Pillaged - 6. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Toraan

„Nerozumím, Raasi.“ Rolan stál s rukama v bok, když se se mnou s Vikenem shromáždili v mé strategické místnosti. „Jak může lidská žena něco vědět o Zagrathské strategii?“

„Byla admirálovou nevěstou,“ řekl jsem a otočil se ke své hvězdné mapě. „Mluvil před ní o svých plánech.“

„Proto nemáme na Vandarských válečných ptácích ženy,“ zamumlal Viken temně. „U válečníků vyvolávají slabost.“

Nemohl jsem nesouhlasit, i když můj strýc, Raas, který mě vycvičil, byl přesvědčen o opaku. Ztráta družky byla ránou, která uspíšila jeho odchod od nájezdníků, a já viděl, jak ho to užírá ještě dřív, než se vzdal svého postavení Raase.

„Ona se spáří se Zagrathským admirálem?“ zeptal se Rolan. „A my ji držíme na palubě? Nebojíme se, že je špionka nebo sabotérka?“

Pokusil jsem se zaostřit na světelné body osvětlené na průhledné desce velké jako stěna, ale myšlenky na ni mě rozptylovaly. Její drobná ruka v mé, chvějící se, i když se jí dmula hruď. Otočil jsem se a zavrtěl hlavou, čímž jsem se zbavil představy a nepochopení mého majaka. „Nebyla s ním spřízněná. Byla jeho zamýšlenou nevěstou, ale utekla ze svazku. Výměnou za to, že ji od něj budeme držet dál, nabídla nahlédnutí do toho, o čem tvrdí, že je plán, jak nás dostat.“

Rolanova tvář prozradila jeho šok. „Plán? Myslel jsem, že se říše zabývá jen kolonizací a vládnutím, aby si vypěstovala vlastní kontrolu a bohatství.“

„To je pravda,“ řekl jsem. „Ale Rachael tvrdí, že tento admirál se nespokojí s tím, že s námi bude bojovat pouze tehdy, když maříme jejich rabování.“

„Rachael?“

Škubl jsem jedním ramenem, jako by to nic nebylo. „Tak se jmenuje. Je z lidské kolonie na Horlu.“

Viken se zamračil. „Lidská jména jsou neobvyklá, stejně jako samotná malá stvoření.“

Rolan si založil ruce za záda a sepjal je. „A co ti ta žena jménem Rachael zatím prozradila? Jaké podrobnosti o plánu ti řekla?“

Nechtělo se mi přiznat, že mi zatím nic neřekla. Nebylo to tím, že by mi tu informaci zatajila. Touha, kterou jsem vyčetl z její tváře, mě natolik rozptýlila, že jsem ustoupil a přišel se připojit ke svým důstojníkům na velitelskou palubu. Tady, v mé strategické místnosti, kde jsme plánovali bitvy a mapovali dlouhodobá tažení, jsem se cítil klidný. Nic se nevyrovnalo drnčení nervů, které jsem zažil, když jsem jí byl nablízku.

Naposledy, když mě tak zasáhla žena, dostal jsem se do ničivé spirály, která mi zabrala mnoho krvavých bitev, než jsem se z ní vytáhl. Nechtěl jsem to zažít znovu, bez ohledu na to, jak krásná a přitažlivá mi ta osoba připadala.

„Pracuji na získání informací,“ řekl jsem a otočil se zpátky k hvězdné mapě, aby neviděli konflikt na mé tváři. „Musí se to udělat opatrně. Tahle lidská žena není jako Garunthianka, která všechno vyklopí, když jí pohrozíte, že jí uříznete chapadla.“

„Škoda,“ zabručel Viken.

„Zapomeňte na ženu.“ Poklepal jsem prstem na přehlednou mapu. „Než nás do tohoto sektoru přitáhla druhá horda, pozorovali jsme neobvyklé pohyby imperiálních lodí. Možná, že ten pohyb a informace, které žena má, spolu souvisí.“

Rolan se ke mně připojil u hvězdné mapy a zíral na zářící čáry, které sledovaly pohyb nepřátelské flotily. „Je to možné.“

Viken tiše zavrčel. „Pořád říkám, že nevíme jistě, jestli je ta žena špionka nebo ne. Je tu možnost, že ji nepřítel vyslal v transportu, aby upoutal naši pozornost. Nejsem přesvědčen, že zde není nasazena, aby dodala falešné informace, kterými by nás nakrmila.“

