HS - EPILOG

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Lauren

„Myslíš, že se mi vrátí postava?“ Otočila jsem se v zrcadle na stranu a položila si ruku na břicho, které se mi zdálo trochu nafouklé.

Gage ke mně přistoupil zezadu a objal mě kolem pasu. „Nikdy jsi ji neztratila.“ Políbil mě na tvář a pak se vydal ke skříni pro košili.

„Zlato, nelži mi,“ zavolala jsem přes rameno.

„Dny mého lhaní jsou pryč. Tvůj bratr se ke mně po tom všem teprve teď rozehřívá a já nechci obnovit starý zvyk.“ Seřadil knoflíky a začal odspodu, postupoval nahoru.

„To přeháníš. Noah se choval báječně a ty to víš.“ Noah byl neuvěřitelný, a dokonce přijel i na narození našeho syna, kterého jsme pojmenovali, Wade, podle potoka. Byl to Olliein nápad a já jí tu čest ráda vzdala. Jeho prostřední jméno bylo Patrick, stejně jako moje příjmení, a já věděla, že by byl můj otec opravdu pyšný, že má vnuka.

„Jo, musím říct, že ten chlap se opravdu vzpamatoval. Ale tvrdí, že jestli si tě brzy nevezmu, půjde po mně. Snažil jsem se mu vysvětlit, že si dáváme na čas.“ Posadil se na postel, aby si natáhl boty.

Otočila jsem se a dala si ruce v bok. „Tak kolik času si zase bereme? Ráda bych se vdala ještě v tomto desetiletí.“

„To ty jsi říkala, že chceš počkat, že není třeba spěchat, když se staví a rodí se dítě. Chtěla jsi velkou svatbu, vzpomínáš?“

„Já vím, ale myslím, že to není praktické. Už máme rodinu, už máme dům a oba jsme zase zaneprázdnění prací. Myslíš, že bychom si měli dělat starosti s velkým obřadem?“

„Myslím, že když to neuděláme, Chloe tě zabije. Vy dvě o tom mluvíte, jen když je na dně. A Ollie chce být květinářka, vzpomínáš?“

„Já vím. Máš pravdu. Když už jsi to zmínil, tak jsi jediný, kdo to zdržuje.“ Šibalsky jsem se na něj usmála.

Zasmál se. „Byla tahle diskuse jedna velká narážka?“

„No, vlastně ses mě ani nezeptal. Tedy ne žádným formálním způsobem.“ O svatbě se mnou mluvil už stokrát, ale stejně jsem čekala na prstýnek.

„Udělám to, až to nebudeš čekat. Ve svém vlastním čase, ale brzy, slibuju.“

„Potřebuješ čas, abys našetřil na prsten?“ Vždycky jsem si ho dobírala, že má obrovský prsten, dost velký na to, aby zadusil koně, ale on věděl, že si jen dělám legraci. Ukázala jsem mu několik fotek pěkných prstenů, které se mi líbily, a pokaždé mi řekl, že kameny nejsou dost velké.

„Aha, tak to bude škrtič koní. Počkej a uvidíš. Chci, abys nosila ten nejkřiklavější a nejvulgárnější prsten, jaký najdu.“

Zasmála jsem se. „Na film Jih proti větru jsme se dívali až příliš často. Bojím se, že mi jednoho dne řekneš, že je ti to úplně jedno.“

„Jen ve snu. Jsi moje holka a zůstaneš mojí holkou.“

„Jen ne tvoje žena?“

„Chceš, abych se tě zeptal hned teď?“

„Ne, ty hlupáku. Nech si to pro sebe. Ale chystám se promluvit si s Chloe o svatbě. Nemá smysl plánovat něco velkého, když a až k tomu dojde.“ Hodila jsem tam to když, jen abych ho vyvedla z míry, a on mi to oplatil tím, že mě přitáhl do náruče a políbil mě tak silně, až se mi rozmazala rtěnka.

„Teď si budu muset zase upravit obličej.“ Zasmála jsem se.

„Jsi krásná i s rozmazanou rtěnkou.“

„Pochybuju, že si to bude myslet můj nový klient.“ Otočila jsem se k toaletnímu stolku a došla si pro štětec na podkladovou bázi a odličovací tampon na make-up. Jakmile jsem to napravila, malý Wade, se ozval ve své posteli na druhé straně pokoje.

