš, dvě sklenky na víno a jedna z nich už z poloviny plná.

„Později,“ usměje se. „Nejdřív se najíme.“

Stáhne mě dolů a uvelebíme se mezi polštáři. Ben otevře proutěný piknikový košík a mě spadne čelist.

„Mojí představou pikniku je sendvič a brambůrky od Sainsburyho, možná od Marks & Spencer, když se rozšoupnu.“

Zafuní. „Paní Wilsonová by mě zabila, kdybych vzal sendviče. Vytáhne kuře, hovězí, čerstvě upečený chléb, domácí coleslaw salát, koláč –

„Kolik lidí na ten piknik dorazí?“

„Jen ty a já. Nevěděla, co si dáš, tak sbalila všechno.“

Zavrtím hlavou. „Paní Wilsonová je úžasná.“

„To je. Jsem rád, že se vrátila.“

Paní Wilsonová trvala na tom, že začne znovu pracovat, ačkoli měla Lisu po svém boku, kdyby potřebovala pomoct. Ben se mi svěřil, že neví, jak dlouho ještě bude schopná zvládat svoji práci, ale nikdo ji nebude odpírat šanci pracovat tak dlouho, jak jen bude chtít.

Ben mi podá talíř. „Naplň si ho.“

Naberu si maso a salát a Ben mi podá krajíc chleba. Na chvíli nemluvíme, až na zvláštní steny, které vydávám při prvním soustě jídla paní Wilsonové. Nakonec prohlásím, že se do mě nevejde už ani sousto.

„To je škoda.“

„Proč?“

Natáhne se do košíku a vytáhne z něj jahody, hrozny a nádobu s čokoládou. „Myslel jsem si, že bychom se mohli nakrmit navzájem a pak přejít k sexu. Colson má příkaz nerušit nás.“

Výzvu jsem nikdy neignoroval. „Dej mi pět minut a jdeme na to.“

Naskládáme zbytek jídla do koše, načechráme polštáře a na chvíli si lehneme, aby nám slehlo po obědě.

Ben se ke mně přitulí. „Chybíš mi, když máš noční.“

„Ty mě taky.“ Přitáhnu si ho blíž a nadechnu se svěží citrusové vůně Benových vlasů. „S Mickem není taková zábava jako s tebou.“

„Osle.“

„Nebij mě, nebo vrhnu,“ varuju ho.

„Nemám energii tě bít. Možná později.“

Hladím ho po vlasech. „Zníš unaveně.“

„Většinu noci jsem pracoval. Barrett zase dělá problémy.“

„Myslel jsem, že se s ním vypořádává Sabrina.“

Povzdychne si. „Taky že jo.“

„Je mi to líto, Bene. Proč se chová jako debil?“

„Není zvyklý, aby mu někdo odporoval.“ Převalí se na bok a podívá se na mě. „Pošramotil jsem mu ego a poškodil podnikání. Myslel si, že mě bude ovládat sňatkem se Sabinou. Chtěl se tak zapojit do mého podnikání, dostat panství dopracovat se díky mě k lepšímu společenskému postavení. Rozchodem se Sabinou jsem mu překazil plány. Poznal jsem hodně mužů, jako je on. Peníze přinášejí moc, ale ne vždy přináší postavení a to je to, co on chce.“

Chvíli se koušu do spodního rtu. „Víš, že mi na něm vůbec nezáleží, že?“

„Na čem?“

„Na postavení. Na penězích a společenském statutu.“

„Máš strach, že si myslím, že jsi zlatokop?“

Přikývnu. „Nemám nic, kromě svého domu v Nottinghamu a nějakých úspor.“

Ben se posadí a se zkříženýma nohama mi čelí. „A já mám postavení, peníze a titul?“

„Co bych ti mohl nabídnout – kromě toho, co je zřejmé?“ dodám při jeho pobouřeném výrazu.

„Moji zaměstnanci tě mají rádi.“

„To je hezké.“ Ale nevím, co to s tím má co společného.

Hladí mě v kruzích po stehně, což je minimálně rozptylující. „Nikdy předtím nikoho rádi neměli a tím myslím opravdu nikoho. Ty a oni se máte rádi od začátku. Jo, možná nás všechny napadlo, že se o mě zajímáš kvůli penězům.“

„Tak co mě odlišuje?“ Opravdu chci vědět, co na mě vidí.

Odpočítává na prstech. „Máš integritu a morálku. Nelíbilo se ti Bazovo podvádění. Nelíbila se ti myšlenka, že využívám Sabrinu. Okamžitě jsi nabídl opravu májky. Byl jsi připravený za mě vyhodit Barretta. Nenáviděl jsi byť jen i pomyšlení, že bys byl zodpovědný za ty požáry –“

Zasměju se. „Dobře, chápu podstatu. Máš mě rád.“

„Víc, než jen rád, zlatíčko.“ Pohlédne na mě rozpáleným pohledem.

