TDSB - 14. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Bryant

Když Bryant přecházel po spoře zařízené místnosti, která mu momentálně sloužila jako vězeňská cela, držel se dvou věcí.

První byla, že ať se od této chvíle stane cokoli, Esther je v bezpečí. Neexistoval způsob, jak by se Dunn dokázal prodrat celou gardou, aby se k ní dostal, zvlášť když ho Virdi ujistil, že většinu času tráví s Dominique. Protože ona a Thunder byli nejsilněji střeženi, znamenalo to, že Esther je obklopena draky, kteří by pro její ochranu zemřeli.

Druhá věc byla, že Virdi i ostatní mu věřili, když tvrdil, že nikoho nezabil. Esther ho podpořila a oni teď hledali Dunna, aby ho zatkli. Bylo jen otázkou času, kdy ho postaví před soud. Draci, kteří byli zavražděni, nebyli Bryantovi přátelé, ale byli to kolegové a bratři ve zbrani a on netoužil po ničem jiném než Dunna roztrhat za to, co jim udělal.

Den po zatčení vyvedla dvojice strážců Bryanta z cely a předvedla ho před Virdiho. Císařův otec byl nyní mnohem klidnější, než když k němu Bryanta přivedli poprvé. I Bryant sám byl klidnější a ochotnější přijmout jakýkoli trest, o kterém bylo rozhodnuto. Alespoň věděl, že nebude odsouzen za něco, co nespáchal.

„Dominique mluvila s Esther,“ řekl a gestem naznačil Bryantovi, aby se posadil. „Říkala, že jsi měl v plánu propustit své zajatce, než utekli. Po diskusi s Dominique jsem se rozhodl, že pokračování této… události ponechám na tvých obětech.“

Bryant se při tom termínu zarazil. Předpokládal, že je to dost výstižné, ale nazývat je oběťmi mu připadalo tak špatné. Jako by spáchal nějaký nevýslovný zločin… Což byla v jistém světle opět pravda. Byl nesmírně hloupý a nebyl si jistý, jak jim to vynahradí.

Přesto přikývl. „To je spravedlivé. Dostanu šanci jim to vysvětlit?“

Virdi gestem ukázal na strážného, který vystoupil. O chvíli později vstoupili Shane a Kayla. Bryant se postavil na nohy, což se setkalo s Shaneovým zavrčením, ale jinak druhý drak vypadal dostatečně klidně. Kayla se na něj zamračila, ale zamračený výraz se rychle rozplynul v úsměv, když si ho prohlédla. Šťouchla Shanea do boku a svraštila na něj obočí, což draka přimělo zamračit se. Bryant se mezi nimi podíval a nevěděl, co se děje.

„Děkuji, že jste mě přijali,“ začal nejistě. „Vím, že to, co jsem udělal, bylo špatné a děsivé. Prosím, věřte mi, když říkám, že jsem v tu chvíli upřímně neviděl jinou možnost. Nechtěl jsem ublížit ani jednomu z vás a rozhodně jsem vám nechtěl způsobit trápení. Vím, že jsem to podělal,“ dodal rychle. „A moc mě to mrzí.“

„Dobře, fajn. Takže jsi zpanikařil a vyděsil se.“ Kayla založila ruce a zamračila se. „Znamená to, že bychom ti to měli odpustit?“

Co to s tou holkou bylo? Mračila se, pak se usmívala a pak se zase mračila. Potřebovala se rozhodnout, co cítí. Bryant se snažil držet myšlenky stranou, protože věděl, že dál si ji znepřátelit je velmi špatný nápad. Chvíli nad otázkou přemýšlel, než pokrčil rameny. Omluvil se a nic jiného s tím vlastně udělat nemohl.

„Upřímně řečeno, nezavřel bych tě, kdyby ses nedozvěděla o Thunderovi. Ano, zpanikařil jsem, ale byl to stejně tak strach o císaře jako cokoli jiného.“

Shane na to přikývl. „To chápu.“

Kayla se na něj otočila. „Cože?“

„Jednal na obranu svého lidu. Chápu to. Zvlášť když uvážíme, že byl v tak krátké době dvakrát napaden.“ Shane si ho chvíli prohlížel, než se mírně usmál. „Připomínáš mi mého mladšího bratra. Přijímám tvou omluvu.“

„Ale on nás unesl!“

Shane pokrčil rameny. „Co bys udělala, abys ochránila lidi, na kterých ti záleží? Co bys udělala pro svou zemi? Jakkoli bylo jeho jednání nemístné, bránil svůj lid. Nemohu za to člověka odsuzovat, i když, Virdi, možná bys měl své gardě poskytnout lepší výcvik.“

Bryant se usmál a souhlasně přikývl. Možná bylo zapotřebí více výcviku.

