TDSP - 5. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Kayla

Několik týdnů po oficiálním zahájení vykopávek ležela Kayla ve stanu a se zavřenýma očima prožívala sen, který se jí zdál předchozí noci. Byl to pořádný oříšek. Byl v něm Shane. Jejich oblečení ne. Stále cítila příjemné mravenčení, které ji pomalu probouzelo. Ruce jí sjely mezi nohy, když si uvědomila své okolí, ale dál už to nešlo.

S povzdechem otevřela oči. Vzduch byl chladný, protože bylo brzké ráno, ale strany jejího stanu byly dobře osvětlené. Poplácala se vedle hlavy po mobilu a zjistila, že je půl páté. Znovu si zhluboka povzdechla. Už je skoro čas vstávat.

Zaslechla, jak před stanem šustí křoví, a kousla se do rtu. Takže Shane už byl také vzhůru? Snad ho nevzbudila. A doufejme, že ve spánku nesténala…

Rychle vyklouzla ze spacáku a převlékla se z huňatého pyžama do něčeho praktičtějšího pro dnešní den. Všechno začínalo být příjemně silně cítit. Příští volný den bude muset zajít do prádelny. To bude za… tři dny?

Vyšla ze stanu a našla Shanea, jak sedí na kládě vedle své houpací sítě. V podpaží měl tmavé kruhy a vedle sebe měl otevřenou lékárničku. Alkoholovými tampony si čistil krev z pohmožděných kloubů. Zalapala po dechu a on prudce vzhlédl.

„Co se stalo?“ Přispěchala k němu a vzala jeho ruku do své.

Shane pokrčil rameny. „Popral jsem se se stromem. Nemohl jsem v noci spát, tak jsem se šel projít. Asi jsem byl trochu víc nadšený, než jsem si myslel. Neboj se, za pár minut se tady uzdravím.“

Mlaskla jazykem na tmavě fialové skvrny na jeho rukou. Musel do toho stromu pořádně bušit! „Draci se nemohou léčit donekonečna, víš. Musíš se o sebe lépe starat.“

„Ano, madam.“ Usmál se na ni, ale v očích měl cosi strašidelného a na čele se mu rýsovaly vrásky plné obav. V poslední době vypadal velmi vystresovaně. Bylo to kvůli Gordonu Huntovi? O Huntovi ani o jeho rvačkách nepadlo ani slovo.

Kayla stále přemýšlela, jestli by neměla vystoupit a něco říct. Ale zároveň si myslela, že by jí nikdo nevěřil. Shane, ano, a Esther a pravděpodobně i Bryant. Její přátelé. Ale mimo ně? Policie? Právníci? Nemluvě o tom, kolik veřejného posměchu by si prožila, kdyby to vyšlo najevo. Koneckonců, proč by za ni někdo chtěl bojovat? Byla to jen obtloustlá archeoložka a nebylo to tak, že by už byla tak mladá. Třicítka nebyla stará, ale byla dost stará.

Odvrátila pohled a v žaludku se jí zvedl pocit viny. Chtěla zapomenout, že se to celé vůbec stalo. Tak proč nemohla?

„Měla bych si začít chystat věci na dnešní den,“ zamumlala, když se znovu postavila na nohy. „Spousta práce, že?“

Shane přikývl. „Stejně bych si měl promluvit s Bryantem.“

Postavil se na nohy a strčil si do kapsy zakrvácené ubrousky. Společně zamířili k Estheřinu karavanu. Tou dobou už byla normálně vzhůru. Dnešek nebyl výjimkou. Jak se blížili k obytnému vozu, Kayla slyšela hlasy. Když zaklepala, dveře se rychle otevřely. Bryant ji pozval dovnitř. Ve tváři se mu zračilo napětí, a když Kayla uviděla Esther, málem se jí zastavilo srdce. Esther, která seděla na malé židli, se po tváři kutálely slzy.

„Co se děje?“ Kayla se vrhla ke své kamarádce.