Můj první instinkt byl vyštěknout na svého bojového náčelníka a bránit Rachael. Věřil jsem jejímu příběhu. Viděl jsem v jejích očích strach a znechucení, když mluvila o admirálovi impéria. Ale nemohl jsem pochyby svého válečníka zlehčovat. Měl pravdu, když byl ostražitý. O člověku jsme nic nevěděli, ale věděli jsme hodně o tom, jak je náš nepřítel nemilosrdný. Nic by je neodradilo obětovat ženu pro svůj vlastní prospěch. A ona by mohla být špionka, aniž by o tom věděla.

„Měli bychom zvážit, co říká Viken.“ Můj majak se na mě při těch slovech nepodíval, ale jeho význam byl jasný. Potřeboval jsem být opatrnější s informacemi, které jsem nashromáždil.

„Souhlasím.“ Poplácal jsem majaka po zádech. „Neboj se, že jsem změkl, Rolane. Pořád jsem Raas, který nepřítele předčil na každém kroku.“

„Nemyslím si, že bychom toho člověka neměli poslouchat.“ Viken přistoupil k hvězdné mapě a opřel se jednou rukou o hladký povrch. „Ale měli bychom ověřit její příběh.“

Otočil jsem k němu hlavu. „Nemůžeme prozradit, že ji máme.“

Zavrtěl hlavou a vlasy se mu houpaly kolem ošuntělých tváří. „Ne, ale jestli opravdu utekla, nepátrali by po ní, nebo by neposílali zprávy jiným lodím impéria? Možná to není milostný svazek, ale mám podezření, že admirál za svou nevěstu dobře zaplatil. Bude chtít znovu získat svůj majetek.“

Z hrdla mi uniklo zavrčení. „Zagrath si ji nezaslouží.“

„Zagrath si nezaslouží nic jiného než smrt,“ dodal Viken.

„Vandar ještě nikdy nevzal Impériu něco tak cenného,“ řekl Rolan. „Jestli opravdu utekla ze svazku k admirálovi, naše vlastnictví už je pro ně rána.“

Viken se tiše uchechtl. „Představ si, admirálovo ponížení z toho, že mu jeho nevěsta utekla.“

Rolan mě šťouchl loktem. „Představ si, o kolik horší by to bylo, kdyby věděl, že se uchýlila k Vandarské hordě.“

„Kdyby se rozkřiklo, že si místo civilizované říše vybrala válečného ptáka plného surovců, jako jsme my,“ Rolanův hlas se změnil v dunění. „Admirálovo ponížení by bylo známé po celé galaxii.“

„A proto se to nesmí dozvědět,“ řekl jsem ostře. „Nevěřím Zagrathovi, že by netoužil po pomstě za takovou urážku.“

Oba válečníci bručeli, pomyšlení na ponížení nepřítele se jen tak lehce nevzdali.

„Raasi,“ řekl můj majak. „Nemůžeme si ji nechat napořád. I kdyby nebyla špeh a poskytovala nám cenné informace, nemůže žít na Vandarském válečném ptáku. Jednou nás bude muset opustit.“

Znal jsem moudrost jeho slov, ale nesouhlasil jsem. Jediný způsob, jak ji udržet před admirálem, bylo udržet ji na palubě. Tak krásná žena jako ona nemůže nikam odejít bez povšimnutí. Neexistuje žádná kolonie nebo předsunutá hlídka, kde by její překvapivá krása nevzbudila pozornost, a je jen málo míst nedotčených říší. Pokud jsem správně tušil, Rachael byla nyní nejhledanější ženou v galaxii.

„Mám plán, který by ji mohl trvale ochránit před říší,“ řekl jsem, i když se mi ten plán v hlavě spojoval, „ale nevím, jestli s ním bude souhlasit.“

Nebo jestli to bude něco, co mě přitom nezničí.

„Nebude mít na vybranou,“ řekl Viken. „Jsi Raas a na této lodi je tvé slovo zákonem.“

Dlouze jsem se nadechl, než mi ta slova vypadla z úst, což mě šokovalo skoro stejně jako mé válečníky. „Musí mít na vybranou, má-li se mnou vytvořit pářící znamení.“