středa 21. února 2024

Pillaged - 38. kapitola

Překlad: Rebelka
Kor.: Evudar


Toraan

„Něco na dálkových senzorech?“ zeptal jsem se, když jsem přecházel po velitelské palubě.

Rolan nevzhlédl od svého stojícího pultu. „Ještě ne, Raasi.“

Zavrčel jsem. Opustili jsme Zendaren, jakmile jsme se dozvěděli, že Zagrathská loď zmizela, ale ještě jsme ji nedohonili. Jak dlouho byla pryč, než jsme ji začali pronásledovat?

„Pokračuj ve skenování,“ nařídil jsem. „A dej mi vědět, jakmile něco zachytíš.“

Ozvalo se souhlasné mumlání, ale mnozí z mé velitelské paluby si ještě hýčkali kocovinu z hostiny. Tedy ti, kteří ještě nebyli opilí.

Dopotáceli jsme se k hordě a rychle vzlétli, ale věděl jsem, že jsem plánovanou návštěvu zkrátil mnohem dřív, než jsem čekal. Někteří z mých nájezdníků sotva zahlédli své rodiny, než se ozvalo volání, že znovu odlétáme na nouzovou záchrannou misi.

Vynahradím jim to, řekl jsem si. Jakmile najdeme Rachael, vezmu hordu zpátky na Zendaren na prodlouženou návštěvu. Tvek, až vystopujeme Rachael, budu sám potřebovat delší přestávku.

Znovu jsem vykoukl z přední části lodi. Jak se dalo čekat, nebylo tam skoro nic kromě černé rozlehlosti vesmíru, když jsme maximální rychlostí našeho válečného ptáka letěli směrem k sektoru, který jsme opustili. Doufal jsem, že můj odhad je správný. Kam jinam by Rachael letěla, než někam, kde to zná? I když to bylo místo, které by pro ni bylo nebezpečné.

Žaludek se mi svíral, když jsem si na ni v raketoplánu impéria vzpomněl. Nejen, že měla málo zkušeností s létáním, byla snadnou kořistí pro všechny mimozemšťany, kteří hledali snadnou kořist. Nebo ještě hůř, imperiální síly stále pátraly po uprchlé nevěstě.

Otočil jsem se na patě a pokračoval v chůzi, jedině pohyb mi bránil v křiku. Částečně jsem nemohl uvěřit, že žena skutečně utekla, a pak jsem nebyl ani trochu šokovaný. Koneckonců, když jsme ji unesli, utíkala před samcem.

Štvalo mě, že cítila, že potřebuje utéct i přede mnou. Pak jsem si vzpomněl na Lilin spokojený pohled, když mi vyprávěla o jejich rozhovoru. Nepochyboval jsem o tom, že Vandarská žena byla naprosto přesvědčivá. Jak jsem se kdy mohl zajímat o tak zrádné stvoření? Mé city k ní mi teď připadaly tak dětinské. To, co jsem cítil k Rachael, bylo jiné. Bylo to skutečné.

„A proto ji musím najít,“ řekl jsem a kůže mého bojového kiltu mi pleskala o stehna, když jsem se prudce otočil.

„Raasi?“ Viken ke mně přistoupil se sklopenýma očima. „Blížíme se k flotile impéria.“

Zíral jsem na něj. „Tady? Zagrathové nelétají tak daleko od svého teritoria.“

Zamračil se a sklonil hlavu. „Létají, pokud něco sledují. Napájení Zagrathského transportéru by na něm aktivovalo jakékoli majáky.“

Krátce jsem zavřel oči a vstřebával pravdu jeho slov. „Dovedla je k nám.“

„Neúmyslně, ale ano.“

„Jaká je jejich trajektorie?“ zeptal jsem se a srdce mi bušilo, jak jsem čekal na jeho odpověď.

„Zdá se, že jsou na cestě na Zendaren.“

Zaťal jsem ruce v pěst. Tohle všechno byla moje chyba. Přivedl jsem na palubu tu ženu, vymyslel plán, jak pomocí ní oplatit Impériu úder, a pak jsem ji ztratil a přivedl Impérium do tajných kolonií svého lidu.

„Musíme kolonie chránit,“ řekl jsem. „Nařiďte třem čtvrtinám hordy, aby se vrátily na Zendaren a vyztužily planetární obranu. My ostatní se tady postaráme o flotilu impéria.“

Jediným kývnutím hlavy odkráčel, aby vykonal mé rozkazy. Nevěděl jsem, jestli proti velké flotile impéria stačí jedna čtvrtina hordy, ale Vandarský lid na Zendarenu musí být chráněn.

Vykoukl jsem z přední části velitelské paluby, když se na dohled objevily mohutné lodě šedé jako dělové kovy, prsty mi brněly v očekávání bitvy, která by klidně mohla být mou poslední.

