OMT - 10. kaptitola

Překlad: Já

Kor.: Ona

Aria

SEDÍM VE SVÉ KANCELÁŘI a usmívám se, když píšu. Před týdnem jsem odložila román, který jsem se pokoušela napsat, a začala tvořit úplně nový příběh. Přestože mi moje agentka nepředložila nabídku od nakladatele, kterému ji poslala, líbí se mi každý detail, který se do příběhu dostane. Nejlepší na tom je, že jsem do této série mohla přidat další prvky romantiky a bez přemýšlení jsem do svého hrdiny vepsala obraz Tidea, muže, který je komplikovaný, ale v hloubi duše svým způsobem milý. Když mi zazvoní telefon, zvednu ho, aniž bych se podívala, kdo volá, a dám telefon na hlasitý odposlech.

„Haló.“

„Ario, tady máma.“

Prsty mi sklouznou z kláves a já spolknu nadávku. Kromě občasných esemesek, nebo telefonátů jsem rodiče neviděla od chvíle, kdy se u mě naposledy objevili, což bylo příjemné. Ale jsem si jistá, že mě štěstí brzy opustí.

„Ahoj, mami.“

„Blíží se náš podzimní večírek a já jsem si chtěla potvrdit, že přijdeš.“ Odmlčí se a zhluboka se nadechne. „A chtěla jsem se zeptat, jestli s sebou někoho vezmeš.“ S vědomím, že ví, že se vídám s Tidem, protože jsem jí to řekla během jednoho z našich telefonátů, zavřu oči a přemýšlím, jestli vůbec někdy uzná, že máme spolu vztah.

„Můžu si vzít tři lidi?“ To poslední, co chci, je jít na jejich večírek, a rozhodně nechci brát Tida na akci, kde budou přítomni moji rodiče. Přesto nechci, aby si myslel, že se stydím za to, že jsem s ním, a mám pocit, že přesně to by se stalo, kdybych ho nepožádala, aby se ke mně přidal. Ale možná, že pokud půjdou Colton a Gia, bude to trochu snesitelnější, zvlášť když jsem si pokaždé užívala v jejich přítomnosti.

„Jen přátelé?“ naléhá a já protočím oči.

„Mami, říkala jsem ti, že se chodím s Tidem, ale kromě něj bych s sebou ráda vzala i pár kamarádů.“

„Myslíš, že je to chytré, když přijede Josh?“ zeptá se a já zatnu zuby.

„Jestli se bojíš o Joshovy pocity, mami, tak já nepřijdu.“

„Nedramatizuj to, Ario.“ Jasně, protože já jsem ta dramatická. „Přiveď si kamarády. Jen se ujisti, že vědí, že se musí vhodně obléct.“

Sakra, úplně jsem zapomněla na to, že večírek je akce, kde se lidé oblékají a předvádějí. Nevím, jestli měl Tide někdy v životě na sobě něco jiného než džíny, což znamená, že by ho mohla naštvat zpráva, že si musí vzít oblek. „Postarám se, aby to věděli.“

„Tak se tam uvidíme. Přeji hezký večer.“ Zavěsí, a když linka utichne, přemýšlím, jestli jsem někdy slyšela mámu říct, že mě má ráda. Myslím, že ne, a otec to řekl jenom tehdy, když byl opilý, a to by řekl v opilosti skoro každému. S prázdným pocitem v žaludku se odstrčím od stolu a vezmu si mobil s sebou do kuchyně. Než se vydám na verandu, vezmu si šálek kávy, protože potřebuju čerstvý vzduch, který mi pomůže vyčistit mysl. Čtu si historický román v aplikaci Kindle na svém telefonu a usměju se, když se na displeji náhle objeví jméno mé agentky s textovou zprávou, zda si můžeme promluvit. Odpovím, že můžu, a o chvíli později mi zazvoní telefon.

„Máš pro mě dobré zprávy?“ Zeptám se hned, jakmile to zvednu.

„Ne, mám dobré zprávy a opravdu, opravdu dobré zprávy.“ Její vzrušení je slyšet, a protože Rachel je vždycky dost umírněná, i když mi volá, aby mi řekla, že mi sehnala šestimístný kšeft, vím, že ať už má jakékoliv novinky, musí být velké. „Máš k dispozici svůj e-mail?“

„Mám.“

„Podívej, co jsem ti právě poslala.“ Pustím hovor na hlasitý odposlech, pak přejdu k e-mailu, a když vidím obrys nabídky, kterou mi poslala, srdce se mi rozbuší. Záloha je mnohem vyšší, než mi nabídli, když jsem s nimi podepsala smlouvu naposledy, což znamená, že věří v mou novou sérii. „Co si myslíš o jejich nabídce?“ ptá se.

