úterý 27. února 2024

TWM - 8. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička


Nic

„Díky, že jsi mě vzal s sebou,“ zamumlám k Mattovi, když jdeme nahoru do mého bytu.

Hladím si spánek a doufám, že zmírním tupou bolest, která mi celý den pulzovala pod očima a od večeře se jen zhoršila.

Matt mi položí ruce na ramena a tře mě, až potěšeně zasténám. „Nikde jinde bych tě nechtěl mít.“

Odemknu dveře a vedu ho do svého bytu, ale otočím se a zabráním mu, aby mě následoval dovnitř. „Dneska večer nebudu ta nejlepší společnost, Matte.“

Zamračí se, když bere mou tvář do dlaní. „Co se děje?“

„Celý den mě bolí hlava, ale zdá se, že se to zhoršuje, takže si myslím, že se jen osprchuju a půjdu spát.“ Pokrčím rameny a nabídnu mu drobný úsměv. „Omlouvám se.“

„Za co se omlouváš?“ Vezme mě za ruku, něžně mi políbí klouby prstů, vyšle mi elektřinu do paže, a pak mě táhne za sebou do ložnice.

„Za to, že jsem skončila večer dřív.“

„Nebude ti vadit, když zůstanu?“ Jeho hlas je měkký, něžný. Jemně mi přejede klouby prstů po tváři, než se ke mně nakloní a opatrně mě políbí na čelo.

„Mně to nevadí,“ odpovím.

„Posaď se.“ Ukáže na postel, ale já zavrtím hlavou.

„Vážně si chci dát jen horkou sprchu a jít spát, Matte. Pokud si to rozmyslíš a nebudeš chtít zůstat, je to v pořádku.“

Přistoupí blíž a obejme mě, vtáhne mě k velkému objetí.

Obejmu ho pažemi kolem pasu a držím se, mám slzy na krajíčku, a nemám tušení proč. S jeho rodinou jsem si to užila. Neudělal nic špatného.

Zatracené hormony.

Přejede mi jednou velkou rukou po zádech k zadku a zase zpátky nahoru, než si povzdechne a zašeptá mi do vlasů: „Nechci jít, maličká. Chci se o tebe postarat.“

Začínám vrtět hlavou, že ne, ale on se tiše zasměje.

„Jen se uvolni a nech mě, ať se o tebe postarám. Pusť mě. Pomůžu ti zbavit se té bolesti hlavy.“

Najednou mě napadne, že už jen to, že ho tu mám, mi pomohlo. Kdo mohl tušit, že dobré, pevné objetí může zmírnit bolest hlavy?

Matt mi políbí vlasy a jemně mě strčí zpátky na postel, než napochoduje do připojené koupelny. Slyším, jak do vany teče voda, a začne hrát tichá hudba, která určitě vychází z Mattova telefonu, než se vrátí do mé ložnice a přetáhne mi přes hlavu triko. Pomalu mě svléká, dává si pozor, aby mi nestrkal do hlavy, jak vzduch naplňuje vůně jasmínu.

„Použil jsi mou bublinkovou koupel,“ zašeptám.

„Líbí se mi,“ odpoví klidně. Jeho ruce jsou teplé, ale neputují po mé kůži tak, jak by normálně cestovaly, když mě má nahou. Místo toho mě utěšuje.

Laská mě.

Vede mě do koupelny a já jsem překvapená, když vidím, jak po pokoji blikají svíčky. Vana je moje oblíbená část bytu. Je to velká vana s pařátovýma nožičkama ve starém stylu, postavená u zdi a momentálně plná vody a bublinek. Vstoupím dovnitř a ponořím se do voňavé vody, s úlevou se opřu o bílý porcelán.

„Voda je moc horká?“

„Mmm,“ zamumlám.

„Znamená to ano, nebo ne?“ zeptá se se smíchem.

„Je to dobrý pocit,“ odpovím. Zavřu oči a vznáším se ve stavu beztíže. Bolest za očima začíná slábnout.

