Hawk - 3. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Hawk

Po dvaceti minutách recepce už se sázím sám se sebou, jak dlouho vydrží sexy fotografka, než se vyděsí a uteče.

 

HNED JAK SVATBA skončí, zamířím k Genovi domů, abych uklidil kytaru, než se jeden z mužů opije a udělá nějakou hloupost, třeba ji použije na trénink odpalování. Není to moc drahá kytara, ale má velkou sentimentální hodnotu. Je to jediná věc, která mi zbyla po starším bratrovi, který zemřel, když mi bylo sedmnáct.

Dnes ráno bratři připravili na poli za Genovým domem všechno potřebné pro velkolepou párty. Na klubové úrovni probíhaly přípravy na tento den už několik týdnů. Koneckonců je to jeden z našich bratrů, kdo se žení. A taky ne jen tak ledajaký bratr. Ghost je náš seržant ve zbrani – muž, který v našem klubu udržuje pořádek. Normálně by to byl on, kdo by dohlížel na to, aby se dnes věci nebezpečně nevymkly kontrole, ale jako ženich je oficiálně mimo službu, takže všechny sázky jsou zrušeny.

Smyslem dnešního dne je zatraceně zajistit, aby Ghost a Jenna zahájili svůj manželský život výbuchem, který se stane předmětem klubových legend.

Náš viceprezident Angel, Ghostův nejlepší kámoš a Jennin bratr, nechal přivézt dost chlastu a jídla na tak dlouho, dokud pánové tuhle párty udrží v chodu. Uprostřed hřiště je rozestavěná hromada dlouhých stolů, nejspíš od vyhlídek z dnešního rána. Několik stolů je obtěžkáno hlavními a vedlejšími jídly a dezerty, které jsou dílem starých dam a klubových děvčat, jež si dávají záležet na tom, aby své muže dobře nakrmili. Z klubovny sem byl dovezen náš obrovský gril vyrobený na zakázku, připravený k naplnění steaky a kuřaty pro muže a ženy a hamburgery a hot dogy pro děti. Opodál se z naší udírny line zatraceně lahodná vůně grilování, kterou odborně obsluhuje Tank.

Když se vracím z Genova domu, obrovský zvukový systém, který Striker a Tweak postavili, už pouští klasický rock s hlasitostí, které se skoro nechce věřit. Kdyby měl Geno někoho, kdo bydlí poblíž, hrozilo by, že nám sem zavolají policii. Ale jak to tak vypadá, je tak daleko za městem, že nikdo není tak blízko, aby nás mohl obtěžovat. Geno nemá rád sousedy. Nebo lidi obecně.

Starší děti shromáždily mladší děti, aby je odvedly dovnitř na vlastní oslavu, masivní přespání v Genově sklepě. V jeho jeskyni je pětasedmdesátipalcová plochá televize, herní systém, popcornovač a víc filmů, než kolik jich člověk za celý život shlédne. Děti tam budou trávit čas a nakonec přespí a nechají dospělé, aby se věnovali svým vlastním šílenostem. Parta bratrů už začala pořádně pařit. U jednoho stolu si několik skupinek vyměňuje panáky whisky. Někteří další se shromáždili u udírny, vyměňují si historky a smějí se na celé kolo. Nejeden z nich se rozhodl přeskočit formality a jít rovnou ke kundičkám.

Ještě před začátkem svatebního obřadu sleduju sexy fotografku. Rozhodně to není ten typ kočky, kterou obvykle vidíte poflakovat se kolem MC. Ne že by naše klubovky a staré dámy nebyly sexy. Sakra, naše ženy by mohly co do vzhledu konkurovat všem ženám z jakéhokoli MC, které jsem viděl. Ale fotografka mezi nimi všemi vyniká, a to ve více ohledech. Zaprvé je oblečená jinak, v neforemné černé halence na knoflíky a černých kalhotách. Z jejího oblečení je jasné, že se snaží nebýt nápadná, a to asi dává smysl. Koneckonců je asi těžké fotit lidi, kteří se chovají přirozeně, když si uvědomují, že je sledujete s fotoaparátem namířeným na každý jejich pohyb.

Jde o to, že ani v nenápadném oblečení, které má na sobě, není možné, aby tahle dívka byla neviditelná. Je zatraceně nádherná: dlouhé, rovné, lesklé čokoládově hnědé vlasy, drobný pas, který se zaobluje do plných, svůdných křivek, a velké, tmavé, laní oči. Nevypadá to, že by měla na sobě nějaký make-up, ale proboha, vždyť to ani nepotřebuje. Její pleť je naprosto dokonalá, ústa plná a našpulená. Když ji pozoruji, jak se nenápadně pohybuje v davu a fotí Jennu, Ghosta a ostatní, její obočí se soustředěně svraští a nějak ji to dělá ještě krásnější. Když se kouše do rtu, zatímco zírá na displej svého fotoaparátu, mám chuť kousnout se do něj za ni.

Podle mých zkušeností bývají z nás lidé, kteří se v klubu nikdy předtím nepohybovali, zatraceně vystrašení. A nejspíš k tomu mají zatraceně dobrý důvod. Takže asi hodinu překvapeně a pobaveně sleduju, jak ta holka zřejmě sotva bere na vědomí, že něco z toho, co se kolem ní děje, není úplně normální.

Fotí Ghosta a Jennu na tuny fotek a poslušně odvrací objektiv, kdykoli se jejich líbání a osahávání začne zvrhávat v X-rated.

