ST - 1. kapitola

Překlad: Já

Kor.: Ona

Bram Windsor

„Potřebuju, abyste mi pomohli vyjebat s Claudiiným doprovodem, až přijede,“ řekne Owen.

Co? To. Sakra. Odkdy se Claud zajímá o kluky a chození s nimi? „Chceš říct, že jde na opravdové rande? Takové, na které ji přijde vyzvednout nějaký kluk?“

„No jo, blbečku. To je to, co většina rande zahrnuje. Asi jsi na to zapomněl, když už je to tak dlouho, co jsi vzal holku na večeři a do kina.“

„Večeře a film jsou zbytečné, když je můžeš přeskočit a jít rovnou za konečným cílem.“ Můj konečný cíl? Zasunout. Vždycky jasně a upřímně říkám, co chci, aby to nikdo nepochopil špatně nebo aby se ho to nedotklo. Holkám, se kterými se dávám dohromady, jde o totéž – o příjemně strávený večer.

Pár jich bylo, které si myslí, že mají na to, aby změnily moje způsoby. Přimět mě, abych je miloval. Ať pochopím, že jediné, co opravdu chci, je oddaná přítelkyně. Neztrácel jsem čas a těm několika jsem ukázal dveře.

„Doufám, že ten malej šmejd, co si dneska večer bere moji sestru, nemyslí svým ptákem tak jako ty.“

Koho si Owen myslí, že oblbuje? Ten kluk je kluk s pérem. Samozřejmě, že přemýšlí jako já. Jako my – Owen, River a já. „Nemůžu uvěřit, že tví rodiče, nechávají Claud randit.“

„Je jí sedmnáct, nám bude dvacet pět. Poslední ročník střední školy. Všechny její kamarádky začaly randit loni nebo předloni. Nemohli jí pořád říkat ne.“

Blbost. Jsou to rodiče. Mohou jí říkat ne, jak dlouho chtějí. „Copak jsi zapomněl, co jsme vyváděli s holkama, když jsme byli na střední?“ Napadají mě konkrétně dvě slova. „Hannah. Beales.“

Owen s tou holkou týdny romantizoval. Posílal jí květiny, psal jí milostné dopisy, bral ji na večeře a do kina. Dokonce jí k Valentýnu koupil zatracené štěně. Naservírovala mu své panenství na stříbrném podnose a on se s ní rychle rozloučil. Sakra, i mně bylo té holky líto, když s ní skončil. „Co jsi udělal Hannah…? Ti malí středoškolští čuráci chtějí udělat Claudii to samé.“

„Kurva, máš pravdu.“

Nemůžu si pomoct, jak Claud vidím. Pro mě je to pořád ta malá holka, která předstírá, že je kluk, a všude, kam jdeme, se táhne za Owenem, Riverem a mnou. Vždycky se s námi snaží držet krok, zatímco já se držím vzadu a nedávám ze sebe všechno, aby se necítila tak pozadu. „V žádném případě nemůžeme tomu klukovi dovolit, aby dneska večer vzal Claudii ven, pokud nebudeme vědět, že má jasno v tom, co s ní nebude dělat.“

„Souhlasím. Zvlášť s tím jejím novým vzhledem,“ řekne River.

„Jestli se z ní stane emo nebo gotička, tak jí nakopu zadek.“

Claudii jsem neviděl od chvíle, kdy jsem před pěti měsíci odjel na podzimní semestr. Málokdy jsem bez ní v patách vydržel déle než pět minut. Bylo zvláštní, že jsem ji neměl nablízku. Ale ještě divnější je, jak se cítím, když ji nevidím.

Moje holubička mi chyběla víc, než se dá považovat za rozumné. A to je jeden z důvodů, proč jsem se tak dlouho držel stranou. Něco se mnou není v pořádku, že mi to dítě tak chybí. Není to normální.

Myslel jsem, že odloučení mi pomůže vyléčit se z toho, co to je.

Nepomohlo.

River se zasměje. „Kdy jsi ji viděl naposledy?“

„Koncem července, těsně předtím, než jsem se vrátil do Chattanoogy.“ Vzal jsem si spoustu kreditů navíc. Nejhorší semestr mého života, ale vyplatilo se to. Předčasně jsem dokončil magisterské studium účetnictví, dostal novou práci a jsem nadšený, že začínám nový život.