„Myslím, že přijímám.“ Usměju se.

„A teď ty lepší zprávy, má krásná dívko.“ Slyším, jak se pohybuje, a pak se zavřou dveře. „Posadíš se?“

„Ano.“

„Paramount dnes ráno učinil nabídku. Chtějí přivést Vichry na velké plátno jako třídílný seriál, a pokud budeš souhlasit, plánují začít natáčet koncem příštího roku.“

„Cože?“ Srdce mi začne bušit, jak se mi v těle rozproudí adrenalin, až se mi rozklepou ruce. „Děláš si legraci.“

„Nikdy nežertuju, Ario, a rozhodně bych nežertovala o něčem takovém.“

„Nevím, co na to říct.“ Myslím, že každý autor sní o tom, že jeden z jeho příběhů bude uveden v život, a jak znám všechny ty talentované lidi v této branži, nikdy jsem nevěřila, že se to stane mně.

„Nemusíš nic říkat. Jediné, co musíš udělat, je podepsat smlouvy, až ti je pošlu, a pak už to půjde samo.“

„Děkuji ti, Rachel. Jsi úžasná.“

„Ario, tohle není moje zásluha. Tohle je celé tvoje práce. Četli tvůj příběh, líbil se jim a chtějí s tebou spolupracovat. Jak jsem řekla, když jsem za tebou před lety přišla, vím, že jsi talentovaná a že tě jako autorku čeká v budoucnu spousta skvělých věcí. Mám prostě štěstí, že spolu pracujeme.“

Oči se mi zalijí slzami a já je přemáhám, nemám slov. Rachel za mnou stála ještě předtím, než jsem vydala svou první knihu, a i když si myslí, že s mým úspěchem nemá nic společného, já vím něco jiného. V branži je dobře známá a lidé si jí váží a oceňují její názor. Takže i když mou knihu do Paramountu neprotlačila, vím, že uviděli její jméno a vzali to v úvahu. „Mám tě ráda.“

„Nápodobně, krásko, a nemůžu se dočkat, až s tebou půjdu na plac a budu slintat nad tím, koho obsadí do role Hydea,“ řekne a já si ji představím, jak s těmi svými příliš velkými brýlemi, s dlouhými šedivými vlasy v drdolu, který se drasticky liší od velmi bohémského oblečení, které obvykle nosí, stojí na place a flirtuje s nějakou náctiletou filmovou hvězdou.

„Určitě ti udělám fotky, aby ses o ně mohla podělit s Charlesem,“ řeknu a ona si odfrkne. Charlesovi, jejímu synovi, bude letos sedmnáct. Porodila ho, když jí bylo čtyřicet, a on nesnáší, když ho uvádí do rozpaků, zvlášť když flirtuje, což dělá často. Její manžel, Charles starší, to naštěstí považuje jen za legraci.

„Za tu možnost být na place filmu by mi to snad odpustil,“ řekne s úsměvem v hlase a pokračuje. „Promluvíme si zítra odpoledne, až dostanu finální podobu smlouvy. Určitě toho budeme mít víc k probrání, ale do té doby si užij večer a nezapomeň to pořádně oslavit.“

„To udělám,“ řeknu jí a dívám se, jak Tideovo auto vjíždí na příjezdovou cestu.

„Mám pocit, že se tě musím zeptat, co znamená to štěstí v tvém hlase, ale o tom si budeme muset promluvit později. Mám práci.“

Se smíchem zavrtím hlavou. „Dobrou noc, Rachel.

„Dobrou, brzy si promluvíme.“ Zavěsí a já si při vstávání zastrčím telefon do kapsy svetru.

„Je všechno v pořádku?“ zeptá se Tide, když vystupuje z auta, a já ani nepřemýšlím. Seběhnu ze schodů a běžím přes prašnou příjezdovou cestu, a jakmile jsem u něj blízko, skočím mu do náruče, která se naštěstí rozevře, aby mě zachytila. „Ježíši,“ zavrčí, když mu obtočím nohy kolem boků, a rychle ho políbím, než se odtáhnu a chytím jeho obličej do obou dlaní.

„Mám tu nejlepší zprávu.“

„Jo?“ Usměje se mému vzrušení a já přikývnu. „Konečně jsi dostala nabídku, na kterou jsi čekala?“

„Dostala.“ Postaví mě na nohy a já zakloním hlavu, abych se na něj podívala. „Ale volali z Paramountu a chtějí z mé první série udělat třídílný film.“

„To si děláš prdel.“ Vypadá ohromeně a já se zasměju a opřu si ruce o jeho hruď.

