CWAA - 19. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Griff

Zuřivost mnou projela jako tříštící se vlna, když jsem sledoval, jak muž popadl Caroline za paži a otočil ji tváří k sobě. Už jsem bruslil směrem k její pozici u průhledné stěny obepínající kluziště, takže mi netrvalo dlouho, než jsem se k ní dostal. Pustil jsem Bethinu ruku a překročil bariéru přímo za Caroline.

„Vážně mi chceš říct, že dáváš přednost té modré zrůdnosti před…?“

Mužův úšklebek mu odumřel na rtech, když si uvědomil, že se tyčím za ní a nad ním. Ústa mu ochabla, když jsem si založil ruce na prsou a významně se podíval na jeho ruku na její paži. Rychle ji pustil a ustoupil. Ten člověk nebyl tak hloupý, jak vypadal.

„Přerušil jsem tvůj rozhovor?“

Caroline zavrtěla hlavou, když se na mě usmála. „Ani trochu. Ethan odcházel.“ Otočila se zády k muži, jehož tvář zrudla, než odkráčel pryč. „Jaké to bylo, když jsi poprvé bruslil?“

Sledoval jsem, jak uražený muž ustupuje, dokud se neztratil v davu. Pak jsem plně obrátil svou pozornost ke Caroline. „Nechápu, proč si lidé chtějí k nohám připínat čepele, aby bylo obtížnější udržet se vzpřímeně.“

„To chápu. Má to být zábava, ale padání na zadek mi nikdy nepřipadalo zábavné. Naštěstí pro mě mám dost zadku, abych ztlumila přistání.“

Můj pohled sklouzl k jejímu zadku, který byl baculatý a zakrytý jejím červeným kabátem, ale nevypadal tak nadýchaně jako polštář.

Odkašlala si. „Kde máš rande?“

Otočil jsem hlavu při připomínce, že žena, se kterou jsem bruslil, je stále na kluzišti. „Já nevím. Byla vedle mě.“ Prohlédl jsem kluziště a spatřil tmavovlasého člověka, jak míří z ledu s rukama zaťatýma v pěst.

Caroline zasténala. „Vypadá to, že odchází.“

Sledoval jsem její postup, když od nás odkráčela s Olivií v patách. „Myslím, že jsem nebyl moc dobré rande.“

„Myslím, že nebyla příliš šťastná, že jsi ji opustil, abys šel sem.“

Otočil jsem se zpátky ke Caroline. „Dotýkal se tě a nezdálo se, že by se ti to líbilo.“

„To je slabé slovo.“ Usmála se na mě. „Díky, že jsi mě zkontroloval, ale byla jsem v pořádku. Umím se o sebe postarat.“

To se nezdálo být úplně přesné, protože předešlou noc neměla kde spát, ale když zvedla ruce k ústům, aby do nich foukla, všiml jsem si, že se chvějí. Nevěděl jsem, kdo je ten muž, který ji popadl, ale byla rozrušená víc, než chtěla, abych věřil.

„Skončilo už moje první rande?“ zeptal jsem se. Nohy mě bolely a uvědomoval jsem si, jak si mě lidé zvědavě prohlížejí.

„Šance jsou dobré, pokud Olivia neprovede nějaké kouzlo a nepřesvědčí ji, aby se vrátila.“

Vzpomněl jsem si, co mi Drexiané vyprávěli o lidských svátcích a podivné magii, která je s tím spojena. Nechtěl jsem, aby Olivia prováděla nějaká kouzla, zvlášť když se jich účastnili elfové. Žena byla příjemná, ale necítil jsem žádné teplo, když jsem se jí dotkl, a nezdálo se, že by ji potěšilo, když jsem se snažil zabránit jejímu pádu tím, že jsem ji nesl.

Caroline se rozhlédla kolem a pak pokynula k lavičce. „Myslím, že je pro tebe bezpečné, když si sundáš brusle.“

Vděčně jsem se svezl na tvrdé sedátko a stáhl si černou obuv s čepelemi, rád, že si nohy můžu zase nazout do normálních bot. „Moje rande se zmínilo, že když bruslíš, měl bys pít horkou čokoládu.“

Caroline se usmála. „Nevadila by mi horká čokoláda.“

Vstal jsem a natáhl ruku, která nebyla pokrytá silnou látkou. Na rozdíl od lidí mi kůže jen tak nezmrzla.