Natáhne se, vytáhne jahodu, namočí ji v čokoládě a přejede mi s ní po rtech. Pak se skloní, aby mi olízl rty, a já okamžitě ztvrdnu. Ben to celé zopakuje a tentokrát čokoládu olíznu sám, než mě nakrmí jahodou.

Kousnu do ní a uzavřu ústa kolem jeho prstů. Naše pohledy se uzamknou.

Položím mu ruce na boky. Ani jeden z nás se dlouho nepohne. Ben mě znovu políbí. Hrdelně zasténám a zatímco ho stále líbám, obejmu ho a přetočím na záda. Chci ho a chci ho hned. Obkročmo se mu posadím na boky, předkloním se a rozepnu mu vrchní knoflíček košile. Chytne mě za ruce a já zastavím.

„Chceš přestat?“ Najednou mi dojde, že se Ben možná nechce milovat tam, kde by nás mohli načapat.

„Chtěl jsem se jen přesvědčit, zda jsi v pořádku.“

To se mě dotkne, v dobrém. „Jsem v pořádku a vážně to potřebuju.“

Roztřeseně se zasměje. „Bože, já taky.“

Pustí mě a já mu rozepnu knoflíky, rozevřu košili a hledím na něj. Po Benově krku se rozlije karmínový ruměnec.

Je ohromující; samý sval a troška tmavých chloupků. Jakmile se nasytím pohledu na něj, pomůžu mu sundat zbytek oblečení.

„Chystáš se svléknout?“ zeptá se, když neučiním žádný další pohyb.

„Ještě ne.“ Chci si ten okamžik užít.

Cítím, jak jeho svaly pulzuje napětí, je vzrušený, ptáka má tvrdého a hlavička se mu leskne.

Téměř zakňučí očekáváním. „Chci tě vidět.“

Postavím se a strhám ze sebe oblečení. Možná mu předvádím větší show než obvykle, ale nemarním čas.

„Ty jsi –“ hledí na můj penis s hladovým výrazem. „Pospěš si.“

Několikrát si nadzvednu penis a stáhnu předkožku, aby měl pěkný výhled. Pak si rozmažu kapičku preejakulátu po hlavičce. Ben se vyškrábe na kolena a předkloní se. Jeho ústa mám u přirození. Nevezme ho však dovnitř. Zvlhčím mu rty svým semenem a skoro se udělám při pohledu na jeho lesknoucí se ústa.

„Kriste!“ Skloním se a ochutnám se z jeho rtů.

Ben na okamžik zůstane pasivní; pak se posadí na paty. „Chci tvého ptáka v ústech.“

Pozvednu obočí. „A to o to prosíš nebo to požaduješ?“

Místo odpovědi klesne na všechny čtyři a otevře pusu. Moje péro se rozhodne, že odpověď je mu vlastně fuk. Jen se chce zanořit do té teplé jeskyňky a pořádně si užít. Vklouznu rukou do jeho vlasů a navádím se do jeho úst, dokud nemám hlavičku mezi jeho rty. Benovi modré oči jsou obrovské a jeho rty se roztáhnou kolem hřídele.

„Vypadáš zatraceně úžasně,“ zašeptám a jemně se dotknu jeho tváře, kde cítím sám sebe. Ben zamručí a ty vibrace prochází přímo skrze mě. Musím zavřít oči a odrecitovat násobilku sedmi, jen abych si udržel tu trochu kontroly, kterou ještě mám.

Ben se odtáhne, olízne mi žalud a ujistí se, že nevynechal citlivou kůži pod hlavičkou. Ponořím se do rozkoše, kterou mi způsobují jeho ústa, až dokud to není málo. Potřebuju víc.

„Saj,“ nařídím mu.

Ještě jednou mě vezme do úst, dokud neucítím, jak svaly jeho krku polechtají citlivou hlavičku. Tázavě pohlédnu dolů a on přikývne. Chytnu ho za hlavu a začnu ho šukat. Nebuším mu přímo do zadní části krku, ale potřebuju určovat rytmus. Je to chaotické a úžasné a netrvá dlouho, než pocítím, jak se mi stahují koule a tělo se mi připravuje na vyvrcholení. Čekal jsem, že se s Benem pomiluju, ale nemůžu čekat. Vykřiknu, prohnu záda a silně pumpuju do jeho úst. Ben přijme všechno, co mu dám, jako by byl pro mě stvořený.

Už jsem slyšel frázi 'vyšukat mozek z hlavy', ale až do této chvíle jsem to nezažil. Ben přijal vše, co jsem mu nabídl a ještě víc. Když mě konečně pustí, zhroutím se na zem. Ben mě uvelebí zpět na polštáře a přitulí se ke mně.

„Teď je řada na tobě,“ zamumlám. Cítím jeho horkého zbytnělého ptáka proti břichu. „Budeš muset chvíli počkat. Mé tělo se vypnulo.“

Ben se uchechtne. „Ať ti to netrvá moc dlouho, mám s tebou plány.“ Jeho hlas zní chraplavě a dobře použitý.