River se znovu směje. „Tohle by měla být zábava.“

„Co by měla být zábava?“

„Duke!“ Otočím se, když slyším, jak Claud vypískla mou speciální přezdívku. Stačí jeden pohled. Už nemusím přemýšlet, co tím River myslel.

Claudiiny husté tmavé vlasy jsou delší. Vždycky je nosila spletené do copu nebo sčesané do culíku skrz díru v zadní části kšiltovky, ale dnes večer jí visí ve volných kadeřích. Dlouhé bujné řasy obklopují akvamarínové magnety – stejné oči, které jsem viděl už nejméně milionkrát, ale nemůžu na ně přestat zírat. Jako bych je viděl poprvé.

Červené tílko, které má na sobě, je zatraceně sexy – jedno z těch, co se jí zvedá až ke krku a nechává jí úplně odhalená ramena a záda. Sakra, sakra, sakrááá. Její perverzní prsa a vystouplé bradavky nevypadají jako nic menšího než dokonalost, která se tlačí na tenkou látku.

Je možné, že se mi trochu sbíhají sliny, když očima skenuju její kilometrové nohy od kotníků až po křivky boků, které předvádí v těsných úzkých džínách. Přísahám bohu, že tyhle prsa a křivky tam nebyly, když jsem ji viděl naposledy. Všiml bych si toho.

Její boty mě štvou. Zkurvený lodičky. Nemá co na sobě nosit něco takového.

Kdo je ta sexy, krásná ženská, která nahradila Claud Laine Bliss?

Bylo mi šest, když se narodila; tuhle holku znám celý její život a většinu svého. Od chvíle, kdy uměla chodit, trávila dny honěním Owena, Rivera a mě. Vždycky byla pomalejší. Vždycky slabší. Vždycky tak jemná, sladká a křehká. Tehdy by si raději vybrala smrt, než aby si přiznala jedinou z těchto skutečností. Ale nám to bylo jedno. Byla to Owenova mladší sestra.

Naše malá Claud.

To bylo tehdy a tohle je teď. A naše malá Claud, už není tak malá.

Vrhne se ke mně a skočí mi do náruče, stejně jako už léta, s nohama obtočenýma kolem mě. Ale tentokrát je to jiné. I můj pták na ní okamžitě pozná změny. Ten zmrd se svíjí v křečích a naplno se probere, když se její tělo srazí s mým.

Odhalená kůže na jejím krku a ramenou mě volá jako siréna. Svůdnice. Zasraná svůdnice. Dotkni se mě, Brame. Líbej mě. Lízej mě. Víš, že to chceš.

Cože? To. Kurva.

Ne, ne, ne. Každá myšlenka, která se mi teď honí hlavou ohledně ní, je špatná. Tolik druhů špatných. Tohle je, naše malá Claud. Sestřička mého nejlepšího kamaráda. Ne nějaká náhodná holka, kterou ošukám a do rána opustím.

Stále mě objímá, drží mě za ramena a naklání se, abychom si stáli tváří v tvář. Tak blízko, že bych ji mohl políbit. „Tolik jsi mi chyběl. Jsem na tebe moc naštvaná, že jsi tak dlouho zůstával pryč.“

„Víš, že jsem chodil na hodiny navíc, abych mohl dřív odmaturovat.“

„Já vím… ale ty ses za mnou nevrátil. Ani jednou.“ Její našpulený spodní ret vystupuje a připomíná mi to výraz, který dělala jako dítě, když chtěla, aby bylo po jejím. Až na to, že tentokrát je sexy jako hrom. Chci ten ret vcucnout do úst. Možná ho i kousnout.

„Posledních pět měsíců jsem nedělal nic jiného, než se učil. Ale stálo to za každý víkend, který jsem strávil s hlavou v knize; nadobro jsem skončil.“

Sklouzne po mém těle dolů a její rozkrok se otře o můj penis – ne, řekněme, že o můj tvrdnoucí penis. Chci, aby přestala, ale je to péro. Nemůže nereagovat na dotek ženy. Zvlášť když je ta žena takhle sexy.

Sakra, doufám, že nepozná, že se mi po ní postavil.

A ještě víc doufám, že Owen a River nepoznají, že mi ztvrdl. To by mě zabili.

Její našpulené rty se promění v široký úsměv. „Vrátil ses do Lynchburgu nadobro?“

„Takový je plán. Příští týden začínám v nové práci.“

„Dobře. Sem patříš.“ Ke mně. Neřekne ta slova, ale tuším, že si to myslí; Owena, Rivera a mě vždycky považovala za své kluky.

