CS - EPILOG

Překlad: Lusesita

Kor.: Kačka

Stacy

O dvacet let později

 „Jo, Stacy, potřebuješ něco, než vyrazíme?“

Vzhlédnu od utírání baru a vidím Slashe s jeho ženou Kennedy, se kterou stojí ruku v ruce. Kennedy je v osmém měsíci s mojí neteří. Když vidím její zářivý úsměv, skoro mě to zničí.

„Ne děti, vypadněte odtud. Hoď si nohy nahoru mamko a ujisti se, že ti Slash obstará zmrzlinu a namasíruje nohy. A ujistěte se, že Logan dostane polibek od tety.“

Kennedy se usměje a podívá se na Slashe. „No, slyšel jsi ji, zmrzlina a masáž nohou!“

Obě se zasmějeme a Slash na půl vteřiny předstírá, že je naštvaný, než obejme Kennedy kolem ramen a sladce jí políbí na spánek. Kdy se z mého bratra stal takový měkkota? Uchechtnu se pro sebe, když ho sleduju, jak zbožňuje svoji ženu.

Slash vstoupil do Chaosu, když mu bylo osmnáct. O čtrnáct let později konečně našel tu pravou ženu pro něj – odvážnou malou policajtku. Zamáváme si na rozloučenou a já pokračuju v utírání baru.

Liv přijde za mnou, aby doplnila nějaké láhve, které nám večer došly. River změnil tento bar na oficiální hned v druhém roce jeho úřadování jako prezidenta. Byl to úspěch, nejen jako další zdroj příjmů, ale pomohl mu zakrýt některé ilegální příjmy, které měli.

„Co dalšího ode mě potřebuješ, mamko medvědice?“ Zakření se na mě Liv. Všichni milují, že mi tak můžou říkat a mě to nevadí. Můžu být mámou těchto dětí, když potřebují. Moje rodina.

„Nic. Právě jsem tady skončila. Můžeš odejít dřív. Jsem si jistá, že Carterovi to vadit nebude.“

„Vůbec ne,“ odpoví Carter, zatímco prochází dveřmi s šestiměsíční holčičkou v náručí. Míří rovnou k Liv a poctivě ji políbí.

Plácne ho po hrudi, ale nedokáže skrýt úsměv. „Co jsem ti říkala o projevech náklonosti na veřejnosti?“ Snaží se znít rozhořčeně.

„No, řekla jsi, že se ti to nelíbí, ale pokaždé, když na tebe položím ruce, tvé tělo si nemůže pomoct a reaguje.“

„Cartere! Ne před Stacy a dítětem!“ Zasyčí a podívá se na mě koutkem oka.

Jen se zasměju a odmávnu je.

„Och, Stacy to nevadí. Ona s Riverem jsou nejhorší z nás. A téhle malé holčičce se líbí, když jsou její rodiče do sebe zbláznění, že Abby?“ Sledovat, jak Carter vrká na svoji dceru je téměř ta nejsladší věc na světě.

Liv otevře ústa, aby něco řekla, ale on ji umlčí dalším polibkem. Když se konečně odtáhne, Liv našpulí ústa a to ho rozesměje.

„Uvidíme se zítra, děti,“ mrknu a vyprovodím šťastnou rodinku ze dveří.

Claire s Jaxem jsou poslední v baru, oba míří ke mně. Claire mě obejme, ale její velké bříško nám stojí v cestě, takže se spokojí s částečným objetím, než si jí Jax přitáhne do náručí. Protočím oči nad jeho majetnickostí, ale River není lepší. Claire taky protočí oči, ale dle jejího úsměvu vím, že se jí to tajně líbí. A mě taky.

Jax obtočí ruce kolem ní, takže je k ní přitisknutý hrudníkem a opře si bradu o její temeno. Tihle dva jsou tak zatraceně roztomilý.

„Jak se mají Beth a Dom?“ Zeptám se, protože se jim právě před několika týdny narodila druhá holčička. Vypadá to, že se snaží soutěžit se Slashem a Kennedy, kdo může mít více dětí za co nejkratší dobu. Usmívám se sama pro sebe, když přemýšlím o tom, že budeme muset otevřít dětské jesle.

„Chybí jim spánek, ale milují každou chvíli,“ Zasměje se Claire.

„Nicole je tak roztomilá a oba jsou úplně zamilovaní.“

„Jo, Dom je velký, sentimentální medvídek, když příjde na jeho děti a Beth. Kdo by si to pomyslel?“ Uchechtne se Jax.

Claire se mu zavrtí v náručí. „Och jo? A ty jsi lepší? Pamatuješ na včerejší noc, kdy jsme –“ Jax ji umlčí polibkem.

„Šššš, zlatíčko. Musím si udržovat určitou reputaci jako zadky nakopávající zkurvysyn. Alespoň po dobu, co jsem v klubu.“ Mrkne.

Protočí oči, ale pak mu dá sladký polibek na tvář.

Oba se otočí ke mně a rozloučí se.  Nemůžu si pomoct a úsměv mi zacuká za koutky, když sleduju tyhle chlapy, kteří si našli dokonalé ženy. Každý z nich bojoval za své šťastně až do smrti. Stejně jako River a já.

Jako by mi četl myšlenky, uslyším, jak se ke mně přibližuje, pak mě obejme kolem pasu a políbí na krk. Usměju se a otočím se mu v náručí, poctivě ho políbím a vzpomínám na den, kdy mě požádal o ruku.

River mě natlačí na pult, zvedne na něj a stoupne si mi mezi nohy.

„Jsi si jistý, že bys mě měl zvedat, staříku?“ Škádlím ho.

Přitiskne ústa na má, sevře mi boky a přitáhne si mě proti svému tělu.

„Možná mi je padesát, ale mám výdrž pětadvacetiletého.“ Zavrčí.

Zasměju se, ale pak zasténám, když mě začne líbat na krku. Carter se nemýlil; s Riverem jsme hrozní s veřejnou nákloností. Ne, že by nám to nebylo u prdele.

River se vrací k mým ústům a hluboce mě políbí. Když se od sebe odtrhneme, abychom se nadechli, položím mu hlavu na rameno. Hladí mě po zádech a drží si mě blízko.

„Co se děje, miláčku?“

Odtáhnu se, abych se mu podívala do těch hnědých očí. Už jsou mým domovem dvacet let.

„Nic se neděje. Jen se asi cítím sentimentálně, když vidím všechny ty muže se svými ženami.“

River mě znovu políbí, pomalu, něžně, vezme moji tvář do ruky a jemně mě ochutnává, díky čemuž se cítím tak uctívaná.

„Díky, že jsi před všemi těmi lety dala staříkovi šanci.“

Chytnu ho za vousy a přitáhnu si ho blíž, takže máme ústa jen pár centimetrů od sebe.

„Díky, že jsi mě před všemi těmi lety pronásledoval,“ zašeptám mu do úst.

Usmívá se na mě s očima naplněnýma obrovskou láskou.

„Vždycky, zlatíčko, vždycky.“

Konec

 

Ahoj holky. Tak jsme u konce knihy a s tím i u konce celé série. Díky, že jste s námi vydrželi tak dlouho i za všechny komentáře. Dále bych ráda poděkovala korektorce Kačce za její práci a uvidíme se u další knihy.

Vaše Lusesita