Typhoon - 7. kapitola

Překlad: Rebelka

Kor.: Evudar

Mia

Roxy se zastavila v pokoji, aby jí řekla, že odcházejí. Mia protestovala, protože Andy by ještě neměl cestovat, ale Roxy jí řekla, že jim Tajfun řekl, aby odjeli, a že odjedou dřív, než udělá něco, kvůli čemu by ho musela se ctí zabít. Poté, co ho naposledy zkontrolovala, Mia neochotně souhlasila, že Andy je dostatečně stabilní, aby mohl cestovat, pokud použijí sanitku. Zkontrolovala oba pokousané a zjistila, že jsou při vědomí. Jasper jí mezitím dal vědět, že je vzhůru a připraven začít den.

Mia nesla Jaspera v jedné ruce a nechala ho kojit, zatímco rychle prohlédla oba pokousané měniče.

„Jak se cítíte?“ zeptala se. Zkontrolovala každému z nich srdeční tep.

Ten nalevo, Stephen, zachrčel. „Dost dobře, vzhledem k tomu, že mě kousl jeden z těch zasraných upírů. Co si Twister vůbec myslel?“

Mia zavrtěla hlavou. Neznala podrobnosti toho, co se stalo, a ani to nechtěla vědět. „Do toho mi nic není. Mou věcí je udržet vás naživu.“

Stephen zabručel, zatímco ona dokončila vyšetření. Podle jejích zkušeností od chvíle, kdy Guinevere odhalila trik, jak kousnuté měniče krmit upíří krví, se zdálo, že jsou naprosto zdraví.

„Myslím, že vy dva můžete jít. Nevykazujete žádné známky nebezpečí. Zavolám někoho, kdo vás vyzvedne.“

Stephen na ni stroze kývl. Mia vyšla z místnosti, vytrhla Jaspera od prsu a přitiskla si ho k rameni. Přikryla se a poplácala ho po zádech. Vrtěl se a svíjel, dokud ze sebe nevydal velké říhnutí, a pak se zase usadil. Mia si ho přiložila k druhému prsu a už se těšila, jak si při telefonování sedne.

Došla do čekárny a oknem se dovnitř linula výrazná vůně cigaretového kouře. Mia zavrčela a vyrazila ke dveřím. Kolikrát ještě musela těm idiotům říkat, že v jejích prostorách se nekouří? Vyrazila ven a chtěla začít křičet, ale zarazilo ji, když k jejím uším dolehl tichý hlas.

„Nevím, jestli můžu.“

Hlas se změnil v drsný. „Myslíš, že to nevím? Myslíš, že nevím, že si přeješ, aby to bylo jinak?“ Byla v šoku, když si uvědomila, že hlas patří Tajfunovi. Jeho tón opět poklesl a vrátil se k témuž měkkému, prosebnému, zranitelnému tónu. Stejný tón, jaký použil předchozího večera, uvědomila si. „Tak jednoduché to není. Stalo se to. Bez ohledu na to, co kdo z nás chce, stalo se to. Nemůžu tě přestat nenávidět jen proto… že chci. Stejně nechci. Nechci ti odpustit.“

S kým to mluvil, že zněl tak rozrušeně?

Mia se přiblížila k rohu budovy, až uviděla, jak zpoza okraje vykukují Tajfunovy boty. Sevřela Jaspera v obou pažích a zatajila dech. Tajfun byl tak zabraný do svého hovoru, že si toho nevšiml. Ucítila další závan cigaretového kouře a on znovu zvýšil hlas.

„Protože jsi zabil…“ Odmlčel se a Mia viděla, jak ztuhl.

Srdce jí vyskočilo až do krku, byla si jistá, že ji přistihl, jak odposlouchává. Jedna její část chtěla spěchat zpátky na kliniku, ale její tygr zavrčel nad její slabostí. Místo toho udělala několik velkých kroků a zahnula za roh, jako by ho vůbec nesledovala.

