TDHT - 3. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Hyrr

Kromě hraní stolních her se tu nedalo dělat nic jiného. Deskové hry a povídání. Což by bylo příjemné, prostě ústup od hluku lidského světa, kdyby nebylo agentů FBI. Neustále si něco mumlali, civěli na draky i na Hazel a v podstatě se chovali, jako by měli klacky v zadku. Napětí, které z nich čišelo, bylo dostatečné na to, aby byl Hyrr také na pozoru, kdyby se o něco pokusili.

Po páté hře Betrayal at House on the Hill s ostatními si Hyrr všiml, že se Hazel nechová jako obvykle. Venku byla tma, ale ne dost pozdě na to, aby se dalo spát, a ona se vrtěla a dívala se na zavřená okna.

Hyrr zkontroloval, zda nejsou vidět siluety, jakmile zapadlo slunce, takže věděl, že se nebojí odstřelovačů. Téměř cítil její potřebu uvolnit energii. Měl několik nápadů, jak to udělat… a když Jord s Antoniem začali probírat nějaký přízemní bod týkající se stráže, Hyrr využil příležitosti, vzal Hazel za ruku a vedl ji do ložnice.

Tam ji odtáhl na postel a přitulil se k ní. Hazel se uvolnila v jeho objetí a on se jí přitiskl na krk a vdechoval sladkou vůni jahod. Chtěl ji okusovat na krku, dostat chuť, ale tam ještě nepokročili. V tuto chvíli jim stačilo jen jemné pošťuchování.

A možná začít mluvit o tom, co má ráda.

„Pověz mi o svých sexuálních fantaziích.“

Hazel potlačila chichotání a vrhla pohled ke dveřím. Její kůže zrudla a on si nemohl pomoct, ale usmál se tomu. Byla zatraceně roztomilá, když se dostala do rozpaků! „Na něco takového se mě teď nemůžeš ptát.“

„Proč ne?“ Hyrr zvedl obočí. „O sexu se hodně bavíme přes esemesky.“

„Protože to slyší.“ Trhla bradou ke dveřím, její hlas byl sotva víc než šepot.

Hyrr se uchechtl. „Snažil jsem se ztišit hlas. Nemusíš se hned rozrušovat.“

Hazel se zavrtěla, když jí pevněji sevřel ruce kolem pasu, až byli více proti sobě. Položila mu prst na rty a upřeně se zadívala na dveře, jako by čekala, až někdo vtrhne dovnitř a začne jim nadávat… což by Jord skutečně mohl udělat.

Trochu se uvolnila, když se ve dveřích ozval normální hovor, ale stejně se sotva odvážila udržet hlas víc než šeptem. „Vím, že draci mají lepší sluch než lidé. Co si o tom pomyslí ostatní lovci?“

„Hmm…“ Hyrr se posměšně zamračil, zatímco ji políbil na rameno. „Jord s tím možná bude mít problém, ale je jediný. Ale ty jsi mi neodpověděla…“

„O mých sexuálních fantaziích?“ Hazel se na něj zaculila, když mu prsty přejela po přední části košile. „Nemyslíš, že to je spíš otázka až poté, co věci pokročí trochu dál? Chci říct…“ Tady se jasně začervenala. „Koneckonců si píšeme teprve pár měsíců.“

Hyrr otevřel ústa, aby jí připomněl, že už je to déle, ale pak pochopil, jak to myslela. Teprve v poslední době si začali posílat sexy esemesky. Bylo to všechno velmi krotké a spíš narážky než cokoli jiného. Musel si dávat pozor, aby s tím nepohnul příliš rychle, ne když se zdálo, že Jord táhne. Hyrr to pochopil. Bylo to něco, čím si všichni prošli, když se snažili rozhodnout, co přesně od svého vztahu chtějí.

Jord na to ale dříve či později přijde. Do té doby Hyrr nenáviděl, když ztrácel čas, který mohl mít Hazel.

Dveře se otevřely, když ji dál něžně líbal na ramena a krk. Hazel ztuhla, když Watn vklouzl dovnitř a zavřel dveře. V očích se mu zablýsklo. Hazel se přitiskla k Hyrrově hrudi a on jí nechal trochu prostoru, ale nepustil ji.

„Můžu se přidat?“

Hazel se z hrdla vydral, hlasitý chichot. Plácla si oběma rukama do úst, když její obličej získal zhruba stejný odstín jako její vlasy. Podívala se mezi ně a oči se jí přitom rozšířily. Nakonec se opět ovládla a spustila ruce.