Opustila jsem líčení a použila utěrku na ruce, když jsem přecházela přes pokoj, abych zvedla svého sladkého chlapečka. Byl podobný svému otci, ale taky hodně Noahovi, a ti dva se pokaždé, když se sešli, hádali, komu je víc podobný.

„Mohl jsem ho dostat, víš,“ řekl Gage. Předběhla jsem ho, aby se nedostal k Wadeovi jako první.

„Brečí kvůli mně. Je čas ho znovu nakrmit.“

„Aspoň mě nech dojít pro tu láhev.“

„Dobře. Tak se snaž být užitečný.“ Škádlivě jsem se na něj usmála.

„Díky, že jsi mě nechala.“

Zmizel v kuchyni a já si oddechla, když jsem se podívala na svého syna. Svým způsobem jsem se chtěla vrátit do práce. Jinými způsoby jsem chtěla být prostě matkou. Věděla jsem, že mám v plánu dělat obojí, ale pořád jsem chtěla víc času.

Po tvářích mi stékaly slzy, když se Gage vrátil do pokoje, poklekl přede mnou a dítětem a pohladil mě po ruce. „Co se děje, zlato?“

„Jen si myslím, že bych měla zavolat a zrušit tu schůzku s klientem. Potřebuju s dítětem víc času a ještě nejsem připravená ho opustit.“

„To je v pořádku, že to tak cítíš, zlato, ale nemůžeš teď zavolat a zrušit to. Co kdybys tam prostě šla a vyslechla si toho člověka? Vždyť jsi tu práci ještě ani nevzala a třeba se tam dostaneš a zjistíš, že jsi připravená. Kromě toho vypadáš nádherně. Jsem rád, že je to dáma, se kterou máš schůzku, jinak bych trochu žárlil.“

„Opravdu?“ Tělo mi začalo hřát a brnět, jen když jsem pomyslela na to, že žárlí.

„To víš, že jo. Kdyby to byl muž, volal bych ti každých pět minut.“ Trochu se zasmál. „Olivia a Ava se chystají na dámskou jízdu a Ava chtěla, abych ti ještě jednou poděkoval, že jsi jí dovolila trávit čas s Ollie.“

„Byla tak úžasná a Ollie ji miluje. Musím přiznat, že na to občas možná trochu žárlím, a asi bych žárlila víc, kdybychom s Ollie neměli sami tak dobrý vztah.“ Já a ona jsme si byli v poslední době bližší než kdy jindy. Tak blízko, že mě napadlo, jestli na mě Ava nežárlí.

„Prostě jdi a užij si to. Až se vrátíš, budeme tu všichni, a až děti usnou, promluvíme si o jakémkoli rozhodnutí, které uděláš.“

„Dobře, budu tě u toho držet. Myslíš, že bys mohl převzít péči o dítě? Musím běžet, jestli to chci stihnout včas.“

„Dobře, předej mi ho.“ Otřel si ruce o sebe a já mu předala malého Wadea, který ještě trochu povykoval, dokud mu Gage nevrazil láhev.

Připravila jsem se a pak jsem obešla všechny, políbila je na rozloučenou a zhluboka se nadechla, když jsem zamířila do restaurace, kde se měla schůzka konat.

Dorazila jsem tam s dostatečným předstihem, a když jsem vešla do místnosti a našla Noaha, jak sedí u stolu a usmívá se na mě, byla jsem víc než překvapená. Byla jsem zmatená.

„Co tady děláš? Ty jsi ten nový klient?“ Mluvila jsem s jednou ženou po telefonu a chtěla, abych s ní prošla její pozůstalost a sepsala závěť. Myslela jsem si, že to bude snadná práce, která mě vrátí do víru dění.

„Ne. Poslal jsem ji do hajzlu.“

„Přestaň žertovat. Co tady děláš?“

„Chtěl jsem se sestrou na večeři. Pojďme si objednat pití.“ Pokrčila jsem rameny a posadila se k němu. „Jak se máš?“

„Jinak než zmateně? Vlastně se mi ulevilo. Říkala jsem Gageovi, že nevím, jestli jsem připravená vrátit se do práce. Když jsem dala výpověď, myslela jsem si, že mi to bude chybět, ale s domem, dětmi a Gagem mi to nechybí.“

„Víš, že nemusíš pracovat, že? Táta ti přece zanechal docela slušný majetek a ten tvůj muž, no, slyšel jsem zvěsti, že je multimilionář a nějaký velký majitel stavební firmy.“

„Slyšela jsem to samé. Pořád tomu občas nemůžu uvěřit.“

„Jo, no, já jen říkám, aby ses kvůli tomu netloukla. Děti by byly radši, kdybys s nimi byla doma, a ten titul z práv nikam neuteče. Máš čas.“

„Proto jsi přišel?“

„Ne.“ Otočil se k servírce, která přistoupila a připravila si pero.