„No, já to neberu,“ prohlásila Kayla. Složila ruce v bok a vystrčila nos do vzduchu. „Zvlášť ne po tom, co udělal Esther. Byla v slzách, úplně opuštěná. Nehodlám odpustit muži, který takhle využije ženu a pak ji jen tak odhodí stranou jako starou, obnošenou botu.“

Použít ji? V slzách? Bryant vyskočil na nohy, jak se v něm vzedmula úzkost. Všechny instinkty mu říkaly, aby se probojoval z této místnosti a našel Esther, svou družku, svou lásku. Najít ji, utěšit ji, ujistit se, že už nepláče. Krev mu bušila v uších, když vykročil ke dveřím, ale zastavil se.

Buď chytrý, vynadal si.

„Kde je? Je zraněná?“

„Jen do té míry, do jaké jsi jí ublížil ty.“

„Musím s ní mluvit.“ Znovu vykročil ke dveřím. Po jejich rozhovoru a čase, který spolu strávili v lese, si myslel, že jsou na stejné vlně. Že se milují a že ona hodlá na jejich manželství pracovat, stejně jako on. Udělal další krok, srdce mu bušilo. Jeho ohně přeskakovaly a mihotaly se, kouř mu chutnal v ústech. „Nevyužil jsem ji, ne… Musím si s ní promluvit.“

K jeho překvapení se Kayla náhle rozesmála. Zatleskala rukama a poskakovala na místě, ve tváři radostný výraz. Zíral na ni, opět z ní byl úplně zmatený. Vypadala… vítězoslavně. Ruce se mu zkroutily v pěsti a on se zhluboka nadechl a vydechl plíce kouře, jak se pokoušel uklidnit své řvoucí ohně.

„Dobře, jsem přesvědčená. A taky jsem ráda. Protože Esther si zaslouží někoho, kdo ji bude milovat.“

„Počkej…“ Bryantovo čelo se svraštilo. „Chceš říct, že jsi mě jako zkoušela?“

Kayla přikývla a samolibě se usmála. „Jo, potřebovala jsem se ujistit, že ji opravdu miluješ tak, jak ona miluje tebe. A že sis ji nevzal, když byla opilá, a nesvedl jsi ji jako vězeň, protože jsi mohl.“

„Cože?“ Virdiho řev vypustil hluboký oblak dýmu a ústa mu zazářila rudým světlem.

Shane okamžitě popadl Kaylu a ochranitelsky ji strčil za sebe. Napnul se a ostražitě si Virdiho prohlížel. Bryant zase zůstal na místě, ale jeho ohně se v reakci na hrozbu rozhořely víc. Virdi se opřel o stůl se zavřenýma očima a koutky úst mu unikal kouř. Nakonec se opět narovnal a ukázal na dveře.

„Vypadněte. Všichni ven. Musím si promluvit s Bryantem Chandlerem o samotě.“ Jeho oči se zúžily do zuřivých štěrbin, když se na Bryanta zadíval.

Virdi počkal, až ostatní odejdou a dveře se zavřou, a pak obešel stůl. „Je to pravda? Vzal sis Esther?“

Copak to už dávno nevěděl? Z Virdiho hněvu bylo jasné, že ne, ale to samo o sobě Bryanta překvapilo. Bylo jasné, že to Esther Dominique a Kayle řekla. Jaký důvod tedy měla Dominique k tomu, aby tuto informaci před svým druhem tajila? Možná mu dávala čas, aby to Virdimu řekl sám. Gesto, kterého si v takovém případě vážil.

„Ano.“

Virdi na okamžik sklonil hlavu. „Proč?“

„Upřímně?“ Bryant pokrčil rameny. „Byl jsem opilý a už si ani pořádně nepamatuju, na co jsem myslel.“

„Opilý.“

Bryant přikývl. „Vím, že mé činy nebyly příliš promyšlené. Jednal jsem iracionálně a nepromýšlel jsem věci. S ohledem na to bude nejlepší, když budu z gardy odvolán. Nebo už to papírování proběhlo?“

Virdi zavrtěl hlavou a rozhodil rukama. „Já jsem čekal. Abych zjistil, jestli existuje způsob, jak si tě tu nechat. Myslel jsem, že jsi jeden z nejlepších mužů, které jsem měl. Myslel jsem si… ale když si jdeš vzít ženu, kterou jsi právě potkal, když jsi byl opilý, nejsi takový muž, za jakého jsem tě považoval.“

Ve Virdiho očích se objevilo těžké zklamání, ale Bryant nic neřekl. Možná to bylo opilecké rozhodnutí, ale nehodlal říct, že Esther byla chyba. Nic s ní nebyla chyba. Tedy kromě toho, že ji zavřel. Všechno ostatní bylo dokonalé.

