TH - 15. kapitola

Překlad: Lusesita

Kor.: Lenča, Budula

Nick

„Tak co říkal?“ zeptá se Colton, jakmile ukončím hovor s rektorem univerzity. „Byl naštvaný?“

„Nebyl šťastný, že jsem se zamiloval do jednoho z mých studentů, ale ocenil, že jsem mu zavolal dřív, než se ty fotky dostanou do médií. Takže myslím, že aspoň to svědčí v můj prospěch.“

Obejmu Coltona kolem ramen a přitáhnu si ho blíž. Sedíme takto spolu na gauči od chvíle, kdy jsme vrátili do mého domu, mluvíme, plánujeme a snažíme se vymyslet, jak se nejlépe vypořádat s nadcházející bouří, kterou Brian rozpoutal tím, že fotky poslal všem zaměstnancům.

„Naznačil ti, co můžeš očekávat? Jako… jestli kvůli tomu přijdeš o práci?“

„Já nevím. Jsem si jistý, že univerzita povede vyšetřování, aby se ujistili, že jsem ti ve třídě nenadržoval…“

Colton si odfrkne. „Bude jim stačit jeden pohled, jak se mi poslední dobou zhoršily známky. Což taky hraje pro nás.“

To je pravda, ale snažím se neusmívat. Nelíbí se mi, že se mu za posledních pár týdnů zhoršily známky. Už to dokazuje, že mezi námi není nic nekalého.

Je to prostě…

Láska.

 A já musím věřit, že tuto lásku rada pozná, až ji uvidí.

„Víš, nerad to říkám, ale jsem skoro rád, že tvůj spolubydlící pořídil ty fotografie a odevzdal je.“

Colton vytřeští oči a dívá se na mě, jako bych se zbláznil. „Kristepane, proč? Převrátí ti to život vzhůru nohama. Mohlo by to skončit vážně špatně.“ Zavrtí hlavou a přitulí se blíž. „Nechci, aby se to stalo.“

„V určitou chvíli bychom se s tím stejně museli vypořádat i bez Briana. Nakonec by nastal den, kdy už bychom se nechtěli skrývat, víš?“

Colton na několik okamžiků vypadá zamyšleně a pak přikývne. „Jo, myslím, že to dává smysl. Jasně, že bych náš vztah nechtěl skrývat věčně, ale nesnáším, že to musí být takto. Neudělali jsme nic špatného, ale lidé se budou chovat, jako bychom udělali.“

„Ať si myslí, co chtějí.“ Snažím se znít víc nad věcí, než jsem. „Každý bude mít svůj názor a s tím se nedá nic dělat, ale na druhou stranu nás většina z nich nemusí zajímat. I kdybych přišel o práci, radši si najdu jinou, než být bez tebe. Práce byla, je a bude a cizí názory mě nezajímají.“

Zasměje se. „Sladké řečičky, ale jo, máš pravdu. Nezajímá mě, co si kdo myslí. Většině lidí to stejně bude buřt.“

Má pravdu.

Oba ji máme.

Všechno to drama a nejistota jsou těžké a závažné, ale nejedná se o konec světa. Doufám, že neztratím práci, ale z hledání nové rozhodně strach nemám.

Nechci, aby o mě lidé mluvili – a obzvláště o Coltonovi – ale zvládneme to. Jakmile si lidé uvědomí, že nikam nepůjdeme a že se za naši lásku nestydíme, celý skandál utichne.

„Jak můžu mít takové štěstí?“ Usměju se a políbím ho na čelo. „Nejen, že jsem našel dokonalého muže – který je pro mě perfektní – ale ty zůstáváš se mnou i ve chvíli, když by většina lidí utekla. Jsem za tebe tak vděčný, zlatíčko. Vděčný a šťastný.“

„Máme štěstí, že se máme navzájem,“ řekne a když ke mně vzhlédne, jsou jeho krásné zelené oči plné emocí. „Nikam nepůjdu. Neuteču. Projdeme tím společně a bude líp.“

Není nic, co bych mohl říct. Jen ho políbit.

Miluju ho a jsem vděčný, že je můj.

Je můj a je perfektní. Miluji ho víc, než se dá vyjádřit slovy.

Můžu se jen pokusit mu to dokazovat každý den svými činy a slovy, že neudělal chybu a jeho láska není špatná.

Že patříme k sobě.

Navždy.

 

Můj pokoj se topí ve tmě, ale já vím, že Colton nespí. Mám ho v náručí, tiskne se ke mně tělem přesně tak, jak by to mělo být. Jeho dech je stabilní, ale mělký a já už s ním takto spal tolikrát, abych poznal rozdíl mezi tímto a dlouhými hlubokými nádechy, zatímco spí.

„Bude to v pořádku, zlato,“ zamumlám a políbím ho na vršek hlavy. „Stane se, co se má stát. Nemá smysl kvůli tomu bdít.“

„Vím, že máš pravdu,“ povzdechne si a podívá se na mě. Dokonce i ve tmě vidím bělmo jeho očí. Bojí se. Je vyděšený. Noc nedokáže jeho strach skrýt. „Jen nechci, aby to pro tebe bylo těžké. Nezasloužíš si, aby s tebou takto zacházeli.“

Téměř se zasměju. Ne proto, že by to bylo vtipné, ale proto, že se tak ohledně něho cítím já. Tenhle stres a strach si nezaslouží.

A dokonce, i když si tak dobrého muže, jako je on, nezasloužím, jsem zatraceně šťastný, že ho mám v životě.

