Pillaged - 26. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Toraan

Chodníky byly téměř úplně opuštěné, když jsem se ze strategické místnosti prodíral lodí. Odletěla loď rozkoše Conkarra a s ní i všechny ženy, které naplnily mého válečného ptáka zvuky veselí a extáze. Nebyly tu už ani spoře oděné Doloranky, prohánějící se chodbami s válečníky v patách, ani Vandaři, před nimiž klečely ženy s hlavami zabořenými pod bojovými kilty. Potěšitelky byly odškodněny a my jsme se vrátili na kurz k Zendarenu, přičemž většina posádky buď omdlela vyčerpáním, nebo se široce usmívala, když obsazovala svá stanoviště.

Přeskočil jsem poslední dva schody točitého schodiště a při přistání jsem rachotil ocelovou podlahou. Zatímco se moji nájezdníci pilně bavili, zůstal jsem ve strategické místnosti, studoval hvězdné mapy a prohlížel si každé zachycené vysílání z říše. Práce mě uklidnila a ujistila mě, že Zagrathové nemají žádné konkrétní informace týkající se našich tajných kolonií. Mohli si být celkem jistí svou existencí, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by určili polohu, nebo dokonce zúžili pátrání. Galaxie byla nekonečná a my jsme své lidi skrývali po tisíciletí.

„Můžete hledat dál,“ zamumlal jsem si temně pro sebe. „Nenajdete je.“

Práce také odvedla mou mysl od ženy v mé kajutě. Nebo mě alespoň trochu rozptýlila. Jakkoli jsem se snažil soustředit na mapy a údaje, myšlenky se mi stále vracely k ní – a k tomu, co říkala.

Potřeboval jsem si přesně zapamatovat, co to je – vojenské rozhodnutí – a nenechat se unést tím, jak je krásná, nebo jak dobře je cítit. Vzal jsem si ji za družku, ale jako strategický tah. Ne proto, abych se do ní zamiloval.

„Tolik k tomu.“

Došel jsem ke dveřím své kajuty a přitiskl dlaň na panel, abych je otevřel. Plně jsem očekával, že bude spát a vklouznu do postele vedle ní. Jak jsem si myslel, v pokoji bylo šero a ticho. U dveří jsem si sundal brnění, odkopl boty a vystoupil z bojového kiltu a opasku.

„Čekala jsem na tebe, Raasi.“

Tichý hlas zastavil mé kroky k posteli a přitáhl můj pohled k postavě sedící u zadního opěradla. „Nečekal jsem, že budeš vzhůru.“

„Jak jsem řekla, čekala jsem.“ Nechala tmavé prostěradlo spadnout z hrudi. „A Silaria před chvílí odešla.“

Při tom jménu se mi otevřela ústa. Silaria byla paní lodi rozkoše. Ta, která se mi nabídla. „Ona tady byla?“

Rachael přikývla, odkopla prostěradlo a odhalila své nahé tělo. „Byla docela zajímavá. Ještě nikdy jsem nemluvila s potěšitelkou.“

Nevěděl jsem, co na to říct, ale velmi dobře jsem si uvědomoval, že mi ztvrdl úd při pohledu na člověka, který se po jejích rukou a kolenou přesouval na konec postele. Její plachost jako by zmizela spolu se všemi stopami chráněné ženy z Horlu.

Ohnula jeden prst a kývla na mě. Řeč mě zklamala, ale šel jsem dopředu, až jsem stál před ní.

Zaklonila hlavu, olízla si rty a usmála se, když mi jednou rukou přejížděla po hrudi a narážela do hřebenů mého břicha.

Jejím dotekem mi ještě víc ztvrdnul penis a ten z mého těla strnule vyčníval. Ovinula kolem něj prsty a já jsem zasténal, když pohnula rukou po celé délce. Přejela konečkem prstu po hlavičce, klouzala po vlhké kapičce na špičce.

Zavřel jsem oči, abych nevybuchl, a pak je okamžitě otevřel, když jsem na sobě ucítil její jazyk. Pohled na její růžový jazyk vířící kolem hlavičky mého penisu mě znovu přiměl zasténat.

Vzhlédla ke mně, zastavila se na dost dlouho, aby se zeptala, jestli se mi líbí, co dělá.

