FWM - EPILOG

Překlad: Dráža

Kor.: Evička

Nate

„Už je vše připraveno, Jenny?“ Zeptám se své asistentky.

„Ano, pane, vše je připraveno.“ Jenny na mě mrkne a já jí úsměv oplatím. Vzít ji s Julianne a se mnou do nové společnosti byl jeden z nejlepších tahů, které jsem kdy udělal.

„Děkuji. Můžeš jít na víkend domů.“

„Skvěle, to udělám. Všechno nejlepší, pane McKenno.“

„Děkuji, Jenny.“

Jenny vytáhne kabelku z poza stolu právě ve chvíli, kdy Julianne vyjde z kanceláře, vypadá zatraceně úžasně v červených šatech a černých podpatcích, vlasy rozpuštěné kolem nádherného obličeje.

Bože, jak já ji miluju.

„Jdeš ven, Jenny?“ zeptá se svým jemným, sladkým hlasem.

„Ano, slečno Montgomery, pokud pro mě nemáš něco jiného?“

„Ale ne, to je v pořádku. Přeji hezký víkend.“ Usměje se na Jenny a pak přejde ke mně, na rtech šťastný úsměv. „Myslím, že jsem taky připravená to zabalit, pane McKenno.“

„Čteš mi myšlenky, zlato.“ Vezmu ji do náruče, opřu se rty o její hebké čelo a vdechnu ji. Vždycky voní po slunci a vanilce. „Mám pro tebe překvapení.“

Podívá se na mě širokýma očima a pak se zamračí. „Ale vždyť narozeniny máš ty. Mám pro tebe překvapení.“

„Bude to cestovní?“ Zeptám se a třu se rukama nahoru a dolů po jejích štíhlých zádech.

Našpulí rty a oči se jí trochu rozšíří překvapením, a pak řekne: „Jo, asi jo.“

„Dobře. Vezmi si věci a pojďme.“

„Půjdeme nejdřív domů?“ Miluju, když takhle řekne domů. Teď už je to náš domov, a to už dva měsíce, ale pořád to zní nově, když to zakopne o její sladký jazyk.

„Ne, nemáme čas.“

„Ale na víkendový výlet jsem si nic nepřinesla.“

„O to už je postaráno, Julianne. Věř mi.“ Posbírá si věci a zamkneme kancelář, pak natáhnu ruku pro její, propletu její prsty do svých a sjedeme výtahem do garáží.

„Kam jedeme?“ zeptá se a její velké modré oči se na mě s očekáváním podívají.

„Brzy uvidíš.“ Vystrčí spodní ret v úsměvu a já se zasměju a skloním se, abych ji okusil a políbil na rty. „Chutnáš dobře,“ zašeptám.

„Než jsme odešli, dala jsem si tyčinku Hershey,“ zašeptá zpátky.

Uchechtnu se, když se otevře výtah a vedu ji k mercedesu. Moc rád bych si tenhle víkend vzal motorku, ale máme s sebou příliš mnoho věcí.

Po uložení věcí jsme brzy na dálnici a míříme na jih ze Seattlu. Julianne mi přejíždí konečky prstů nahoru a dolů po stehně, až mi z toho běhá mráz po zádech a chvěje se mi penis. Chytím její ruku, políbím ji na konečky prstů a pak si ruce položím do klína. Drze se usměje. „Později,“ zamumlám.

„Dobře, vyklop to. Kam jdeme?“

„Do domu na pláži.“

„Dobře! Už jsme tam dlouho nebyli.“ Usměje se na mě a já jí úsměv oplatím.

„Já vím, byli jsme příliš zaneprázdnění budováním podniku. Zasloužíme si tenhle víkend pryč.“ Znovu jí políbím ruku a ona se nakloní, aby mě políbila.

„Ano, zasloužíme.“

***

„Hej, zlato, jsme tady.“ Hřbetem ruky se dotknu Julesiny hebké tváře a probudím ji ze spánku. Usnula po třiceti minutách jízdy autem sem a já ji nechal spát. Když spí, vypadá jako andílek, a to jsme v poslední době pracovali mnoho šedesáti až osmdesátihodinových týdnů, což nás oba vyčerpávalo.