„Máme zahájit palbu, Raasi?“ zeptal se Rolan. „Naše neviditelné štíty nám dávají převahu.“

I když jsem si přál sestřelit nepřítele z oblohy, nemohl jsem být zbrklý a impulzivní. Ne, když na palubě jedné z lodí mohla být moje družka.

„Zavolejte je,“ řekl jsem.

Každý nájezdník ztuhl a jeho pohled se upřel na mě. Vandar nepřítele před naším útokem nezavolal. Neprovozovali jsme diplomacii s říší, která zotročila náš lid a zničila naši domovskou planetu.

„Zavolat je, Raasi?“ Rolan svraštil obočí ve zjevném zmatku.

Odpustil jsem mu chvilkovou neposlušnost, ale přesto jsem na něj upřel zrak. „To jsou mé rozkazy, majaku. Chci vědět, která z lodí má mou družku. Zavolej admirála Kurmoga. Vím, že za tím stojí on.“

„Ano, Raasi.“ Rolan poklepal prsty na svůj pult, pak vzhlédl a jeho tvář zvážněla. „Mám ho. Na obrazovku?“

Otočil jsem se čelem dopředu, když Viken udělal dlouhé kroky a postavil se vedle mě. Imperiální flotila zmizela z dohledu, nahradil ji starý Zagrathský důstojník. I když měl tvář zbrázděnou vráskami a oči silně přivřené, admirál vyzařoval moc – a krutost.

„Jsem admirál Kurmog ze Zagrathské říše.“ Nedokázal skrýt úšklebek, když hodnotil mě a mou posádku. „Kdo jste?“

„Jsem Raas Toraan z Vandaru.“ Sevřel jsem ruku kolem jílce své válečné sekery. „Myslím, že máte něco, co mi patří.“

Jeho chladné oči zaplály téměř škodolibou radostí, když natáhl ruku z rámu a něco k sobě škubl. Rachael o něj klopýtla, ale on ji držel za ruku a nutil ji, aby se na mě podívala. Tvář měla pohmožděnou a opuchlou a z rány na spodním rtu jí tekla krev.

Viken vedle mě ztuhl a nájezdníky na palubě proběhl tichý rachot. I když jsme byli nemilosrdní, když jsme bojovali s nepřítelem, žádný Vandar by nikdy neudeřil ženu.

„Tohle je ten majetek, který jste ztratili?“ Admirál se usmál a z jeho hlasu odkapávalo potěšení. „Tohle je ta děvka, kterou jste mi ukradli?“

Sevřel jsem sekeru pevněji, protože jsem nechtěl nic jiného, než useknout hlavu muži, který se opovážil ublížit mé družce. Už mi nezáleželo na tom, že nesdílí mou lásku ani nemá pářící znamení. Byla moje a žádný admirál impéria by mi ji nevzal. Nebo se jí znovu nedotkl.

„Nikdy nebyla tvoje, Kurmogu.“

Zasmál se a pohlédl dolů na Rachael s výrazem čirého znechucení. „Možná ne, ale teď, když ji pošpinil Vandar, není dobrá k ničemu jinému, než aby si ji předávali v mé posádce.“

Sklopil jsem zrak k Rachael. Podívala se mi do očí, když jí po tváři sklouzla jediná slza a odkápla z brady na černý vír vykukující zpod výstřihu jejích šatů.

Rychle jsem se nadechl. Na kůži se jí objevovaly černé skvrny. Pářící znamení. Moje pářící znamení.


74 komentářů:

  1. Ďakujem za super preklad a korekciu 😆.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji a těším se na pokračování 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za preklad. Deni

    OdpovědětVymazat
  4. A zase když je pryč a v nebezpečí :-D Ta znamení si dávají načas. Mockrát děkuji :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju za překlad! ❤️ teď už jen, aby ji zachránil 🤗

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji mnohokrát .👍👏❤️

    OdpovědětVymazat
  8. ďakujem za preklad a som zvedavá na pokračovanie, mohli by mu prísť na pomoc jeho bratia, by sa konečne stretli :o) Zita

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za preklad 😊

    OdpovědětVymazat
  10. Veľká vďaka za skvelú kapitolu a som zvedavá na pokračovanie 😊

    OdpovědětVymazat
  11. Ty pářící znamení se vždy objeví ve vypjaté situaci. Děkuji za kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  12. A je to tuuuu! :D uz ich konecne ma aj ona. Chudatko, este kym to jej dojde to asi chvilku potrva. Dakujem za dalsiu kapitolu

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji za skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji za další kapitolu. Alecram

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji moc za kapitolu 💕🌻

    OdpovědětVymazat
  16. Milada Kostelníková21. února 2024 v 16:49

    Děkuji moc za další úžasnou kapitolku a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  17. Doufám ,že to dobře dopadne,děkuji za překlad.Jana

    OdpovědětVymazat
  18. Moc děkuji za další úžasnou kapitolu

    OdpovědětVymazat
  19. Tohle bude ještě velmi napínavé. Jsem zvědavá, jak ji z toho dostane. Děkuji za překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  20. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)