Přiblíží se, aby zachytila záběr Beasta – který musí být skoro o šedesát cm vyšší než ona a váží skoro třikrát tolik –, když vypije půl lahve bourbonu na jeden zátah, aby vyhrál sázku s Gunnerem.

A ani nemrkne okem, když Tweak omdlí jako první a několik bratrů se rozhodne uvázat kolem jeho motorky provazy a vytáhnout ji na strom, aby ji našel, až se probudí.

S neskrývaným obdivem na ni zírám, když se za mnou objeví Thorn a očima sleduje můj pohled.

„Je to jízda, co?“ řekne a jeho irský přízvuk se prohloubí, jako vždycky, když je opilý.

„To je,“ souhlasím a uznale se zasměju. „Přemýšlel jsem o tom, že bych na ní jezdil od chvíle, kdy vstoupila na farmu.“

Což je pravda. Můj pták už nějakou dobu stojí v poloviční poloze a přemýšlí, jestli bude povolán do služby. Měl bych ale tu holku nechat na pokoji. Jen se snaží dělat svou práci. A Jenna by mohla být naštvaná, kdybych jí vyplašil svatební fotografku.

Vtom Melanie, Rachel a Tammy, tři holky z klubu, přijdou k místu, kde stojíme s Thornem. Všechny tři přešly do fáze opilosti a chichotání.

„Vy nás ignorujete!“ vyhrkne Tammy a mrká silně ořasenýma očima nejdřív na Thorna a pak na mě. Nakloní se k Thornovi, ale pak zakopne na vysokých podpatcích a neohrabaně mu padne na hruď.

„Už jste si trochu zařádily, co?“ Thorn se zasměje a uvede Tammy do pořádku.

„Cože?“ zeptá se a její krásná tvář se zkřiví zmatkem. „Ne!“

Thorn si odfrkne. „To nevadí, lásko. Angličtina je pro to, co se chystáme udělat, nepovinná.“ Než si Tammy uvědomí, co se děje, Thorn ji zvedne a přehodí si ji přes rameno. Kvílí na posměšný protest, ale v jejím hlase je patrné potěšení.

„Pozor, ať s ní moc netřeseš,“ zavolám se smíchem, když ji odnáší. „Nejspíš by jí to mohlo dojít.“

„Taky jsem si toho všiml,“ zavolá na ni zpátky.

Melanie a Rachel se s očekáváním postaví vedle mě. Vypadají jako dvojčata, dokonce i podle toho, co mají na sobě. Obě mají plnou kaskádu téměř bíle blond vlasů – i když Rachel je rozhodně nemá přírodní. Ze zkušenosti vím, jak jsou dobré v posteli a že je opravdu vzrušuje, když spolu předvedou muži show, než přejdou k hlavní události.

„Takže,“ zamručí Melanie a přejede mi dlouhým nalakovaným nehtem po hrudi. „Nechceš nám pomoct najít nějaké soukromí? Nudíme se a Rach zrovna říkala, jak je s tebou sranda.“

Nemám ve zvyku odmítat trochu zábavy, zvlášť ne v podobě trojky. Ale právě když otevírám ústa, abych odpověděl, náhodou se podívám ke stolům s jídlem. Stojí tam sexy fotografka se zdviženým fotoaparátem, ale na stoly se nedívá. Dívá se na mě.

Naše oči se spojí. Ztuhne jako malé zvíře, které se ocitlo v hledáčku lovce. Na vteřinu ani jeden z nás neodvrátí zrak. Opakuje se situace z dřívějška, kdy jsem ji na začátku svatby přistihl, jak mě fotí při hře na kytaru.

Pak se její oči přesunou jinam a prohlížejí si dívky, které na mně visí. V jejích rysech se mihne lehký výraz znechucení, rychle odvrátí pohled a trochu se jí zvlní ret. Celé její chování ztuhne a ona se přikrčí a vrátí se ke své práci, přičemž nastaví fotoaparát tak, aby zabíral rozložené jídlo a některé z lidí, kteří se smějí a jedí v pozadí.

Nevím, proč mě to zajímá. Ne že by mě nějak překvapilo, že by milou bělošku šokovalo nebo znechutilo, co si lidé v klubu dovolují. Outlaw MC existují právě proto, že lidé jako ona se na lidi jako my dívají svrchu.

Ale nějak mě to štve. Chovala se naprosto profesionálně a celé odpoledne nad ničím nemhouřila oko, a pak si vybere mě, abych s ní měl zasranej problém.

Následující minutu mě ignoruje tak, že jí na to málem skočím. Skoro si její chování pletu s lhostejností. Ale zrovna když se chystám s Melanií a Rachel odejít a najít nám soukromé místo k šukání, přistihnu fotografku, jak k nám sotva otočí hlavu, a uvědomím si, že se kradmo podívá, jestli tam ještě jsem.

Pak mi to dojde. Ať už ke mně cítí cokoli, rozhodně to není lhostejnost.

Měl bych ji nechat na pokoji, říkám si už po desáté. Nechat ji přežít její střet s divokou stranou bez úhony a vrátit se k focení narozeninových oslav malých dětí nebo k tomu, co dělá většinu času.

Ale zatraceně, jestli nechci slyšet, jak zní její hlas, a sledovat, jak si z blízka kouše rty. Chci vidět, jak jí rudne kůže, když předstírá, že nesleduje každý můj pohyb.

Nemůže to ničemu ublížit, když si s ní prostě půjdu promluvit.

A tak ignorujíc svůj lepší úsudek a svou lepší povahu řeknu Melanii a Rachel, že si vezmu odklad, a jdu ji pozdravit.