„Jsme tady?“ zeptá se rozespale a posadí se, aby se protáhla, vystrčí prsa na ty sexy šaty a můj penis se okamžitě probere k životu.

Dokud jsem nezajížděl na příjezdovou cestu, neuvědomil jsem si, jak jsem z dnešního večera nervózní. Říct jí, že pro ni mám překvapení, bylo slabé slovo roku. Tohle by mohla být jedna z nejdůležitějších nocí našeho života a já se jen modlím k Bohu, abych to neposral.

Jules popadne kabelku a já ze zadního sedadla vytáhnu velký kufr, ve kterém máme oba oblečení na víkend, a připojím se k ní na verandě, odemknu dveře a jdu za ní dovnitř.

Půjčovna, kterou využívám k péči o dům v naší nepřítomnosti, zde byla, jak jsem si přál, a já se rychle rozhlédnu. V krbu hoří oheň, polena nejsou příliš ohořelá, což mi napovídá, že tu byli nedávno.

Perfektní.

Stůl v jídelně je prostřený k večeři a na lince stojí chafingy s naší večeří, která se udržuje v teple.

Jules upustí tašku na pohovku a otočí se na mě, její krásné oči jsou doširoka otevřené a ústa pokleslá.

„Co to je?“ zeptá se.

„Věděl jsem, že se nám nebude chtít vařit.“ Pokrčím rameny a předstírám, že o nic nejde.

„Další tví poskoci?“ zeptá se a rozesměje mě.

„Ano, moji poskoci.“

Nechám kufr u paty schodů, plánuju, že ho později vynesu nahoru, a zapnu audiosystém, spokojený, když se z reproduktorů začne ozývat John Legend.

Jules přešla ke krbu, dívá se do plamenů a ruce má založené na hrudi. Světlo se odráží od jejích krásných světlých vlasů a bledé pleti a já jí nedokážu odolat. Obejmu ji zezadu kolem ramen, zabořím jí nos do krku a vdechuju ji.

„Jsi tak sexy, Julianne.“

„Hmm,“ zamumlá. „Ty taky nejsi tak špatný, eso.“

Usměju se její hloupé přezdívce pro mě a pak ji políbím na hebký krk. „Pojď, najíme se.“

„Dobře.“

Nahromadíme si talíře plné lahodně vonících těstovin s bílou omáčkou, salátem a chlebem a já otevřu láhev jejího oblíbeného šampaňského.

„Páni, ty ses vyřádil.“

„Počkej, až uvidíš, co je jako dezert,“ odpovím.

„Čokoládový cheesecake?“ zeptá se s úsměvem.

„Uhodla jsi,“ odpovím. Tak to jsi neuhodla, zlato.

Zatraceně, jsem nervózní. Jsem vděčný, že mám pevné ruce, když nalévám růžové šampaňské do fléten a sedáme si ke stolu, abychom se najedli.

„Na tebe,“ zvednu sklenku do vzduchu a ona mě následuje. „Na nejkrásnější ženu na světě.“

„Na to si připiju,“ mrkne a usrkne šampaňského a já si nemůžu pomoct, ale musím se smát.

Když je naše jídlo zkonzumované, Jules vyskočí a políbí mě přímo na ústa, a než ji stihnu popadnout a přitáhnout si ji na klín, odtáhne se, mrkne na mě tím svým sexy úsměvem a řekne: „Počkej tady. Hned jsem zpátky.“

Odchází předními dveřmi s klíči v ruce a ani ne za třicet vteřin se vrací s velkou černou krabicí v náručí.

„Co to sakra je?“ Ptám se.

„Tvůj dárek k narozeninám,“ odpoví s úsměvem.

„Zlato, nemusela jsi mi nic dávat.“

Jen prosím neříkej ne. To je jediný dárek, který potřebuju.

„Uh, duh. Nate, máš narozeniny. Samozřejmě, že jsem ti koupila dárek.“ Uklidí naše talíře a položí přede mě na stůl krabici. „Otevři to.“

Stáhnu víko a odlepím stříbrný hedvábný papír, abych našel jednu zarámovanou fotku, která leží na fotoalbu.