„Dáš si něco k pití?“ zeptá se tiše.

„Ne, díky,“ zašeptám. „Ale můžeš se ke mně přidat.“

„Ne, tohle je jen pro tebe, miláčku. Uvolni se. Vrátím se.“

Otevřu jedno oko a vidím, jak vychází z koupelny a zavírá za sebou dveře, aby v koupelně zůstalo teplo. Vzdychnu a ponořím se hlouběji do horké vody. Je trochu moc teplo, ale je to fantastický pocit.

Nikdy jsem nikomu nevěřila natolik, aby se o mě postaral. Řekla bych, že nepotřebuju, aby se o mě někdo staral. A popravdě řečeno, nechci. Umím se o sebe postarat sama, děkuju mockrát.

Ale mít kolem sebe někoho, kdo by mě trochu hýčkal, jen proto, že to umí, není vůbec špatný obchod.

„Jak se cítíš?“ Matt se ke mně přidá, klečí vedle vany.

„Líp.“ Usměju se na něj a zvednu mokrou ruku, abych ho pohladila po tváři. Otočí obličej a políbí mě do dlaně. „Děkuju.“

„Ještě jsme neskončili,“ odpoví a jeho jasné modré oči se usmějí.

„Ne?“

Potřese hlavou a natáhne ruku po mé, vytáhne mě z chladnoucí vody. Omotá mi kolem ramen ručník a osuší mě, pak mě odvede zpátky do ložnice, kde zapálil další svíčky.

„Lehni si na břicho,“ přikáže mi a ukáže na střed postele.

Pokrčím rameny, vylezu na postel a usměju se nad Mattovým sténáním. „Jsi v pořádku?“

„To jsi udělala schválně,“ zavrčí.

„Udělala co?“ Ohlédnu se přes rameno a nevinně zatřepu řasami.

„Strčila jsi zadek a krásnou kundičku do vzduchu, abych to viděl,“ odpoví.

„Nevím, o čem to mluvíš.“ Zahihňám se, lehnu si na břicho a spokojeně si povzdechnu, když mi Mattovy namazané ruce začnou masírovat ramena. „Ach bože.“

„Ne moc hluboko?“ zeptá se.

„Můžeš jít hlouběji,“ odpovím a rozplynu se pod jeho dotekem. Místo aby mé tělo vzplanulo k životu chtíčem, usadí se, zklidní pod Mattovým magickým dotekem. „To ti jde.“

„Jen zhluboka dýchej a užívej si,“ zamumlá.

Být objektem rozmazlování Matta je možná to nejlepší, co jsem kdy zažila. Mé už tak uvolněné svaly z horké koupele se ještě víc uvolní, uvolní se, až ze mě bude jen hromádka kašovitého sajrajtu na prostěradle.

„Budu z tebe slintat,“ zamumlám.

„Doufám, že je to dobře.“ Zasměje se.

„Máš úžasné ruce,“ odpovím, když mi přestane masírovat ramena a záda, abych se mohla posadit.

„Tady.“ Přetáhne přese mě přikrývku, když se schoulím do postele, a zhluboka zívne.

„Odcházíš?“ Zeptám se zamračeně. Nechci, aby odešel.

„Rád bych spal tady s tebou, jestli ti to nevadí.“

Zaculím se a v tiché pozvánce odtáhnu přikrývku. „Myslím, že je to naprosto v pořádku.“

Po jeho hezké tváři se rozlije úsměv, když se svlékne do trenýrek. Nikdy mě neunaví pohled na jeho dokonalé tělo. Proletí mnou záblesk poznání, jak mé oči putují po celé délce jeho těla.

„Jestli se na mě budeš takhle dívat dál, miláčku, nebudu mít jinou možnost než tě ošukat, dokud oba neomdlíme, a já už jsem se rozhodl, že se s tebou dnes večer prostě pomazlím, tak buď hodná.“

„Já jsem vždycky hodná.“ Usměju se.