V náručí.

A v posteli.

Pohladím ho po zádech a znovu ho políbím, protože je právě teď tady a je tak zatraceně neodolatelný, že se ani nepokusím sám sebe zastavit. „Co můžu udělat, abych tě rozptýlil?“

Na okamžik se kouše do rtu a pak se na jeho tváři objeví nezbedný úsměv. „Myslím, že vím o jedné věci, kterou bys mohl udělat…“

Cítím, jak se o mě otře erekcí a přesouvá váhu. Na vteřinu si nedokážu vybavit, o čem jsme se bavili.

Kruci, je překrásný.

Sexy.

A… dokonalý.

„Cokoli chceš, miláčku.“

„To, co chci,“ začne, odhodí deku stranou a sedne si na paty, „je cítit tě v sobě. Přesně to potřebuju, abych si vyčistil hlavu.“

Aniž by čekal na odpověď, sedne si na mě – protože odpověď by byla samozřejmě ano. Vždycky to bude ano na cokoliv, o co mě požádá.

„Ach kurva, Coltone,“ zasténám, když se kolébá proti mému ptákovi, a teplým zadkem se otírá o moji erekci. „Navlhči mi prsty, bejby.“

Zvedne moji ruku k ústům a vtáhne můj prostředníček a ukazováček tak snadno, že musím sám sebe zastavit, abych ho nedusil. Kurva, přeju si, aby to byl můj pták, kterého teď masíruje jazykem a svaly v krku, ale dívat se, jak mi saje prsty, je prostě žhavé.

Zasténá a mě silně zacuká v ptákovi. Jsem tak připravený být v něm, že nevím, jak dlouho můžu čekat.

Přesto vím, že ho musím připravit. Otevřít tu sladkou díru, než do ní zajedu pérem.

„To je ono. Hezky je namokři.“

Vyndám prsty a volnou rukou si ho přitáhnu k polibku, prsty pokrytými slinami začnu škádlit jeho vstup. Otevře se pro mě, znovu zasténá a já kloužu nejprve jedním a pak dvěma prsty po staženém prstenci svalů.

Tak žhavý.

Tak těsný.

„Ano,“ zalapá po dechu. „Hlouběji. Tvrději. Potřebuju víc, Nicku. Prosím.“ Aby svoje slova zdůraznil, natáhne se za sebe a polaská mě.

„Dobře, zlato,“ zakřením se jeho naléhavosti. „Mám tě. Jsi si jistý, že jsi na mě připravený?“

Nechci mu ublížit, ale je zatraceně těžké držet se zpět. Místo odpovědi vezme věci do svých rukou. Hravě odstrčí mé prsty stranou a nadzvedne se nad mého ptáka.

„A kurva.“ Když cítím, jak mi jeho těsná dírka svírá hlavičku, zavřu oči. Jeho těsné teplo mi pokaždé vyrazí dech. „To je tak dobré, zlatíčko. Jsi tak kurevsky těsný.“

Zakňučí a zatlačí proti mně. Nezastaví se, dokud mě v sobě nemá až po kořen. „Chci tě potěšit,“ zasténá. „Chci, abys mě šukal… tvrdě.“

Ježíši.

Jak tomu mám odolat?

Kloužu rukama dolů po jeho štíhlém hrudníku, miluju jeho napjaté tělo a svaly. Jednu ruku mu položím na bok, který pevně sevřu a druhou sevřu jeho vzpřímenou kládu.

„Zajezdi si na mě, miláčku. Projeď se na mém ptákovi a já ti ho přitom budu honit.“

Zhoupne se nazpět, šuká mě přesně tak dychtivě, jak jsem řekl. Tvář má zarudlou. Dívá se na mě, dech se mu zkracuje, mělce vzdychá, jak ptákem opakovaně zasahuju jeho prostatu.

„To je ono. Pusť to a až budeš připravený se se mnou udělat, zlato, nech mě tě vyplnit.“

„Už… tak blízko,“ zakňourá. „Jen… potřebuju… tvrději.“

Hladím ho rychleji, zatímco ho druhou rukou pokaždé, když se na mě spustí, tlačím níž a tím se zabořím hluboko do jeho zadku. Je tak těsný, horký a tak kurevsky sexy, že bych se mohl udělat jen sledováním rozkoše vepsané v jeho tváři a posloucháním malých vzdechů naplněných potřebou, které mu unikají z hrdla při každém hlubokém a tvrdém průniku, ale budu čekat, dokud nebude připravený. Uděláme se společně.

Brzy.

„Och, můj Bože,“ zalapá po dechu a vykulí oči, když znovu zasáhnu prostatu. „Och, můj Bože. Och, můj Bože, ano… prosím…“ Pohled upře do mých očí. „Přímo tam. Teď… já… já…“

„Udělej se kvůli mně, zlato,“ dokončím za něj. Miluji, že má slova mají na jeho tělo okamžitý účinek.

Přikývne a poté vykřikne, jeho semeno mi smáčí ruku a břicho. To je tak sexy. „To je ono,“ zasténám, zatímco se mě zmocňuje můj vlastní orgasmus.

„Zůstaň tu. Přesně takhle.“

Jeho zadek mě sevře ještě pevněji, ždímá mého ptáka a já už to nedokážu vydržet. Naplním ho, pak si ho stáhnu dolů a tvrdě ho políbím. Smysly mám zahlcené jeho chutí, city a zvuky.

Je dokonalý,

Můj.

On je všechno.