BK - 26. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

OAKLEY

 

Stojím v prázdné třídě a zametám bordel do koše, když za sebou uslyším blížící se kroky.

 

Chvíli přemýšlím, jestli to není Jace, který přichází dokončit hádku, kterou jsme před pár týdny začali, ale pak to uslyším.

 

"Chceš zemřít?"

 

Cole. Druhý bratr Covingtonů.

 

A můj bývalý nejlepší přítel.

 

Otočím se. "Co kurva chceš, Covingtone?"

 

Cole zkříží ruce a v očích mu víří vztek. "Stone mi řekl, že pořád otravuješ Biancu."

 

Tomu se zasměju, protože ten hajzlík není jenom slaboch, ale taky práskač.

 

Cole udělá krok vpřed. "Co je na tom kurva k smíchu, ty kreténe?"

 

Dám mu pravdu. "Ten Biančin snoubenec je taková poseroutka, že za tebou přiběhl, aby mě napráskal."

 

Na okamžik přísahám, že vidím, jak mu zacukají rty, než se jeho výraz změní na stoický. "Má o ni strach." Zavrtí hlavou. "Ale o to nejde. Jde o to, kolikrát ti máme kurva říkat, aby ses od ní držel dál, než to dojde tvému mozečku?"

 

Chystám se namítnout, že Bianca je velká holka, a jestli mě chce ve svém životě, nebudu jí bránit, ale pak řekne: "Nestačilo ti, že jsi málem zabil Sawyer, protože jsi jí prodával drogy? Musel ses pokusit zlikvidovat i mou malou sestřičku?"

 

A je to tady.

 

Obrovská cihla viny, která mi uvízne v hrudi, vystrčí svou ošklivou hlavu.

 

Mohl bych tu stát a omlouvat se. Říct mu, že mě Sawyer oslovila, abych jí sehnal Adderall, aby se mohla učit, a když jsem si uvědomil, že má problém, snažil jsem se ji přimět, aby přestala... ale už bylo pozdě.

 

Ale na tom kurva nezáleží.

 

Nikdy jsem jí to svinstvo neměl prodávat.

 

Byla to moje kamarádka. Někdo, na kom mi záleželo.

 

A já s ní jednal jako s běžným zákazníkem.

 

Abych vydělal nějaké peníze.

 

A Bianca?

 

Pro to, co jsem jí udělal, neexistuje žádná omluva.

 

Je to něco, s čím budu muset žít do konce života.

 

Podívám se mu do očí. "Omlouvám se."

 

Je to upřímná pravda. Čert ví, že jsem ani jedné z nich nechtěl ublížit.

 

Poznám, že bojuje s nutkáním párkrát se po mně ohnat, nicméně ať už v mém výrazu vidí cokoli, jeho hněv se rozplyne a nahradí ho smutek.

 

Promne si zátylek. "Jo, no, omluva kurva nestačí, Oaku. Tentokrát ne."

 

Na to nemám žádnou odpověď, protože má pravdu.

 

Prudce vydechne. "Narovinu. Kdyby ti na ní někdy opravdu záleželo, držel by ses od ní sakra dál. Teď je šťastná, chlape. Fakt kurva šťastná." Jeho oči se setkají s mýma. "Nech ji být."

 

Když odchází, v mých útrobách se objeví nepříjemný, znepokojivý pocit.

 

"Cole," zavolám na něj, než vyjde ze třídy.

 

Zastaví se. "Co?"

 

"Myslím, že to není pravda."

 

Po tváři se mu rozhostí zmatek. "Co si myslíš, že není pravda?"

 

"Že je šťastná." Uchopím násadu od koštěte a dodám: "Nazvi mě bláznem, ale něco tam není v pořádku. Není pro ni dobrý."

 

Cítím to, kurva, v kostech.

 

Odfrkne si. "Ne, neřeknu ti, že jsi blázen, ale řeknu ti, že žárlíš." Jeho čelist se uzamkne. "Se Stonem je šťastná. Věř mi, kdyby nebyla, tak bychom to kurva věděli. A na rozdíl od tebe je to hodný kluk, který pro ni chce to nejlepší."

 

"Já pro ni chci taky to nejlepší."

 

Což je přesně ten důvod, proč mu kurva říkám, že tohle není v pořádku.

 

"Tak se drž sakra dál," zavrčí, než odejde.

 

Nemůžu.

 

Nejen proto, že se to nelíbí mému srdci.

 

Ale taky kvůli tomu podělanému pocitu, co se mi svírá v břiše.

 

Ten, který mi říká, abych neodešel.

 

Protože ona mě potřebuje.