Přikývl jsem a snažil se najít souvislá slova. „Řekla ti Silaria, jak to máš dělat?“

Přikývla, vrátila rty k mému ptáku a vzala si hlavičku do úst. Oči se mi málem protočily do týla, jak silně sála, a já si zamotal prsty do jejích vlasů. Nejen, že mi cucala ptáka, ale byla při tom na všech čtyřech, záda prohnutá a kulatý zadek vysoko ve vzduchu. Tvek. Měl jsem madam zaplatit ještě víc, než žádala.

Rachael držela pěst pevně kolem kořene mého ptáka a při cucání jimi klouzala nahoru a dolů. Pevněji jsem jí svíral vlasy a snažil se ovládnout drtivé pocity, které mi zmítaly tělem.

Znovu vzhlédla, když mírně roztáhla nohy. „Chci tvůj ocas.“

Chvíli jsem na ni zíral, nebyl jsem si jistý, jestli jsem slyšel to, co jsem si myslel, že mám. „Chceš, abych…?“

Zorničky jí zaplály. „Ošukej mě svým ocasem, zatímco já tě cucám.“

Tělo mi cukalo. Opravdu mě ta nevinná ženská z Horlu právě požádala, abych ji ošukal? Zlomyslně se na mě usmála a zakroutila zadkem, než vrátila ústa k mému ptáku.

Znovu jsem se jí nezeptal, můj majetnický a dominantní vandarský instinkt mě ovládl. Ohnul jsem ocas pod jejím tělem, zasunul ho mezi její ňadra a dolů po břiše, až jsem dosáhl jejích záhybů. Chvěla se, když ji můj chlupatý hrot rozhrnul a hladil nahoru a dolů.

Když jsem našel její kluzký uzlík a zakroužil kolem něj, byla řada na ní, aby sebou trhla. I když měla ústa plná mého penisu, zasténala a tlumený zvuk vibroval dolů mou hřídelí. Pořád jsem kroužil ocasem, dokud se nezačala třást, její zvuky byly stále zoufalejší, i když měla rty natažené kolem mého penisu.

Když vybuchla, zasunul jsem ocas níž a vrazil ho do ní, její tělo se pevně sevřelo, jak se do mě houpala. Nečekal jsem, ale táhl jsem ho ven a zase dovnitř, jak se blížila, můj krok byl neúprosný, jak ji můj ocas tvrdě šukal.

Vytáhla si můj penis z úst jen na tak dlouho, aby zalapala po dechu. „Tvůj ocas je tak příjemný.“

„Ne tak dobrý, jako když mě tvoje ústa cucají,“ zavrčel jsem, když omotala prsty kolem základny a znovu natáhla rty kolem tlusté hlavičky mého ptáka. Uspokojovala mě prsty, zatímco můj ocas byl přitulený k její těsné kundě, až mi srdce bušilo v hrudi a krev mi vřela v uších.

Byla tak pevná a její ústa byla tak vlhká a horká. Zabručel jsem, když jsem ji rukou na zátylku přitáhl ještě blíž, uchvácen pozorováním, jak mě stahuje do sebe. Vědomí, že je moje družka, to nějak ještě víc rozpálilo, a vědomí, že tohle nikdy neudělala pro jiného muže, mnou projelo majetnické vzrušení.

„Tvoje hezká malá pusinka je celá moje.“ Zatlačil jsem ocas hlouběji do ní, nervová zakončení prakticky vibrovala. „Stejně jako tahle sladká malá kundička.“

Její krok se zrychlil a vydala pronikavý zvuk, který mě přinutil kousnout se do rtu.

„Rachael,“ zachraptěl jsem. „Už se nedokážu držet zpátky.“

Natáhla jednu ruku kolem a chytila mě za holý zadek a táhla mě, až můj pták narazil do jejího krku. S řevem jsem zaklonil hlavu a pulzoval jí do úst.

Po chvíli jsem se podíval dolů a uviděl Rachael, jak polyká a otírá si ústa. „To bylo ještě lepší, než Silaria říkala.“

Nohy se mi třásly, když její prsty pustily mého ptáka. „Možná bychom měli zakotvit s dalšími loděmi rozkoše.“

Škubla jedním ramenem nahoru. „Nebo bys možná měl trávit víc času se svou družkou, abys zjistil, jaké další triky jsem se naučila.“

Jakákoliv naděje, že se nezamiluju do lidské ženy, oficiálně vyletěla oknem spolu s mou sebekontrolou.