Leon - 8. kapitola

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Leon

„Jak to, že jsi takhle sexy v šatech pro družičku?“ Řeknu, nakloním se ke své ženě a přejedu jí rukou po stehně, přičemž jí beru šaty. Jsme v kostele a čekáme, až na nás přijde řada, abychom mohli projít uličkou na svatbě Rose a Evana, ale já se soustředím jen na to, jak je moje žena nádherná a směšně nádherná.

Nemůžu se dočkat, až z ní strhnu tyhle vínové šaty pro družičku.

„Podvazkový pás?“ Zavrčím, když prsty najdu měkké hedvábné vázačky na vrcholu jejích punčoch. „Máš vůbec představu, co mi děláš, ženská?“

Odpoví mi kroucením zadku a nenápadně se otře svými plnými koulemi o přední část mých smokingových kalhot. Chytnu ji za boky a přitisknu jí rty k uchu.

„To je ono,“ zašeptám. „Ošukám tě v limuzíně, jakmile tohle skončí.“

Tváře jí sladce zrůžoví a já vím, že si přesně představuje, co jí udělám.

Začne hrát hudba a dveře před námi se otevřou. Poté, co Courtney ještě jednou rychle stisknu zadek, ustoupím a vezmu za ruku družičku, kterou doprovázím k oltáři. Sleduji, jak se mé ženě pohupují boky, když jde uličkou přede mnou, a musím polknout zasténání.

Přísahám, že se trochu víc kroutí, jen aby mě poškádlila.

O DVĚ HODINY POZDĚJI právě končí přípitky a Rose a Evan se chystají na první tanec. Cítím, jak mi kolem pasu vklouzla ruka, a podívám se Courtney do teplých očí.

„Už jsi skoro hotová se svými povinnostmi družičky?“ Zeptám se jí. „My dva máme ještě nějaké nevyřízené účty.“

„Dolů, chlapče, než dostanu hadici,“ řekne s úsměvem. „Máme čas. Musím se ujistit, že jsem tu pro Rose. Nezapomeň, co všechno pro nás udělala na naší svatbě.“

„To, co udělala, bylo, že přefikla tvého bratra,“ zabručím a vyhnu se úderu, který mi Courtney míří na biceps. „Fajn. Budu se chovat slušně. Prozatím. Ale přísahám, že jestli to bude trvat moc dlouho, ošukám tě uprostřed tanečního parketu a je mi úplně jedno, kdo se na to bude dívat.“

„Nemůžu tě nikam vzít,“ řekne Courtney s povzdechem, ale v očích jí taky šibalsky zajiskří.

Poslední dobou je to mezi námi mimořádně vášnivé. Naše společné rozhodnutí udělat pár zásadních změn, abychom mohli trávit dny skutečně spolu, nám nejen uvolnilo cestu k tomu, abychom trávili čas spolu – umožnilo nám to znovu se sblížit a znovu se zamilovat.

„Pojď, podíváme se na ten mezinárodní bufet, který Rose naplánovala.“ Courtney mě zatahá za ruku a vede mě přes místnost.

Několik minut slintáme nad vším tím jídlem – je tam všechno od sushi po samosy – a pak si každý naplníme talíř a vrátíme se ke svému stolu.

„Tohle je skvělé,“ říká Courtney a strká si do úst kousek nigiri. „Trochu jsem se bála, že to bude přehnané, ale Rose odvedla opravdu skvělou práci.“

„Souhlasím. Tady, zkus tenhle hovězí špíz.“ Stáhnu ze špízu křehký kousek steaku a podám jí ho. Jak žvýká sousto, sténá rozkoší.

Oba mlčíme, zatímco si vychutnáváme další jídlo z talířů. Ale když se po chvíli podívám na Courtney, poznám, že má něco na srdci. Ve tváři má vzdálený výraz.

„Co máš na srdci, krásko?“ Zeptám se. Nakloním se k ní a políbím ji na špičku nosu.

„To je hloupost.“

„To určitě ne. Řekni mi to.“

Posune se na sedadle a najednou vypadá trochu nervózně. „Dobře. Přemýšlela jsem… vím, že to zní trochu šíleně, ale… přemýšlela jsem o tom, jaké by to bylo otevřít si restauraci.“

Zvednu obočí. „To myslíš vážně?“

Přikývne. „Vždycky jsme o tom žertovali, ale… co kdybychom to opravdu udělali? Teď by byl ten správný čas, ne? Nepracujeme. Máme úspory. A ty jsi skvělý v řízení – no, vlastně čehokoli. Když dokážeš zprostředkovat mnohamilionové obchody s nemovitostmi, zvládneš i obchodní stránku restaurace.“

Najednou si to dokážu představit taky. A připadá mi to správné. Jako bychom k něčemu takovému byli předurčeni. Jídlo nás přece poprvé spojilo.

Přikývnu a usměju se. „A ty máš to nejlepší zázemí pro zákaznický servis, jaké může kdo mít. Když dokážeš zvládnout opilce, vyděšené pasažéry a rozjívené batole, zatímco se řítíš oblohou rychlostí pět set kilometrů v hodině, zvládneš všechno, co ti zákazník v restauraci může připravit.“ Natáhnu se, chytím Court za ruku, přitáhnu si ji k sobě a posadím si ji na klín. „Myslím, že je to skvělý nápad, lásko.“

„Taky mám na mysli perfektní osobu, která by vedla naši kuchyni,“ řekne Courtney s tajemným úsměvem.

„Kdo je to?“ Přejedu jí rukou po zádech a přes boky a obdivuji měkké křivky pod svými prsty.

„Julian,“ řekne.

„To je… vlastně perfektní.“ Zmínil jsem se Courtney, že Julian mluvil o hledání nové práce. „Brzy si s ním domluvím schůzku, abychom si o tom mohli všichni promluvit a zjistit, co si o tom myslí.“

Courtneyin opatrný úsměv se mění v plnohodnotný. „Úžasné. Jsem tak nadšená!“

Trochu se mi zavrtí na klíně, což míří přímo k mému penisu.

„Nejsi jediná, kdo je vzrušený,“ řeknu tichým hlasem. Pevně si ji k sobě přitáhnu a dám jí pocítit, jak přesně jsem vzrušený.

Oči se jí lesknou a rozhlíží se po místnosti s recepcí, kde všichni tančí a jedí.

„Sejdeme se v limuzíně?“ zašeptá.

Sklouzne mi z klína, nakloní se nade mě a dá mi rychlý polibek, její jazyk mi zatančí na rtech, než se ode mě uvolní.

Dívám se, jak přechází po místnosti a její boky se pod vínovými hedvábnými šaty svůdně pohupují. Když po mně hodí přes rameno pohled plný potřeby, vstanu, rychle se upravím přes kalhoty smokingu a následuji ji ven z místnosti.