„Proč jsi za mnou nepřišel, když sis ji vzal? Mohli jsme ten sňatek zrušit a najít způsob, jak si udržet své postavení.“

„Tehdy jsem si myslel, že bude lepší, když si to vyřeším sám. Ale teď si uvědomuji, že to bylo proto, že jsem nechtěl, aby bylo zrušeno. Miluju ji.“

Virdiho oči se rozšířily.

„Nikdy jsem si nemyslel, že bych si mohl najít jinou družku. Myslel jsem si, že pro nás existuje jen jedna. Že už jsem svou šanci dostal a že už nikdy nenajdu štěstí ani lásku. Ale Esther… díky ní chci pokračovat. Být lepším mužem, lepším drakem.“ Bryant se lehce usmál, když si vzpomněl na svého krásného člověka s přitroublými brýlemi a okouzlujícím úsměvem. „Stráž byla můj život. Nic jiného jsem neměl. Nechal jsem se unášet, dokud jsem ji nenašel. Ale teď… teď vidím všechny možnosti, které svět nabízí. Chci ji následovat až na konec světa, hrabat se ve špíně a blátě a nacházet věci, kterým nerozumím, ale které ji udělají šťastnou.“

Na Virdiho tváři se rozlil jemný úsměv, jak hněv roztál. „Vždycky jsem říkal, že my draci jsme příliš zahledění do tradic.“

Znamenalo to, že se stále chystá být členem gardy? Bryant se neodvážil vyslovit své náhlé naděje. Ano, s radostí by Esther následoval, kamkoli by šla, a chtěl být s ní víc než cokoli jiného. Ale kdyby existoval způsob, jak ji mít a přitom být stále v gardě, pak by to bylo nejlepší.

Virdi znovu obešel svůj stůl a klesl do křesla za ním. „Kdyby šlo jen o únosy, možná bych to dokázal ospravedlnit. Ale vzhledem k těmto novým informacím nemám jinou možnost, než tě z Gardy odvolat.“

„Samozřejmě.“ Snažil se, aby ho nenaplnilo hořké zklamání. „Chápu to, ale Dunn je stále nebezpečný a…“

„Nebezpečí, o které se postarám.“

Oba muži se na sebe zadívali. Bryant se nedokázal přimět k ústupu. Hodiny odtikávaly vteřiny, které ubíhaly. Ve vzduchu byl stále cítit těžký kouř, ale jeho vlastní požáry byly opět pod kontrolou. Možná trochu, ale nehrozilo, že by je náhodou vypustil. Což bylo dobře, protože tahle pracovna byla plná papíru, dřeva a dalších hořlavých materiálů.

„Při vší úctě,“ začal Bryant pomalu, „Dunn šel po mně. Zaměřil se na tebe, Esther a ostatní kvůli mně. Chce mě zabít a…“

Virdi zvedl ruku. Mlčenlivý rozkaz Bryanta zaštítil, ale zavřel ústa.

„Rozumím,“ řekl Virdi. „Teď potřebuju, abys to pochopil i ty. Byl jsi prozrazen. Jste příliš blízko problému. Dunn o Thunderovi ví, ale už není tvým úkolem ho chránit.“

„Virdi –“

„Už není o čem mluvit.“ Virdi se podíval na několik papírů na stole a zavrtěl hlavou. „Projdu papíry, abys mohl dobrovolně vystoupit z gardy. Pak máš ještě nárok na odstupné. Proberu s Kaylou a Shanem, jaké tresty chtějí za tvůj únos a uvěznění, ale jsem si jistý, že je přemluvím k mírnému trestu, pokud se budeš držet při zemi.“

„Dobře.“ Bryant se sesunul na židli. Tak to bylo všechno. Už nebyl členem gardy a teď už se nesměl podílet na ochraně svých lidí před Dunnem. A to i přesto, že draka znal lépe než kdokoli jiný z gardy.

Virdi se na okamžik odmlčel. Vypadal tak vyčerpaně, že ho Bryant litoval. „S Dominique jsme se bavili o tom, že brzy zveřejníme Thunderovu identitu. Nechceme, ale vzhledem k těmto událostem by to pro jeho ochranu bylo nejlepší. Ať klany nabídnou svou podporu.“

Bryant sklopil oči. Kdyby to udělali, smazalo by to veškeré chlapcovy šance na normální dětství. A byla by to jeho chyba. Prohrábl si rukou vlasy. „Řekni mi, jak to napravit.“

„Myslím, že to nejde. Teď pokračuj. Jsem si jistý, že tě tvá družka bude chtít vidět.“