Esther si odfrkla. „Něco… možná je něco špatně s mým těhotenstvím. Nevyvíjí se normálně. Chceme se s Bryantem vrátit k Dominque, aby mě její doktor prohlédl. Ten, kterého mám tady, nemá s těhotenstvím lidí a draků žádné zkušenosti a já…“

„Nemůžeme riskovat naše dítě,“ řekl Bryant tiše.

„Ach, Esther.“ Kayla ji pevně objala. Vnitřnosti jí zkroutily obavy. Bryant a Esther to měli sbližování dost těžké, tak proč se jim muselo stát zrovna tohle? „Nevíš, co by mohlo být špatně?“

Esther zavrtěla hlavou. „Nemáme žádnou skutečnou představu. Jen víme, že něco není v pořádku. A já vím, že je to hloupost, jen nerada opouštím vykopávky… je to první, kterou jsem vedla, a co teď? Prostě musím všechno opustit. Ale dítě je na prvním místě.“ Rukama si pohladila břicho, které jí od začátku vykopávek každý týden kousek po kousku rostlo. „Nezáleží na tom, co se stane, hlavně když bude dítě v pořádku.“

Shane si odkašlal, čímž na sebe upoutal jejich pozornost. Ke Kaylinu překvapení vypadal drak téměř rozzlobeně. „Do vykopávek jsem vložil příliš mnoho prostředků na to, abych je jen tak zavřel. A všichni tihle studenti si taky vyhradili čas, aby se na tom podíleli. Nemůžeme je jen tak poslat domů. Vím, že musíš jít a postarat se o své dítě,“ dodal a jeho výraz se zmírnil. „Nenavrhuji, abys zůstala. Jen chci jiné alternativy než ukončení vykopávek.“

„No…“ Esther se podívala na Kaylu.

Ta okamžitě pochopila, co tím Esther myslí. Kayle se rozšířily oči a srdce jí začalo bušit do hrudi. Mohla by převzít vykopávky? Hodlaly počkat několik let, než se Esther bude moci přesunout k tomu, co opravdu chtěla, a Kayla bude mít více zkušeností, než se k tomu dostane. Ale všechno už bylo zařízené. Studenti byli tady. Od této chvíle šlo hlavně o to, aby se dodržovaly rozvrhy…

„Myslím, že to zvládnu,“ řekla Kayla a oči se jí začaly rozjasňovat. Hrudník se jí zahřál, když si to představila. „Aspoň do té doby, než se budeš moct vrátit. A možná budeme muset přibrat ještě někoho na výpomoc, ale…“

„Ale možná by bylo dobré, kdybys taky odešla,“ řekl Shane tichým hlasem. „Možná by bylo lepší, kdyby se celý projekt přece jenom odložil.“

Myslel si, že by to nezvládla? Kayla sebou trhla a podívala se na podlahu. Ale i když to udělala, vzrostlo v ní odhodlání. Co na tom, že neměla tolik zkušeností, kolik by si přála? Co na tom, že tohle byla skličující výzva? Nebyla přece typem dívky, která by před výzvou ustupovala. Možná to někdo jako Shane nedokázal pochopit, ale tohle bylo něco, čeho se nemohla vzdát jen proto, že to bude těžké.

Ale na druhou stranu, pomyslela si Kayla, když se na něj podívala, za tu dobu, co ho znám, jsem ho taky nikdy neviděla ustoupit od výzvy.

„Já to zvládnu,“ řekla a vlila do svého hlasu sebedůvěru. „Nikam se nechystám.“

„Ale…“

„Jak jsi říkal, vložil jsi do toho projektu spoustu prostředků. A studenti s tímhle vykopávkami taky počítají. Kdybychom to zavřeli, zhatilo by to spoustu jejich plánů. Ne, tohle je můj životní sen a už jsem to odkládala dost dlouho. Nebudu v tom sama. Bernie je tady. Měla by tu být za pár minut.“ Bernie vždycky zaspala a na ranní schůzky chodila o pár minut později. Kayla se zhluboka nadechla. „Tohle kopání proběhne hladce. O tom se s tebou budu hádat.“

Shane zívl. Tmavé kruhy pod očima se zdály výraznější a zavrtěl hlavou. Ne způsobem, který by vypadal, že se s ní chystá hádat, spíš takovým, který naznačoval, že ví, kdy je poražen.