Matt se směje, když se mnou leze mezi chladné růžové prostěradlo a přitáhne si mě k sobě, hlavu položenou na jeho hrudi. „Bavila ses dneska večer?“

„Bavila.“ Usměju se, vzpomenu si na škádlení mezi Mattem a jeho bratrem, jak mě holky tak ochotně přijaly. „Byly na mě opravdu milé.“

„Jsou to dobří lidé,“ zamumlá. „Těším se, až se příští víkend seznámíš se zbytkem party.“

„Kolik lidí tam bude?“ Zeptám se. Můj prst dělá vířivé vzory po jeho hrudi, po břiše a zase zpátky nahoru, až mu svaly pod mým dotekem cukají.

Kurva, miluju, když se ho dotýkám.

„No, jsme velká skupina. Podíváme se.“ Zamyšleně našpulí rty. „Luke a Nat, Jules a Nate, Isaac a Stacy, Will a Meg, Leo a Sam, Caleb a Bryn, Mark, Dominic a ty a já, takže to je…“

„Šestnáct lidí?!“ Ptám se šokovaně.

„Jo.“ Usměje se a pokrčí rameny. „Říkal jsem ti, že jsme velká skupina.“

„Páni. Musí být zábava mít kolem sebe pořád tolik lidí.“ Položím mu hlavu zpátky na hruď a znovu cítím, jak mi vyhrožují slzy. Nevím, jaké to je, mít takový podpůrný systém. Už dávno jsem se rozhodla žít daleko od rodiny a rozhodně nemám tak velký okruh přátel.

„Taky to může být otrava.“ Zasměje se. „Všichni jsou vlezlí, takže dostaneš spoustu otázek.“

„Jak chceš, abych na ně odpověděla?“ Ptám se.

„Upřímně, samozřejmě.“ Zakloní mi hlavu a zamračí se mi do očí. „Proč se na to ptáš?“

„Budou chtít vědět, jak jsme se poznali,“ připomenu mu. „Hlavně holky.“

Vystřízliví, jako by ho to nenapadlo. „Prostě jim řekni, že jsme se potkali na večírku. To není lež.“

„Dobře.“ Přikývnu. Je to pravda, potkali jsme se na večírku. „Takže tvoje rodina neví o tvých preferencích?“

„Mí bratři nějaké znají,“ odpoví a prohrábne mi prsty krátké vlasy. „Caleb ví víc než ostatní.“

„Neřeknu nic, co bys nechtěl,“ ujišťuju ho.

„Co se mezi námi stane za zavřenými dveřmi, je naše věc, Nic. Není to nic jiného, než když se Willa zeptám, jestli rád používá hračky, když šuká Meg. Na to bych se nikdy neptal. Nic mi do toho není.“

Nakrčím na něj nos a zahihňám se. „Myslím, že to nechci vědět.“

„Věř mi, já taky ne. I když, měl bych tě varovat, holky rády mluví o orgasmech a sexu obecně, když se dají dohromady a jde o alkohol. Ale vždycky je to v obecnostech, není to specifické pro jejich vztahy.“

„Samozřejmě, že ano,“ odpovím s úšklebkem. „Jsme ženy.“

Zavře oči a zhluboka si povzdechne. „Budete spolu vycházet dobře.“

Zaculím se a políbím ho na prsa.

„Jsi ospalá?“ zeptá se.

„Trochu.“

„Co tvoje hlava?“

„Lepší.“

„Co obvykle děláš, než usneš?“ zeptá se a políbí mě na čelo.

„Čtu.“

Rozhlédne se po mém pokoji a zahlédne mou čtečku na nočním stolku, zvedne ji a tázavě zvedne obočí.

„Chceš mi číst?“ Zeptám se se smíchem.

„Jasně.“ Vzbudí čtečku a kniha, kterou jsem četla, se okamžitě zobrazí. „Vadí ti to?“

Koušu se do rtu a dívám se z knížky na jeho obličej a zase zpátky. Pokud si dobře pamatuju, začínalo to být v příběhu velmi zajímavé, když jsem ho večer předtím odložila.