Vytáhnu rámeček a s úžasem se na fotku zadívám. Ježíši Kriste, to je ona. Je to Julianne, ale nemá na sobě žádné šaty. Leží na posteli, na břiše, a usmívá se na mě tak, jak to dělá, když ví, že jsem pro ni sexy.

Kurva, já jsem pro ni právě teď žhavý.

„Řekni něco, eso.“

Podívám se jí do nejistých očí a usměju se. „Jsi zatraceně krásná.“

S úlevou se sladce usměje a já se nakloním, abych ji políbil, a zabalím jí ruku do dlouhých, hebkých vlasů. Odtáhne se a zašeptá: „Otevři to album.“

Jsou tam stránky a stránky s ní, v tom nejvíc sexy prádle, jaké jsem kdy viděl, zabalená do prostěradla, hvězdně nahá, v různých pózách. Všechny zatraceně sexy.

Zavřu album, odsunu si židli a pak si ji přitáhnu do náruče, její zadek mi spočine v klíně, a políbím ji k smrti. Přejedu jí prsty po hebké tváři a po prsou a cítím, jak jí tvrdne bradavka, když si s ní hraju mezi prsty. S tichým zasténáním se postaví, vyhrne si sukni kolem boků a rozkročí se nade mnou.

„Hned teď, rychle a tvrdě, eso.“ Její modré oči hoří chtíčem, a kdo jsem sakra já, abych řekl ne? Je to moje nejtajnější fantazie.

Roztrhnu jí spodní prádlo na dvě části a hodím je na podlahu, zatímco ona se usmívá.

„Příští týden ti koupím další.“

„Ano, koupíš.“

Rozepne mi kalhoty a já si je stáhnu kolem stehen a ona najednou klečí na kolenou, můj penis má ve svých sladkých ručičkách a její růžová pusinka se kolem něj ovíjí a usilovně saje.

„Kurva, zlato,“ jemně ji chytnu za vlasy a vedu jí hlavu nahoru a dolů, zatímco mi ho honí pěstí. Koule se mi napínají, a než mě stihne udělat do své horké pusy, škubnu jí za ramena a ona se na mě znovu rozkročí, vede mě do sebe a veškeré vědomé myšlenky se vypaří. Jediné, na co dokážu myslet, je bušení do té sladké kundičky a ven z ní.

„Ach, Nate, ano.“ Zakloní hlavu a já ji líbám na krk, zatímco na mně jezdí a přiráží do své vlhké hebkosti.

„Kriste, ty jsi tak mokrá, zlato.“

„Mmm…“ zasténá a její svaly se napnou kolem mého hřídele a já cítím, jak v ní narůstá orgasmus. Vezme mě s sebou a já se začínám pohybovat rychleji, svírám její zadek v dlaních a přitahuji ji k sobě silněji.

„Ach, Nate, já se udělám, zlato.“

Bože, miluju, když z ní takhle slyším své jméno, když jsem v ní. Podívám se dolů, abych se na ni podíval, abych se podíval na nás a uviděl její červené tetování, a ať se propadnu, jestli mě to ještě víc nerozpálí.

„Udělej se pro mě, lásko,“ zašeptám jí a s úžasem sleduju, jak se kouše do spodního rtu, svírá oči a chytá se mých vlasů, když kolem mě exploduje, přiráží na mě tak silně, až to skoro bolí, a já cítím, jak se mě zmocňuje vlastní vyvrcholení, když se nehýbu, zasunutý až do jejího žáru, a rozlévám se v ní.

Svalí se na mě, ruce mi obtočí kolem ramen, obličej mi zaboří do krku a ztěžka dýchá.

„Všechno nejlepší k narozeninám,“ zašeptá a já se rozesměju.

„Bože, zlato, jsi úžasná.“

Je tak zatraceně úžasná.

„Chápu to správně, že se ti ty fotky líbí?“ Nakloní se a usměje se na mě.

