FACII - 32. kapitola

Překlad: Mirus

Kor.: Evudar

Budova Centrální Rady, Fasad Prime

Sonya po miliónté zkontrolovala v reflektující stříbrné ploše stěn svůj vzhled. V budově Centrální Rady bylo takových stěn, podobných zrcadlům, mnoho.

V jednom rohu imperiálního útočiště spolu hovořili Karel, Hella a její otec Turpin Maron, zatímco si jejich děti hrály u stolu s Benem a Tinou. Čekali na Nupoda, který osobně s Bertilem procházel poslední detaily. Místo okázalé dvorní róby si nechala zhotovit elegantní pozemský kalhotový kostým pro dámy. Černé sako a kalhoty zkombinovala s halenkou v hanadské červené. Na hrudi jí spočíval amulet. Hřívu zkrotila do těžkého drdolu na krku a její obchodní výzor doplňovaly boty na vysokém podpatku. S vážnou tváří se prohlížela od hlavy k patě. Jak v jedné bezstarostné chvíli řekla Kilakovi, celý její vzhled měl působit jako prohlášení. Kalhoty místo dlouhé sukně, oblek místo koruny. I když z ní vyzařovala kompetence, sebedůvěra a odhodlání, uvnitř se Sonya třepala strachem a vzrušením. Zatnula zuby, aby jí necvakaly. To by jí ještě chybělo. Místo toho se snažila usmát.

Ó jé! Kdyby se zašklebila, tak by to vypadalo lépe. Ministryně pro rovnoprávnost, reformy a techniku! Haha! Ale už bylo pozdě na to, aby to celé odpískala nebo aspoň odsunula!

Aby zahnala nepříjemný pocit, vyvolala si v mysli události posledních dnů.

Co se týkalo bezpečnosti, tak to Nupod přeháněl. Byl horší než Kilak. Navíc se přistěhoval k nám. Byl by schopný i spát na mém prahu. Dobře, že se přistěhovali i Hella, Karel a jejich děti. Takto mohli dobře spolupracovat a všechno organizovat. Ministerstvo, první kroky prosazování reforem a blížící se jednání. Našich pět dětí přitom zrealizovalo několik nových „projektů“. Úžasně si rozuměly.

Pobaveně sledovala v zrcadle Tinin a Benův aktuální projekt. Vedle její dcery se ve vzduchu vznášel fíkus ve stříbrném květináči. Ben přestavěl prototyp květináče, který věnovala Kilakovi. Nyní byl schopný i létat. Tina ze své mateřské rostliny získala několik výhonků a použila na ně urychlovač růstu. Hellini potomci a jejich osobní strážci je v tom podporovali. Každému v paláci, přátelům, strážcům a personálu věnovala květináč s mladou rostlinkou.

Když včera Sonya vyšla spolu s Hellou z pracovny, po celé budově poletovali benjamínci jako balonky. K tomu všemu Ben naprogramoval svého droida tak, aby létající květináče sbíral. Místo, aby plnil svůj úkol, vykazoval funkční chybu a sestřeloval ty věcičky jako holuby. Etal, Kopa a Surik teprve poté doopravdy pochopili, že nemají Bena s Tinou pouze podporovat, ale i kontrolovat. Z opatrnosti droida zkonfiskovala, ale hned si všimla, že Ben už pracuje na novém. Tinina létající fíkusová plantáž nyní sestávala jen z tuctu výhonků, přičemž jeden létal pořád kolem ní.

Nemohla by pěstovat konopí?, prolétlo Sonyi hlavou. Teď by se jí joint hodil. Nebo velký lok whisky. Mamka by byla nadšená. Tolik mi chybí.

Na chvíli se ponořila do vzpomínek a hned se cítila líp. Poté pomyslela na Kilaka. Kde teď byl?

Doufejme, že v bezpečí! A doufejme, že jednání dopadne dobře, modlila se. Ale, pohlédla svému odrazu v zrcadle do očí, buď upřímná sama k sobě: Je lepší, že tu dnes Kilak není. Takto celý Cluster uvidí, že si stojím jako ministryně a korunní princezna na svém, a to bez chotě, Regenta a mocného válečníka. To je opravdová rovnoprávnost!

Přistoupil k ní Nupod ve své imperiální róbě. „Vypadáš nádherně, Sonyo. Každým coulem vyslankyně nové éry, kterou za chvíli započneme. O tomto dni budou hovořit ještě hodně dlouho.“

„Proto jsi trval na tom, aby přitom byli i Ben, Tina a Karelovy děti? I když ses poslední dva dny choval, co se týkalo bezpečnosti, paranoidněji než tvůj syn?“

Vládce se rozesmál a položil jí ruku kolem ramen. Poté zvážněl.

„Bezpečnost je důležitá, dcero!“ Sonya se k němu krátce přivinula.

„Otče!“ Použila důvěrné oslovení. „Bezpečnost je dobrá, ale ty to fakt přeháníš“, řekla. „Po jednání nastane doba mítinků, termínů a spousty organizování. To už se ti nepodaří zavřít mě i Hellu v paláci. Jinak ti provětrám pérka!“, vylétlo z ní. Staré zvyky se nedaly jen tak odložit

„Vy pozemské ženy se vyjadřujete tak zvláštním způsobem“, postěžoval si Nupod. „Místo, abyste jasně řekly, co chcete. Proč mi chceš provětrat pérka, která nemám, Sonyo?“

Myslí to vážně? Zírala na svého tchána. Když v jeho zlatých očích zahlédla jiskřičky, musela se smát. „Jsi horší než Kilak“, povzdechla si.

Nupod se zašklebil. „Tuto frázi znám od tvé drahé matky. Teď jsi trochu uvolněnější a můžeš se se svým ohněm postavit celému Fasad Clusteru.“

„Já chci Cluster reformovat, ne ho zapálit.“

„Ale jistě!“ Nupod ji uchopil za ruku, políbil a položil si ji do ohbí paže. „Až členové Rady poznají tvůj elán, pak budou vědět, že se zvedá vítr změny.“ Nahlas pronesl: „Všechno je připravené. Rada je kompletní.“

Přítomní se shromáždili kolem ní. Maronovi s dětmi, oblečení do žluté svého Domu. Ben s Tinou v černé a červené. „Pojďte, vyrazíme!“