„Slyšel jsem, že máš dnes večer rande.“ A to se mi ani trochu nelíbí.

Sklopí oči. „Jen kluk ze školy, který mě bere ven. O nic nejde.“

„Je mi jedno, jak moc je podle tebe milý. Je mi jedno, jak je podle tebe roztomilý. Nevěř ani slovu, co ten malý hajzlík říká. Věř mi, když říkám, že od tebe chce jen jednu věc.“

Zvedne oči a naše pohledy se spojí: tak zatraceně nádherné. „Řekni mi to. Jakou jedinou věc a jenom jednu věc by ode mě kluk – nebo muž – chtěl?“

Budou tě chtít ošukat. Všichni. Nedokážu se přinutit, abych jí ta slova řekl. A není to moje práce.

„Owene. Neříkej mi, že jsi s ní ještě nemluvil o tom, že kluci jsou nadržení parchanti a ona by se jim měla všem vyhnout.“ Je to jeho bratrská povinnost, aby svou malou sestřičku spravedlivě varoval před našimi způsoby.

„Před chvílí jsme si o tom promluvili a pak jsme si to zopakovali, když se to všechno stalo.“

Claudiny lícní kosti se zvednou, jak se prohloubí její dolíčky. „Owen a River říkají, že jsem se změnila. Co myslíš?“

Myslím, že naše dívka loví komplimenty. „Stala se z tebe krásná mladá dáma.“

Její úsměv zmizí. „Půvabná mladá dáma? To je všechno?“

Já vím. Zní to jako něco, co by řekl její dědeček, ale nic jiného mi nezbývá. Nemůžu jí říct, že je žhavá a sexy a že mi z ní stojí.

Její zamračený výraz se změní v jednostranný poloúsměv. „Díky moc.“

Sakra. Znám Claud a ten její nucený výraz. Zranil jsem její city. A to je ta poslední věc na světě, kterou bych kdy chtěl udělat.

Zazvoní zvonek u dveří. Nejhorší načasování na světě. Příchod toho malého hajzla ukončí jakoukoli šanci, že se u ní napravím.

„Jdi do svého pokoje,“ říká Owen.

Claudin hlas se zvýší o oktávu. „Proč bych to proboha dělala?“

„Běž do svého pokoje a osvěž si rtěnku, nebo co to holky dělají, když nás nechají čekat. My tři si musíme s Connorem trochu promluvit. Ujistit se, že chápe, co se od něj na tomhle rande očekává.“

Dobře. Jsem rád, že Owen bere své povinnosti staršího bratra vážně.

„Nebudeš se chovat hloupě, protože tu máma s tátou nejsou. Pustím Connora dovnitř, než odejde, protože to vzdal, než někdo přišel ke dveřím.“

Owen se zmínil o něčem, co se týkalo šukání, s jejím rande. Jsem pro, ale nemůžeme, když Claud nepůjde do svého pokoje.

Postavím se před ni a zatarasím jí cestu ke dveřím. Jsme skoro prsa na prsa, když přiložím ruku k jejím ústům a palcem jí přetáhnu přes našpulený spodní ret. „Máš rozmazanou rtěnku. Měla by sis ji jít opravit… Holubičko.“

Oči se jí rozšíří a tvář změkne, jakmile uslyší, že říkám to speciální mazlivé jméno vyhrazené jen pro ni. Z úst jí unikne povzdech, když si ukazováčkem a prostředníčkem přetře rty, kterých jsem se právě dotkl. „Dobře… Duke.“

Ach. Takhle moji přezdívku ještě nikdy nevyslovila.

Znovu zazvoní zvonek a River plácne dlaněmi o sebe a tře je sem a tam. „Dobře, dobře, dobře, kluci. Je na čase se s tímhle pankáčem trochu pobavit.“

Owen otevře vchodové dveře a kluk tam stojí s kytkou v ruce. „Dobrý večer, pane. Já jsem Connor Bass.“

Květiny? A pane? Kdo je ale zasranej hajzl.

