THU - 19. kapitola

Překlad: Kerris

Anna

Zůstanu mu na klíně, když nás veze domů. Je to hloupé a nebezpečné, ale ani jeden z nás teď nepřemýšlí moc jasně. Nepřipadá v úvahu se od něj hnout, pustit ho. Drewova paže zůstává obtočená kolem mého pasu, jeho velká ruka sevřená na mém boku, jako by se bál, že si to rozmyslím, že se pokusím utéct.

Neudělám to. Nechci. Už jsem příliš daleko. Jsem slabá a potřebuju ho. A tak řídí a já si opírám hlavu o jeho rameno, zatímco prsty sleduji jeho krk a dotýkám se místa, kde mu rychle pulzuje tep. Drží mě pevněji, tiskne mi tvář na temeno hlavy, zatímco manévruje autem potemnělými ulicemi čtvrti.

Jeho srdce bije stejně rychle jako moje. Téměř hučíme úzkostným očekáváním. Jestli tam brzy nedojedeme, vím, že zastaví a vezme si mě na zadní sedadlo, ať už je stísněně, nebo ne. Skoro mu to navrhnu, tak moc mě to bolí, ale auto zabočí na příjezdovou cestu a pak prudce zastaví.

Během několika vteřin zhasne auto a zatáhne ruční brzdu. Dveře se otevřou a nějak jsme venku. Jsem v jeho náručí. Ani nevím, jak se mu podařilo s takovou lehkostí vyhoupnout jak sebe, tak mou váhu těla z auta, a ani neprotestuju, že mě nese. Jsem si jistá, že kdyby mě teď položil na zem, oba bychom spadli.

Jeho dům je malý řadový bungalov v řemeslnickém stylu se špičatou střechou, která vytváří širokou přední verandu. Drew dělá krátké kroky po předních schodech. Zabořím mu nos do krku a nohama se mu držím kolem pasu, zatímco šmátrá po klíčích před prosklenými dveřmi. Pak se už potácíme dovnitř.

Zahlédnu bílé stěny, vysoké stropy a tmavé podlahy. Retro kovová stolní lampa s kopulí z 30. let vrhá teplý opar na koženou pohovku a křeslo a kredenc ze dřeva. Tohle není studentská noclehárna. Je to domov. Na stěnách visí zarámované fotografie. Nic víc z toho nevidím. Drew se znovu zmocní mých úst, pevně a jistě mě drží za zadek, když přechází po místnosti.

Jeho pokoj je chladný, tichý, mírná záře další stolní lampy vše halí do zlatavého světla. Drew mě položí k nohám postele a pak zaútočí na mé knoflíky, jeho prsty šátrají a jsou zoufalé, jeho ústa neopouštějí má.

Klouby prstů mu zatlačím do břicha, když mu roztrhnu džíny a ve spěchu je strčím dolů. Pásek boxerek se mu zachytí o tvrdý penis a on zakleje. Uvolní se a pak se po mně natáhne. Všechno se změní ve změť poletujících, odhozených šatů a chaotických polibků. A pak se svět vzdaluje. V jednu chvíli jsem v jeho náručí a v další klesám do chladivé, husté péřové přikrývky.

Drew leze po mně. Horká, hladká kůže klouže po mé. Tvrdé svaly. Těžké, pevné tělo. A všude, kde se dotkne, se rozněžním.

Nepřestáváme se líbat. Myslím, že nejsem schopná přestat. Jsem hladová po jeho ústech.

Přesune se mi mezi nohy a já se nakloním v bocích, abych mu umožnila lepší přístup. Teď. Chci ho teď. Tvrdě. Rychle. Ale najednou zpomalí a olízne mi spodní ret, než zvedne hlavu. Rukama mě objímá, dívá se mi do očí a prsty si pohrává s mými vlasy.

Jeho víčka se o kousek skloní, ale oči nezavře. "Každou noc," říká. "Každou noc jsem myslel na to, že jsi tady. Přesně takhle."

Zachvěju se. Každou noc jsem se bála, že tu budu. Takhle. Protože jsem to tak moc chtěla.

Ležíme kůži na kůži, třeseme se a potíme. Mezi našimi přitisknutými břichy pulzuje jeho penis, horký a tvrdý. Snažím se dýchat. Dlaněmi přejíždím po jeho úzkém, těsném pasu, jak se snažím o lehký tón. "Když už mě tady máš, co se mnou uděláš?"

Drewovy rty se zkroutí do pomalého, spokojeného úsměvu. "Nechám si tě tady."

Sakra.

Zrovna když se bojím, že mě emoce ochromí, pohne se a nakloní boky, až se zaoblená špička jeho penisu dotkne mého otvoru. Zaměřím se na něj, na to místo, kde je všechno tak horké a žádoucí, že se mi sevře lůno. Udržuje můj pohled a zasouvá špičku dovnitř. Pak se ten parchant zastaví.

"Drewe." Kroutím se a snažím se přijmout víc.

On se jen usměje a drží se stabilně, jako pevná deska nepoddajných svalů. "Chceš mě?"

"Víš, že ano." Každý centimetr. Ale o to nežádá a oba to víme.

"Celého?" Výraz jeho tváře zvážní, jeho hlas je v tichu jako přízrak. Oh, ale pohne boky a zasune se ještě o kousek dál, což je pobídka, která mě má přivést k šílenství. "Chceš mě celého, Anno?"