„Co si dáte?“

„Dám si martini, extra špinavé.“ Podíval se na ženu nahoru a dolů a věnoval jí svůj nejlepší úsměv.

Objednala jsem si sklenku vína, a když dáma odešla, kopla jsem ho pod stolem. „Jsi beznadějný flirtér.“

„Možná si najdu dobrou ženu a budu ženatý dřív než ty.“

„Nechtěj, abych začala, Noahu. Jednou mě požádá o ruku.“

„Jo, to by měl.“

Přišla servírka, podala nám pití a pak se na nás lítostivě podívala. „Nerada se ptám, ale myslíte, že byste se mohli přesunout do jiné sekce? Přijde ke mně velká společnost a potřebuje tento prostor. Na druhé straně je spousta míst.“ Vřele se usmála a Noah přikývl.

„Jistě. Pojď, sestřičko. Odnesu ti pití.“ Myslela jsem si, že tenhle večer už nemůže být divnější, a to když jsme obešli bar a vešli do druhé části a uviděli Gagea a Olivii, jak tam na mě čekají, oba skvěle oblečení.

„Co se děje?“ Podívala jsem se na Chloe, která držela Wadea, a Ava a její přítel tam byli také, spolu s několika dalšími našimi přáteli, a dokonce i Reed, který byl na ruce velmi atraktivní mladší ženy.

Gage se uculil. „Shromáždil jsem celou partu, protože máme výročí. Je to den, kdy jsme se rozhodli, že budeme rodina.“

„A přesto technicky vzato nejste,“ řekl Noah vedle mě a vysloužil si od Chloe šťouchnutí.

„To jsem slyšel, brácho, a když už jsme tady všichni, rád bych to napravil.“ Gage mě vzal za ruku a zadíval se mi hluboko do očí. „Lauren, vím, že mě miluješ od doby, kdy jsme byli mladí, a já miluju tebe od doby, kdy jsem přišel k rozumu. Teď máme vlastní rodinu a domov a ty nás všechny děláš tak šťastnými. Vzala sis mě a Ollie a dala jsi nám malého Wadea a v roli jejich matky ses překonala. Chci, aby to bylo oficiální, jednou provždy, nejen proto, že chci, aby mě Noah kvůli tomu nechal na pokoji, ale protože tě miluju a chci, abychom všichni sdíleli stejné jméno, jako sdílíme stejnou lásku.“ Stiskl mi ruku a pak sáhl do kapsy pro malou krabičku s prstýnkem.

„Lauren Elizabeth Patrick, prokázala bys mi tu čest a stala se mou ženou, aby v našem životě bylo všechno dokonalé?“

Otřela jsem si oči a v místnosti se rozhostilo ticho. Najednou jako bych měla pozornost všech a tváře mi zčervenaly, jak mi bušilo srdce.

„Řekni ano, mami!“

Všichni se rozesmáli a já si přitáhla Ollie k sobě a snažila se vzpamatovat. „Ano.“ Sotva jsem ze sebe dostala to slovo, a tak jsem kývla hlavou, zatímco všichni jásali. Dokonce i cizí lidé tleskali a Gage mě vzal za ruku a navlékl mi na ni prsten. Pak si mě přitáhl do náruče a zatočil se se mnou, zatímco jásot sílil.

Postavil mě na nohy a držel mě u sebe. Jeho rty se dotkly mého ucha, a zatímco jásot pokračoval, zašeptal: „Říkal jsem ti, že si o tvém rozhodnutí promluvíme později tady v posteli. Nemůžu se dočkat, až tě odvezu domů.“

Otočila jsem hlavu a tvrdě ho políbila, čímž jsem dala najevo, že se také nemůžu dočkat. Navždy s ním by mi to nikdy nestačilo.

Konec…?

Následuje rozšířený krátký bonusový příběh