úterý 8. února 2022

RK - 99. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

SAWYER

Hotel je největší, v jakém jsem kdy byla, a je tak elegantní a okouzlující, že dává smysl, proč byl tématem plesu červený koberec.

Podívám se na obrovský křišťálový lustr, který se houpe nad námi. "Je tak krásný."

Cole zavrtí hlavou, jako by byl ztracený ve svých myšlenkách. "Promiň. Cože?"

"Komentovala jsem ten lustr."

Zvedne oči. "Aha." Pokrčí rameny. "Je pěkný... na lustr."

Opravdu se snažím, aby mi do hlavy nevstoupily negativní myšlenky, ale nemůžu si pomoct. Cole byl dnes večer trochu roztržitý. Jako by měl v hlavě něco jiného.

Něco, co rozhodně nejsem já.

Točí nás po tanečním parketu. "V kolik to končí?"

To si ze mě snad dělá srandu.

Uznávám, že tahle párty je trochu nudná. Dobře, hodně nudná. Ale maturitní ples máme jen jednou.

"V jedenáct," procedím skrz zuby.

V jeho pohledné tváři se zračí frustrace. "Kolik je hodin?"

"Nemám tušení."

Protože na rozdíl od něj nejsem netrpělivý osel, který spěchá, aby se odtud dostal.

Nesnáším, jak se mi žaludek svírá úzkostí.

Ale zdaleka ne tolik, jako nenávidím ten negativní hlas, který mi šeptá do ucha nepravdivé, zlé věci.

Věci jako – Cole už mě nechce, protože jsem přibrala.

Je to hloupý hlas. Vím, že je lepší ho neposlouchat.

Z toho hlasu nevychází nic pozitivního. Vlastně mi doslova ničí skoro všechno v životě.

Nicméně je to poprvé od nemocnice, co jsme měli jako pár čas jen pro sebe... a dokonce ani neudělal sexuální narážku.

Znám svého muže – znám ho velmi dobře – a tohle není on.

Vzhledem k tomu, že jediná věc, která se od našeho posledního sexu změnila, je můj vzhled... můj přírůstek na váze je jediný možný závěr, který mě napadá.

"Potřebuji na vzduch."

Ne. Před tímhle nemůžu utéct.

Sandy mě přiměla dělat tu novou věc, kdy se těm temným myšlenkám postavím, místo abych je nacpala dolů.

Protože nacpat je dolů mě přivedlo do nemocnice s infarktem.

"Vlastně ne, nepotřebuji vzduch."

Zamrká. "Dobře."

Píchnu ho prstem do hrudi. "Ujasněme si jednu věc, kámo. Jestli se mnou nechceš být, nebo jestli tě už nepřitahuju, protože jsem přibrala... můžeš se jít bodnout."

Seru na ten negativní hlas.

Obočí mu vystřelí ke stropu. "Co-"

Hudba se náhle vypne. "Dámy a pánové, prosím o pozornost. Je čas vyhlásit krále plesu... a jeho královnu."

Místnost propukne v jásot. Vybrala jsem si zatraceně vhodnou chvíli na zahájení konfrontace.

Cítím, jak na mě všichni upírají oči – no, ne na mě – na Colea.

Je to jasný favorit.

Cole však vypadá, jako by mu bylo úplně jedno, že je králem plesu. "O čem to sakra mluvíš?"

Nakloním se k němu a zasyčím: "Dřív ses ode mě nemohl odtrhnout. Ale dneska? Ani jsi mě nechytnul za zadek."

A teď si připadám jako idiot.

Která dívka se zdravým rozumem by křičela na svého přítele, že ji uprostřed plesu nechytl za zadek?

Tahle holka to dělá. "Omlouv-"

Chytne mě za krk a přitáhne si mě k sobě, aby mě políbil tak žhavě, tak oplzle, že se mi od špiček bot až po temeno hlavy rozlije horko.

"Je ples, sluší ti to a máš na sobě luxusní šaty," vydechne ve spěchu. "Snažil jsem se tě respektovat a být džen -"

"Novým králem plesu Royal Hearts Academy je," vloží se do toho hlasatel. "Náš oblíbený quarterback – Cole Covington."

Připadám si teď jako ještě větší idiot. On se tady snaží být uctivý a já ho přede všemi skoro prosila, aby mě znásilnil.

"Omlouv -"

Jedním švihem se jeho ruka omotá kolem mého zápěstí a začne mě tahat.

Do prdele. Jde tak rychle, že mu sotva stačím.

"Kam jdeme?" Zeptám se, když dojdeme na chodbu.

Vtáhne mě do vedlejší prázdné hodovní síně. "Sehnal jsem nám na noc hotelový pokoj." Překvapeně zalapám po dechu, když mě zvedne a položí na stůl. "Ale už mě nebaví čekat."

Sakra. Jsem takový hlupák. "Tak to nedělej."

Vrazí svými ústy do mých.

Náš polibek je oheň a led... svatý se setkává s hříšníkem.

Zběsilá, hmatatelná potřeba tak hořlavá, že by kolem nás měly být plameny.

Strhávám mu poklopec, když mi zasazuje řadu polibků na krk a dlaněmi mě hladí po prsou.

"Omlouvám se," zachraptí.

"Proč-"

Sotva ze sebe dostanu to slovo, uslyším zvuk trhající se látky a mé ňadro vykoukne do jeho dychtivé ruky.

"Proto."

Hlava se mi zakloní, když mi zběsilými pohyby jazyka dráždí bradavku. "Bože."

Jeho sténání je tiché a divoké. "Tolik jsi mi kurva chyběla."

Srdce se mi rozbuší. "Taky jsi mi chyběl."

Vezme si do ruky můj prs a podívá se na mě, jak mi saje bradavku do pusy. "Mluvil jsem s ní."

Samozřejmě, že mluvil.

"Kreténe."

Jeho rty se zkřiví ve vulgárním úšklebku, když mi sáhne pod šaty. "Měla bys přestat nosit kalhotky."

"Proč?"

Roztrhne krajkovou látku uprostřed, jako by to nebyl nic víc než papír. "Pořád mi překážejí." Neztrácí čas, olízne dva prsty a strčí je do mě. "Ošukej mi prsty. Hned."

Ano, pane.

Přesně to dělám, zatímco on se hladí volnou rukou.

"Neviděl někdo Colea Covingtona?" ptá se hlasatel z banketního sálu. "Musíme mu dát korunu."

Oči mu potemní. "Roztáhni nohy, Pánbíčkářko."

Roztáhnu je tak široce, jak jen to jde, zatímco jeho ruce mi vjedou pod zadek a nakloní mi boky.

Oba vydáme přidušený zvuk, když do mě vjede jedním silným přírazem.

"Kurva." Vytáhne se a znovu do mě vrazí. Tentokrát silněji. "To je kurva příjemné."

To je. Je to tak zatraceně příjemné.

"Asi přejdeme ke královně plesu," prohlásí hlasatel. "Žádné překvapení. Je to Casey Mulliganová."

"Šukej mě tvrději," zasténám a táhnu mu nehty po zádech.

Šuká mě tak tvrdě, že stůl, na kterém sedíme, začne bouchat o zeď. Hlasitě.

"Slyšíš to?" zakřičí nějaká žena.