„Okamžitě uhas tu smradlavou věc,“ nařídila a ukázala na cigaretu. „Tady se lidé snaží dýchat!“

Tajfun zavrčel, když vystartoval. Praštil prstem do mobilu, okamžitě ho vypnul a pak si ho strčil do kapsy. „Udělám si, co budu chtít!“ řekl.

Z jeho řevu Mia málem ucukla. Jasper sebou kvůli tomu trhl, zavrávoral a odhalil její ňadra, aby je viděl celý svět, zatímco plakal. Mia si spěšně zapnula další dva knoflíky, aby se zakryla, přitiskla si dítě k rameni a houpala s ním. Zadívala se na Tajfuna, který si znovu potáhl z cigarety. Díval se jí přitom do očí.

„Típni to,“ zasyčela Mia. „Chceš si přivodit rakovinu?“

„Měniči rakovinu nedostávají.“

„Je to vzácné, ale stává se to.“ Mia mu vyrazila cigaretu z ruky a zašlápla ji. „V blízkosti mé kliniky se nekouří. Znáš pravidla. Říkala jsem ti je dost často. Jestli je nehodláš dodržovat, tak nasedni na tu svou motorku a odjeď.“

Tajfun se na ni podíval a zavrčel. „No, myslím, že to je jedna z věcí, na kterou se můžeš těšit, až skončíš. Už nebudu muset snášet tvoje dobrácké způsoby.“

Mia otevřela ústa a zase je zavřela. Chystala se skončit – nebyla snad předchozí noc dostatečným důkazem, že to takhle dál nejde? Už jen přivést Jaspera na kliniku bylo samo o sobě nebezpečí. Musela ho upřednostnit před čímkoli jiným.

Přemýšlela, jestli by Twister ještě žil, kdyby na klinice nebyla ona.

Mia se nadechla, aby se uklidnila, a dál Jaspera konejšila. Uklidňoval se dost rychle, otáčel se po těle (a přitom se jí zmítal v náručí), aby se mohl intenzivně dívat na Tajfuna. Tajfun mu pohled oplatil stejnýma očima a jí klesl žaludek. Každý, kdo se na ně dva díval, jasně viděl, že jsou otec a syn. Kdokoli.

„Posílám ty dva pokousané domů,“ vyhrkla a chránila Jaspera před Tajfunovým pohledem. „Myslela jsem, že si s nimi budeš chtít nejdřív promluvit.“

„Nechci.“

„Dobře, fajn. Jen… si už nezapaluj cigaretu,“ řekla, když sanitka, která měla odvézt Twistera do Hurikánova domu, vjela na parkoviště. „Jinak ti nakopu zadek.“

Tajfunovi se při tom na tváři rozlil slabý úsměv. „Hmm. To by se mi mohlo líbit.“

Jakýkoli vztek, který měl kvůli tomu, že vyslechla jeho rozhovor, ho přešel, nebo ho prostě jen přesměroval. Zabralo to – vybavila se jí představa, jak je oblečená v kůži, drží bičík, jak ho roztahuje přivázaného k posteli s roubíkem v ústech, a do tváří se jí nahrnula horkost. Málem mu řekla, aby takové věci před jejím dítětem neříkal, ale byla si jistá, že by z jejího hlasu vyšel jen skřek.

Zdravotníci vystoupili ze sanitky. Mia se otočila na podpatku a vykročila k nim. Nasměrovala je dovnitř a dohlédla na Andyho přenos do sanitky. Roxy a Josef se drželi poblíž. Mia si třela krk a upravovala Jaspera, který se začal shánět po dalším jídle.

Právě když sanitka, Roxy a Josef opustili parkoviště, přijelo další auto – elegantní Lexus. Blake z něj vystoupil. Zdálo se, že mu oči hoří hněvem, a Mia zakousla kletby. Stephen ho musel zavolat; podle toho, co viděla, byli blízcí přátelé.

Ne, Stephen neměl čas mu zavolat. Musel se to dozvědět nějak jinak.