„Jak to myslíš, přidat se?“

Watn se na ni usmál. „Chci říct, že zatímco tě Hyrr líbá a osahává si tvou postavu, já tě taky líbám a osahávám si tvou postavu.“

Další chichotání. „To teď myslíš vážně?“

Hyrr se opřel o loket. „Říkal jsem ti, že my čtyři se rádi dělíme.“

„Myslela jsem, že to nemyslíš vážně.“ Hazel se úplně odtáhla. Viděl, jak z ní vyklouzává napětí. Zatraceně. Šli na to příliš důrazně. „Nemůžu se do něčeho takového zaplést… navíc jsi tady od toho, abys mě chránil, ne abys mě sváděl.“

„Teď mluvíš jako Jord.“ Hyrr zavrtěl hlavou. „Můžeme dělat obojí.“

„Všichni čtyři,“ řekla Hazel. Třela si ruce a dívala se mezi nimi dvěma, jako by si nebyla jistá, co přesně se děje.

Watn se posadil na okraj postele. „Jo. To děláme pořád. Víš, magické pouto mezi námi nám umožňuje cítit to, co cítí ostatní. Například právě teď Vindr, Jord a Hyrr cítí, že tě chci… a že se taky bojím, že jsem nám to všem pokazil, když jsem na tebe hned moc naložil.“

Hazel pohlédla na Hyrra a ten přikývl. „Taky cítíme, že Jord je na nás naštvaný. Myslí si, že se chováme neprofesionálně, když sem chodíme za tebou, když venku hrozí nebezpečí. A Vindr si myslí, že to přehání, ale souhlasí s tím, že bychom to neměli nechat zajít příliš daleko.“

„Správně…“ Hazel popadla polštář a schovala si do něj půlku obličeje. Když znovu promluvila, její hlas byl tlumený. „A oba… to chtějí taky?“

Hyrr jí položil ruku na nohu a chtěl se jí dotknout. Neodtáhla se, což bylo dobré znamení. „Už dávno jsme si něco slíbili. Nebudeme usilovat o ženy, pokud je nebudeme chtít všichni, a musí to být vztah nás všech. Dokážeš si to představit jinak? Kdyby se jeden z nás zamiloval, zbarvilo by to nás ostatní. Mohlo by to skončit tak, že bychom se zamilovali do stejné ženy, ale pokud miluje jen jednoho z nás? To by nás rozdělilo.“

Hazel se zamračila, ale přikývla. „To asi dává smysl… přesto jsem si myslela, že Byrelmore je konzervativnější. Nemyslela jsem si, že polyamorní vztahy jsou něco takového.“

„Nejsou,“ řekl jí Watn pomalu. „Alespoň ne obvykle. Je spousta lidí, kteří si myslí, že jsme divní, a ještě víc těch, kteří si myslí, že to, co děláme, je nechutné. Stačí, že spíme se ženami, s nimiž se nehodláme pářit. Koluje spousta fám, že jsme se navzájem spřátelili, což je směšné.“

Hyrr vyštěkl smíchy. „Tak to je. Kdybychom byli, pak bychom ženu vůbec nepotřebovali. Bohužel jsme všichni, jak bys řekla, ‚heterosexuálové‘. Bylo by to mnohem jednodušší, kdybychom byli jeden pro druhého gayové.“

Nezdálo se, že by to Hazel nějak zvlášť uklidnilo. Sebrala z deky žmolky a znovu se podívala nahoru. „A kolik žen jste sdíleli se všemi čtyřmi?“

„Ehm…“ Hyrr se podíval na Watna a ve tváři měl tázavý výraz.

Watn si poklepal prsty o sebe. „No, tak se na to podíváme. Byla tu Madelina, Katerine, Vilma…“

„Nepotřebuju jména.“ Hazel svraštila obočí. „Stačí číslo.“

„Musím je pojmenovat, abych si je všechny zapamatoval.“ Watn pokračoval v ťukání a jména spíš vyslovoval, než vyslovoval nahlas. Ještě chvíli pokračoval, než přikývl. „Třiatřicet.“

Hazel se rozšířily oči. Spadla jí čelist, když se zadívala nejprve na jednoho a pak na druhého. Hyrr cítil, jak se odtáhla, a ucukl. Co měl říct teď? Bylo to tak, že ji šokovalo vysoké číslo, nebo se bála, že pro ni nemají dost zkušeností? U pozemšťanů, jejichž představy o sexu byly matoucí a rozporuplné, se to těžko odhadovalo. Na jedné straně jich bylo tolik, kteří tvrdili, že sex by se měl odehrávat jen mezi manželskými páry. Na druhou stranu téměř z každého média sršel sex a náznak, že láska a chtíč jsou zatraceně totéž.