Otevřu jedno oko. „Jaké plány?“

„Počkej a uvidíš.“

Jeho samolibý tón mě znepokojí, jako bych ze sebe mohl vydolovat ještě nějakou energii. Konečně ucítím, jak se mi do končetin a penisu vrací síla, zrovna když se začne pohybovat proti mému břichu a zanechává mi na kůži stříbrnou malbu z jeho semene. „Je řada na tobě?“

„Jo,“ souhlasí šťastně.

„Co chceš dělat?“

„Ty můžeš jen ležet na zádech.“

Pomyslím si, že je to skvělý nápad a přetočím se na záda. „Co teď?“

„Teď tě znovu rozpálím a zajezdím si na tobě, kovboji.“

„Jsem hasič, ne kovboj.“

Zamračí se na mě. „Pak se tedy sklouznu po tvé tyči.“

Uchechtnu se a pohladím ho po páteři, dokud nedosáhnu až k jeho zadku, pokrytému lehkou vrstvou chmýří. Chytnu ho za něj a prsty zabloudím k trhlině mezi půlkami. Zavrtí se a já to udělám znovu, hladím ho po citlivé kůži za koulema.

„Kurva!“ Ben se zachvěje po celém těle a posadí se. Ptáka má téměř fialového a nebylo by třeba mnoho, aby bylo po všem.

Natáhne se do košíku pro kondom a lubrikant. „Připravíš mě?“

„Neříkej mi, že paní Wilsonová balila i toto.“ Rozesměju se při Benově znechuceném výrazu.

„Sem nezacházej,“ prosí mě.

Otevřu lubrikant. Ben se natáhne přese mě pro další polštář. Jeho tvrdý penis mám přímo u úst, ale když ho olíznu, trhne sebou nazpět.

„Ne! Jsem moc blízko.“

Představím si, jak se mi vystříkne na obličej a do pekla se mnou, jestli mi při tom pomyšlení neztvrdne péro. Olíznu si prsty a přitisknu je k jeho dírce. Stačilo jen velmi málo přesvědčování, abych do něj vstoupil a cítím, jak se kolem mě stahuje. Lehce ho roztahuju jedním prstem, pak přidám další. Ani se nepokusím přiblížit k jeho prostatě, protože by hra skončila jen při pouhém otření.

„Teď,“ řekne chraplavým hlasem, „si na tobě zajezdím.“

Vytáhnu prsty a otřu je o deku. Natáhnu se pro kondom, ale Ben mi ho vezme. Olízne si ruku a hladí mi péro, dokud není tvrdý a znovu připravený; pak na celou hřídel nasadí kondom.

Nastaví se do správné pozice a pomalu začne klesat dolů. Zavře oči, jak se soustředí. Vidím, jak pohybuje rty. Usmívám se, protože vím, že se snaží potlačit orgasmus. Nakonec se usadí tak daleko, jak je jen možné.

V další chvíli otevře oči a usměje se na mě.

„Připraven na sklouznutí, hasiči?“

„Zvonek zvoní, motor je nastartovaný a připravený jet.“ Chytnu ho za boky, ale to je ta jediná kontrola, kterou mám. Tohle je Benova jízda a nevydrží moc dlouho.

Ben se nadzvedne a věnuje mi napjatý úsměv. „Pevně se drž.“ Zatímco si mě bere, je krásný, divoký a nespoutaný, žádný anglický džentleman. Na čele se mu objeví kapky potu a ruměnec se mu šíří po trupu těla.

Sleduju, jak jezdí na mém péru, nechci z něj ani na sekundu spustit zrak. Jeho tempo zakolísá, než ještě jednou přirazí a udělá se. Jeho pták, kterého se ani jeden z nás nedotkl, mi smáčí břicho a hrudník. Čekám, dokud se jeho pohled znovu nezaostří; pak se pohnu, přetočím ho na záda a šukám ho, dokud se neudělá podruhé.

Dáme si čas na zotavení, ležíme čelem k sobě ve změti polštářů. Ruku mám položenou na jeho boku, jak ho potřebuju mít blízko. Ben má tvář zabořenou do mé hrudi, jeho dech se zpomaluje, dokud nezačnu přemýšlet, zda neusnul. Kručivý zvuk vycházející z mého břicha ho přinutí nadzvednout hlavu a na tváři se mu objeví široký úsměv.

„Zvíře potřebuje znovu nakrmit?“

Můj žaludek znovu zakručí v souhlasu. „Zbylo ještě nějaké jídlo?“

„Paní Wilsonová zabalila i nášup.“

Sníme další jídlo. Pak Ben promluví. „Víš, vždycky jsem měl slabost pro hasiče.“

Zakřením se. Není to poprvé, co něco takového slyším. „Neříkej mi, že je to sexy uniformou.“

„Dávám přednost tomu, když ji na sobě nemáš a jsi v plném pozoru.“

Odfrknu si, přitáhnu si ho k hrudi a líbám ho, dokud nejsme oba bez dechu. „Můžete se sklouznout po mé tyči kdykoli budete chtít, Vaše Lordstvo.“