Blake si Mii a kliniky nevšímal a místo toho se vrhl přímo na Tajfuna. „Hajzle!“

Tajfun změnil postoj a zastavil Blakea v cestě. „A proč jsem tentokrát hajzl, Hailstorme?“ zavrčel hlasitě.

Blakeovi se napjaly svaly. Ruce se mu sevřely v pěsti a s vrčením vycenil zuby. „Twisterova kůže už by měla viset na zdi, a přesto jsi ho odsud nechal odjet bez jakýchkoli následků.“

Mia couvla ke klinice. Ať už se předešlé noci stalo cokoli, muselo to být hodně hrozné, když se kvůli tomu Blake tak rozzlobil a vzpouzel. Srdce jí začalo bít o něco rychleji a přitáhla si Jaspera blíž k hrudi. Kromě Tajfuna tam zůstali jen dva kousnutí měniči. Na které straně přistane?

„Má to své následky,“ řekl Tajfun, ale Mia viděla, že Blakeovi se nedostává slov.

Otočila se na podpatku, vpadla do kliniky a běžela rovnou do zamčeného skladu. Odemkla, položila Jaspera na podlahu, kde se k ničemu nedostane, a znovu místnost zamkla, než vyběhla ven, aby uslyšela řev, který se setkal s výkřikem bolesti. Když vyběhla ze dveří, našla Blakea a Tajfuna, jak si jdou po krku, pěsti létají, jak se jim po těle rozprostírá tmavá srst, a v tlamě rostou ostré zuby.

Stephen a ten druhý jí byli brzy v patách a ptali se, co se děje. Mia neztrácela čas vysvětlováním.

Blake vrazil pěstí do Tajfunových ledvin a Tajfun se natáhl, aby Blakeovi zlomil vaz. Mia uskočila do jeho hloučku. Obě její pěsti vylétly ven. Jednu dlaň vrazila do Blakeova nosu a druhou do Tajfunova.

Vzduchem se rozlehlo dvojí prasknutí. Oba muži se zapotáceli. Z Blakeova nosu vytryskla krev, z Tajfunova také. Oba na ni zírali se směsicí vzteku a šoku. Mia zavrčela a přiblížila svého tygra k povrchu. Možná to byli velcí vlci, ale ona byla velká kočka. Ve své tygří podobě by je oba snadno porazila.

No, možná ne snadno, ale pořád by to dokázala.

„Dost bylo toho, že se chováte jako děti,“ zakřičela a dala si záležet, aby do svého pohledu zahrnula oba. „Na mé klinice se nikdo zabíjet nebude.“

„Na tvé klinice,“ ušklíbl se Blake. „Proto Twistera pustili bez trestu? Nebo proto, že jsi vysála alfu a dostala ho do příjemného, svolného stavu, aby dělal, co chceš? Donutila jsi ho, aby tě prosil o další?“

Mia vykulila oči. Jestli se ji snažil naštvat, obviňování ze sexu (zvlášť s někým, kdo byl technicky vzato její manžel) nebyl ten správný způsob. „Jestli jsi přišel vyzvednout Stephena, může jít. Čistý účet za zdraví. Navrhuji, abyste hned oba odešli.“

„Schovávat se za ženu?“ Blake obrátil svůj úšklebek k Tajfunovi. „Mělo ti to dojít hned, jak jsi ji koupil. Jsi bezpáteřní a vázat se na jednu ženu – zvlášť tak starou a tlustou jako ona –“

„Hej!“ Mia vyrazila vpřed, na rtech zavrčení.

Tajfun ji chytil za loket. „Nech ho na mně.“

Otočila se, aby mu řekla, že se o sebe dokáže postarat sama, a zachytila záblesk pohybu v jejím oku. Blake se vrhl vpřed, z nehtových lůžek se mu vysunuly drápy a na ramenou jí rozkvetla bolest, která způsobila, že padla dopředu do Tajfunova náruče.

Zezadu se ozvaly dva výkřiky. Když se přitiskla k Tajfunovi a v ramenou jí pulzovala bělostná bolest, ozval se třetí výkřik. Zaryly se do ní další drápy a Tajfun ji odstrčil z cesty.