„Jsi v pořádku?“

„Měl bych říct, že jsem v šoku, ale dočetl jsem první dvě knihy a právě jsem začal třetí, takže mě to upřímně ani trochu nepřekvapuje.“

„Ty jsi četl moje knihy?“ Nadechnu se a na hrudi mám zvláštní pocit, když se o něj opřu. Můj bývalý nikdy žádnou z mých knih nečetl a moji rodiče určitě nikdy žádnou z nich nevzali do ruky, takže to, že si na ně udělal čas, znamená víc, než si vůbec uvědomuje. A nedělá to proto, že by si myslel, že na mě udělá dojem; dělá to prostě proto, že chce.

„Jsi talentovaná, zlato. Nebyl jsem si jistý, jestli se do nich dokážu začíst, protože Dean Koontz je můj oblíbený autor a mám rád jeho thrillery, když mám čas číst, ale zjistil jsem u tvé knihy, že mě vtáhne do děje a chci zjistit, co bude dál, a že mě ta série baví.“

Nakloním se na špičky, abych přitiskla svá ústa na jeho, a jeho paže mě obejmou kolem pasu, když polibek prohloubí. Zadýchám se, když se odtáhne, nechám své čelo klesnout k jeho bradě a spojím prsty za jeho krkem. „Děkuju.“

„Za co?“ zeptá se tiše a skloní bradu, aby se jeho rty opřely o temeno mé hlavy.

„Za to, že jsi,“ řeknu mu a přeju si, aby pochopil, jak snadné je být šťastná, když jsem s ním.

„Ario.“ Mé jméno je hrubé, jak mě pevně svírá.

Zavřu oči, vzpamatuju se a zakloním hlavu, abych se setkala s jeho pohledem. „Udělala jsem nám k večeři dušeného Guinnesse, ale poté, co jsem se dozvěděla o tom filmu, myslím, že bych chtěla zavolat Gie, jestli s Coltonem nechtějí slavit s námi.“

Pustí mě a vezme mě za ruku, aby mě vedl k domu. „Colton je dnes večer v práci, ale možná se s Giou sejdeme v Rusty Rose na skleničku. Ale až potom, co si dám trochu tvého guláše,“ řekne a rozesměje mě. Před ním jsem si nikdy nemyslela, že umím vařit, ale on pokaždé zhltl každé jídlo, které jsem uvařila, a snědl všechny zbytky.

„To mi vyhovuje,“ souhlasím, když vcházíme do domu. Zatímco se jde osprchovat, což dělá pokaždé, když ke mně přijede po celodenní práci, zavolám Gie a sdělím jí své novinky. Zatímco si povídáme, pošle Coltonově mámě zprávu a ta téměř okamžitě souhlasí, že přijde pohlídat Gina, abychom mohli jít do baru slavit.

 

„GRATULUJU, ARIO.“ COLTON zvedne své pivo a Tide udělá totéž se svým, zatímco Gia a já zvedneme sklenice s martini.

„Děkuju vám, lidi.“ Rozhlédnu se kolem stolu. Kdybyste se mě zeptali, když jsem se rozhodla přestěhovat do Tennessee, jak jsem si myslela, že to dopadne, nikdy by mě nenapadlo, že najdu muže, se kterým se budu cítit tak jako s Tidem, nebo přátele, jako jsou Gia a Colton. U každého z nich jsem našla hloubku opravdového vztahu, což je něco, co jsem nikdy v životě nezažila, ale jsem za to moc vděčná.

„Musíš mi slíbit, že až začnou natáčet, budu moct přijít na plac, zvlášť když do filmu dostanou někoho jako Chrise Hemswortha,“ řekne Gia a já se na ni usměju.

„Na některého z kluků z mých knížek je už trochu starý, takže pochybuju, že bude součástí obsazení.“

„A ty jsi vdaná a máš dítě, takže se s ním stejně nemůžeš chodit,“ řekne Colton a Gia se na mě podívá a protočí oči, přičemž se ušklíbne.

„Když už jsme u toho chození na plac.“ Napiju se svého nápoje a položím ruku na Tideovo stehno. „Blíží se podzimní oslava mých rodičů, a jestli můžete všichni přijít, byla bych ráda, kdybyste šli se mnou, protože pak by ta celá akce mohla být vlastně snesitelná.“

„Ty nechceš jít?“ Zeptá se Gia a já zavrtím hlavou.

„Ne, máme s rodiči dost divný vztah a budou tam všichni jejich nafoukaní kamarádi i s mým bývalým,“ přiznám a Tideovy svaly se mi pod dlaní napnou.

