RK - 45. kapitola

Překlad: Lenny

Kor.: Lucianna

SAWYER

 

"Proč jsme se nemohli sejít u mě?" Zeptá se Oakley, když jdu k jeho autu.

 

"Protože si Cole myslí, že jsem v práci."

 

"Proč?"

 

"Protože jsem nešla na jeho zápas jako já. A protože jsi mě donutil slíbit, že to nikomu neřeknu, nemohla jsem mu říct ani to, že jsem Izzy.“ Šťouchnu ho prstem do hrudi. "Což je mimochodem slib, který dnes večer poruším, až ho uvidím."

 

Našpulí pusu. "Scott bude moc naštvaný."

 

"No jo. Cítím se hrozně, ale ne tak hrozně, abych chtěla Coleovi dál lhát. Chtěl mě dneska večer na zápase... ne Izzyho. Už mu znova neublížím." Pokrčím rameny. "Kromě toho jsem si jistá, že bude držet jazyk za zuby."

 

"Sakra, holka."

 

"Co?"

 

"Jsi do něj opravdu zamilovaná."

 

Odvrátím pohled. "Trochu." Nemůžu si pomoct a usměji se. "Dobře, fajn. Jsem. Je to takový zločin?"

 

Vytáhne si jointa a zapálí si. "Ne. Je to dobré, skrčku.“

 

Rozhlédnu se po parkovišti, abych se ujistila, že je prázdné, a zašeptám: „Přinesl jsi to?“

 

"Jo." Sáhne do kapsy a hodí mi lahvičku. "Tentokrát je jich třicet."

 

"Dík."

 

Strčím si jednu do pusy a loknu si z lahve s vodou.

 

Pozorně mě sleduje. "Plánuješ se dnes večer učit?"

 

"Ne. Cole mě bere na rande a já jsem unavená. Říkala jsem si, že by se mi hodila malá vzpruha.“

 

Navíc nechci být hladová, a nakonec se před ním cpát jako prase.

 

Zvlášť když jsem do dneška shodila 5 kilo.

 

Oak si promne bradu a hodnotí mě. "Řekla jsi mi, že si je bereš, aby ti pomohly při učení."

 

"Ano."

 

"Ale dneska se neučíš."

 

"Vážně, Oakley? Je to poprvé a naposled, kdy jsem si jeden vzala, aniž bych se hned potom učila.“

 

Vdechne obláček kouře. "Nesnažím se tě nasrat. Jen se chci ujistit, že jsi v pořádku."

 

"Proč bych neměla být?"

 

"Já nevím. Možná proto, že tyhle prášky mají jistý vedlejší účinek, který by se holkám jako ty asi až příliš líbil. Nechci, abys tyhle sračky užívala ze špatného důvodu."

 

Páni, nikdy by mě nenapadlo, že by mi Oakley ze všech lidí mohl ublížit.

 

"Holky jako já?"

 

Obličej mu poklesne. "Tak jsem to nemyslel."

"Tak jak si to myslel?"

 

Otevře a zavře ústa, než řekne: „Lidé ve škole jsou kreténi. Jejich představa sexy je modelka na Instagramu, která si upraví své fotky, až je dokonalá. Nikdo už neocení přirozenou krásu.“ Zvedne ruku v obranně. "Tím nechci říct, že nejsi sexy. Máš v sobě tu roztomilou, šprtáckou holčičí věc, na kterou spousta mužů letí. Cole je jedním z nich."

 

"Myslíš tlustou šprťáckou holčičí věc."

 

"Ne, brouku. Nejsi tlustá. Jsi silná. Přijmi to. Lidé mají různé tvary a velikosti a jeden není lepší než druhý.“

 

"Říká chlap, který vypadá, že by mohl být na obálce časopisu pro kalifornské surfaře, a má slabost pro hubené blondýnky."

 

Poplácá se po tváři. "Co na to říct? O tenhle hezký obličej jsem se neprosil. Kromě toho, každý má svůj typ, víš - “

 

Přeruší ho zvuk mého vyzvánějícího telefonu.

 

Proč mi sakra volá Bianca?

 

"To je Bianca," řeknu a přiložím si telefon k uchu. "Haló?"

 

Oakley udělá prsty křížek a rty naznačí: „Kéž tě síla Kristova provází.“

 

"Ahoj," řekne Bianca. "Takže dvě otázky."

 

"Ehm, jistě. Spusť."

 

"Za prvé – proč jsi sakra mému bratrovi neřekla, že jsi Izzy? A za druhé – proč jsi lhala o tom, že jsi v práci?“

 

Žaludek mi poklesne.

 

"No, slíbila jsem Oakleymu, že nikomu nic neřeknu, protože on slíbil Scottovi, že to neřekne. A Coleovi jsem lhala, protože jsem nevěděla, co jiného říct, když se mě zeptal, proč nejsem na zápase. Ne že by to bylo správné, jen jsem se snažila udělat všem radost.“

 

"Ach, no, tak ta sračka selhala."

 

Zamrznu. "Jak?"

 

"Protože se tě rozhodl navštívit v práci. A proč si nám sakra neřekla, že pracuješ s tím hadem Stonem DaSilva – kruci fix. Musím jít. Cole právě praštil nějakýho dědka a omráčil ho.“

 

Srdce mi vyskočí až do krku. "Cože?"

 

Telefonní spojení se přeruší.

 

Podívám se na Oakleyho. "Musím jít. Myslím, že Cole právě praštil mého šéfa.“

 

"Do prdele." Oakley odhodí jointa. "Pojedeme mým autem. Je rychlejší."

 

Neztrácím čas, naskočím na sedadlo spolujezdce a on šlápne na plyn.

 

"Proč by Cole praštil mého šéfa, proboha?"

 

Chápu, že byl naštvaný z toho, že pracuji ... ale tohle je šílené.

 

"Nemám ponětí." Vyjede z parkoviště a zmáčkne tlačítko na přehrávači. "Ahoj, tati, tady tvoje sperma číslo jedna. Brnkni mi, až tohle dostaneš ... Co – chci říct, Calvin. Příjmení se rýmuje s Bovingtonem – vyjel na majitele obchodu a udeřil ho pěstí.“

 

"Kdo je sakra Calvin?" Zeptám se, když zavěsí.

 

"Nemám ponětí." Jeho hlas klesne do šepotu. "Když nepoužiju jeho pravé jméno, nemůže být použito u soudu."

 

Jako další se pokusí vytočit číslo Colea, ale spadne do hlasové schránky. S povzdechem stiskne další tlačítko a zavolá Biance.

 

Ta to zvedne po druhém zazvonění. "Které části z toho, že se mnou už nikdy nemáš mluvit, nerozumíš?"

 

"Klid. Nevolám kvůli tobě, Satane. Jsi s Colem, že?"

 

"Ano, ale má teď trochu napilno. Kvůli tomu, že zmlátil pana Gonzalese a tak- “zamumlá kletbu. "A teď Stonea."

 

Ó můj bože.

 

Oakley šlápne na plyn. "Už se objevili poldové?"

 

"Ještě ne."

 

"Pan Gonzales dýchá?"

 

"Pokud vím, tak ano."

 

Ruka mi vyletí na ústa. To je strašné.

 

"Tak to musíš svého bratra odtamtud kurva dostat, než se pan Gonzales probere a než se objeví policajti."

 

"Páni," řekne Bianca. "Děkuji, kapitáne Očividný. O co si sakra myslíš, že jsem se snažila, blbečku? Stone ho pořád provokuje a on nechce odejít.“

 

Oakley se na mě z boku podívá. "Řekni mu, že má Sawyer potíže."