Owen mu podá ruku. Co to dělá? Myslel jsem, že s tím klukem vyjebeme. „Jsem Claudin bratr, Owen. Pojď dál.“

River a já stojíme zpříma, s vypnutým hrudníkem a zkříženýma rukama. Zastrašování. To je jediný způsob, jak zvládnout namyšlené hajzlíky, jako je tenhle kluk. „Tohle je Bram a River. Claudini další bodyguardi.“

Kluk se zasměje. „Dobře, chápu.“

„Nejsem si jistý, jestli chápeš. Ale pochopíš.“ Owen položí Connorovi ruku na rameno a vede ho do obývacího pokoje. „Pojď. Sedni si. Promluvíme si, než moje sestra dokončí přípravu.“

Claudin doprovod se posadí na pohovku a my tři se nad ním tyčíme. Mám kamennou tvář, ale uvnitř se směju, protože přemýšlím, jestli je připravený se počůrat a vyběhnout ze dveří.

„Claud je pro nás všechny výjimečná dívka. Byli bychom moc nešťastní, kdyby jí někdo ublížil,“ řekne River.

Connor zavrtí hlavou. „Já bych jí nikdy neublížil.“

„To je dobře. To rád slyším.“ Owen přejde ke své baseballové tašce opřené o zeď a vyndá z ní svou oblíbenou pálku. „Řekla ti moje sestra, že hraju baseball na UT?“

„Nemusela, už jsem to věděl. Viděl jsem tě hrát hodně krát.“ Hlas se mu chvěje. To se mi líbí.

„Takže už víš, jak tvrdě umím máchat pálkou?“

Než odpoví, Owen zaujme postoj a předvede svůj švih. Nezáleží na tom, kolikrát to vidím: Pořád mě udivuje, jakou má sílu. „Tenhle švih by určitě rozbil lebku.“

„Tohle je Priscilla.“ Owen obtočí ruku kolem pálky a láskyplně ji pohladí. „Dotkneš se mé sestry nebo jí jakkoli ublížíš a s Priscillou se velmi dobře seznámíš. A tím nemyslím na baseballovém hřišti. Rozumíš, co ti chci říct?“

„Ano, pane.“

„Ať je Claudie do jedenácti doma. Ani jednu. Minutu. Později. Budeme tady čekat.“ River ukáže na hodinky. „A budeme sledovat čas.“

„Ano, pane.“

Nakloním se tak, abych mu byl na očích. „Žádné parkování. Žádné muchlování. Žádné ruce, prsty ani jiné údy uvnitř nebo na jakémkoli kusu jejího oblečení. A ať tě ani nenapadne doprovázet ji ke dveřím a pokoušet se o polibek na dobrou noc. Skoncuju s tebou.“ Poslední výhrůžka zazní s trochou zavrčení a já překvapím i sám sebe, jak mě rozčílí představa, že by se s ní o něco pokusil.

Ten kluk vypadá, že je připravený se počůrat a vyběhnout ze dveří. Cíl splněn. „Ano, pane.“

Claudie vejde do obývacího pokoje a mě potěší, a zároveň se mi uleví, když ji vidím, že má na sobě přes sexy červený top bundu. Sakra, to tričko a její odhalená kůže mě přiměly k nevhodným myšlenkám na ni. Tenhle kluk by neměl šanci.

„Ahoj, Connore.“

„Ahoj.“ Jeho hlas je mrtvolný a ani se nepodívá jejím směrem.

Claudia studuje nás čtyři. „Co se tu děje?“

„Nic moc.“ Owen se zasměje. „Connor se zmínil, že mě viděl hrát s míčem, tak mě napadlo, že by se mohl chtít podívat na Priscillu.“

„Co jsi udělal, Owene?“

Zasměje se podruhé. „Nic jsem neudělal.“

„Nevěřím ti.“

„Jestli mi nevěříš, zeptej se našeho Connora.“

Pokrčí rameny. „Jen mi ukázal Priscillu. A jeho švih.“

„Pfft… jako bych tomu věřila.“ Claudiin strnulý výraz změkne, když uvidí kytici. „To jsou ale krásné květiny. Dám je do vody, než půjdeme.“

Nesnáším, když se dívám, jak odchází ze dveří s čímkoli, co má ptáka. Štve mě to, což je směšná představa. Nejenže je pro mě ode dne, kdy se narodila, jako mladší sestra, ale je jí teprve sedmnáct. Mně je třiadvacet. Takovýhle kecy se lidem moc nelíbí. Ani se státem Tennessee.

Nemám důvod mít o ní takovéhle myšlenky. Owen a River by mě zabili. K čertu, Owen by mě vykastroval.

Claudia Laine Bliss dospěla. Všechno, co jsem k ní kdy cítil, je najednou nové a jiné.

A to mě k smrti děsí.