„Proč tam kurva bude tvůj ex?“ zeptá se a překvapí mě svým tónem, který zní spíš jako zavrčení než cokoli jiného.

„On a moje máma jsou si blízcí.“ Pokrčím rameny a napiju se svého nápoje.

„Ježíši,“ zamumlá a prohrábne si rukou vlasy, které nechal rozpuštěné, což znamená, že vypadá o něco divočeji než obvykle.

„Nemusíš mi říkat, že moje rodina je v háji. Já vím, že jsou.“

„Proč jsi souhlasila, že přijdeš?“ zeptá se Colton.

Pokrčím rameny a odpovím, jak jinak. „Já nevím. Možná z pocitu viny, ale nejsem si tím úplně jistá.“

„No, já tam budu,“ řekne Gia a já se setkám s jejím pohledem. „A jestli to bude stát za houby, můžeme odejít a podniknout něco jiného.“

„Dej mi vědět, který den, a já budu mít volno.“ Colton si povzdechne a dá najevo, že jediný důvod, proč souhlasí s tím, že půjde, je ten, že nechce, by tam byla Gia sama.

„Víš, že tě nenechám jít samotnou,“ řekne Tide a zní to vyveden z míry a já vidím, jak Gia stiskne rty, jako by se snažila zabránit smíchu.

„Vrátím se. Jdu se podívat, jestli jsou všichni v pořádku.“ Colton políbí svou ženu na tvář, než zamíří k baru.

Zvednu svůj drink a napiju se, dusím se, když vidím, že nikdo jiný než můj otec se lehce potácí přes místnost směrem k baru. „Jsi v pořádku?“ Tide mě pohladí po zádech, zatímco si beru ubrousek, abych si otřela ústa.

„Je tu můj táta.“ Odkašlu si a on i Gia se rozhlédnou. Ale jen Tide se zaměří na bar, kde se můj otec usadí na jedné ze stoliček a snaží se upoutat Coltonovu pozornost. Když ji konečně získá, vidím, jak pokládá na pult nějaké peníze, a o chvíli později Colton popadne z horní police láhev bourbonu a naplní do poloviny sklenici, a pak se podívá na Tidea a vede s ním jakýsi telepatický rozhovor.

„To je v pořádku. Vždycky je šťastný, když se napije. Jsem si jistá, že kdyby sem teď přišel, myslel by sis, že je to tvůj nejlepší kamarád,“ ujistím Giu, která vypadá trochu nervózně, nejspíš čeká nějaké drama po tom, co jsem právě řekla o vztahu mých rodičů a mně.

„Pije hodně?“ zeptá se.

„Jo.“ Stisknu rty, když dopije na jeden zátah a pohne se pro další, přičemž málem spadne ze stoličky. Když jsem byla mladší, bývalo mi hrozně trapně, když se opil a choval se jako idiot. Teď už mě to přestalo bavit a jen mě štve, že si odmítá připustit, že má problém, a vyhledat pomoc. „Měla bych se postarat o to, aby měl odvoz.“ Naštěstí nikdy neřídil opilý, ale je o něm známo, že se svezl s náhodnými cizími lidmi a skončilo to tak, že mu zmizela peněženka nebo mu ukradli kreditní karty, které následně vybílili.

„Pojedu s tebou.“ Tide se odstrčí od stolu. Chytnu ho za paži, a když spustí bradu, aby se na mě podíval, prohlédnu si jeho tvář. Vím, že když táta pije, je samá duha a sluníčko, ale jestli je Tide naštvaný, nevím, jak na něj bude táta reagovat. „Jsem v pohodě, zlato, slibuju.“

„Dobře.“ Vydechnu a podívám se na Giu, když vstane.

„Jdu se pobavit s Coltonem do baru.“

„Dobře.“ Nechám pití i bundu za sebou a držím se Tide za ruku, když přecházíme přes místnost. Když dojdeme k tátovi, usrkává už druhý drink a nepřítomně zírá na televizi na stěně za barem, kde běží sestřihy z fotbalového zápasu.

„Tati.“ Položím mu ruku na rameno a on se otočí čelem ke mně a oči se mu naplní překvapením.

„Ario.“ Rozhlédne se kolem sebe, než se znovu setká s mým pohledem. „Co tady děláš?“

„Jsem tu s Tidem a našimi přáteli,“ řeknu mu a jeho oči klesnou na Tidovu ruku, která pevně drží tu mou, pak zakloní hlavu a usměje se.