„Je to romantický román,“ varuju ho.

„Nevadí mi to.“

„Tak jo.“ Pokrčím rameny a usadím se vedle něj, abych mohla sledovat jeho obličej, jak čte. „Čti dál.“

„Jak se to jmenuje?“ zeptá se a podívá se mi do očí.

„Kaleb. Je to od Nicole Edwardsové.“

„Jedna z tvých oblíbených autorek?“

„Ano. Bailey mi ji doporučila před pár měsíci. Je výborná.“

„Tak jo, jdeme na to.“ Odkašle si a začne číst.

„Opři se o mě,“ řekl jí Gage a ona udělala, co jí bylo řečeno. Ani raketový vědec – nebo někdo, kdo už tohle dělal – nemusel vědět, k čemu se chystají. Kdyby nebyla na pokraji toho, aby je prosila, aby ji ošukali do zapomnění, mohla mít obavy.

Kalebova teplá ústa se táhla polibky po páteři, jak se dál nabodávala na Gageovo péro. Nemohla zrychlit, protože oba muži ovládali její pohyby, a začínala být frustrovaná. Pak, zrovna když jim chtěla říct, aby se do toho pustili, jí po štěrbině zadku sjelo něco chladného, následovaného teplým prstem.

„Zajímavé,“ zamumlá Matt. Vrhne na mě zvědavý pohled a usadí se hlouběji do postele, aby si mohl číst. Hlas má hluboký a zvuk, jak čte erotické obrázky, mě vzrušuje.

Pořádně.

Kalebova velká ruka se jí přitiskla na záda, přitiskla ji ke Gagovi a držela ji v klidu. Byla celá naplněná Gageovou tvrdou erekcí a Kaleb jí dráždil řitní otvor gelem natřeným prstem.

„Ach!“ Sakra, to byl dobrý pocit. „Víc.“ Zoey napadlo, jestli se po tomhle ještě někdy na někoho z nich podívá. Udělali z ní bezohlednou couru jen za poslední hodinu, což dokazovalo její žebrání.

Když do ní Kaleb vklouzl prstem, Zoey se na okamžik napjala, její tělo se instinktivně snažilo vyrušit vetřelce.

„Uvolni se pro mně, miláčku,“ řekl Kaleb a jeho ústa se překvapivě přiblížila k jejímu uchu. „Dovol mi ošukat ti tvůj krásný zadek, Zoey.“

Matt si znovu odkašle a skloní čtečku ke svému boku a pozorně mě pozoruje. „Vzrušuje tě to?“

„Je to žhavé,“ odpovím. Kurva, ano, vzrušuje mě to!

„Je trojka něco, co tě zajímá?“ Jeho oči jsou žhavé, pozorně mě pozorují a já svrašťuji čelo, když myslím na svou odpověď.

„Myslím, že je to něco, o čem většina žen sní, zajímalo by mě, jaký by to byl pocit. Mít dva muže, kteří by se plně soustředili na její potěšení.“ Pokrčila jsem rameny a začervenala se. „Ale na to jsem příliš stydlivá.“

Položí čtečku na noční stolek a překulí se ke mně, tváří ke mně, ale nedotýká se mě.

„Jsou i jiné způsoby, jak cítit, jaké by to bylo mít sex se dvěma muži najednou.“

Zmateně se zamračím.

„Dovol, abych ti to hned objasnil, maličká.“ Vezme mi tvář do dlaně a upřeně se na mě zadívá. „Nikdy se o tebe nebudu dělit. Myšlenka, že by se tě dotýkal někdo jiný, mi nesedí a nemám zájem se na tebe dívat s někým jiným. To není moje parketa a nedovolím to.“

Přejede mi konečky prstů po tváři a přes krk, pak mi položí dlaň na prso, až se mi nohy kroutí proti tupé bolesti, která se mezi nimi usadila. „Ale můžu použít hračky, nebo dokonce vlastní prsty, abych ti dal stejný pocit naplno.“

Vykulila jsem na něj oči. Myslí to vážně?