Drápy se uvolnily, což způsobilo, že vykřikla a její tygr se řítil na povrch, vznášel se těsně pod její kůží.

Tajfun popadl Blakea pod krkem a podkopl mu nohy. Mia padla na kolena, horká krev jí vypalovala cestičku po zádech. Stephen a druhý měnič se k ní vrhli. Snažila se je ujistit, že je v pořádku, ale oči měla stále upřené na Tajfuna a Blakea. Tajfun měl ruce sevřené kolem Blakeova krku a jeho tvář rychle rudla.

„Tajfune,“ zalapala po dechu, „ne.“

Alfovi zahořely oči. Na strašlivý okamžik si Mia myslela, že ji bude ignorovat a Blakea stejně zabije. Pak ale Tajfun pomalu, jako by bojoval sám se sebou, uvolnil sevření Blakeova krku.

Měnič se rozkašlal. V obličeji byl stále rudý a odstrčil Tajfuna.

Alfa se postavil na nohy a vyslal Blakeovi do břicha zákeřný kopanec.

Mia protestně vykřikla, když se Blake ohnul a jeho rudý obličej se rychle změnil na odporně zelený odstín.

„Považuj se za šťastlivce, pse,“ zavrčel na něj Tajfun. „Jediný důvod, proč tě teď nezabiju, je ten, že doktorka nechce na své klinice krveprolití. Raději využij příležitosti a uteč, dokud můžeš. Až se potkáme příště, už takové štěstí mít nebudeš.“

Otočil se na patě a vykročil k Mie. Ostatní dva měniči se rozprchli, spěchali zpátky ke zdem kliniky a stáli tam, vypadali nejistě a vyděšeně. Tajfunův zuřivý, tvrdý výraz se rozplynul v obavu, když si klekl vedle Mie a položil jí ruku na rameno.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se tichým hlasem.

Stephen je obešel a přistoupil k Blakeovi.

Mia se zadívala na vlka, který na ni zaútočil, zatímco byla otočená zády. Nechtěla kvůli němu ronit slzy, ale přesto měla pocit, že je třeba za něj bojovat. Po zádech jí stále stékala krev, když v duchu vystřelila k Jasperovi, který ležel sám na podlaze v zamčené místnosti. Úzkost se jí zmocnila vnitřností a ona popadla Tajfuna za paži.

„Vezmi mě dovnitř.“

Tajfun ji zvedl a otočil se ke klinice. Stephen pomohl Blakeovi na nohy, zatímco druhý měnič málem zakopl, aby Tajfunovi otevřel dveře.

Blake se rozesmál hlasitým, chraplavým smíchem plným hořkosti a nenávisti. „Mělo mě napadnout, že se to stane. Tajfun, z alfy Bratrstva divokých se stal podpantoflák.“

Tajfunovi se v hrudi ozvalo zavrčení, ale neotočil se.

„Bývaly doby, kdy ses o tuhle bandu staral,“ křičel Blake dál.

Mia sebou trhla. Pokud už rvačka nevzbudila pozornost sousedů, jeho křik ji určitě vzbudí. To poslední, co potřebovala, bylo, aby policisté znovu zamořili kliniku. Měli ve zvyku se u ní pravidelně zastavovat a doufali, že ji zastihnou nepřipravenou, aby na ni nebo její pacienty mohli něco mít a zatknout je.

„Co se děje,“ zakřičel Blake znovu, „kočka ti vyplazuje jazyk, Tajfunku?“ Dveře se zavřely, ale ne dřív, než vzduchem zazněla jeho poslední slova. „Už ti vůbec řekla, že ten její spratek je tvůj?“

Tajfun ztuhl. Mie se sevřel dech v hrudi, jak jí hlava šlehla, aby mu pohlédla do očí. Ruce se mu napjaly, jak se mu po tváři mihla nedůvěra. Musel v jejím výrazu vidět pravdu, protože se nad ním snesl bouřkový mrak a on vydal hluboké, výhružné zavrčení.

„O čem to mluví?“