„Jsme staří mnoho set let,“ řekl Hyrr pomalu a pomyslel si, že ji nejspíš šokoval právě ten objem. „Upřímně řečeno, to je méně než jedna žena za padesát let…“

Hazel otevřela ústa a pak je zase zavřela. Chvíli přemýšlela, než přikývla. „Když to řekneš takhle, nezní to jako moc. Přesto… Třiatřicet? Co bych mohla mít já, co bys nemohl dostat od žádné z těch žen?“

Watn se přesunul na její druhou stranu, položil jí ruce na boky a sledoval její postavu. „No nejsou ty.“

 

„Aha, tak podívejme, kdo je tu romantický.“ Hazel se ušklíbla, ale zkazil jí to úsměv, který se jí dral na rty. Trochu se uvolnila a Hyrr se usmál. Dobře, možná to ještě nebylo u konce. Skrze jejich pouto vyslal směrem k Watnovi střelu vděčnosti. Tiše si povzdechla a uvolnila se ve Watnových rukou, když se jí dál dotýkal. „Ale ty to myslíš vážně? Není to jen nějaký krutý žert?“

Vlna hněvu roznítila Hyrrovy plameny, ale zadusil svou reakci. Pokud si myslela, že jde o žert, znamenalo to, že si z ní už někdo takhle „vystřelil“? Proč by to někdo dělal?

„Ujišťuji tě, že to není žádný žert,“ řekl drsně, popošel dopředu a začal ji hladit po zádech. „Jsi chytrá, sexy a my tě chceme. Je tak těžké tomu uvěřit?“

„Ne, když to říkáš takhle.“ Hazel se stydlivě usmála.

Watn se tentokrát usmál. Úsměv se rozrostl do úplného úšklebku, když jejich poutem od Jorda pronikl příval překvapení smíšeného s úlevou. Hyrr si přál vidět tvář svého vůdce, ale teď by raději viděl tvář Hazel. Naklonil se dopředu a znovu ji políbil na rameno, triumf v něm vzrostl, když k němu naklonila hlavu a pozvala ho ke svým rtům. Jakmile po jejich polibku zrudla a zadýchala se, Watn ji jemně otočil k sobě a zmocnil se jejích úst. Celým tělem se k němu naklonila a z hrdla se jí vydral tichý vzrušený vzdech.

„Jsem ohromen,“ zabručel Watn, když se přesunul k Hazelině krku a Hyrr ji začal líbat na druhou stranu. „Myslel jsem, že budeš potřebovat víc času, aby ses s tímhle uspořádáním smířila… Jord si myslel, že se z toho úplně zblázníš. Chtěl na to jít tak pomalu… Ale já už jsem byl připravený vybouchnout. Tak moc tě chci.“

Hazel zasténala, když ji obě ruce zkoumaly. Hyrrovy a Watnovy ruce do sebe neustále narážely, jak se snažily dotýkat stejných míst, ale ani jednomu z nich to nevadilo. Hazeliny ruce se vysunuly, jedna se ovinula kolem Watnova bicepsu, zatímco druhá hladila Hyrrovu hruď.

„Já…“ Odtáhla se a přestali. Tváře měla zarudlé a oči rozzářené. „Nejsem si jistá, jestli jsem na to ještě připravená. Možná se z toho nezblázním, ale pořád je to dost velký krok, nemyslíš? Kromě toho… oni to slyší.“

Hyrr se opřel, zklamaný, ale nijak zvlášť překvapený. Přikývl na ni. „Vezmeme to takovým tempem, jaké ti bude vyhovovat.“

„Děkuji.“ Hazel se roztřeseně nadechla. „Ještě nikdy jsem neměla víc než jednoho chlapa… i když přiznávám, že jsem občas měla fantazie o více mužích.“

Hyrr se ušklíbl. Takové fantazie slyšel rád. Přiblížil si její ruku k ústům. „Pověz nám, co přesně ty fantazie obnášely.“

Hazelin ruměnec se ještě prohloubil, když sklonila hlavu, ale začala šeptat. Hyrr se musel předklonit, aby ji slyšel. Pozorně poslouchal, rozhodnutý, že jí pomůže splnit každou z těch fantazií.