Cítím, jak mi srdce bije proti jeho. Dva rovnoměrné, rychlé údery, které odpovídají jeho tempu. Mohla bych říct ne. Stáhnout se do bezpečí. A tím by skončilo to nejlepší, co mě kdy potkalo. Třesoucí se rukou natáhnu ruku a přejedu prsty po vlhkých vlasech na jeho spánku. "Ano."

Slyšitelně polkne a jeho tělo se zachvěje něčím, co působí na mé kůži jako úleva. "Jsem rád, že jsme to urovnali." Pohne se, aby přitlačil, ale znovu se zarazí. Tentokrát s kletbou, která se mísí s mou.

"Teď jsi prostě krutý," zakvílím.

"Nejsem... Do prdele." Vydechne. "Nechal jsem kondomy v autě."

"V autě?" Kroutím se, sotva jsem schopná myslet. "Co tam sakra dělají?"

Jeho dech mi s bolestným smíchem přelétne přes tváře. "Ne že bych je tady potřeboval, Jonesová." Skloní hlavu a políbí mě v jiném úhlu, s otevřenými ústy a vlhce. Když znovu promluví, je to hrubý šepot. "Nechal bych je u tebe doma, ale přišlo by mi to troufalé."

Bože, dokonce se mi líbí, jak mi do úst šeptá "troufalé". Rty mi při tom vibrují a já je olíznu, než olíznu ty jeho. Jsem tak rozpálená, tak vzrušená, že to nemůžu vydržet. Jsem tak prázdná, až to bolí. "Zapomeň na kondom," říkám přiškrceným hlasem. "Prostě... prostě mě ošukej."

Zachvěje se a já cítím, jak mu škubne hlavička penisu. Medově hnědé oči se na mě upírají. "Jsi si jistá?"

Oba víme, že jde o důvěru jednoho k druhému, když říkáme, že jsme čistí, a o důvěru, že jsme exkluzivní, o Drewovu důvěru ke mně, když říkám, že beru prášky. Věřím mu? Ano. Jsem nervózní? Ano, sakra.

Ztěžka polknu a odolám pokušení se pohnout. "Pokud tedy chceš?" Nebudu mu mít za zlé, když bude chtít kondom. Nikdy. Chci mu to říct, když mi odpoví.

Jeho odpovědí je polibek, oplzle sexy, vlhké šukání mých úst, zatímco zajíždí svým penisem hluboko dovnitř. Ta silná invaze mě naplňuje, nutí mě zalapat po dechu.

"Do háje." Zasténá. "Je to tak příjemné." A pak už přiráží a při pohybu tiše sténá. Soustředím se na vůni jeho kůže, na pocit, jak se mi zasouvá a vytahuje z naběhlého těla, na téměř bezmocné zvuky, které vydává při každém přírazu.

Jeho palec najde těsný korálek na mé bradavce a otáčí jím. V kombinaci s tím, jak mi olizuje vnitřní stranu horního rtu, je ta jednoduchá činnost téměř neslušná. Otřese mnou až do morku kostí.

"Do prdele," vzdychnu mu do úst.

Orgasmus se mě zmocní, ne násilně, ale pomalu, jako by se ze mě valilo horko, které mě rozechvívá a já skučím do jeho otevřených úst. Jsem slabá, ruce mi ochabují podél těla, jak se mě zmocňuje.

"To je ono," zašeptá mi do rtů. "Pusť se do toho." Pohladí mě po tváři, jeho ruka je velká, teplá, pevná, když sleduje, jak se uvolňuji, a oči mu planou.

Bezmocně ho chytím za vlasy, když mě zasáhne další vlna pocitů.

"Drewe. Já..." Nemůžu dýchat. "Potřebuju..." Tebe.

"Já vím," řekne, jako by slyšel mou tichou prosbu. "Já vím."

Chytne mě za ruku a nutí mě, abych zůstala s ním, zatímco mě škube za bradavku a drtí svými boky. Jsem na pokraji propasti, když se přestane ovládat. Projede jím chvění a pak se zapře o paže a buší do mě. Tělo naráží na tělo. Z nárazu mě rozbolí kyčelní kosti. Jsem tak vlhká, tak mokrá, že každý zvuk je zesílený. A mně se to líbí.

"Jsi tak kurevsky dokonalá," vyhrkne a pohybuje boky s rotací, syrově a chtivě, jako by se o mě opíral, a můj svět potemní a zběsile se změní v chtíč. Znovu se udělám, ten pocit do mě vrazí, nutí mě prohnout se, mé boky pronásledují ty jeho, mé ruce se drápou na tvrdé obliny jeho ramen.

Drew se udělá s dlouhým, tichým zasténáním a mě naplní záplava tepla.

Chvíli ležíme tiše, Drew se kolem mě stočí, jeho tvář se přitiskne na mou, koutky našich rtů se dotknou, jak dýcháme. Pomalu se vracím k sobě, uvědomuji si jeho prsty, které mě hladí po rameni, a puls jeho penisu uvnitř mě.

Je zde takové ticho, že když mi zašeptá do ucha, celé tělo se mi z toho zvuku zachvěje. "Zničila jsi mě, Anno Jonesová."

Vím přesně, co tím myslí, protože on mě také zničil.