„Měla jsi někdy anální sex, Nic?“

„Ne,“ zašeptám.

„Máš zájem?“

„Dnes večer?“ Zavrčím.

„Ne.“ Uchechtne se a políbí mě na čelo. „Dnes večer žádný sex. Užívám si jen to, že jsem s tebou. Držím tě. Ale je to něco, co můžeme prozkoumat, jestli chceš. Rád bych trochu posunul tvé hranice, pomohl ti dozvědět se o sobě víc.“

Jak zpracovávám jeho slova, jsem v šoku, když zjišťuji, že možnost prozkoumat zvrácenější stránku sexu mě ani v nejmenším neděsí. Vzrušuje mě to, zvlášť když vím, že je to Matt, kdo se mnou bude na každém kroku.

„To bych ráda,“ odpovím tiše.

„Pamatuješ si, jak jsem ti říkal, že jsem členem klubu?“ zeptá se tiše.

Přikývnu, dávám si pozor, kam tenhle rozhovor míří.

„Rád bych tě tam vzal o víkendu.“

Ztěžka polknu, pozoruji jeho obličej. Trpělivě čeká, pozoruje mě, svou velkou rukou mě konejšivě hladí.

„Proč?“ Zašeptám.

„Protože se s tebou chci podělit o tuhle část svého života, Nic.“ Zamračí se a vzhlédne, jako by se snažil srovnat si myšlenky. „Můžu ti ukázat věci, které tě vzruší. Některé tě mohou vyděsit. Vzrušit tě. Nemusí tě to všechno zajímat. Vlastně“ – vlčí úsměv – „se ti většina z toho nemusí líbit. Ale něco z toho by tě mohlo zajímat. Rád bych ti to ukázal.“

„Je to jako ten erotický festival, kde jsme se potkali?“ Ptám se.

„Ani ne. Je jednodušší ti to ukázat, než se ti to snažit popsat. Ale zaručuju ti tohle“ – přitáhne si mě blíž, obejme mě a čenichá mi do nosu svými vlastními – „jestli ti to vůbec nebude příjemné, stačí říct a já tě odtamtud odvedu. Budu vedle tebe každou vteřinu. Slibuju, že budeš v naprostém bezpečí.“

„S tebou se vždycky cítím v bezpečí,“ odpovídám upřímně. „Co bych si vzala na sebe?“

„Oblečení, které sis vzala na festival, je perfektní. Znamená to ano?“

„Ano, půjdu s tebou.“

Hluboce mě políbí, ale než se k němu stihnu naklonit a zajít dál, odtáhne se, zvedne čtečku a pokračuje ve vyprávění.

Nemohla slovně odpovědět, protože měla dech… zamčený v hrudi.


64 komentářů:

  1. Fija, dalsia kapitola bude asi velmi zaujimava 😁 dakujem

    OdpovědětVymazat
  2. Veľká vďaka za úžasnú kapitolu a teším sa na pokračovanie 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za skvělou kapitolu 😊🥰

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za kapitolku ❣️❣️❣️

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za skvělou kapitolu a těším se na pokračování

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za kapitolu. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc 😊 Lucka

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za super preklad a korekciu 😆.

    OdpovědětVymazat
  9. Uuuz se těším na zítra! 😆

    OdpovědětVymazat
  10. Uuuz se těším na zítra! 😆

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za další kapitolu. Alecram

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za další kapitolu ❤️🌼

    OdpovědětVymazat
  13. Milada Kostelníková27. února 2024 v 20:41

    Děkuji moc za další část super překladu a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za další kapitolu. Jana

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  17. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  18. Ach... kde takoví chlapi jsou 🫠

    OdpovědětVymazat
  19. Vďaka za preklad. Take príjemné čítanie...

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)