Caroline zaváhala. „Nemyslím si, že bychom vypadali skvěle, kdybychom se drželi za ruce, kdyby Olivie přemluvila tvou přítelkyni, aby se vrátila.“

Chtěl jsem říct Caroline, že je mi jedno, jak to vypadá. Jediné, o co jsem se staral, bylo držet ji za ruku, dokud se nepřestane třást. Místo toho jsem ruku spustil. „Je držení ruky důležitou součástí lidského randění?“

Zvedla jedno rameno a vykročila. „Pro některé lidi.“ Pohlédla na mě úkosem. „Normálně by ses se svou osobní nákupčí za ruce nedržel.“

Kráčeli jsme bok po boku davem lidí, až jsme došli k obchodu se skleněnými stěnami a nápisem nad vchodem: „Max Brenner, čokoláda od plešouna.“

Caroline nás zavedla dovnitř a mě okamžitě zasáhl závan tepla a obklopila mě sytá vůně cukru. Police byly vysoko naskládané barevnými krabicemi, jak se lidé tlačili kolem pultu se skleněnou deskou.

„Dvě malé horké čokolády,“ řekla Caroline ženě za pultem a dotkla se plastové karty přístroje. Pak mi řekla: „Vím, že jsi velký chlap, ale je to tak syté, že stačí malé.“

Nemuseli jsme čekat dlouho, než nám podali červenobílé papírové kelímky, které mi zahřály ruku, když jsem kolem jednoho z nich ovinul prsty. Místo toho, aby nás odvedla zpátky ven, vtáhla mě Caroline hlouběji do obchodu, až jsme se ocitli v nejvzdálenějším rohu a schovaní za vysokým displejem lesklých zlatých krabic. Instinktivně jsem natočil tělo tak, aby kdokoliv v obchodě viděl jen má záda a Caroline byla úplně zakrytá.

Sledoval jsem, jak Caroline usrkává ze svého nápoje, a následoval jsem ji, dovolil jsem bohaté čokoládě, aby mě zahřála, když jsem polkl.

„Mrzí mě, že jsem si na rande nevedl dobře.“

Zavrtěla na mě hlavou přes okraj papírového kelímku. „Netrap se tím (Don’t sweat it). Bylo to pro tebe poprvé.“

„Nepotím se (I am not sweating), ale je mi teplo.“

Zasmála se a já si všiml, že se jí už netřesou ruce, když je přikládala k nápoji. „To je ta horká čokoláda. Není to úžasné?“

„Zatím je to moje nejoblíbenější část bruslení.“

„Pokud se ptáš mě, horká čokoláda je vždycky nejlepší část bruslení, lyžování, sáňkování nebo v podstatě čehokoliv v zimě venku.“

„Musím na svém dalším rande dělat nějakou z těch aktivit?“

Caroline svraštila obočí a mezi očima se jí vytvořila vráska. „Pořád jsi ochotný jít na další rande?“

„No, ještě jsem si nenašel družku.“ Zhluboka jsem se nadechl. „Ale teď už vím, že bych chtěl družku, která se jen tak nerozzlobí.“

„Klientům říkám, že někdy můžeme určit, co se ti líbí, tak, že si nejdřív určíme, co se ti nelíbí.“ Přikrčila se. „Hádám, že tvoje rande nebylo šťastné, když jsi ji konečně položil?“

Trhl jsem sebou, když jsem si vzpomněl na ženský ostrý tón, když na mě zírala. „Nazvala mě velkým troubou.“

„Au.“ Položila mi ruku na ruku. „Nenech se tím rozhodit. Zjevně to nebyla žena pro tebe. Dobře pro tebe, Manhattan je plný svobodných žen.“

Když mě horko z její kůže rozechvělo na ruce, uvědomil jsem si, že žádnou jinou ženu na Manhattanu nechci. Chtěl jsem ji.