„Miluju je. Natalie?“

„Jo, Nat je fotila.“

„Připomeň mi, abych jí taky poděkoval.“

„Doufám, že jí prostě pošleš děkovnou kartičku nebo něco takového, než abys jí děkovala takhle.“

„Hm, jo, to zní jako dobrý plán.“ Odhrnu jí vlasy z tváře a přitáhnu si ji k sobě, abych ji znovu políbil. „Mám pro tebe ještě něco,“ zašeptám jí do rtů.

„Opravdu?“

„Ano, pojď.“ Zvednu ji ze sebe a zastrčím si ptáka zpátky do kalhot, zatímco ona si natáhne tričko a otevře zadní dveře.

„Nemám na sobě žádné boty.“

„No,“ lehce ji zvednu a ona mi obtočí ruce kolem krku a políbí mě na tvář.

„Díky.“

„Kdykoli.“

Když sejdeme dolů k altánku, spokojeně pokývám hlavou. Je vyzdobený přesně tak, jak byl, když jsem ji sem přivedl poprvé, když jsem jí dal mámin náhrdelník.

„Ach, Nate, to je nádhera.“

„Jsem rád, že se ti to líbí.“ Naleju jí další sklenku šampaňského z lahve, kterou tu dole nechala cateringová společnost, a usadíme se na plyšovou pohovku.

„Julianne,“ vezmu její ruku do své a nervozita je zpátky. Kurva. Dlouze se napiju šampaňského. Zvědavě se na mě dívá, s hlavou, nakloněnou na stranu.

„Nate, to je v pořádku.“

Oči mi těkají k jejím a můj žaludek se okamžitě uklidní. Z reproduktorů začne hrát ta písnička, kterou miluje, I Won’t Give Up, a já vím. Tohle je moje chvíle.

Pročistím si hrdlo a podívám se dolů na naše spojené ruce a pak zpátky do jejích dokonale modrých očí a hledám slova, která jsem si poslední dva měsíce denně cvičil v hlavě.

„Miluju tě, Julianne. Miluju tě už dlouho. My dva jsme tým, ve všech ohledech. Udivuješ mě svou silou, svou laskavostí a láskou, kterou prokazuješ všem kolem sebe, včetně mě.“ Z očí jí vytékají slzy a já se natáhnu, abych je zachytil konečky prstů.

„Neplač, zlato,“ zašeptám. Nesnáším, když pláče. „Jules, bylo nám souzeno být spolu. Věděl jsem to hned, jak jsem tě poprvé uviděl.“ Pokleknu před ní, vytáhnu z kapsy červenou krabičku od Cartiera a otevřu ji, aby viděla zásnubní prsten s diamantem ve vintage stylu, který jsem pro ni vybral před měsícem. Z jejích široce rozevřených očí vytrysknou další slzy, když se na něj dívá dolů a pak zpátky na mě v úžasu, překvapení a lásce, a já už nemusím hledat slova.

„Vezmi si mě, Julianne. Sdílej se mnou můj život. Buď moje po zbytek mého života.“ Její rty se zachvějí, než se roztáhnou do širokého úsměvu a ona se mi vrhne do náruče, pevně mě obejme kolem krku, tvář zabořenou do mě. „Miláčku, potřebuju slyšet ta slova,“ zašeptám se smíchem.

„Ano.“ Odtáhne se a drží můj obličej v dlaních, dívá se mi hluboko do očí. „Ano, Nate, vezmu si tě.“

Opřu si čelo o její a dlouze vydechnu úlevou.

„Děkuju,“ zašeptám. „Můžu ti to teď navléct?“

„To teda jo, eso.“ Směje se a utírá si slzy, když jí navlékám prsten na drobný prst. Podrží si ho a obdivuje ho. „Vybral jsi dobře, zlato.“

„Jsem tak rád, že ho schvaluješ,“ odpovím suše.

„To ano.“ Sladce se na mě usměje a mně se sevřou útroby láskou a touhou a znovu mě pevně obejme. „Miluju tě, Nate.“

„Já tebe taky, Julianne.“

„Říkal jsi něco o čokoládovém koláči?“

Konec 2. dílu…