„Ty jsi ten nový přítel.“ Zasměje se a podívá se na mě. „Tvoje máma si na něj bez přestání stěžuje.“

„Tati.“ Zakousnu se a on se ušklíbne.

„Slyšel jsem, že se zúčastníš podzimního večírku.“ Vystrčí ruku směrem k Tideovi. „Nevím, jestli tě Aria varovala, ale její bývalý tam bude.“

„Tati,“ zopakuji a on pokrčí rameny.

„Měl by být varován, zvlášť když je do toho zapletená tvoje máma. Myslí si, že se k sobě s Joshem vrátíte.“

„Já se k Joshovi nikdy nevrátím. Nikdy.“

„A já si taky myslím, že bys neměla, ale tvoje máma o tom není přesvědčená.“

„Každopádně.“ Zavrtím hlavou a pomyslím si, že tenhle rozhovor nemá smysl. „Jen jsme se chtěli zeptat, jestli nepotřebuješ svézt.“

„Ještě ne. Tvoje máma je venku s kamarádkou, takže počkám, až mi řekne, že je doma, a vyrazím tím směrem.“ Zvedne se mi žaludek a trochu pevněji sevřu Tideovu ruku. Zachmuřím se, když pomyslím na to, že máma je teď nejspíš venku s jiným mužem a táta o tom ví, ale místo aby situaci řešil přímo, bude tu sedět a zapíjet své starosti. „Nechcete se ke mně přidat na skleničku?“

„Ne, díky, už se chystáme odejít.“ Posunu se na nohou a cítím se trapně. Kdybych měla s tátou normální vztah, políbila bych ho na tvář nebo ho objala a řekla mu, že ho mám ráda, ale náš vztah není v žádném případě normální a opravdu si nepamatuju, kdy jsem naposledy objala některého z rodičů. „Vrať se v pořádku domů, tati, a kdybys potřeboval svézt, můžeš mi zavolat.“

„Dobře.“ Vypadá zklamaně. „Uvidíme se na večírku.“

„Jo.“ Otočím se na patě a vidím, jak Gia a Colton míří zpátky ke stolu, u kterého jsme seděli.

Když k nim dojdeme, popadnu kabát a obléknu si ho, podívám se na naše drinky na stole, kterých se jsme se sotva dotkli, a setkám se s Giiným pohledem. „Budeš se zlobit, když odejdeme?“

„Vůbec ne,“ řekne tiše a podívá se na mého otce, který nás stále zklamaně pozoruje.

„Doprovodím vás,“ řekne Colton a vezme svou ženu za ruku.

„Jsi v pořádku?“ Tide se mě tiše zeptá, když jdeme k jeho autu, a já se na něj podívám.

„Jen mě štve, že když jsi poprvé potkal mého tátu, byl opilý, ale nejsem si jistá, jestli na tom záleží, protože až ho potkáš příště, bude nejspíš taky opilý.“

„Už jsem se s ním setkal, Ario. Jen si mě nepamatuje.“

„Skvělé.“ Povzdechnu si a on se zastaví v chůzi, pak mě otočí čelem k sobě, vezme mi bradu mezi palec a ukazováček a zakloní mi hlavu.

„Už jsem ti říkal, zlato, že je mi úplně jedno, co si myslí, nebo dělají tvoji rodiče. Záleží mi na tobě.“ Dotkne se svými rty mých a pak se opře. „Jsme ve stejném týmu, jasný?“ Počká, až přikývnu, a jakmile to udělám, vezme mě za ruku a doprovodí mě zbytek cesty k autu, kde stojí Gia a Colton.

„Omlouvám se za dnešní večer, lidi.“

„Neomlouvej se. O nic nejde,“ řekne mi tiše Gia, než zakloní hlavu a podívá se na svého manžela. „Za pár hodin se uvidíme doma.“

„Jo, zlato.“ Políbí ji na čelo a pak na rty, než mě přijde obejmout. „Brzy si najdeme čas na opravdovou oslavu, Ario.“

„To bych ráda.“ Věnuji mu malý úsměv a pak ho chytím za ruku. „Kdyby se táta nemohl odvézt domů, zavoláš mi?“

„Jasně.“ Jeho tvář změkne, než se podívá na Tida. „Promluvíme si později.“

„Jo, chlape,“ souhlasí Tide a dají si pěstí, než oba muži pomohou Gie a mně do auta.

Když se dveře zavřou a uvnitř jsme jen já a Gia, cítím, jak mi spočívá na rameni a tiskne mi ruku. Čekám, až něco řekne, a když to neudělá, uvědomím si, že skutečné přátelství není mluvení pro vyplnění ticha… ale jen tichá podpora.