„Dobře, jestli si myslíš, že to zvládneš… už mě nebaví se hádat. Doufám, že zjistíte, že je všechno v pořádku,“ řekl Esther a Bryantovi. „Každopádně nám dejte vědět, ano? Mezitím bude mít Kayla na starosti vykopávky.“

Kayla draka objala kolem ramen. „Děkuji ti! Nebudeš toho litovat, slibuju.“

Objal ji zpátky. Jejich těla přitisknutá k sobě jí připomněla její sen a uvnitř ní se rozhořela jiskra. Končetinami jí pronikalo teplo a oči se jí zavíraly. Musela odolat nutkání zabořit mu tvář do krku a zhluboka vdechovat jeho vůni. A pak ho okusovat na kůži, líbat jeho nejlíbeznější rty a…

Páni, teď. Odtáhla se, když jí do tváře začal stoupat ruměnec. Nejlepší by bylo ty myšlenky hned zastavit. Přesto si nemohla pomoct a dál se na něj zářivě dívala, když sepjala ruce a přikývla.

„Nebudeš toho litovat,“ slíbila znovu. „Uvidíš. Všechno bude v pořádku.“

Shane přikývl a usmál se, i když mu úsměv nedosáhl do očí.

„To už je lepší.“ Tohle byla Esther. Otřela si oči, když se k ní Kayla otočila. „Protože jestli tohle pokazíš, hochu. Budu ti muset nakopat zadek. A to se ti nebude líbit.“

„To bude v pohodě. Jen se soustřeď na své dítě. Mysli pozitivně.“

Kayla stiskla kamarádce ruce, i když do nich opět začínaly pronikat obavy. Co všechno se může v dračím těhotenství pokazit? Byly mnohem těžší než lidé… ale Esther byla člověk. Všechno, co se mohlo pokazit v lidském těhotenství, se mohlo pokazit i v tom jejím. Nebo snad ne? Byly tu další komplikace, protože Bryant byl drak? Kayla si přála, aby o těchto věcech věděla víc, ale pravdou bylo, že nevěděla. Musela prostě počkat, co se stane, stejně jako ostatní.

Krátce nato se Bernie dostala do karavanu a Esther jí vysvětlila situaci. Bernie byla pochopitelně znepokojená, ale slíbila, že Kayle pomůže, jak nejlépe bude umět. Než se všechno vyřešilo, studenti už byli na nohou a začali se pohybovat. Opustili tábor, aby je informovali o změnách. Shane však Kaylu chytil za ruku a stáhl ji zpátky, než stačila odejít.

„Jsi si jistá?“ zašeptal. „Jsi si jistá, že tu chceš zůstat a udělat to?“

„Ano.“

Shaneovy oči na ni intenzivně hleděly. Dlouhou chvíli dělal jen to, pak přikývl. Jeho pohled byl stále tak intenzivní, že otevřela ústa, aby se zeptala, co se děje. Než to však stihla, objal ji svýma rukama. Pak se jeho ústa ocitla na jejích.

Doutnající ohníčky, které ji opékaly od chvíle, kdy se probudila z toho snu, ožily. Jeho rty se pohybovaly proti jejím, hladově a vyzývavě. Zasténala, když se k němu vrhla a pevně ho objala. Její boky se pohybovaly, jako by měly vlastní mysl, a drtily se proti němu. Dráždila jeho pootevřená ústa.

A pak se vymanil z jejího sevření. Oči mu zářily a tváře měl červené, jak vrtěl hlavou.

„Promiň,“ zašeptal. „To jsem neměl dělat.“

„Ne,“ snažila se mu říct, že je to v pořádku, ale než to stihla, byl venku z karavanu a pryč. Zůstala tam stát omráčená a zmatená a přemýšlela, co udělala špatně.